Předseda zahraničního výboru Marek Kuchciński v pořadu Host Telewizje Rzeszów zdůraznil význam spolupráce v rámci Visegrádské skupiny. Třicet let její existence označil za velmi důležitou dobu pro všechny naše země (Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko) i pro celou střední Evropu. - Důsledky vzniku V4 vidíme velmi zřetelně. Je důležité připomenout, že dohoda byla podepsána měsíc po ruském útoku na litevskou televizi a pokusu o útok na Litvu, tedy o zbavení tehdy velmi mladé Litvy nezávislosti. Myslím, že to urychlilo vznik Visegrádské skupiny - řekl prezident.
Marcin Pawlak: Existuje také mnoho dalších výhodných forem a platforem spolupráce, nápadů a projektů. Které z nich vzešly z této Visegrádské čtyřky?
Marek Kuchciński: Poslední roky ukazují, že společná solidarita přináší výsledky, které lze nazvat principem "nic o nás bez nás", tj. pokud Evropská unie činí nějaká rozhodnutí, musí brát v úvahu Visegrádskou skupinu, čehož nejlepším příkladem byla otázka imigrantů. Z toho vyplývá i společná podpora nejlepšího rozpočtu Evropské unie na příštích sedm let. Velmi dobrá spolupráce prezidentů a premiérů, ministrů a parlamentní spolupráce zahájená v roce 2007 zde přinesla výsledky. Jsme silní, protože jsme solidární, a stojí za to podporovat prohlubování této spolupráce.
Snahou zemí V4 je překročit hranice EU, a vytvořit tak Trojměstí Plus. Je důležité spolupracovat v bezpečnostních otázkách, včetně vojenské bezpečnosti, např. Bukurešťská devítka, která je těsněji spojena se Severoatlantickou aliancí, zahrnuje také země Visegrádu. Parlamenty jsou nejdůležitější institucí volenou občany jednotlivých zemí. Naše spolupráce se začíná trochu podobat době, kterou nazýváme zlatým věkem. 16., 15. a 17. století ve střední Evropě byla krásná léta parlamentní demokracie, kdy jsme na východě i západě naší části Evropy měli absolutistické vlády a demokracie zde vzkvétala.
Myšlenka Visegrádské čtyřky zahrnuje Karpaty a spolupráci na této platformě. Čeká nás další konference, Evropa Karpat, v Przemyślu, na které budeme diskutovat také o otázkách bezpečnosti, zásobování vodou a surovin.
Konference Evropa Karpat se koná již řadu let, přičemž myšlenka Zelených Karpat vznikla na přelomu století. Jedním z jeho iniciátorů byl zesnulý profesor Wnuk. Konference má umožnit diskuse a setkání zástupců zemí, parlamentů, mezinárodních organizací, místních samospráv a všech, kteří mají zájem spolupracovat a hledat řešení pro budoucnost. Nemáme na mysli pouze základní bezpečnost, ale také bezpečnost vzdělávací, zdravotní a ekologickou. Z Karpat pochází největší množství pitné vody pro Polsko a všechny země střední Evropy. V rámci Trojměstí se zaměřujeme také na rozvoj hospodářství a severojižní infrastruktury. Naše vlády a parlamenty kladou velký důraz na rozvoj digitální Evropy, k čemuž chceme připojit i posílení spolupráce v oblasti široce chápané kultury. Heslem Karpatské Evropy bude zapsání celého kulturního a přírodního dědictví Karpat od Srbska až po Karpaty na slovensko-české hranici na světový seznam UNESCO. Jedná se o dlouhodobý a ambiciózní plán. Karpaty jsou historicky a kulturně velmi cennou oblastí, která předčí ostatní makroregiony v Evropě.
Budeme se zabývat dopady hospodářské činnosti podniků, ale i státních institucí, včetně oblastí, jako jsou služby a zdravotnictví. Budeme se učit od našich sousedů a sdílet s nimi zkušenosti. Společné solidární akce přinesou lepší výsledky než samostatné akce států. Zkušenosti Polska jsou velmi důležité a spolupráce mezi místními samosprávami a pohraničím má přinést výsledky. Chceme najít odpověď, jak se vypořádat s pocovid situace na podporu polské a mezinárodní ekonomiky, pro turistické podniky slouží a poskytuje pracovní místa
Konference Karpatská Evropa v Przemyślu a místní otázky včetně bieszczadské strategie.
Bieszczady jsou v Evropě dobře známým heslem, proto je jejich šikovná podpora hlavním cílem státních, také vojvodských, orgánů. Budu podporovat umožnění rozvoje přeshraniční spolupráce, velmi důležité jsou návrhy, které se objevují pro tzv. přeshraniční funkční oblasti, tj. rozvoj infrastruktury na polsko-slovenské a polsko-ukrajinské hranici. Příležitosti, které nabízí obchod a přeshraniční kontakty mezi Polskem a Ukrajinou, jsou rovněž nedostatečně využívány. Dobrým příkladem je, že občané přijíždějící na Podkarpatsko z východní hranice utratili jen v roce 2019 4,5 mld. zlotých. Přeměňme to na pracovní místa! V drtivé většině se jednalo o maloobchodní útraty, takže přišli, utratili peníze a ještě ten samý den se vrátili. Jedná se o zdroj příjmů pro polské občany žijící v oblasti od Rzeszowa po Krosno, Jaslo. Myslím, že by stálo za to se tím v budoucnu zabývat.
Foto: Aleksander Zieliński/Sejm
