Shrnutí 58. zasedání Sejmu

Únor 9, 2018
13:02

Poslední den 58. schůze Sejmu se ve čtvrtek konal blok hlasování. Poslanci schválili osm zákonů, přijali jedno usnesení a zahájili práci na devíti návrzích zákonů v prvním čtení. Sejm přijal usnesení o vyjednávání pravidel pro provádění společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2020 a přijal informaci vlády o opatřeních přijatých v roce 2015 a 2016 pro osoby se zdravotním postižením. Další zasedání je plánováno na přelom února a března (27.02-01.03).

Sejm přijal osm zákonů. Nyní se jimi bude zabývat Senát

Změna zákona o zásadách pobytu cizích vojsk na území Polské republiky a zásadách jejich pohybu přes toto území. Nové předpisy umožní vybavit vojáky těchto jednotek umístěných v Polsku zbraněmi a municí, které jsou v držení polských ozbrojených sil.

Sejm rovněž novelizoval zákon o sociální pomoci. Novela počítá se zavedením dalšího typu zařízení: útulku pro bezdomovce s pečovatelskou službou.

Poslanci Evropského parlamentu schválili návrh zákona o zřízení Institutu Waclawa Felczaka pro polsko-maďarskou spolupráci. Cílem institutu bude předat mladším generacím význam našich společných tradic a podpořit dvoustrannou vědeckou spolupráci.

Byl novelizován zákon o finanční podpoře vzniku sociálních prostor, chráněných bytů, nocleháren a domovů pro bezdomovce, zákon o ochraně práv nájemníků, bytovém fondu obcí a o změně občanského zákoníku a některé další zákony. Novela mimo jiné zavádí změny týkající se zásad podpory samospráv při vytváření fondu nájemních bytů. Navrhované změny mají např. umožnit obcím žádat o finanční prostředky bez současné podmínky vyčlenění příslušného počtu sociálních bytů z obecního zdroje, a v důsledku toho mají být podporou bydlení pro osoby s nízkými a průměrnými příjmy.

Díky novele zákona o prohlášení neplatnosti rozsudků vydaných proti osobám potlačeným za činnost ve prospěch nezávislé existence polského státu budou moci děti spolu se svými matkami vězněnými za opoziční činnost v Polské lidové republice získat odškodnění a náhradu škody ze státní pokladny.

Sejm vyslovil souhlas s ratifikací tzv. změny z Dohá ke Kjótskému protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, uzavřené v Kjótu dne 11. prosince 1997, prezidentem Polské republiky dne 8. prosince 2012 v Dohá.

Poslanci schválili zákon o ratifikaci Dohody mezi vládou Polské republiky a vládou Dánského království, kterou se mění a ukončuje platnost Dohody mezi vládou Polské republiky a vládou Dánského království o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané v Kodani dne 1. května 1990.

Byl změněn zákon o mikroorganismech a geneticky modifikovaných organismech a některé další zákony. Přijatá řešení umožní Polsku plně splnit své povinnosti vyplývající z právních předpisů EU, pokud jde o oznamování a registraci GMO plodin.

Zahájení parlamentní práce. První čtení návrhů

Vládní návrh novely zákona o pracovní a sociální rehabilitaci a zaměstnávání osob se zdravotním postižením zajistí realizaci druhé etapy programu komplexní podpory rodin "Za život". Jejím hlavním úkolem je podporovat rodiny s postiženými osobami, zejména ty, které vychovávají postižené děti. Mimo jiné byly navrženy předpisy, které budou podporovat bývalé účastníky ergoterapeutických dílen v udržení nezávislosti a samostatnosti ve společenském a profesním životě prostřednictvím účasti na organizované formě rehabilitace. Zavedeny budou také flexibilní formy zaměstnávání. Sejm předal návrh Komisi pro sociální politiku a rodinu.

