Národní shromáždění u příležitosti 23. výročí vstupu Polska do NATO

Březen 13, 2022
12:10

Polský prezident Andrzej Duda, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský a generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg promluvili k poslancům a senátorům, kteří se sešli na slavnostním shromáždění u příležitosti 23. výročí členství Polska v NATO. Jednání, které se konalo v pátek 11. března, bylo zakončeno čtením jednomyslných usnesení k výročí, která přijaly Sejm a Senát. Hlavním tématem projevů politiků byla ruská agrese proti Ukrajině.

14_PAD_Zgromadzenie_Narodowe_20220311_JS__8978.jpg [192.14 KB] — **Projev prezidenta k Národnímu shromáždění**

Národní shromáždění se vždy koná ve výjimečných okamžicích pro Polsko. Tak je tomu i dnes, v předvečer mimořádně významného výročí, výročí vstupu Polska, České republiky a Maďarska do Severoatlantické aliance. Dne 12. března 1999 definitivně skončil postjaltský světový řád a rozdělení sfér vlivu, které přinesl. Vstupem do NATO jsme se plně připojili k západnímu společenství. Vždy jsme byli jeho kulturní součástí. Připojili jsme se k němu i politicky a vojensky. Je to velká událost pro Polsko, Evropu i celý svět.
Dnešek bohužel není okamžikem pro radostné oslavy. Setkáváme se v dramatické době. V době největší globální bezpečnostní krize od konce druhé světové války. Nevyprovokovaný útok Ruska na nezávislou Ukrajinu šokoval celý svět. Ukrajinská armáda a lid se již více než dva týdny hrdinně brání útočníkům.
Naši sousedé dávají celému světu příklad skutečné odvahy a lásky k našim společným hodnotám: svobodě, suverenitě a demokracii. Platí za to nejvyšší možnou cenu - ukrajinská města jsou bombardována, domy, obytné bloky, školy a nemocnice jsou napadány a ničeny, lidé umírají. Umírají civilisté. Obrovské množství utrpení. Útoky ruských okupantů mají znaky genocidy - protože to se stává, když záměrně střílíte na osady, kde nejsou žádná vojenská zařízení, abyste zabili lidi, obyčejné civilisty, kteří nebojují. Musíme udělat vše pro to, aby se pachatelé, váleční zločinci, zodpovídali před mezinárodními soudy. Nyní jde o otázku být či nebýt a o důstojnost či hanbu mezinárodního společenství.
Vladimir Putin se při podněcování této kruté války přímo odvolává na dědictví Sovětského svazu. "Říše zla", jak ji kdysi nazval americký prezident a velký přítel Polska Ronald Reagan. To, co Rusko dělá na Ukrajině, ukazuje, že je stále "říší zla", že nikdy nezmizelo a že dnes opět ukazuje svou nejhorší tvář!
Na tomto místě stojí za to připomenout významná slova profesora Zbigniewa Brzezińského: "Bez Ukrajiny Rusko přestává být impériem, ale s Ukrajinou podrobenou a ovládnutou se automaticky stává impériem. Rusko může být buď impériem, nebo demokracií, ale nemůže být obojím." Dnes jasně a zřetelně vidíme, co si zvolilo Rusko, a jasně a zřetelně vidíme, co si zvolila a brání Ukrajina. Brání svobodu, brání demokracii, brání spravedlivý svět.
Nikdo nepochopí bolest a utrpení ukrajinského lidu lépe než my, Poláci, kteří jsme v historii tolik trpěli. Zejména ve 20. století. Polští vojáci bojovali na všech frontách druhé světové války - od Narviku po Tobruk, od bitvy o Británii po Monte Cassino a Berlín. Vzpomínáme na hrdinství AK a varšavských povstalců. Před očima máme ruiny polského hlavního města Varšavy, které nacistické Německo srovnalo se zemí.
Proto odtud, z Polska, z Varšavy, neustále zaznívá výzva celému svobodnému světu: nemůžeme dovolit, aby Rusko dobylo svobodnou, nezávislou a demokratickou Ukrajinu. Musíme zvýšit naše úsilí a podporu bojujícího ukrajinského lidu. Ať Kyjev a další ukrajinská města nesdílejí osud zbourané Varšavy. Zastavme toto zlo! Je to výzva celému svobodnému světu.
Dámy a pánové,
Vážení krajané!
Přestože Polsko hrdinně bojovalo na všech frontách druhé světové války, ocitlo se v důsledku jaltských dohod v sovětské sféře vlivu. Proti naší vůli jsme byli od svobodného světa odděleni železnou oponou. Generace našich prarodičů, našich rodičů a mnohých z přítomných snila o změně běhu dějin. Umožnila to mírová revoluce Solidarity, znovuzískání suverenity naší země po roce 1989 a nakonec rozpad Sovětského svazu. Tuto historii završilo úspěšné úsilí o vstup Polska do Severoatlantické aliance. Náš sen se stal skutečností. Sen mnoha generací se stal skutečností.
Když na začátku 90. let, přesněji v letech 1991 a 1992, premiér Jan Olszewski právě z tohoto místa jako první oznámil snahu Polska vstoupit do NATO, mnozí to považovali za nemožné. Vždyť v té době byla v naší zemi stále umístěna sovětská vojska. V té době v Polsku nechyběly vášnivé spory o vypořádání minulosti a hodnocení často obtížné současnosti. Díky společnému úsilí celé politické třídy se však podařilo vyloučit vstup Polska do NATO z politického sporu a tento velký úkol byl úspěšně splněn. Symbolem může být skutečnost, že rozhovory o naší účasti v Alianci zahájil prezident Lech Wałęsa a ukončil je jeho volební soupeř, prezident Aleksander Kwaśniewski.
