Dámy a pánové,

 

Slavnostní pohřeb ostatků plukovníka Mariana Pilarského alias Jara a podporučíka Stanisława Biziora alias Eama má symbolický rozměr. Dnes se s obzvláštní silou probouzí vědomí tragického osudu těch, kteří nesouhlasili s novým poválečným uspořádáním.

Podzemí nezávislosti budovali jak vojáci, kteří se podíleli na velkém vítězství v roce 1920, tak ti, kteří se narodili v době nezávislosti - generace vychované v duchu vlasteneckých hodnot a úcty k národně osvobozenecké tradici. Oběť k tomu patřila, boj na obranu vlasti a cti se vedl, i když šance na vítězství byly mizivé. Měřítkem totiž nebyla šance na vítězství, ale velikost věci, za kterou se bojovalo. Nezlomní vojáci sdíleli osud ostatních povstalců; byli pronásledováni a trpěli brutálními represemi. Jejich důstojnost a pověst byly pošpiněny i po smrti. Vytrvali ve své nezlomnosti po celá léta lidového Polska, ale nebyli v tomto odporu vždy osamoceni. Podporovalo je civilní obyvatelstvo a podporu našli i v církevních kruzích.  

Zde v Radečnici poskytovali otcové bernardini pomoc protikomunistické opozici bez ohledu na tvrdé následky. Zdi kláštera se staly útočištěm pro konspirační činnost členů organizace Wolność i Niezawisłość (Svoboda a nezávislost) v Lublinské a Zamośćské oblasti.

Ať je toto místo věčného odpočinku Plukovník Marian Pilarski a poručík Stanislaw Bizior budou svědčit o památce vojáků z povolání a také o zapojení otců bernardinů do boje proti komunistickému systému.   

Děkuji těm z vás, kteří obnovují pravdu o naší bolestné historii a jejích účastnících. Kéž Prozřetelnost dopřeje věčný odpočinek padlým vojákům z Wyklised.

Symbolicky se k vám připojuji a skláním hlavu, abych vzdal hold nezlomeným hrdinům. 

 

Marek Kuchciński