Jerzy Giedroyć zemřel 14. září 2000. Nikdy nepochyboval o tom, že se komunismus zhroutí a Polsko získá zpět svou nezávislost. Pro Giedroyce byla nejdůležitější politika, ale kultura byla její nedílnou součástí. Giedroyc, kterého Gustaw Herling-Grudziński nazval Velkým zahradníkem polské literatury, tyto dvě oblasti dokonale propojil. V letech 1929-1935 pracoval jako tiskový a parlamentní referent na ministerstvu zemědělství, od roku 1935 na ministerstvu průmyslu a obchodu jako vedoucí oddělení prezidia.

Po vypuknutí druhé světové války byl Jerzy Giedroyć jako zaměstnanec ministerstva průmyslu a obchodu evakuován do Rumunska. Odtud odjel do Istanbulu a později do Palestiny, kde se připojil k Samostatné karpatské střelecké brigádě. Zúčastnil se libyjského tažení a bojů v Tobruku.

V letech 1943-1944 byl Giedroyć vedoucím oddělení periodik a vojenských publikací Úřadu propagandy 2. polského sboru generála Władysława Anderse, pracovníkem výcvikového střediska obrněných zbraní v italském Gallipoli a v roce 1945 ředitelem evropského oddělení ministerstva vládních informací v Londýně.

V časopise Kultura, který redigoval od roku 1947 - nejvýznamnějším periodiku polské emigrace - pašoval díla nepřijatelná pro cenzuru PRL. Psali pro něj nejvýznamnější spisovatelé: Herling-Grudziński, Gombrowicz, Miłosz, Różewicz, Hłasko, Czapski, Mrożek...