V Poznani se dnes konalo historicky první výjezdní zasedání Národního shromáždění, které bylo uspořádáno u příležitosti 1050. výročí křtu Polska a počátků polské státnosti. Prezident Andrzej Duda přednesl zvláštní projev před spojenými komorami parlamentu a četnými hosty z Polska i zahraničí. - V roce 966 se odehrála jedna z nejdůležitějších historických událostí v dějinách Polska a Poláků. Měšek I., kníže poznaňský a hnězdenský, se rozhodl přijmout křest," řekl předseda Sejmu Marek Kuchciński, když zahajoval jednání v Zemské hale Mezinárodního veletrhu v Poznani. Obřad začal státní hymnou.

Předseda Sejmu ve svém projevu zdůraznil, že rozhodnutí Měška I. změnilo na staletí morální řád, každodenní a veřejný život a společenské vztahy v našich zemích. - Polský stát a jeho obyvatelé byli tehdy trvale spojeni s křesťanskou Evropou a Římem, hlavním městem papežství a centrem evropské civilizace. Osud Polska a Poláků byl spojen s dějinami univerzální církve. - Marek Kuchciński připomněl. Jak dodal, církev se stala institucí, na níž se zakládá výstavba státu a národa. - Poláci, kteří bojovali za svobodnou a nezávislou Polskou republiku, bránili svou víru a zároveň církev. (...) - řekl maršál Kuchciński. Poukázal na symboly polské historické paměti pevně zakořeněné v křesťanství, mezi nimiž zmínil bitvu u Vídně v roce 1683 a bitvu u Varšavy v roce 1920.

Marek Kuchciński hovořil také o současném významu římskokatolické víry, která dává identitu Polákům, polské komunitě a rodinám nejen v národním měřítku, ale i za hranicemi. Jak řekl, "orgány nezávislé Polské republiky, vycházející z tradice Solidarity, dnes sahají k základům naší státnosti, nerozlučně spjatým s křesťanstvím". - Nás, současné Poláky, spojuje přesvědčení, že jak křest roku 966, tak milénium oslavené v roce 1966 jsou milníky našich dějin, výrazem historické moudrosti, úspěchu a odpovědnosti za stát a jeho obyvatele. - zdůraznil.

Během historického zasedání Národního shromáždění předseda Senátu Stanisław Karczewski slavnostně přečetl text rezolucí k 1050. výročí křtu Polska, které předtím přijaly Sejm a Senát. úplné znění dokumentu.

Prezident Andrzej Duda ve svém projevu hovořil o velkém významu křtu a křesťanského dědictví pro utváření osudu Polska a Poláků. - Křest knížete Měška I. je nejdůležitější událostí v celých dějinách polského státu a národa (...). Rozhodnutí našeho prvního historického panovníka rozhodlo o celé pozdější budoucnosti naší země. - zdůraznil. Prezident připomněl, že v roce 966 se v Polsku zrodil nový křesťanský život. - Zrodila se pro svět, vyšla z prehistorické éry a vstoupila do arény evropských dějin. Zrodila se pro nás a pro sebe jako národní a politické společenství. - Andrzej Duda řekl.

Podle prezidenta přijetí křtu v latinském obřadu definovalo polskou identitu. - Řekli jsme "ano" svobodě a sebeurčení. Řekli jsme, že jsme připraveni budovat národ a stát, který se stará o jeho blaho, vytvářet ho, bránit a v případě potřeby za něj i zemřít. - řekl Andrzej Duda. Jak prezident dodal, bylo možné budovat společenství "na základech víry, která se od té doby stala trvalou součástí naší identity a často se stala nejdůležitějším a posledním štítem svobody a solidarity v dějinách".