Sejm zahájil práce na novele trestního zákoníku, jejímž cílem je zpřísnit tresty za závažné sexuální trestné činy a zvýšit ochranu obětí znásilnění. Návrh mimo jiné zavádí doživotní trest pro osobu, která v důsledku znásilnění způsobí smrt oběti. V případě pachatele vraždy v souvislosti se znásilněním dítěte mladšího 15 let bude moci soud - uložením doživotního trestu - zcela vyloučit možnost podmíněného propuštění z vězení. Kromě toho návrh zvyšuje tresty za znásilnění se zvláštní krutostí (v současnosti z 5 na 15 let odnětí svobody), po změnách také na 25 let odnětí svobody. Na druhou stranu za znásilnění dítěte mladšího 15 let bude hrozit trest odnětí svobody na 5 (nyní 3) až 15 let nebo dokonce 25 let. V případě dalších přitěžujících okolností, jako je zvláštní krutost, se trest přiměřeně zvýší až na doživotí - bez možnosti podmíněného propuštění. Vládní návrh mimo jiné zavádí také několikanásobně vyšší tresty pro opakované pachatele. Návrh bude nyní projednán mimořádným výborem pro změny kodifikací.

Návrh novely zákona o Vězeňské službě počítá se změnami v systému přijímání zaměstnanců, jakož i ve vzdělávání a profesním rozvoji příslušníků. Návrh počítá s vytvořením SW akademie, která by po vzoru polské armády, policie nebo státních hasičů vychovávala budoucí personál pro potřeby Vězeňské služby. Hlavním cílem navrhovaných změn je zkvalitnění vzdělávání příslušníků a zaměstnanců SW a výběr optimálních kandidátů do služby. Sejm poslal návrh Komisi pro spravedlnost a lidská práva.

Hlavním cílem vládního návrhu novely zákona o systému monitorování silniční přepravy zboží a některých dalších zákonů je rozšíření systému monitorování na železniční přepravu tzv. citlivého zboží (motorová paliva a jejich deriváty včetně bionafty; aditiva do paliv; mazací oleje; odmrazovací prostředky na bázi etylalkoholu; ředidla a rozpouštědla; částečně a plně denaturovaný etylalkohol a sušený tabák). Návrh bude nyní projednán ve Výboru pro veřejné účty a ve Výboru pro infrastrukturu.

Návrh novely zákona o přestupcích navrhuje změnu zákona ze dne 20. května 1971. - Zákoník o přestupcích (Sbírka zákonů 2015, položka 1094, ve znění pozdějších předpisů; dále jen: kw). Je třeba upravit dvě ustanovení: článek 130 § 1 kw a článek 147a § 1 kw tak, aby byla v souladu se zásadami správné právní úpravy. V čl. 130 odst. 1 ZK se navrhuje vypustit odkaz na článek 120 ZK týkající se zneužití lesních stromů. Mezitím se v článku 147a § l kw mění ustanovení "provozování léčebného zařízení" na: "provozování léčebného zařízení" a "provádění léčebných činností". Článek 130 § 1 kw vylučuje použití ustanovení o krádeži, lesní krádeži, oplocení a ničení majetku, pokud jsou předmětem činu zbraně, střelivo, výbušniny nebo výbušné zařízení. Sejm předal návrh k posouzení mimořádnému výboru pro změny kodifikací.

Sejm zahájil práci na vládním návrhu novely zákona o platebním styku. Nová nařízení mají zajistit větší transparentnost a jednotnost právních předpisů v oblasti platebních služeb. Budou také základem pro vytvoření jednotného platebního trhu v EU. Cílem je, aby přeshraniční platby byly stejně jednoduché a bezpečné jako domácí platby v členských státech. Směrnice bude mít významný dopad na podobu celého trhu platebních služeb, a tedy mimo jiné i na činnost bank, platebních institucí, subjektů nabízejících nákupní a palivové karty, jakož i nezávislých provozovatelů bankomatů či jiných nebankovních poskytovatelů platebních služeb. Sejm poslal vládní návrh k posouzení Výboru pro veřejné finance.