Je to také obrovské úsilí všech po sobě jdoucích polských vlád, od pravicových po levicové, a obrovský přínos polské diplomacie a polské armády. Rád bych ze srdce poděkoval všem, kteří se na tomto velkém cíli podíleli, za jejich jednotu při jeho dosahování. Vaše chování je pro nás vzorem.

Když 12. března 1999 v Independence v USA předal polský ministr zahraničí Bronisław Geremek Akt o přistoupení Polska k Severoatlantické alianci, mohli jsme všichni cítit velké zadostiučinění. Již dříve, 11. února, schválil Sejm ratifikační zákon. O týden později ji podepsal prezident Aleksander Kwaśniewski a 23. února kontrasignoval ratifikační listinu Severoatlantické smlouvy premiér Jerzy Buzek. Byl to historický okamžik, mimořádný okamžik v dějinách naší vlasti.
Nezapomeňme však, že myšlenka přijetí Polska a dalších zemí bývalého východního bloku do NATO se na Západě nesetkala s okamžitou všeobecnou podporou. Proto zde byla rozhodující silná podpora ze strany Spojených států amerických. A to bez ohledu na politické barvy. Rozhovory jsme zahájili za republikánské vlády prezidenta George Bushe staršího a celý proces vstupu do NATO proběhl za demokratické vlády prezidenta Billa Clintona, který zde ve Varšavě na Zámeckém náměstí řekl: "Ještě předtím, než jsme vstoupili do NATO, jsme se dohodli na vstupu do NATO. "Polsko dnes vstupuje do NATO. Polsko zaujímá své místo ve společenství demokracií. O vašem osudu už nikdy nebudou rozhodovat jiní. Právo na svobodu vám již nikdy nebude odepřeno. Polsko se vrací domů!"
To tehdy řekl prezident Bill Clinton a to se také stalo. Ano, vrátili jsme se domů. Protože suverénní a nezávislé Polsko je a vždy bude domovem svobody a demokracie. A my ji budeme bránit ze všech sil!
V té době jsme se mohli spolehnout na podporu mnoha osvědčených přátel Polska, včetně současného prezidenta Spojených států. Dovolte mi připomenout, že v 90. letech byl Joe Biden, tehdy senátor - vlivný člen senátního výboru pro zahraniční vztahy - jedním z vůdců podpory vstupu Polska do NATO v americkém Kongresu. Vstup Polska do Severoatlantické aliance označil za "vymazání historické křivdy, kterou Polsku způsobil Josif Stalin". Pane prezidente, Polsko vám děkuje!
Na tomto místě je však třeba důrazně upozornit, že Poláci se s touto historickou křivdou, "kterou nám způsobil Stalin", jak řekl Joe Biden a jak dobře víme, nikdy nevyrovnali. Dokonce i v době sovětské nadvlády nad našimi zeměmi. Mnozí byli nuceni učinit dramatická rozhodnutí a museli prokázat hrdinství. Symbolem toho byl velký polský vlastenec, první skutečně polský důstojník v NATO, plukovník Ryszard Kuklinski, dnes, posmrtně, od roku 2016 brigádní generál. Měl jsem tu čest udělit hodnost brigádního generála posmrtně panu plukovníkovi. Rád bych však dnes na tomto místě poděkoval tehdejšímu ministru národní obrany Antoni Macierewiczovi za jeho iniciativu v této věci. Děkuji, pane ministře. Jedná se o otázku cti Polska.
Zásluhy generálplukovníka Ryszarda Kuklińského o vstup Polska do Severoatlantické aliance nebudou nikdy zapomenuty. Stejně jako zásluhy mnoha Poláků, kteří byli vyhoštěni za hranice naší vlasti, ale kteří se nesmírně zasloužili o vstup Polska do Severoatlantické aliance. Jako například bývalý ředitel polské sekce Rádia Svobodná Evropa, legendární kurýr z Varšavy Jan Nowak-Jeziorański, který se jako zástupce Polsko-amerického kongresu intenzivně zasazoval v Bílém domě a v Kongresu o podporu našeho členství. Nebo již zmíněný významný stratég, profesor Zbigniew Brzeziński, poradce amerického prezidenta Jimmyho Cartera pro národní bezpečnost. Jan Nowak-Jeziorański a Zbigniew Brzeziński byli nejlepšími vyslanci naší věci ve Spojených státech. Stejně tak celá polská komunita, zejména americká, jejíž přínos k tomuto dílu - dílu polské svobody - nelze přeceňovat.
Je symbolické, že dnes, v době, kdy je opět vážně ohrožena bezpečnost nejen Evropy, ale i světa, je velvyslancem Spojených států v Polsku právě syn profesora Marka Brzezińského. Pane velvyslanče, děkujeme za vaši přítomnost!
Dámy a pánové,
Vážení krajané!
Polsko je bezpečné. Vstupem do NATO jsme se stali součástí největší obranné aliance v dějinách světa. Aliance, která je založena na obraně společných hodnot a již více než 70 let neochvějně zajišťuje bezpečnost svých členů. V souladu se zásadou, která vyplývá přímo z článku 5 Washingtonské smlouvy - "jeden za všechny, všichni za jednoho".