Podle Andrzeje Dudy bylo přijetí křtu našimi předky jádrem, kolem kterého se zformoval velký polský národ. Prezident označil rok 966 za "nejdůležitější cézuru v našich dějinách", zatímco probíhající jubilejní oslavy za "oslavu 1050. narozenin našeho národa a vlasti". - Je to velká oslava polskosti, která je zdrojem naší hrdosti a radosti. A v nadcházejících měsících v ní budeme pokračovat po celé zemi. Vyvrcholením bude první návštěva Svatého otce Františka v Polsku a Světový den mládeže. - řekl prezident.

– Je v nás obrovská síla, jejímž zdrojem je naše společná národní a křesťanská identita. Tato síla se v našich dějinách v posledních staletích projevila již několikrát. Síla, která nám pomohla přežít nejhorší zkušenosti, ztrátu občanských svobod a nezávislého státu, pokusy o odnárodnění a odkřesťanštění. Síla, díky níž jsme v konfrontaci s nepřáteli, okupanty a útočníky dokázali zvítězit a vyjít z těchto zkušeností ještě silnější a jednotnější. - Andrzej Duda zdůraznil. Poláci vždy byli, jsou a budou hrdí na tohoto nezdolného národního ducha a chtějí z tohoto bohatství čerpat i nadále.

Prezident ve svém projevu připomněl slova svatého Jana Pavla II., která pronesl před vstupem Polska do Evropské unie: "Evropa potřebuje Polsko a Polsko potřebuje Evropu". - Proto bych chtěl vzdát hold našim prozíravým předchůdcům z doby před 1050 lety a vyjádřit pevné přesvědčení, že po vzoru našeho velkého rodáka Polsko je a zůstane věrné svému křesťanskému dědictví, protože v něm máme osvědčený a pevný základ pro budoucnost," poznamenal Andrzej Duda.

Podle prezidenta Dudy byl vstup do kruhu křesťanské civilizace v latinském ritu skutečným průlomem. - Tři pilíře této civilizace se staly také pilíři polské identity a kultury. - řekl. Mezi těmito pilíři Andrzej Duda zmínil řeckou filozofii, lásku k moudrosti, primát objektivní pravdy a přesné nástroje pro poznávání a analýzu reality. Druhým základem je podle prezidenta římské právní a politické myšlení, idea právního státu, koncept republiky a občanský étos. Třetím pilířem, který Andrzej Duda zmiňuje, je Starý a Nový zákon, Dekalog a Evangelium.

– Nejsme tu navždy, ale máme velkou povinnost chránit základy naší tradice a kultury. Máme povinnost budovat silný stát, a to i jako velké společenství našich lidí, na základě toho, na čem jsme vyrostli, na čem jsme byli vychováni. (...) - Andrzej Duda vysvětlil. Připomněl, že "jsme byli vychováváni v tradici budování silného Polska nejen pro nás a naše blízké, ale především pro budoucí generace. - Pevně věřím, že tento úkol zvládneme. - zdůraznil prezident.

Dnešního zasedání Národního shromáždění se kromě hlavy státu a poslanců zúčastnili mj: Rada ministrů v čele s premiérkou Beatou Szydło, členové polské biskupské konference v čele s arcibiskupem Stanisławem Gądeckim - metropolitou poznaňským, kardinál Pietro Parolin - státní sekretář Svatého stolce a papežský legát a zástupci nejdůležitějších polských státních institucí, evropských parlamentů, diplomatického sboru a Polonie.

Po slavnostním zasedání si účastníci vyslechli premiéru skladby "Oratorium966.pl", kterou speciálně pro tuto příležitost zkomponovala Poznaňská filharmonie. V areálu Mezinárodního veletrhu v Poznani byla také odhalena pamětní deska připomínající unikátní jednání Národního shromáždění - slavnostního aktu se zúčastnili mimo jiné prezident Polské republiky a předsedové Sejmu a Senátu.

V rámci oslav 1050. výročí křtu Polska se slavnostní mše svaté v poznaňské katedrále zúčastní ještě představitelé nejvyšších státních orgánů včetně maršálka Sejmu Marka Kuchcińského.