Spolupráce při ochraně východní hranice Evropské unie, zlepšení hraničního provozu na přechodech s Ukrajinou a posílení Východního partnerství - to jsou některá z témat, která dnes na Podkarpatské Rusi otevřeli předseda Sejmu Marek Kuchciński a předseda švédského Riksdagu Urban Ahlin. Návštěva politiků předcházela 4. polsko-švédskému fóru - setkání poslanců obou zemí, které se uskuteční v úterý 29. listopadu v Sejmu.
Předseda Sejmu a šéf švédského parlamentu měli možnost seznámit se s fungováním polsko-ukrajinského hraničního přechodu v Medyce a stanovištěm pohraniční stráže v Huwnikách, včetně infrastruktury a vybavení, které pohraničníci používají. Navštívili také místo plánované výstavby dalšího hraničního přechodu s Ukrajinou - v Malhovicích-Nizankowicích, a také velitelství jednotky pohraniční stráže v Bieszczadech.
Předseda Sejmu a předseda švédského Riksdagu během své návštěvy Podkarpatska navštívili také františkánský klášter v Kalwarii Pacławské.
Při shrnutí dnešní návštěvy v rozhovoru s médii předseda Sejmu poukázal na její cíle: návštěva schengenské (polsko-ukrajinské) hranice, seznámení se s problematikou a předběžná jednání o usnadnění pohybu osob a zboží přes tuto hranici. Marek Kuchcinski hovořil také o úloze parlamentů, které nejen na obou stranách polsko-ukrajinské hranice, ale i v celé Evropské unii podporují evropskou volbu Ukrajiny, která byla učiněna před několika lety.
Marek Kuchciński zdůraznil, že dnešní návštěva je předehrou k polsko-švédskému fóru ve Varšavě a že otázka bezpečnosti východní hranice EU je součástí tématu úterního jednání v Sejmu. - Jih a východ Evropy nutí hledat recept na posílení bezpečnosti lidí na celém kontinentu. - Předseda Sejmu poznamenal. Jak uvedl, setkání v Sejmu bude také příležitostí zamyslet se nad způsoby posílení Východního partnerství, které v posledních letech prochází krizí a potřebuje novou inspiraci. V této souvislosti zdůraznil rostoucí význam parlamentní diplomacie. - Proto vznikla myšlenka, že před polsko-švédským fórem by měl předseda Riksdagu přijet na polsko-ukrajinskou hranici, aby zjistil, jaké jsou výzvy, například zvýšení počtu hraničních přechodů. - vysvětlil předseda Sejmu.
Jako cíle návštěvy Podkarpatska uvedl šéf švédského parlamentu Urban Ahlin také pohraniční spolupráci a kontrolu hranic. Zdůraznil, že se o tuto část Evropy ve své činnosti vždy zajímal. - Jsem ohromen profesionalitou polské pohraniční stráže a infrastrukturou, kterou využívá. Velmi se mi líbí přístup polských služeb - hranice není od toho, aby zastavila pohraniční styk, ale aby usnadnila jeho překročení oprávněným osobám. - poznamenal. Předseda Riksdagu se rovněž zmínil o aktivitách Východního partnerství, polsko-švédské iniciativy, jejímž cílem je sblížit sousední země EU s Evropou. Podle Urbana Ahlina je ke zvýšení zájmu o partnerství zapotřebí intenzivnější činnosti a větší přítomnosti v Bruselu. Dodal také, že během jednání s předsedou Sejmu nadnesl otázku opatření, která by měla být přijata k posílení implementace hodnot Východního partnerství, např. pokud jde o zavedení bezvízového styku s Ukrajinou.
Předseda Riksdagu na návštěvě Polska:
