ČLEN REPUBLIKY - 22

JÍDELNÍ LÍSTEK

Kluby Karpatské Evropy: Síla je ve společenství regionu

Dne 6. září 2022 se v Karpaczi konalo zasedání Programové rady Karpatských evropských klubů. Předseda Rady a zahraničního výboru Sejmu RP Marek Kuchciński představil myšlenku klubů a informoval o setkání v Budapešti, kde proběhla debata mezi polskou a maďarskou delegací o vizi spolupráce v Evropě.

Přednášející upozornil na zkreslování informací v mediálním prostoru, které často vede k vzájemnému nepochopení mezi evropskými národy, a proto bychom měli vytvořit diskusní kluby Karpatské Evropy, kde by se diskutovalo o všech otázkách, včetně těch obtížných.

Maciej Szymanowski, ředitel Felczakova institutu, zdůraznil, že Karpatské evropské kluby slouží především k zajištění komunikace, intelektuální horké linky, v době, kdy se nekonají velké konference. To je v této části Evropy dvojnásob důležité, zejména v době probíhající informační války. Vždy je užitečné mít informace z první ruky a vědět, co se děje v sousedních zemích a jak tato část Evropy skutečně vypadá, což z Visly není vždy snadné poznat. Dir. Szymanowski předložil návrh na zaslání výzvy lidem z oblasti vědy, kultury, médií a dalších názorových kruhů.

Profesor Csaba György Kiss z Maďarska diskutovali o předběžném plánu mezinárodní antologie Karpat, která by zahrnovala výběr z národních literatur karpatského regionu a přiblížila tak toto společné místo paměti v mnohostranné perspektivě. Sloužila by především jako zdroj znalostí pro mladou generaci a všechny zájemce. Byl by použitelný na mnoha různých úrovních vzdělávání.

Profesor Jan Draus, historik z univerzity v Rzeszowě, uvedl, že nejlepší by bylo, kdyby diskusi vedli historici, politologové a další akademici a politici jim naslouchali. V jednotlivých kruzích, na různá témata, samozřejmě předem dohodnutá. Diskutovat by se mohlo například o nedávno vydané knize Balázse Orbána o maďarské politice, která vyšla i v polštině.

Mykhaylo Khariy z Centra pro transformaci uvedl, že společně s ukrajinskou občanskou společností a americkými intelektuály a kongresmany pracují na transformaci Ukrajiny. A velmi důležitou součástí tohoto plánu jsou zkušenosti z Polska, takže spolupracují s polskými politiky a odborníky i na vytváření center pro transformaci, spolupráci a transformaci. - Snažíme se rozvíjet nové znalosti o transformaci a tyto znalosti by měly být předávány ukrajinským politikům a dalším důležitým členům naší společnosti, kteří se podílejí na transformačním procesu. Spolupracujeme s Američany a v současné době společně s panem Kuchcinskim vytvoříme komunikační kanál s Američany, s Atlantickou radou, Severoatlantickou skupinou. A vytvoříme komunikační kanál mezi poslanci ukrajinského parlamentu a polského Sejmu, polskými experty a experty z Ameriky, Spojených států. A myslím, že by to bylo pro Ukrajinu v současné době užitečné. Není to strategie pro celý region, je to strategie pouze pro Ukrajinu," řekl Charij.

Jan Malicki, ředitel Centra východních studií, poukázal na skutečnost, že v našem středoevropském prostoru, respektive v širším smyslu v prostoru mezi Středomořím a Trojmořím, je zapotřebí co nejširší institucionalizace koncepce podniků, kterým, pokud nejsou formálně institucionalizovány, hrozí zánik nebo zanikají. Zmínil, že za posledních 30 let se jen v Polsku objevilo asi tucet vynikajících myšlenek týkajících se Východu a jen několik z nich přežilo. Jednoduše proto, že když jednoho dne chybí síla, nadšení, vytrvalost nebo peníze, zhroutí se i ty nejzajímavější instituce a koncepty. A pokud existuje instituce, je to obrovská šance na přežití. - Je mi ctí, že jsem se mohl podílet na tvorbě tohoto konceptu. Na mě naštěstí připadla jen třetina úkolu, a to vytvoření mezinárodní školy pro vzdělávání pracovníků státní správy a samosprávy. Řeknu to tak, že provozovatelem by byla Studie východní Evropy, ale vznikla by ve spojení a pod patronací a za účasti instituce, která již několik let existuje, a to Collegium Carpathicum," řekl ředitel Malicki.

Krzysztof Szczerski, polský velvyslanec při OSN, sdělil, že máme šanci uspořádat karpatskou výstavu během příštího zasedání Valného shromáždění. Pro Karpaty je to o to výjimečnější, že předsedou tohoto zasedání je maďarský diplomat. Maďarsko bude v nadcházejícím roce předsedat Valnému shromáždění OSN, takže je o to větší příležitost uskutečnit toto setkání kolem výstavy také na jaře v New Yorku.

Emanuelis Zingeris, poslanec Evropského parlamentu Hovořil o dědictví Rzeczpospolité a osobnostech, které po staletí budovaly střední Evropu. - Co se týká našeho dědictví, které budovalo, to nebylo Pohraničí, to bylo Vilnius, to byl Krakov, to bylo naše, to byl král Bátory, a to bylo všechno spojené se všemi postavami a charaktery Emilií Platerovou, samozřejmě, a Kalinowským, a předtím samozřejmě, a Kościuszkem, a stovkami, stovkami rodin, které budovaly, rodin, které budovaly, rodin našich... to všechno budovaly. V tomto případě, prosím, jestli můžete napsat ve třetím bodě o vztahu mezi střední Evropou a řekl bych anglicky: and special relationship to the Baltic states. Zvláštní vazby s pobaltskými státy," řekl Zingeris.