A jako Polsko jsme vždy připraveni plnit své závazky. Opakovaně jsme prokázali, že se na nás můžete spolehnout. Bojují po boku americké armády a dalších armád aliance, ať už v Iráku nebo v Afghánistánu. Členství Polska v NATO je symbolem naší národní jednoty. Podpora členství v polské společnosti je dnes jedna z nejvyšších v celé Severoatlantické alianci.
Bezpečnost zajišťuje síla spojenectví, ale především síla vlastní armády. Proto již léta modernizujeme a rozvíjíme polskou armádu. Posilujeme naše obranné schopnosti a armádu. Přestavujeme ji.
Současná situace však vyžaduje zvýšené úsilí nás všech. Proto v současné době probíhají v parlamentu práce na návrhu zákona o obraně vlasti, který počítá s rozšířením a výrazným zvýšením výdajů na rozvoj a modernizaci polské armády na 3 % HDP již v příštím roce. To je pro náš stát a naši společnost absolutní prioritou. To je vidět i dnes.
Děkuji poslancům a senátorům ze všech stran politické scény za jejich prohlášení a podporu návrhu zákona o obraně vlasti. Doufám, že otázky týkající se bezpečnosti Polska a rozvoje našich ozbrojených sil budou právě těmi, kolem kterých bude možné vytvořit dohodu napříč stranami a vyloučit je z politického sporu, stejně jako tomu bylo před dvaceti lety, když Polsko žádalo o vstup do NATO.
Polská armáda musí být nejen početnější, ale také dokonale vyzbrojená a vystrojená. Aby polský voják mohl sloužit efektivně a bezpečně. Nedávno jsem o tom hovořil s americkým prezidentem Joem Bidenem a včera během své návštěvy Varšavy také s americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou.
Spolupráce se Spojenými státy nebyla nikdy tak dobrá jako dnes. Úspěch summitu NATO ve Varšavě v roce 2016 znamenal výrazné posílení východního křídla aliance, kde jsou trvale umístěni američtí vojáci.
Polsko je nyní v NATO a v naší vlasti jsou přítomny jednotky NATO! Je to pro nás nesmírně důležitá a historická změna. Je to zřejmá známka toho, že už nejsme sovětskou sférou vlivu a pevně věřím, že nikdy nebudeme.
Strategické polsko-americké vztahy se rozvíjejí bez ohledu na to, kdo sedí v Bílém domě. O přítomnosti amerických vojáků v Polsku rozhodl prezident Barack Obama a jeho administrativa, během prezidentství Donalda Trumpa došlo k výraznému navýšení počtu amerických vojáků a dnes v tomto procesu pokračuje prezident Joe Biden a jeho spolupracovníci. To je nesmírně důležité pro bezpečnost naší země i celého regionu.
Pro další posílení spolupráce ve střední a východní Evropě jsme vytvořili Bukurešťskou devítku pro bezpečnost - devět středoevropských členů NATO, mezi nimiž spolupracujeme na přípravě budoucích summitů NATO. Vytvořili jsme také Trojí námořní iniciativu, která sdružuje země Evropské unie a střední Evropy mezi třemi moři: Baltským, Jaderským a Černým. Díky tomu je náš hlas, hlas zemí střední Evropy, stále zřetelněji slyšet na fórech NATO i Evropské unie. Všechny tyto prvky tvoří bezpečnostní architekturu. Každý z nich je nesmírně důležitý a na každém z nich musíme pracovat společně. Pro bezpečnost Polska a celého regionu.
Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg si dobře uvědomuje, že je třeba posílit východní křídlo NATO. Také díky jeho práci, laskavosti, obrovskému odhodlání a pochopení rizik jsme dnes mnohem lépe připraveni čelit výzvě ruské agrese proti svobodné a nezávislé Ukrajině a ruské hrozbě svobodnému světu.
Rád bych za to upřímně poděkoval generálnímu tajemníkovi Jensi Stoltenbergovi. V Polsku a v celé střední a východní Evropě si to budeme navždy pamatovat!

Vážení krajané,
Dámy a pánové
24. února jsme se probudili v úplně jiném světě, v nové realitě. Mnohé z tezí proklamovaných na mezinárodních fórech byly toho dne brutálně vyvráceny, a řekl bych, že i pošlapány. Včetně těch, které se týkají Severoatlantické aliance. Bylo řečeno, že aliance v dnešní době ztratila smysl své existence. Každý nyní jasně vidí, že to není pravda. Vidíme, jak hluboce se mýlili všichni, kdo to tvrdili.
Byli jsme to my, Poláci, a představitelé dalších zemí našeho regionu, kteří měli pravdu, když varovali Západ před ruským imperialismem, před závislostí na ruských surovinách, které budou použity jako zbraně v jakémkoli konfliktu, před omezováním role Spojených států v Evropě, před pokusy postavit se proti NATO a Evropské unii.
Není však čas na hořké uspokojení a triumfalismus. Nejdůležitější je dnes jednota, jednota a ještě jednou jednota. Jak v rámci aliance, tak v rámci Evropské unie. Proto znovu opakuji: pro Polsko je stejně důležité být v NATO i v Evropské unii. To jsou základy naší bezpečnosti. To je polský raison d'état!
