Můžeme se ptát, co se rozumí pod pojmem "polské památky", a klasifikovat je podle různých kritérií. Při pohledu na ně je však vhodné si uvědomit, jak důležitou roli v budapešťské krajině hrají.

Jsou zasazeny do panoramatu maďarského hlavního města, vyprávějí příběh a zdůrazňují jeho postavy a epizody, které by podle úřadů měly být zdůrazněny. Pro místní obyvatele a turisty jsou jakousi lekcí z historie a v případě historické politiky potěší naše oči a připomenou nám vazby mezi národy, které se mohly spolehnout na vzájemnou pomoc i v případě, že nás nejpodivnější okolnosti postavily do protichůdných politických táborů. 

DADT

Kde začít, když ne u sochy generála Jozefa Béma, který je zobrazen nejvřeleji jako "otec Bém" (maďarsky Bem Apó). Celá jeho postava vůdce maďarského povstání v letech 1848-1849 (v díle sochaře Adolfa Huszara) vyjadřuje sílu a rozhodnost. Odkazuje na okamžik, kdy generál Bém v bitvě u Písku (maďarsky. Csat píská) oslovil své podřízené slovy: "Buď si ten most vezmu zpátky, nebo zemřu. Kupředu, Maďaři! Žádný most, žádná vlast".

Pomník, který byl odhalen v roce 1934 na břehu Dunaje naproti budově maďarského parlamentu, má svou historii. Právě odtud se 23. října 1956 - v rámci solidarity s Poznaňským červnem - zorganizovala skupina demonstrantů, která v návaznosti na následné události zahájila maďarské povstání proti komunismu a Sovětskému svazu. Poláci na to reagovali humanitární pomocí a poslali přibližně 44 tun léků a především krev potřebnou pro transfuze pro velké množství zraněných.

KRÁLOVSKÝ SŇATEK

Byl odhalen 30. října 2013 na Zámeckém vrchu u Vídeňské brány (maďarsky. Bécsi Kapú) v Budíně. Její otevření bylo záměrně načasováno tak, aby se shodovalo se zasedáním Středoevropské iniciativy a účastí Litvy, Polska a Maďarska. Zobrazuje sedící panovníky. On byl Litevec, ona Uherka a oba byli polskými králi (Jadwiga dříve, v roce 1384, a Jagiełło v roce 1386). Právě jim vděčíme za počátek dynastické politiky vedené ve velkém měřítku, která v podání po sobě jdoucích Jagellonců zahrnovala kromě Velkoknížectví litevského s rozlehlou Rusí a Korunou polského království také Království české a Korunu svatoštěpánskou a dočasně ještě další země.

Renomovaná litevská sochařka Dalia Matulaite byla kritizována za konvenci, kterou zvolila pro ztvárnění vzhledu panovníků, neboť odkazovala na statické sochy starověkého Východu. Kritici je přirovnávali k sochám faraonů a sumerských vládců. My Poláci se však musíme radovat z toho, že Władysław Jagiełło (maďarsky. Jagelló, také II. Ulászló), od kterého se Litevci dříve distancovali, byl uznán jako postava, která nás se severním sousedem spíše spojuje než rozděluje.

MAĎARSKO NA POLSKÉM TRŮNU

Nachází se v parku pojmenovaném po něm (park Báthory István) a měl být odhalen v roce 1933, ale oslavy byly o deset let odloženy. A pak se také neuskutečnila kvůli druhé světové válce. A samozřejmě by se dalo polemizovat, zda to byl spíše maďarský nebo polský panovník, ale jak umělé by to bylo... Měl toho tolik společného, že je dokonce symbolem našeho mezistátního a mezinárodního přátelství. Osvědčil se v obou rolích a zaslouží si co nejpodrobnější výzkum a popularizaci, aby si člověk uvědomil, jakými metodami dosáhl úspěchu. Autor se odvážil vytesat postavu Batoryho podle obrazu Jana Matejky "Batory u Pskova" a toto pojetí je třeba z celého srdce pochválit. Jednak respektoval našeho významného historického malíře a nenutil se do protinávrhů (což je samo o sobě odvážné), jednak předběhl dobu počítačového 3D zpracování.

ZA VAŠI SVOBODU

Pomník je věnován jak Pilsudského legionářům z let 1914-1918, tak Wysockého legionářům z let 1848-1849, kteří bojovali za nezávislost Maďarska. Byl odhalen v roce 1934 a má krásný obsah. Na podstavci stojí polský legionář a tasenou šavlí brání objatou korunu svatého Štěpána. Vojáka také zaštiťuje polský orel se svým křídlem. Zapojení Poláků do uherského povstání během jara národů a společný boj nejprve proti Rakušanům a poté Rusům, kteří pomáhali Habsburkům, naše národy ještě více sblížily. Legionáři v první světové válce a celý náš národ, bránící Evropu v roce 1920, dostali od Maďarů rozhodující pomoc v podobě zbraní a munice, když jsme se nemohli spolehnout na nikoho jiného než na Bratanky. 

