V posledních měsících se ve Švédsku, Finsku a Dánsku, přes jejichž výlučné ekonomické zóny a/nebo teritoriální moře má plánovaný plynovod procházet, rozproudila diskuse o projektu Nord Stream 2, píše Centrum východních studií. 

Rusko-ukrajinská válka a zhoršující se bezpečnostní situace v oblasti Baltského moře vedly k rostoucímu odstupu od ruských hospodářských projektů v těchto zemích. Vlády ve Stockholmu, Helsinkách a Kodani se ocitly v obtížné situaci, kdy musely zaujmout stanovisko proti projektu. Na jedné straně nechtějí využít vnitrostátního práva a mořského práva k zablokování plynovodu Nord Stream 2, který se těší podpoře Německa. Na druhou stranu jsou pod rostoucím tlakem Spojených států, zemí střední a východní Evropy a opozice ve vlastních zemích, které požadují zastavení tohoto procesu.

Je nepravděpodobné, že by Švédsko, Finsko a Dánsko zpomalily správní postupy nebo zablokovaly vnitrostátní schválení výstavby plynovodu. Tyto země však očekávají, že Evropská komise předloží posouzení slučitelnosti výstavby plynovodu Nord Stream 2 s třetím energetickým balíčkem. Stockholm a Kodaň navíc požadují zejména společný politický postoj EU založený na posouzení slučitelnosti projektu s cíli energetické a klimatické politiky EU a se zájmy bezpečnostní politiky EU.

Polská vláda se proti této investici staví již řadu měsíců. Ministr Piotr Naimski vysvětlil, že z hospodářského a obchodního hlediska NS2 upevňuje dominantní postavení Gazpromu v regionu, což není v zájmu Polska.

Předseda Sejmu Marek Kuchcinski opakovaně zdůraznil, že projekt podkopává evropské hodnoty. Na setkání předsedů parlamentů EU v Bratislavě prohlásil, že projekt je příkladem falešné solidarity, která postihuje Polsko a další pobaltské země.

infografika: gazpromexport.ru