Čestní předsedové,

Směry a dynamika změn v Evropě a ve společenském vědomí evropských národů zaskočily mnoho politiků. Tento stav měl tři hlavní důsledky: 1) nutnost přehodnotit nebo alespoň znovu promyslet priority, které si členské státy EU dříve společně stanovily; 2) zahájení rozsáhlé diskuse o vizi Evropské unie; 3) strategická rozhodnutí týkající se současnosti.

Sdílíme názor, že Evropská unie je v krizi a potřebuje obnovit své základy. To vyjádřili autoři prohlášení Větší evropská integrace. Cesta vpřed. Je zapotřebí systémových řešení, aby bylo možné účinně řešit závažné problémy. EU se musí zabývat otázkami, jako je krize hospodářského modelu, mezinárodní terorismus, slabá společenská legitimita evropských institucí. Existují však i další výzvy, v neposlední řadě bezpečnostní a vyplývající z válek v bezprostředním sousedství EU.Euro bylo použito v řadě členských států, potřeba hledat systém a řád hodnot uprostřed střetu civilizací, demografický kolaps patrný v mnoha členských státech a rostoucí očekávání národů evropských zemí, že bude zaručena spravedlnost a důstojnost. Zavedení eura přineslo nejen výhody, ale i četné potíže, které jsou patrné v mnoha zemích.

Rozhodnutí o obnově EU lze přijmout pouze na základě souhlasu suverénních členských států EU a v souladu s vůlí národů v našich zemích. - na základě vůle vyjádřené vnitrostátními parlamenty nebo v referendu. Je to nepochybně historická výzva, ale pouze takový postup dodá evropským institucím důvěryhodnost, sníží demokratický deficit a bude v souladu s evropskou tradicí. Snaha o dosažení konsensu a dohody mezi evropskými státy byla nespornou silou Evropského společenství.

Prohlášení Větší evropská integrace je jistě důležitým dokumentem a významným hlasem v diskusi, ale nelze jej považovat za plán obnovy Evropské unie. Není dostatečný důvod předpokládat, že pod heslem "více Unie" vyřešíme problémy popsané v prohlášení a především odstraníme hrozby. Výsledkem realizace myšlenky "více Unie" může být nárůst postojů, které jsou proti integraci. EU však při hledání nových řešení nepotřebuje utopii, ale spíše realismus.

Evropské instituce byly zřízeny proto, aby pomáhaly evropským státům a pracovaly pro společné dobro. Jejich úkolem nesmí být vnucování své vůle v rámci EU. Důvodem je, že v jednotlivých zemích neexistuje veřejný souhlas s takovými kroky a je třeba je považovat za politickou chybu. Nadstátní federální model integrace Evropská krizová situace se bude prohlubovat. Mohlo by to mít velmi škodlivé účinky na integraci: 1) snížení schopnosti účinně reagovat na nejdůležitější procesy; 2) udržování rozdělení mezi centrem Evropské unie a jejími periferiemi; 3) prohlubování deficitu demokratické důvěry ve společné orgány. To jsou jistě cíle, kterých chceme dosáhnout na pozadí rostoucího významu národních států, jejich politické identity a vůle hájit národní zájmy. V Evropě neexistuje žádné společenství, které by splňovalo kritéria jednotného státu. národ Evropskámísto toho existují politické nebo etnické komunity. Tento stav znamená nutnost dodržovat princip suverenity národních států, které tvoří EU, tj. odklon od principu "dělené suverenity". Společné evropské instituce nejsou nositeli/subjekty svrchovanosti, ale pouze pomocnými orgány členských států.

Rád bych ctihodným předsedům představil Polský projekt Evropské unie. Její základy byly položeny v Deklaraci Evropa solidárních států. Bezpečnost, hranice, obnovené instituce, které jsem vám poslal v posledních týdnech. Tři kategorie obsažené v názvu označit problémy i priority.Evropské společenství dnes čelí. Jejich význam a společenský ohlas určují hledání řešení.

Rád bych upozornil na pět otázek a předkládám je jménem parlamentu zastupujícího národ, který 80% podporuje členství své země v Evropské unii. To nutí k mimořádnému zájmu o stav evropských záležitostí.