NEJLEPŠÍ VLÁDCI

Před kostelem Panny Marie stojí na dvou samostatných sloupech sochy dvou uherských princezen (sv. Jadwigy a sv. Kingy), které se nejlépe v naší historii provdaly za naše panovníky. Wojciech Abramowicz je skvěle shrnul: "Jeden nám dal sůl a druhý univerzitu." Socha svaté Kingy vznikla díky úsilí aktivistů Polské osobní farnosti v Budapešti v čele s jejím významným polským aktivistou Andrzejem Wesołowským, který zemřel 13. února 2022. Tyto - jakkoli ještě mladé - dívky, které otcové poslali do Krakova na základě politických dohod, složily zkoušku správcovství na výbornou. V jejich době i obecně je těžké najít panovníky, kteří by se vyrovnali jejich moudrosti. Svým poddaným zajistili klidné a prosperující období.

TVŮRCE OPERY

V budově Maďarské národní opery (maďarsky. Magyar Állami Operaház) na hlavní ulici maďarského hlavního města, Andrássy útca), bylo zábradlí vyzdobeno šestnácti postavami nejvýznamnějších světových operních skladatelů. Stanislaw Moniuszko je naší chloubou a nejoblíbenějším skladatelem, kterému Poláci vděčí za mnohé nejen v oblasti hudby, ale i národní identity. V západním hudebním světě však není doceněn v takové míře jako Maďaři, s čímž můžeme počítat.

SPRAVEDLIVÝ MEZI NÁRODY SVĚTA

Pomník hrdinům Henryku Slawikovi a Józsefu Antallovi (staršímu) byl odhalen 26. června 2017 na náměstí Györgye Goldmanna. Budapešťský pomník je kopií toho varšavského, který byl již dříve vztyčen 8. listopadu 2016 v zahradě pro volný čas a zábavu ve Švýcarském údolí. Jeho autorem je sochař Władysław Dudek.

Henryk Slawik je náš slezský povstalecký, sociální a komunální aktivista. Během druhé světové války našel jako jeden z přibližně 120 000 Poláků po německé a sovětské invazi do Polska útočiště v Maďarsku. Tam se jako předseda Občanského výboru pro péči o polské uprchlíky v Maďarsku (1939-1944) stal zmocněncem ministra práce polské exilové vlády. Jeho aktivity ho spojovaly se zmocněncem vlády Maďarského království pro válečné uprchlíky Józsefem Antallem. Mezi velkým počtem přistěhovalců bylo také mnoho Židů z Polska, včetně dětí, zejména sirotků. O ty se starali s největší péčí a kromě obvyklé pomoci uprchlíkům zorganizovali ve městě Vác (severní Maďarsko) sirotčinec pro nejmladší a nejzranitelnější. Byla zde také mateřská škola a škola s polskými osnovami a pastorační péčí kněží. Aby se utajila přítomnost židovských dětí, navštěvovaly katolické mše a poté směly navštěvovat judaistické bohoslužby, číst Tóru a učit se hebrejsky. Po uchopení moci fašisty v Maďarsku v roce 1944 začalo pronásledování Židů a gestapo se dostalo na stopu Henryka Slawika. Byl vězněn ve vyhlazovacím táboře Mauthausen, kde byl vyslýchán a krutě mučen. Na následky mučení zemřel 23. srpna 1944. Svého spolupracovníka Józsefa Antalla však nepředal. Ten vydržel až do roku 1976. Institut Jad Vašem zjistil, že Henryk Sławik a József Antall společně zachránili přibližně 5000 Židů. Oběma byl udělen titul Spravedlivý mezi národy.

Také v Katovicích, na náměstí před Mezinárodním kongresovým centrem, stojí pomník obou hrdinů. Jedná se o prostorovou kompozici, jejíž jádro tvoří dvě ocelové stěny s dvěma židovskými záchranáři stojícími proti sobě s popisy v polštině a maďarštině. Pomník byl odhalen 21. března 2015 v rámci polsko-maďarských dnů za účasti prezidentů obou zemí.

