Před 30 lety se na Visegrádském hradě tyto tři země zavázaly k podpoře na cestě k modernitě. Vytvořili skupinu V4, která nejenže přežila velké změny v samotné Evropě, ale dnes je významným hráčem na mezinárodní scéně.

Vzájemná podpora a spolupráce usnadnily vstup Polska, Maďarska a České republiky do NATO pouhých osm let po založení skupiny. Slovensko se k Alianci připojilo později. Dalším důležitým krokem byl vstup do Evropské unie. Od roku 2004 jsou všechny země skupiny plnoprávnými členy. Země V4, které se snaží zbavit stigmatu komunismu, bojují s chudobou, obnovují své ekonomiky a sociální identitu, se staly zájmovým společenstvím. Společenství, s nímž počítají další významní světoví hráči.

Obchodní obrat zemí V4 s Německem je o více než 50 % vyšší než obchodní obrat Německa s Francií. 65milionový trh se rozvíjí rychleji než většina zemí tzv. staré Unie. V4 investuje do infrastruktury, společných vzdělávacích a finančních projektů. Důležitou institucí, která vznikla na základě iniciativy založené v Maďarsku v roce 1991, byl Mezinárodní visegrádský fond, který vznikl o devět let později. Jejím cílem je podporovat kulturní, vědecké, vzdělávací a turistické iniciativy v zemích Visegrádské skupiny a v sousedních zemích - především v postsovětském prostoru a v zemích bývalé Jugoslávie. Rozpočet fondu činí 8 milionů EUR z příspěvků zemí V4 a dalších částek od ostatních států. Visegrádská skupina je dnes v Evropě důležitým katalyzátorem změn a přebírá iniciativu v otázkách týkajících se budoucnosti EU.

V době pandemie se můžeme přesvědčit o účinnosti visegrádského formátu, včetně koordinace vzájemné pomoci. Za zmínku stojí například vytvoření virtuálního centra V4 pro COVID-19. Epidemie ukázala význam dobrých sousedských vztahů při řešení krizí. Vytvoření koordinačních center a výměna informací a zdravotnického vybavení mezi našimi zeměmi pomohly omezit počet infekcí a onemocnění.

V uplynulých třech desetiletích jsme také rozvíjeli vojenskou, energetickou, infrastrukturní a kulturní spolupráci. Klíčovým prvkem užších vztahů zemí Visegrádské skupiny je spolupráce v rámci iniciativy Trojmoří, která umožňuje zvýšit vojenskou a energetickou bezpečnost a přilákat do regionu investory. Existují také oblasti, na kterých bychom měli ještě intenzivně pracovat. Jedním z nich je doprava a zajištění kontinuity mezi zeměmi V4. Odpovědí na tuto situaci je výstavba infrastruktury sever-jih s investicemi, jako je Via Carpatia nebo vysokorychlostní železnice, která spojí hlavní města našich čtyř zemí. Stále čelíme výzvám v oblasti bezpečnosti, migrace, ochrany životního prostředí nebo digitalizace.

Marek Kuchciński, poslanec a předseda Sejmu 8. funkčního období (2015-2019), se již řadu let zasazuje o rozvoj parlamentní diplomacie. Výsledkem jsou desítky setkání s představiteli zákonodárných orgánů jiných zemí jako poslanec, aktivní občan Przemyšlu, Podkarpatska, Polska a Evropy. Působí od 15. září
2020 jako předseda zahraničního výboru Sejmu Polské republiky pokračuje v zahraničněpolitické linii započaté zesnulým prezidentem Lechem Kaczyńským, jejímž cílem je posílit postavení Polska na mezinárodní scéně. Maršál Kuchciński vedl konzultace s předsedy parlamentních zahraničních výborů nejen zemí V4, ale mimo jiné také Estonska, Gruzie, Litvy, Lotyšska, Německa, Rumunska, Slovinska, Ukrajiny a Itálie.

- Pro plný úspěch je nezbytné, aby se na konkrétních projektech podíleli také demokraticky zvolení zástupci v parlamentu nebo místních orgánech. Spolupráce a setkávání parlamentů střední a východní Evropy navíc doplňují nebo drží krok s tím, co se již mnoho let děje ve "staré" EU nebo ve středomořské Evropě. Parlamentní spolupráce podporuje politiku vlád a prezidentů těchto zemí, kteří hledají recept na důležité výzvy, jako je migrace nebo bezpečnostní problémy," vysvětluje Marek Kuchciński. - Naše činnost se projevuje také ve spolupráci karpatských zemí. Jejím rozvojovým prvkem je cyklická konference Evropa Karpat, která se koná na různých místech Polska - zdůrazňuje vedoucí SZA.

Jaké jsou plány do budoucna? Především diskuse o budoucnosti Evropy, obnovení Východního partnerství a Výmarského trojúhelníku, Karpatská strategie.

M. Olejnik