1. Je nutné definice nové koncepty bezpečnosti, s ohledem na drastické snížení bezpečnosti, k němuž došlo v kontinentálním a subregionálním měřítku, což není jen předmětem teoretických úvah odrazy, ale problém, který doslova a do písmene ovlivňuje každodenní život našich občanů. Obyvatelé našeho kontinentu očekávají zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti (před nekontrolovaným přistěhovalectvím a terorismem), především ochranu veřejného pořádku, vnějších hranic, civilizační a kulturní identity a sociálních práv. V tomto ohledu by Evropská unie měla poskytnout skutečnou podporu členským státům, neboť právě ony jsou schopny přijmout rychlá, účinná a organizovaná bezpečnostní opatření. Myšlenka přesouvat problémy z centra EU na periferii je nepřijatelná. Je třeba hledat jiná řešení, která by evropské společenství spíše spojovala než rozdělovala. Mnohé problémy, pokud jde o snižující se bezpečnost, jsou důsledkem chyb v integračních rozhodnutích, například v oblasti společné měny, utváření správy ekonomických záležitostí, hospodářského řízení, ochrany klimatu, výkonu evropských práv a svobod.

2. Řešení migračního problému nemůže být ad hoc, založené na tlaku na členské státy EU. Udržitelné a dlouhodobé řešení tohoto problému musí být založeno na třech základních faktorech: zachování subjektivity členských států, respektování identity evropských národů a zaručení lidských práv, včetně volby místa usazení.. Jakákoli donucovací opatření budou neúčinná a poškodí evropskou integraci tím, že posílí radikální postoje. Vnucování politické vůle ze strany Evropské komise může být zdrojem nových konfliktů v evropském společenství. Heslo "více integrace" je v tomto ohledu zbytečné a neúčinné.

3. Podpora suverénních národních států ze strany evropských institucí při plnění jejich vnitrostátních a celoevropských bezpečnostních povinností.. Je to proto, že pouze státy mají k dispozici vhodné prostředky pod demokratickou kontrolou. Severoatlantická aliance by měla být v tomto ohledu nepostradatelným partnerem, neboť imigrační krize a probíhající války ovlivňují Evropu jako civilizační prostor a identitu a subjektivitu evropských států.

4. Při obnově evropských institucí je třeba posílit význam národních parlamentů v rozhodovacím procesu.. Jejich podkopání by mělo nejen okamžité i dlouhodobé negativní důsledky v konkrétních otázkách a oblastech, ale podkopalo by i základní otázky, totiž model demokracie přijatý v Evropě a odvozený z řecké filozofie, římského práva a křesťanských hodnot. Zapojení  národní parlamenty všech členských států na stejné úrovni dosáhnou neocenitelného výsledku - pochopení a schválení opatření přijatých evropskými institucemi ze strany občanů Evropy. Vycházejíce ze zásady, že  Za určení kompetencí odpovídá národního státu, měla by být posílena role národních parlamentů v rozhodovacích procesech EU.

5. Je třeba jasně vymezit pravomoci evropských orgánů a evropské postupy. Tyto pravomoci je třeba vyjmenovat a vyjasnit postupy, které budou zakotveny v evropských smlouvách, a nikoli v politické vůli formulované ad hoc některými evropskými zeměmi.  Zásadou by měl být soulad s evropským právem, nikoli jeho - často svévolný - výklad. Fenomén příliš extenzivního výkladu smluvního práva EU vedl ke škodlivému přenosu pravomocí z veřejných orgánů členských států na administrativu EU. Nadměrná regulace vedla k nerovnováze v oblasti životního prostředí. interní v Unii. Pro členské státy Evropské unie je stav zakotvený ve Smlouvách o rozdělení pravomocí mezi státy a orgány Unie nejvýhodnější. Z tohoto důvodu jsou rozhodnutí na fóru Evropské rady, tedy rozhodnutí přijatá mezi členskými státy o pravomocích a činnosti Evropské komise a Evropského parlamentu, nezbytná k zastavení neblahého trendu zasahování do vnitřní situace jednotlivých států. Takový způsob jednání je totiž neslučitelný se zásadou subsidiarity.

Závěrem bychom chtěli říci, že uznáváme legitimitu obnovy Evropské unie, ale ne ve směru budování federálního státu.. Evropská unie je pro nás velmi důležitou mezinárodní organizací, která usiluje o společné dobro a zároveň slouží společenství suverénních národních států. Přeměna Unie ve federaci nevyřeší nejdůležitější současné problémy kontinentu. Neosvobodí podnikání, neposílí ekonomickou svobodu, nepřinese nová práva občanům, neposílí bezpečnost, ale prohloubí krizi a může také paradoxně ohrožují  integrace jako projekt a myšlenka. Změny v Unii jsou nutné a mohou být provedeny pouze na základě otevřené diskuse v jednotlivých zemích a v evropských institucích, ale mezi všemi 28 členskými státy na základě rovnosti a konsensu. Unie nepotřebuje nové instituce, včetně jednotného evropského volebního práva, protože by to vedlo k posílení rozdělení kontinentu. Místo toho podporujeme Evropa solidarity. Evropa je totiž naše společné dobro.

Děkujeme vám za pozornost.