To dokonale pochopil prezident Polské republiky profesor Lech Kaczyński. Proto o to usiloval i pro země našeho regionu. Všichni si pamatujeme, jak bojoval za to, aby Ukrajina a Gruzie získaly právo na členství v NATO a Evropské unii. Před summitem aliance v roce 2008 zaslal vedoucím představitelům zvláštní dopis, v němž připomněl okolnosti přijetí Spolkové republiky Německo do NATO v roce 1955. Pouhých 10 let po druhé světové válce. Tehdy napsal: "Situace Německa byla mnohem složitější než situace Ukrajiny nebo Gruzie dnes. Některé země dosud neuznávaly hranice německých států stanovené po druhé světové válce. NATO však tehdy dokázalo přijmout odvážné rozhodnutí o přijetí Západního Německa. Nejdůležitější rozhodnutí o rozšíření v historii Aliance," napsal prezident Lech Kaczyński.
Kdyby se tehdy naslouchalo prezidentu Lechu Kaczyńskému, kdyby se přijímala odvážná rozhodnutí a kdyby nepřevládl naivní postoj nedráždit Rusko, Ukrajina by dnes byla v NATO. K agresi v roce 2014 by pravděpodobně nikdy nedošlo, stejně jako k současné válce. Historie by se vyvíjela jinak.
Ukrajinská armáda a národ dnes a denně svádějí nerovný boj s ruským agresorem, prokazují velké hrdinství a dokazují, že si plně zaslouží být členy aliance. Odvážné vedení prezidenta Volodymyra Zelenského ztělesňuje všechny hodnoty, na nichž je západní společenství založeno. Svobodný svět má dnes tvář prezidenta Volodymyra Zelenského!
O tom, zda bude Ukrajina v NATO, však musí rozhodnout ukrajinský lid a ukrajinští představitelé. To jsou principy demokracie, ve které, jak hluboce věřím, bude pokračovat svobodná, suverénní a nezávislá Ukrajina, která, jak věřím, zvítězí. Jsou to oni, Ukrajinci, kdo musí mít právo rozhodnout, zda chtějí být po skončení války součástí aliance, nebo zda zvolí jiný způsob zajištění své bezpečnosti. Nikdo nemá právo rozhodovat za ně. Náš souhlas s novou Jaltou neexistuje a nikdy existovat nebude!
Vážení krajané!
Dámy a pánové
Bestiálním útokem na Ukrajinu chce Vladimir Putin nastolit nový světový řád. Chce zvrátit běh dějin. Podle jeho vlastních slov se chce vrátit do doby před rokem 1997. Před rozhodnutím rozšířit NATO na východ. Ve skutečnosti by se rád vrátil do dob Sovětského svazu a rozdělení Evropy na sféry vlivu. Chce také rozdělit svět.
Ruská agrese proti Ukrajině však měla přesně opačný účinek. Sjednotila celé transatlantické společenství. Ukázala význam úlohy NATO a důležitost přítomnosti USA v Evropě. Potvrdila vedoucí postavení USA v oblasti globální bezpečnosti. To vedlo ke změně politiky Evropské unie a také jejích největších zemí vůči Rusku. Sjednotila veřejné mínění v Evropě i společnosti západních zemí. Nevím, jestli si takhle Vladimir Putin představoval svůj úspěch.
Reakce na toto velké zlo, které Vladimir Putin a Rusko přinesli na Ukrajinu a do Evropy, byla v naší zemi velmi dobrá. Poláci od prvních hodin otevřeli svá srdce a přispěchali na pomoc svým ukrajinským bratrům v nouzi. Skláním hlavu před miliony našich spoluobčanů, kteří každý den odpovídají dobrem na zlo - z celého srdce se snaží toto zlo vymýtit tím, že přijímají uprchlíky ve svých domovech, pomáhají s dopravou, organizují sbírky, charitativní akce, ale také darují dary a platí na pomoc Ukrajině.
Když vidím hrdinství ukrajinského lidu bojujícího za svobodu své vlasti, za své domovy, za bezpečí a budoucnost svých dětí, ale také když vidím solidaritu Poláků a dalších národů, pevně věřím, že dobro zvítězí! Dobro musí zvítězit!
Věřím, že se Ukrajina ubrání ruské agresi, že se miliony jejích občanů budou moci vrátit do svých domovů, které my na Západě pomůžeme obnovit, že Ukrajina vstoupí do Evropské unie, v níž ji budeme vždy a všude podporovat.
Věřím, že hodnoty, které sdílíme, zvítězí. Hodnoty, na kterých stojí celé západní společenství a které má Severoatlantická aliance hájit!
Ať žije Severoatlantická aliance!
Ať žije svobodná Ukrajina!

17_PAD_Zgromadzenie_Narodowe_20220311_JSZ_9097.jpg [305.08 KB] — **Projev prezidenta k Národnímu shromáždění**

Národní shromáždění se vždy koná ve výjimečných okamžicích pro Polsko. Tak je tomu i dnes, v předvečer mimořádně významného výročí, výročí vstupu Polska, České republiky a Maďarska do Severoatlantické aliance. Dne 12. března 1999 definitivně skončil postjaltský světový řád a rozdělení sfér vlivu, které přinesl. Vstupem do NATO jsme se plně připojili k západnímu společenství. Vždy jsme byli jeho kulturní součástí. Připojili jsme se k němu i politicky a vojensky. Je to velká událost pro Polsko, Evropu i celý svět.