POLSKÝ VERDUN

Na pravobřežní opěře Markétiného mostu (maďarsky. Margit híd), na konci dunajského nábřeží pojmenovaného po generálu Jozefu Bémovi se nachází Przemysl emlékmű. Připomíná obranu jedné z nejvýznamnějších pevností v Evropě před Rusy. Pevnost Verdun a Krakov (ten však nebyl obléhán) by se s ní daly srovnávat. Zde se nachází Karpatská nížina, a tedy přechod od východoevropské nížiny k maďarské nížině (maďarsky. Alföld). Bitva u Przemyšlu tak rozhodla o tom, zda Rusové vtrhnou do Maďarska a na Balkán. Zúčastnilo se jí mnoho Poláků a Maďarů (a dalších obyvatel habsburské monarchie). Velitel pevnosti generál Hermann Kusmanek měl k dispozici 130 000 vojáků. První obléhání (IX-X 1914) bylo krátké a bezvýsledné, ale druhé (XI 1914 - III 1915) se ukázalo jako neúnosné. Po kapitulaci byli všichni obránci posláni do zajateckých táborů v Rusku. Rakousko-Uhersko spolu s Německem po této porážce podniklo protiofenzívu a 3. června 1915 znovu dobylo Przemyśl. Pro Rakousko to byl poslední významný vojenský úspěch a pro Maďarsko vážné odvrácení hrozby ruské okupace ve Velké válce 1914-1918.  

PAMÁTNÍK KATYŇSKÝCH MUČEDNÍKŮ

Na stejnojmenném náměstí (maďarsky. Katinyi mártírok parkja) byl v blízkosti ruin římského amfiteátru postaven katyňský památník. Vznikla z iniciativy budapešťského starosty a bývalého radního strany Fidesz Istvána Tarlóse, který v mládí napsal první maďarskou knihu o katyňském masakru. Autory pomníku jsou dva maďarští umělci, vítězové soutěže: Géza Szeri-Varga a Zoltán Szeri-Varga. Původně ji měl v dubnu 2010 odhalit polský prezident Lech Kaczyński, ale z pochopitelných důvodů smolenské katastrofy se tak nestalo. Slavnostní ceremoniál byl proto odložen na 8. dubna 2011. Památník je žulová kostka s železnými prvky imitujícími stromy a světelnými efekty. Vedle něj jsou dva duby, jejichž symboliku lze chápat dvojím způsobem: Polsko a Maďarsko, nebo dva důstojníci maďarského původu sloužící v polské armádě, kteří se stali obětí Stalinovy katyňské genocidy: Emánuel Aladár Korompay a Oskar Rudolf Kühnel. První z nich byl učitelem klasických jazyků a poté lektorem maďarštiny na Varšavské univerzitě (od roku 1930). V první světové válce byl vyznamenaným a povýšeným obráncem Przemyšlu. Oženil se s Polkou, s níž měl tři dcery. Usadili se v Przemyślu, protože jeho rodné město bylo v Československu. Sestavil materiály pro Poláky, aby se naučili maďarsky, zejména první solidní polsko-maďarský a maďarsko-polský slovník. V srpnu 1939 byl se svými studenty v Maďarsku, ale když se dozvěděl o vyhrocení politické situace, vrátil se do Polska. V září padl ve Złoczowě do rukou Sovětů a po zajetí ve Starobielsku byl zavražděn NKVD. Oskar Rudolf Kühnel byl dělostřeleckým důstojníkem ve válce proti bolševikům. Oženil se s Polkou a společně žili v různých polských městech - podle vojenských přídělů. V zářijovém tažení se dostal do sovětského zajetí a byl zavražděn v Kozielsku.

SZENT LASZLO

Před kostelem uherského krále Ladislava byl připomenut jeho patron Szent Laszlo, který se narodil a vyrůstal v Krakově na dvoře knížete Kazimíra Obnovitele jako jeho synovec. Maďaři v něm viděli typického Poláka, který se však přizpůsobil maďarským reáliím. Zachoval si cit pro své polské příbuzné a vlídně přijal Boleslava Szczodrého, který po zavraždění svatého Stanislava uprchl z Polska. Dokonce trpěl nedostatkem vděčnosti ze strany Boleslavi. Téměř sto let po své smrti byl Ladislav v roce 1192 kanonizován.

POMNÍK JANA PAVLA II.

U příležitosti stého výročí narození svatého Jana Pavla II. (18. května 2020) byla v bazilice svatého Štěpána odhalena jeho socha. Právě sem jezdil kardinál Karol Wojtyla jako krakovský metropolita a jako Jan Pavel II. na svou pouť. Pomník navrhli maďarští umělci, bratři László a Norbert Kotormanovi, a po děkovné mši za jeho pontifikát vzdal hold Velkému Polákovi maďarský premiér Viktor Orbán.

Piotr Boroñ

DOVOLENÁ S FELCZAKEM: Polské památky v Budapešti | Felczak Institute Intézet (kurier.plus)