O budoucnosti Evropské unie, bezpečnosti v regionu Baltského moře a spolupráci v oblasti inovací dnes v Sejmu jednali poslanci a členové Riksdagu. Zasedání společně zahájili předseda Marek Kuchciński a předseda Urban Ahlin. Jedná se o čtvrté zasedání tohoto meziparlamentního shromáždění.
- Fórum nás přibližuje k řešení problémů a posiluje naši spolupráci, je to diskusní setkání, kde si můžeme volně vyměňovat názory. řekl předseda Sejmu při zahájení dnešního polsko-švédského parlamentního zasedání. Předseda ve svém projevu zmínil příklady polsko-švédské spolupráce a zdůraznil, jak účinné může být spojení sil na základě základního principu: rovný s rovným, svobodný se svobodným. - My Poláci potřebujeme efektivní Evropskou unii založenou na zásadě "jednota v rozmanitosti". - řekl Marek Kuchciński. Předseda rovněž připomněl myšlenku, kterou přednesl na setkáních předsedů EU, a to posílit Evropskou unii návratem k jejím základům, tedy k právu národů na sebeurčení. Dodal, že stejně důležité je i nadále vzájemné respektování svrchovanosti. Podle Kuchcińského lze EU posílit zefektivněním pravomocí jednotlivých evropských institucí a posílením role národních parlamentů.
Předseda Urban Ahlin hovořil o tom, že je důležité být připraven na vzájemnou spolupráci. Podle jeho názoru právě Lisabonská smlouva dává mnoho příležitostí k činnosti, ale mnoho evropských parlamentů ji stále nevyužívá. Jak zdůraznil, brexit bude mít velký dopad na Polsko i Švédsko. Spojené království je důležitým hospodářským partnerem pro všechny země Společenství. Předseda Ahlin rovněž upozornil na bezpečnost v oblasti Baltského moře. Jak zdůraznil, jedná se o problematiku, kterou Švédsko intenzivně podporuje. Prezident rovněž uvedl, že politické prostředí v jeho zemi kritizuje ruskou vojenskou intervenci na Ukrajině. Vysvětlil, že to je pro Evropu obrovská výzva a že Evropská unie musí být tváří v tvář těmto událostem jednotná.
Diskuse o budoucnosti Evropské unie v souvislosti s brexitem se zúčastnili zástupci výborů pro záležitosti Evropské unie Konrad Głębocki a pro zahraniční věci Andrzej Halicki. Za polsko-švédskou parlamentní skupinu se diskuse zúčastnila Monika Rosa. Jak bylo zdůrazněno, Evropská unie potřebuje změny a nápravu, ale je také důležité mít na paměti, proč byla vytvořena. Pozornost byla věnována také mechanismům stanoveným Lisabonskou smlouvou a skutečnosti, že nejsou ve větší míře využívány. Bylo také zdůrazněno, že pravomoci národních parlamentů jsou stále příliš slabé. Během této části jednání došlo také k výměně názorů na migraci.
Druhá část jednání se zabývala bezpečnostními otázkami v regionu Baltského moře. Zástupci výborů přednesli svá stanoviska k této otázce: Waldemar Andzel z Výboru pro národní obranu a Norbert Obrycki z Výboru pro zahraniční věci. Polsko-švédskou parlamentní skupinu zastupoval Arkadiusz Marchewka. V diskusi bylo zdůrazněno, že spolupráce mezi našimi zeměmi v oblasti bezpečnosti je strategická. Východní partnerství k tomu poskytuje dobrý základ a právě v této oblasti by měly být společné aktivity zintenzivněny a posíleny. Na fóru byly rovněž nastoleny otázky týkající se energetické solidarity a spolupráce se Spojenými státy.
Dnešní setkání bylo také příležitostí k diskusi o ekonomických inovacích a spolupráci v této oblasti. Výbor pro digitalizaci, inovace a nové technologie zastupoval Witold Czarnecki a Výbor pro hospodářství a rozvoj Daniel Milewski. Vystoupil Krzysztof Truskolaski za polsko-švédskou parlamentní skupinu. Bylo zdůrazněno, že Švédsko je jedním z lídrů v oblasti inovací - je to jedna z ekonomických priorit země.
Dnešnímu IV. polsko-švédskému fóru předcházelo setkání předsedy Sejmu s předsedou Riksdagu. Politici diskutovali mimo jiné o výměně zkušeností v oblasti regionální spolupráce, o rostoucím významu makroregionů - na příkladu povodí Baltského moře a karpatského regionu - a o potřebě přijmout regionální strategie. Tématem setkání Marka Kuchcińského a Urbana Ahlina bylo také prohloubení parlamentní spolupráce se střední a východní Evropou a posílení Východního partnerství.