Dnešek bohužel není okamžikem pro radostné oslavy. Setkáváme se v dramatické době. V době největší globální bezpečnostní krize od konce druhé světové války. Nevyprovokovaný útok Ruska na nezávislou Ukrajinu šokoval celý svět. Ukrajinská armáda a lid se již více než dva týdny hrdinně brání útočníkům.
Naši sousedé dávají celému světu příklad skutečné odvahy a lásky k našim společným hodnotám: svobodě, suverenitě a demokracii. Platí za to nejvyšší možnou cenu - ukrajinská města jsou bombardována, domy, obytné bloky, školy a nemocnice jsou napadány a ničeny, lidé umírají. Umírají civilisté. Obrovské množství utrpení. Útoky ruských okupantů mají znaky genocidy - protože to se stává, když záměrně střílíte na osady, kde nejsou žádná vojenská zařízení, abyste zabili lidi, obyčejné civilisty, kteří nebojují. Musíme udělat vše pro to, aby se pachatelé, váleční zločinci, zodpovídali před mezinárodními soudy. Nyní jde o otázku být či nebýt a o důstojnost či hanbu mezinárodního společenství.
Vladimir Putin se při podněcování této kruté války přímo odvolává na dědictví Sovětského svazu. "Říše zla", jak ji kdysi nazval americký prezident a velký přítel Polska Ronald Reagan. To, co Rusko dělá na Ukrajině, ukazuje, že je stále "říší zla", že nikdy nezmizelo a že dnes opět ukazuje svou nejhorší tvář!
Na tomto místě stojí za to připomenout významná slova profesora Zbigniewa Brzezińského: "Bez Ukrajiny Rusko přestává být impériem, ale s Ukrajinou podrobenou a ovládnutou se automaticky stává impériem. Rusko může být buď impériem, nebo demokracií, ale nemůže být obojím." Dnes jasně a zřetelně vidíme, co si zvolilo Rusko, a jasně a zřetelně vidíme, co si zvolila a brání Ukrajina. Brání svobodu, brání demokracii, brání spravedlivý svět.
Nikdo nepochopí bolest a utrpení ukrajinského lidu lépe než my, Poláci, kteří jsme v historii tolik trpěli. Zejména ve 20. století. Polští vojáci bojovali na všech frontách druhé světové války - od Narviku po Tobruk, od bitvy o Británii po Monte Cassino a Berlín. Vzpomínáme na hrdinství AK a varšavských povstalců. Před očima máme ruiny polského hlavního města Varšavy, které nacistické Německo srovnalo se zemí.
Proto odtud, z Polska, z Varšavy, neustále zaznívá výzva celému svobodnému světu: nemůžeme dovolit, aby Rusko dobylo svobodnou, nezávislou a demokratickou Ukrajinu. Musíme zvýšit naše úsilí a podporu bojujícího ukrajinského lidu. Ať Kyjev a další ukrajinská města nesdílejí osud zbourané Varšavy. Zastavme toto zlo! Je to výzva celému svobodnému světu.
Dámy a pánové,
Vážení krajané!
Přestože Polsko hrdinně bojovalo na všech frontách druhé světové války, ocitlo se v důsledku jaltských dohod v sovětské sféře vlivu. Proti naší vůli jsme byli od svobodného světa odděleni železnou oponou. Generace našich prarodičů, našich rodičů a mnohých z přítomných snila o změně běhu dějin. Umožnila to mírová revoluce Solidarity, znovuzískání suverenity naší země po roce 1989 a nakonec rozpad Sovětského svazu. Tuto historii završilo úspěšné úsilí o vstup Polska do Severoatlantické aliance. Náš sen se stal skutečností. Sen mnoha generací se stal skutečností.
Když na začátku 90. let, přesněji v letech 1991 a 1992, premiér Jan Olszewski právě z tohoto místa jako první oznámil snahu Polska vstoupit do NATO, mnozí to považovali za nemožné. Vždyť v té době byla v naší zemi stále umístěna sovětská vojska. V té době v Polsku nechyběly vášnivé spory o vypořádání minulosti a hodnocení často obtížné současnosti. Díky společnému úsilí celé politické třídy se však podařilo vyloučit vstup Polska do NATO z politického sporu a tento velký úkol byl úspěšně splněn. Symbolem může být skutečnost, že rozhovory o naší účasti v Alianci zahájil prezident Lech Wałęsa a ukončil je jeho volební soupeř, prezident Aleksander Kwaśniewski.
Je to také obrovské úsilí všech po sobě jdoucích polských vlád, od pravicových po levicové, a obrovský přínos polské diplomacie a polské armády. Rád bych ze srdce poděkoval všem, kteří se na tomto velkém cíli podíleli, za jejich jednotu při jeho dosahování. Vaše chování je pro nás vzorem.

Když 12. března 1999 v Independence v USA předal polský ministr zahraničí Bronisław Geremek Akt o přistoupení Polska k Severoatlantické alianci, mohli jsme všichni cítit velké zadostiučinění. Již dříve, 11. února, schválil Sejm ratifikační zákon. O týden později ji podepsal prezident Aleksander Kwaśniewski a 23. února kontrasignoval ratifikační listinu Severoatlantické smlouvy premiér Jerzy Buzek. Byl to historický okamžik, mimořádný okamžik v dějinách naší vlasti.
