ČLEN REPUBLIKY - 22

JÍDELNÍ LÍSTEK

Marek Kuchciński odhalil alej Dubů památky katyňských kaplanů v Kalwarii Pacławské.

Dne 12. května v 11 hodin se ve svatostánku v Kalwarii Pacławské u Przemyšlu předseda Sejmu Marek Kuchciński zúčastnil mše svaté a poté slavnostního vysvěcení a odhalení aleje Dubu paměti kaplanů polské armády zavražděných v roce 1940 NKVD.

- Účastníme se mimořádného, velmi symbolického obřadu. Stejně jako my stojíme na symbolickém místě - protože na křížové cestě a na svatém místě. Na kopci se nachází františkánský klášter s obrazem Panny Marie Paclavské. Tato znamení a symboly výrazně poukazují na pomíjivost mnoha významů a našeho dědictví. Kněží, kteří byli až do konce vojáky polské armády, kteří přinášeli útěchu svým vojákům a byli s nimi popraveni mučednickou smrtí, zemřeli během slavnostního otevření a vysvěcení Dubové aleje - řekl předseda Sejmu během slavnostního odhalení a vysvěcení aleje.

Liturgie, které předsedal Jeho Excelence biskup Adam Szal - pastýř przemyské diecéze - byla sloužena na úmysl zavražděných katyňských kaplanů a důstojníků a zaměstnanců bieszczadské jednotky pohraniční stráže (BiOSG).

V aleji bude vysazeno 33 dubů za každého z 33 zavražděných kaplanů. Každý strom bude opatřen pamětní deskou. Mezi oběťmi represí byli i představitelé různých náboženství. Nejpočetnější skupinou byli římskokatoličtí kněží a seminaristé. Pronásledování však postihlo i pravoslavné, řeckokatolické a protestantské duchovní. Mezi zavražděnými byl také vrchní rabín polské armády - podplukovník Baruch Steinberg.

Tuto iniciativu společně podnikly klášter Nalezení svatého Kříže řádu menších bratří konventuálů (františkánů) v Kalwarii Pacławské a Sdružení "Paměť katyňských kaplanů". Záštitu nad ceremoniálem převzal prezident Polské republiky Andrzej Duda.

Pacławská kalvárie je jedním z nejznámějších míst v Polsku, nazývaným také Jeruzalémem Východu. Založil ho v 17. století Andrzej Maksymilian Fredro, podolský hejtman a krakovský kastelán. Právě zde se nachází zázračný obraz Panny Marie z Kamence Podolského, před kterým se modlili mj. Jana Kazimíra a Jana III Sobieského a o mnoho let později také Jana Pavla II. Proto se tomuto místu často říká Jasná Hora Podkarpatská.

CIS

Foto: Marta Olejnik

Facebook
Cvrlikání

Události

parlamentní výbory

Právo a spravedlnost

Vyhledávání

Archiv

Archiv
Přejít na obsah