První čtení občanského návrhu novely zákona o zdravotních službách hrazených z veřejných prostředků (tisk č. 2212). Návrh zavádí zásadu, podle níž budou na financování zdravotní péče ze státního rozpočtu každoročně vyčleněny finanční prostředky ve výši nejméně 6,8% HDP z předchozího roku. Návrh zároveň stanoví, že objem finančních prostředků určených na financování zdravotní péče v letech 2018-2020 nesmí být nižší než: 5,2% HDP předchozího roku v roce 2018, 5,7% HDP předchozího roku v roce 2019 a 6,2% HDP předchozího roku v roce 2020. Zdůvodnění projektu přednesl zástupce legislativní iniciativy Dr. Tomasz Dybek. Sejm zamítl návrh PSL, aby se okamžitě přistoupilo k druhému čtení návrhu. Návrh byl postoupen k dalšímu projednání ve Výboru pro zdraví.

První čtení vládního návrhu zákona o kolektivní správě autorských práv a práv s nimi souvisejících (tisk č. 2232). Projekt komplexně upravuje kolektivní správu autorských práv a práv s nimi souvisejících v Polsku. Definuje nová pravidla fungování organizací kolektivní správy s cílem zajistit transparentnost jejich činnosti a odpovědnost vůči členům. Řešení obsažená v návrhu mají přizpůsobit polské právo předpisům Evropské unie o kolektivní správě autorských práv a práv s nimi souvisejících (směrnice 2014/26/EU, tzv. směrnice o kolektivní správě autorských práv). Zdůvodnění projektu přednesl Paweł Lewandowski, státní podsekretář Ministerstva kultury a národního dědictví. Rozhodnutím Sejmu byl návrh přikázán k dalšímu projednání Výboru pro kulturu a média.

První čtení vládního návrhu zákona o boji proti praní peněz a financování terorismu (tisk č. 2233). Návrh se týká přizpůsobení evropských předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu požadavkům vyplývajícím z revidovaných doporučení Finančního akčního výboru, jakož i zlepšení spolupráce a výměny informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami členských států a rozvoje soudržné politiky EU vůči třetím zemím. Piotr Walczak, státní podsekretář na ministerstvu financí, představil odůvodnění návrhu. Sejm přikázal návrh k dalšímu projednání ve Výboru pro veřejné finance s doporučením konzultovat jej s Výborem pro zvláštní služby.

Usnesení přijatá sněmovnou

Sejm přijal usnesení o jednáních o zásadách společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2020. V usnesení Sejm podporuje polské vyjednavače při jednáních s orgány EU o budoucnosti společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020. Dokument obsahuje priority Polska v této oblasti.

Aktuální informace a otázky k aktuálním tématům

Poslanci si vyslechli informace ministra národního školství o opatřeních na obnovu a rozvoj odborného vzdělávání, které představila státní tajemnice Marzena Machałek. Otázky poslanců na zástupce vlády se týkaly mimo jiné postupu investičních prací na silnici S19 Via Carpatia a financování a rozvoje sítě komunitních svépomocných domů.

Další rozhodnutí přijatá Sejmem

Sejm vzal na vědomí Informaci vlády Polské republiky o opatřeních přijatých v roce 2015 k provedení ustanovení usnesení Sejmu Polské republiky ze dne 1. srpna 1997 o Chartě práv osob se zdravotním postižením spolu se stanoviskem Komise a Informaci vlády Polské republiky o opatřeních přijatých v roce 2016 k provedení ustanovení usnesení Sejmu Polské republiky ze dne 1. srpna 1997 o Chartě práv osob se zdravotním postižením spolu se stanoviskem Komise. Obě informace přednesl státní tajemník ministerstva rodiny, práce a sociální politiky Krzysztof Michałkiewicz.