Nezapomeňme však, že myšlenka přijetí Polska a dalších zemí bývalého východního bloku do NATO se na Západě nesetkala s okamžitou všeobecnou podporou. Proto zde byla rozhodující silná podpora ze strany Spojených států amerických. A to bez ohledu na politické barvy. Rozhovory jsme zahájili za republikánské vlády prezidenta George Bushe staršího a celý proces vstupu do NATO proběhl za demokratické vlády prezidenta Billa Clintona, který zde ve Varšavě na Zámeckém náměstí řekl: "Ještě předtím, než jsme vstoupili do NATO, jsme se dohodli na vstupu do NATO. "Polsko dnes vstupuje do NATO. Polsko zaujímá své místo ve společenství demokracií. O vašem osudu už nikdy nebudou rozhodovat jiní. Právo na svobodu vám již nikdy nebude odepřeno. Polsko se vrací domů!"
To tehdy řekl prezident Bill Clinton a to se také stalo. Ano, vrátili jsme se domů. Protože suverénní a nezávislé Polsko je a vždy bude domovem svobody a demokracie. A my ji budeme bránit ze všech sil!
V té době jsme se mohli spolehnout na podporu mnoha osvědčených přátel Polska, včetně současného prezidenta Spojených států. Dovolte mi připomenout, že v 90. letech byl Joe Biden, tehdy senátor - vlivný člen senátního výboru pro zahraniční vztahy - jedním z vůdců podpory vstupu Polska do NATO v americkém Kongresu. Vstup Polska do Severoatlantické aliance označil za "vymazání historické křivdy, kterou Polsku způsobil Josif Stalin". Pane prezidente, Polsko vám děkuje!
Na tomto místě je však třeba důrazně upozornit, že Poláci se s touto historickou křivdou, "kterou nám způsobil Stalin", jak řekl Joe Biden a jak dobře víme, nikdy nevyrovnali. Dokonce i v době sovětské nadvlády nad našimi zeměmi. Mnozí byli nuceni učinit dramatická rozhodnutí a museli prokázat hrdinství. Symbolem toho byl velký polský vlastenec, první skutečně polský důstojník v NATO, plukovník Ryszard Kuklinski, dnes, posmrtně, od roku 2016 brigádní generál. Měl jsem tu čest udělit hodnost brigádního generála posmrtně panu plukovníkovi. Rád bych však dnes na tomto místě poděkoval tehdejšímu ministru národní obrany Antoni Macierewiczovi za jeho iniciativu v této věci. Děkuji, pane ministře. Jedná se o otázku cti Polska.
Zásluhy generálplukovníka Ryszarda Kuklińského o vstup Polska do Severoatlantické aliance nebudou nikdy zapomenuty. Stejně jako zásluhy mnoha Poláků, kteří byli vyhoštěni za hranice naší vlasti, ale kteří se nesmírně zasloužili o vstup Polska do Severoatlantické aliance. Jako například bývalý ředitel polské sekce Rádia Svobodná Evropa, legendární kurýr z Varšavy Jan Nowak-Jeziorański, který se jako zástupce Polsko-amerického kongresu intenzivně zasazoval v Bílém domě a v Kongresu o podporu našeho členství. Nebo již zmíněný významný stratég, profesor Zbigniew Brzeziński, poradce amerického prezidenta Jimmyho Cartera pro národní bezpečnost. Jan Nowak-Jeziorański a Zbigniew Brzeziński byli nejlepšími vyslanci naší věci ve Spojených státech. Stejně tak celá polská komunita, zejména americká, jejíž přínos k tomuto dílu - dílu polské svobody - nelze přeceňovat.
Je symbolické, že dnes, v době, kdy je opět vážně ohrožena bezpečnost nejen Evropy, ale i světa, je velvyslancem Spojených států v Polsku právě syn profesora Marka Brzezińského. Pane velvyslanče, děkujeme za vaši přítomnost!
Dámy a pánové,
Vážení krajané!
Polsko je bezpečné. Vstupem do NATO jsme se stali součástí největší obranné aliance v dějinách světa. Aliance, která je založena na obraně společných hodnot a již více než 70 let neochvějně zajišťuje bezpečnost svých členů. V souladu se zásadou, která vyplývá přímo z článku 5 Washingtonské smlouvy - "jeden za všechny, všichni za jednoho".
A jako Polsko jsme vždy připraveni plnit své závazky. Opakovaně jsme prokázali, že se na nás můžete spolehnout. Bojují po boku americké armády a dalších armád aliance, ať už v Iráku nebo v Afghánistánu. Členství Polska v NATO je symbolem naší národní jednoty. Podpora členství v polské společnosti je dnes jedna z nejvyšších v celé Severoatlantické alianci.
Bezpečnost zajišťuje síla spojenectví, ale především síla vlastní armády. Proto již léta modernizujeme a rozvíjíme polskou armádu. Posilujeme naše obranné schopnosti a armádu. Přestavujeme ji.
Současná situace však vyžaduje zvýšené úsilí nás všech. Proto v současné době probíhají v parlamentu práce na návrhu zákona o obraně vlasti, který počítá s rozšířením a výrazným zvýšením výdajů na rozvoj a modernizaci polské armády na 3 % HDP již v příštím roce. To je pro náš stát a naši společnost absolutní prioritou. To je vidět i dnes.
Děkuji poslancům a senátorům ze všech stran politické scény za jejich prohlášení a podporu návrhu zákona o obraně vlasti. Doufám, že otázky týkající se bezpečnosti Polska a rozvoje našich ozbrojených sil budou právě těmi, kolem kterých bude možné vytvořit dohodu napříč stranami a vyloučit je z politického sporu, stejně jako tomu bylo před dvaceti lety, když Polsko žádalo o vstup do NATO.
