S šéfem polského parlamentního zahraničního výboru jsme hovořili o záležitostech EU, protipolské a protimaďarské rétorice Joea Bidena i o marasmu EU. Doporučujeme vám, abyste si rozhovor přečetli!

Kromě Maďarska se tzv. mechanismus právního státu rozšířil také na Polsko. Velvyslanci členských států Evropské unie v pondělí kvalifikovanou většinou schválili návrh nařízení o zavedení systému podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU, který tak může schválit Evropský parlament. Je podle Říkáte, že tento mechanismus představuje vážnou hrozbu?

Objasněme si snad několik bodů. Zaprvé, Evropská unie nebyla nikdy tak rozdělená jako dnes. Za druhé, v souvislosti s těmito rozpory je důležité zdůraznit, že nejde jen o vážné rozdíly v názorech na dotace EU nebo rozpočet. Členské státy EU se nedokážou shodnout ani v politických otázkách; vždyť odsouzení běloruských orgánů téměř zmařil kyperský odpor a sotva jsme dosáhli dohody ohledně Navalného. Vzpomeňme také například na rozdílné názory na plynovod Nord Stream 2. I když se díky Visegrádské skupině podařilo dosáhnout určitého kompromisu v otázce migrace, na tyto rozpory to nemělo výrazný vliv a dnes je jejich nejdůležitějším tématem rozpočet EU. Skupina západních zemí v čele s Nizozemskem by ráda spojila vyplácení prostředků EU se svým pojetím právního státu, zatímco my se domníváme, že tyto otázky Smlouva o fungování Evropské unie vůbec neupravuje.

Nelze se odvolávat na právní stát a zasahovat do vnitřních záležitostí států,

Pohled na spravedlnost a soudnictví na úrovni EU by neměl být směšován s názory členských států. Ve sporu o právní stát mají Mateusz Morawiecki a Viktor Orbán stejný postoj a díky pevnosti se snad podaří dosáhnout určitého kompromisu na úrovni EU.

V poslední době se mezinárodní ani maďarská média o možnosti kompromisu nezmiňují, zatímco Jaroslaw Kaczynski a Viktor Orb.án oznámila své veto rozpočtu EU. Nakonec se tato hrozba stala skutečností. Do jaké míry bychom mohli tímto vetem prohloubit konflikt? Jižní země velmi trvají na zahájení plateb, jak tedy najít kompromis mezi jihem, východem a západem EU?

Přesto jsem dobré nálady. Od polských zástupců v EU jsme se již dozvěděli, že

existuje možnost kompromisního řešení otázky právního státu.

Jak jste zmínil, situace je vážná, protože ekonomiky jižních členských států byly těžce zasaženy pandemií koronaviru. Výsledkem je silná pozice, která nás také dostává pod tlak a vede k dohodě. Rozpočtové veto je mocnou zbraní v rukou Polska a Maďarska, ale přesto doufáme, že se podaří dosáhnout dohody.

Polsko a Spojené státy nedávno podepsaly novou vojenskou dohodu a Joe Biden bude nepochybně další čtyři roky sedět v Oválné pracovně. Jaký dopad bude mít jeho prezidentství na velmi úzké a mnohostranné polsko-americké vztahy?

Pomineme-li emoce, které se během prezidentských voleb rozhořely, je třeba v polsko-amerických vztazích vzít v úvahu dva velmi důležité faktory. První je otázka bezpečnostní politiky, kde jsme již vázáni dohodami a ujednáními podepsanými předchozími prezidenty. NATO zvyšuje svou přítomnost v Polsku, což je výhodné nejen pro nás, ale i pro Severoatlantickou alianci, která tímto způsobem posiluje své postavení v regionu. Druhým faktorem jsou ekonomické vztahy mezi oběma zeměmi, neboť politická stabilita napomáhá ekonomickému rozvoji, což může být zase způsob, jak přilákat co nejvíce velkých amerických investorů do Polska nebo jiných středoevropských zemí. Polsko-americké vztahy jsou zcela závislé na síle a vztahu těchto dvou faktorů. Co se týče Bidena, je pro nás důležité, že Nord Stream 2 hodnotil negativně.

Stanisław Karczewski a Marek Kuchciński (Artur Widak / NurPhoto via AFP)

V rozporu s politickými stereotypy se během volební kampaně neřešily otázky ekonomiky a bezpečnosti. Biden vykreslil Maďarsko a Polsko v negativním světle a v posledních dnech kampaně slíbil, že v prvním roce svého působení v úřadu uspořádá velkou mezinárodní konferenci, na níž budou vlády prosazující liberální demokracii diskutovat o tom, jak ochránit svět před režimy vyznávajícími autokratické, zkorumpované a neliberální principy - zde by bylo třeba upřesnit, co tím myslel. Existuje Pan přesvědčeni, že ekonomické otázky a bezpečnostní politika budou dominovat politické agendě a vztahům mezi státy?

Nikdo nemůže stoprocentně zaručit, že po prezidentských volbách tato kritika neovlivní naše vztahy a realizaci našich zájmů, ale je třeba poznamenat, že

Není to poprvé, co američtí činitelé učinili podobná prohlášení o střední Evropě, aniž by měli spolehlivé informace.

Kdyby Joe Biden projel půlku Polska a viděl, že policie neblokuje a nerozhání protesty, ať už pravicové nebo levicové, ale zajišťuje a chrání jejich účastníky, možná by měl jiný názor. Myslím, že po bližším seznámení se situací by ji hodnotil jinak, protože v Polsku není ohrožena ani svoboda slova, ani svoboda shromažďování.

Pokud jde o bezpečnostní politiku, Moskva nedávno ukončila válku mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Jerevan je od Budapešti vzdálen tři hodiny letu, což je stejná vzdálenost jako Londýn a Náhorní Karabach na hranicích kontinentu, a Evropská unie se konfliktem zatím příliš nezabývala. V čem spočívá nebezpečí takového zastavení pro bezpečnostní politiku?

Odpověď je vlastně obsažena v této otázce, protože takové události zasáhly Evropu. Evropská unie musí být nepochybně posílena, aby mohla být významným hráčem na světové scéně a zároveň partnerem v dialogu. V konkrétním případě Arménie a Ázerbájdžánu se nyní musí EU zapojit do mírového procesu, aby nebyl pouze pod kontrolou Ruska a Turecka. Stejně tak je třeba posílit hospodářské vztahy s kavkazským regionem a zajistit, abychom byli v ekonomické pozici a mohli hrát rozhodující roli v politickém světě. Je v životním zájmu Unie, oslabené po brexitu, věnovat pozornost regionům na východ od schengenského prostoru a musíme ukázat sílu a odhodlání, protože jakákoli slabost a nerozhodnost - včetně případu Arménie - vede k poklesu významu EU.

Marek Kuchciński je polský politik, poslanec Sejmu za stranu Právo a spravedlnost. V letech 2015 až 2019 zastával funkci předsedy Sejmu a v současnosti je předsedou zahraničního výboru Sejmu.

Autor spolupracuje s portálem Mandiner a v rámci stipendijního programu MCC je stipendistou Institutu polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka ve Varšavě.