Polská armáda musí být nejen početnější, ale také dokonale vyzbrojená a vystrojená. Aby polský voják mohl sloužit efektivně a bezpečně. Nedávno jsem o tom hovořil s americkým prezidentem Joem Bidenem a včera během své návštěvy Varšavy také s americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou.
Spolupráce se Spojenými státy nebyla nikdy tak dobrá jako dnes. Úspěch summitu NATO ve Varšavě v roce 2016 znamenal výrazné posílení východního křídla aliance, kde jsou trvale umístěni američtí vojáci.
Polsko je nyní v NATO a v naší vlasti jsou přítomny jednotky NATO! Je to pro nás nesmírně důležitá a historická změna. Je to zřejmá známka toho, že už nejsme sovětskou sférou vlivu a pevně věřím, že nikdy nebudeme.
Strategické polsko-americké vztahy se rozvíjejí bez ohledu na to, kdo sedí v Bílém domě. O přítomnosti amerických vojáků v Polsku rozhodl prezident Barack Obama a jeho administrativa, během prezidentství Donalda Trumpa došlo k výraznému navýšení počtu amerických vojáků a dnes v tomto procesu pokračuje prezident Joe Biden a jeho spolupracovníci. To je nesmírně důležité pro bezpečnost naší země i celého regionu.
Pro další posílení spolupráce ve střední a východní Evropě jsme vytvořili Bukurešťskou devítku pro bezpečnost - devět středoevropských členů NATO, mezi nimiž spolupracujeme na přípravě budoucích summitů NATO. Vytvořili jsme také Trojí námořní iniciativu, která sdružuje země Evropské unie a střední Evropy mezi třemi moři: Baltským, Jaderským a Černým. Díky tomu je náš hlas, hlas zemí střední Evropy, stále zřetelněji slyšet na fórech NATO i Evropské unie. Všechny tyto prvky tvoří bezpečnostní architekturu. Každý z nich je nesmírně důležitý a na každém z nich musíme pracovat společně. Pro bezpečnost Polska a celého regionu.
Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg si dobře uvědomuje, že je třeba posílit východní křídlo NATO. Také díky jeho práci, laskavosti, obrovskému odhodlání a pochopení rizik jsme dnes mnohem lépe připraveni čelit výzvě ruské agrese proti svobodné a nezávislé Ukrajině a ruské hrozbě svobodnému světu.
Rád bych za to upřímně poděkoval generálnímu tajemníkovi Jensi Stoltenbergovi. V Polsku a v celé střední a východní Evropě si to budeme navždy pamatovat!

Vážení krajané,
Dámy a pánové
24. února jsme se probudili v úplně jiném světě, v nové realitě. Mnohé z tezí proklamovaných na mezinárodních fórech byly toho dne brutálně vyvráceny, a řekl bych, že i pošlapány. Včetně těch, které se týkají Severoatlantické aliance. Bylo řečeno, že aliance v dnešní době ztratila smysl své existence. Každý nyní jasně vidí, že to není pravda. Vidíme, jak hluboce se mýlili všichni, kdo to tvrdili.
Byli jsme to my, Poláci, a představitelé dalších zemí našeho regionu, kteří měli pravdu, když varovali Západ před ruským imperialismem, před závislostí na ruských surovinách, které budou použity jako zbraně v jakémkoli konfliktu, před omezováním role Spojených států v Evropě, před pokusy postavit se proti NATO a Evropské unii.
Není však čas na hořké uspokojení a triumfalismus. Nejdůležitější je dnes jednota, jednota a ještě jednou jednota. Jak v rámci aliance, tak v rámci Evropské unie. Proto znovu opakuji: pro Polsko je stejně důležité být v NATO i v Evropské unii. To jsou základy naší bezpečnosti. To je polský raison d'état!
To dokonale pochopil prezident Polské republiky profesor Lech Kaczyński. Proto o to usiloval i pro země našeho regionu. Všichni si pamatujeme, jak bojoval za to, aby Ukrajina a Gruzie získaly právo na členství v NATO a Evropské unii. Před summitem aliance v roce 2008 zaslal vedoucím představitelům zvláštní dopis, v němž připomněl okolnosti přijetí Spolkové republiky Německo do NATO v roce 1955. Pouhých 10 let po druhé světové válce. Tehdy napsal: "Situace Německa byla mnohem složitější než situace Ukrajiny nebo Gruzie dnes. Některé země dosud neuznávaly hranice německých států stanovené po druhé světové válce. NATO však tehdy dokázalo přijmout odvážné rozhodnutí o přijetí Západního Německa. Nejdůležitější rozhodnutí o rozšíření v historii Aliance," napsal prezident Lech Kaczyński.
Kdyby se tehdy naslouchalo prezidentu Lechu Kaczyńskému, kdyby se přijímala odvážná rozhodnutí a kdyby nepřevládl naivní postoj nedráždit Rusko, Ukrajina by dnes byla v NATO. K agresi v roce 2014 by pravděpodobně nikdy nedošlo, stejně jako k současné válce. Historie by se vyvíjela jinak.
Ukrajinská armáda a národ dnes a denně svádějí nerovný boj s ruským agresorem, prokazují velké hrdinství a dokazují, že si plně zaslouží být členy aliance. Odvážné vedení prezidenta Volodymyra Zelenského ztělesňuje všechny hodnoty, na nichž je západní společenství založeno. Svobodný svět má dnes tvář prezidenta Volodymyra Zelenského!
O tom, zda bude Ukrajina v NATO, však musí rozhodnout ukrajinský lid a ukrajinští představitelé. To jsou principy demokracie, ve které, jak hluboce věřím, bude pokračovat svobodná, suverénní a nezávislá Ukrajina, která, jak věřím, zvítězí. Jsou to oni, Ukrajinci, kdo musí mít právo rozhodnout, zda chtějí být po skončení války součástí aliance, nebo zda zvolí jiný způsob zajištění své bezpečnosti. Nikdo nemá právo rozhodovat za ně. Náš souhlas s novou Jaltou neexistuje a nikdy existovat nebude!
Vážení krajané!
Dámy a pánové
Bestiálním útokem na Ukrajinu chce Vladimir Putin nastolit nový světový řád. Chce zvrátit běh dějin. Podle jeho vlastních slov se chce vrátit do doby před rokem 1997. Před rozhodnutím rozšířit NATO na východ. Ve skutečnosti by se rád vrátil do dob Sovětského svazu a rozdělení Evropy na sféry vlivu. Chce také rozdělit svět.
Ruská agrese proti Ukrajině však měla přesně opačný účinek. Sjednotila celé transatlantické společenství. Ukázala význam úlohy NATO a důležitost přítomnosti USA v Evropě. Potvrdila vedoucí postavení USA v oblasti globální bezpečnosti. To vedlo ke změně politiky Evropské unie a také jejích největších zemí vůči Rusku. Sjednotila veřejné mínění v Evropě i společnosti západních zemí. Nevím, jestli si takhle Vladimir Putin představoval svůj úspěch.
Reakce na toto velké zlo, které Vladimir Putin a Rusko přinesli na Ukrajinu a do Evropy, byla v naší zemi velmi dobrá. Poláci od prvních hodin otevřeli svá srdce a přispěchali na pomoc svým ukrajinským bratrům v nouzi. Skláním hlavu před miliony našich spoluobčanů, kteří každý den odpovídají dobrem na zlo - z celého srdce se snaží toto zlo vymýtit tím, že přijímají uprchlíky ve svých domovech, pomáhají s dopravou, organizují sbírky, charitativní akce, ale také darují dary a platí na pomoc Ukrajině.
Když vidím hrdinství ukrajinského lidu bojujícího za svobodu své vlasti, za své domovy, za bezpečí a budoucnost svých dětí, ale také když vidím solidaritu Poláků a dalších národů, pevně věřím, že dobro zvítězí! Dobro musí zvítězit!
Věřím, že se Ukrajina ubrání ruské agresi, že se miliony jejích občanů budou moci vrátit do svých domovů, které my na Západě pomůžeme obnovit, že Ukrajina vstoupí do Evropské unie, v níž ji budeme vždy a všude podporovat.
Věřím, že hodnoty, které sdílíme, zvítězí. Hodnoty, na kterých stojí celé západní společenství a které má Severoatlantická aliance hájit!
Ať žije Severoatlantická aliance!
Ať žije svobodná Ukrajina!

Volodymyr Zelenski připomněl slova polského prezidenta Lecha Kaczyńského, která pronesl v roce 2008 během ruského útoku na Gruzii: "Dobře víme, že dnes Gruzie, zítra Ukrajina, pozítří pobaltské státy a později možná přijde čas na mou zemi, na Polsko." Jak Zelenskij zdůraznil, ukrajinský národ bojuje mimo jiné za to, aby tato zlá doba nenastala pro Polsko a pobaltské státy. Ukrajinský prezident se rovněž zmínil o katastrofě ve Smolensku v roce 2010 a o tehdejších krocích Ruska. - Vzpomínáme si, jak se vyšetřovaly okolnosti této katastrofy. Víme, co to pro vás znamenalo a co pro vás znamenalo mlčení těch, kteří všechno věděli, ale přesto se dívali na našeho souseda," řekl Zelenski.

- Bojujeme společně, protože máme sílu. Dohromady nás je 90 milionů. Společně zvládneme všechno. Je to historická mise pro Polsko a Ukrajinu, být lídry, být spolu, vytáhnout Evropu z propasti a nebezpečí," řekl. Zmínil se také o pomoci, kterou Poláci poskytli jeho krajanům prchajícím před válkou. - Polští bratři a sestry, mám pocit, že jsme již vytvořili mimořádné spojenectví," řekl. Jak dodal, vychází "z vřelosti našich srdcí, nikoli ze slov politiků nahoře". - Děláte to z dobrého srdce - stejně jako mezi přáteli, rodinou - poznamenal.

Ukrajinský prezident oslovil polský prezidentský pár: - Příteli Andreji, milá Agáto, tvrdím, že jsme se již spojili. Jsme jednotní podle slov velkého Poláka Jana Pavla II., že společně zvítězíme a vytvoříme svobodu - řekl. - Jsem přesvědčen, že svobodu budeme bránit společně, spolu s vámi - zdůraznil. - Pokud Bůh dá a my tuto válku vyhrajeme, podělíme se s vámi o své vítězství. Je to boj za naši svobodu, ale také za vaši svobodu. To je společná historie velkých národů - řekl Zelenski. Na závěr svého projevu se ukrajinský prezident obrátil na účastníky slavnostního shromáždění v polštině: Ať žije svobodné Polsko, ať žije svobodná Ukrajina!