Dénes András Nagy, europeistka, vedoucí programu Visegrad College Plus, Institut strategických studií, Ludovika uvedla, že budoucnost karpatského regionu závisí na další generaci lídrů, a proto je důležité každoročně pořádat setkání výjimečných mladých osobností, aby naši budoucí lídři mohli navázat kontakty již v rané fázi své kariéry. Organizace turkických států, jejímž členem je Maďarsko jako pozorovatel, pořádá taková setkání pravidelně.

Małgorzata Jarosińska-JedynakStátní tajemník Ministerstva pro fondy a regionální politiku zdůraznil, že ministerstvo, které je rovněž zodpovědné za přípravu Karpatské strategie a na této strategii intenzivně pracuje, potřebuje podporu při přesvědčování rumunské a české strany o významu této iniciativy. Snahy o přiblížení se k vytvoření další makroregionální strategie se poněkud zpomalily kvůli aktivitám, které dnes probíhají na Ukrajině, ale pokračují snahy o velmi silné zapojení Rumunů a Čechů do těchto oblastí. Na regionální úrovni panuje shoda a nikdo tam nevidí překážky, které by bránily fungování těchto strategií, ale na politické a vládní úrovni se objevují větší obstrukce.

Mykola Kniazhitsky Uvedl, že Ukrajina se snaží stát členem Evropské unie. - Již nyní jsme kandidáty a je to výzva pro karpatský region. Podle něj budou mít karpatské země v Unii skutečný vliv a skutečný hlas dříve než ostatní země.

Zsolt Németh, předseda zahraničního výboru maďarského Národního shromáždění, řekl, že Marek Kuchcinski byl hnací silou, motorem myšlenky Karpatské Evropy. V posledních několika letech bylo Polsko velmi důležitým hráčem, pokud jde o vytváření tohoto hospodářského prostoru prostřednictvím iniciativy III C. Přinesla velmi konkrétní a praktické výsledky. Řekl také, že Ukrajina je v současné době pod útokem a střední Evropa se za ni musí postavit. - Je to skutečně zásadní otázka a naše podpora je naprosto nezbytná. A naše suverenita je ohrožena. Nejen ruskými vojsky, ale také vážnou hospodářskou krizí. Vidíme, jak rostou ceny energií, co se děje, jak roste inflace, jak se dramaticky mění úrokové sazby. Ve skutečnosti se vše stává nepředvídatelným, nepředstavitelnou výzvou. Musíme se proti tomu bránit, protože to také různými způsoby ohrožuje naši suverenitu. Jednou z takových hrozeb je například nestabilita, sociální napětí, které roste, cítíme to. Po celé střední Evropě se konají demonstrace, protesty. V Polsku se brzy uskuteční volby. Frustrace, kterou vidíme ve společnosti, je jistě součástí, prvkem této situace. Sociální nespokojenost, která oslabuje naši suverenitu. Musíme si také uvědomit, že existuje obrovské nebezpečí rostoucího zadlužení. V předchozích letech jsme se snažili nějakým způsobem vyrovnat s tlakem MMF a finančních institucí. Trochu se nám to podařilo, ale teď se to vrací. Naše suverenita může být různými způsoby ohrožena a je velmi důležitá pro středoevropský hospodářský prostor a pro karpatskou spolupráci," řekl Nemeth. Připomněl také diskusi v Budapešti za účasti maršálů Terleckého a Kuchcinského, Macieje Szymanowského a Balázse Orbána. Šíření myšlenek a polsko-maďarských vztahů je dobře načasované, diskusní kluby, a to i karpatské, evropské, se mohou v této věci ukázat jako velmi užitečné, v boji proti propagandě a dezinformacím.

Matyáš Zrno, šéfredaktor portálu Konzervativní noviny, připomněl migrační krizi, která takříkajíc vrátila Visegrádskou skupinu zpět. Ukázalo se, že dnes jsme v podobné situaci, protože samozřejmě existují rozdíly, v Maďarsku je to teď jinak, na Ukrajině je válka. To tu dříve nebylo. Slovensko je někde uprostřed, ale současná situace je taková, že máme válku a energetickou krizi. - Německo je silný soused České republiky, nejbližší, ale proč bychom nemohli diverzifikovat a posílit tak naši ekonomickou infrastrukturu tím, že bychom něco takového přenesli do střední Evropy, kde se nachází Svinoústí," ptá se Zrno. - Když jsem sem přijel z České republiky, uvědomil jsem si, jak obtížné je dostat se autem nebo vlakem k polským hranicím. Posledních 30 let se všechny silnice stavěly na západ, nikoliv na jih, takže je to jeden z mála případů v historii, kdy můžeme těžit z posílení vztahů s Polskem. Náš premiér, který tam nahoře diskutuje se svým polským protějškem o polském způsobu uvažování politické třídy vůči České republice... Ale je to i na nás, je to na nás, abychom přišli s nějakými praktickými, konkrétními koncepcemi, ne jenom s takovými volnými vizemi, debatami, že ano, bylo by to hezké, ale je třeba k tomu přidat něco praktického, aby to bylo ekonomické, infrastrukturní a mělo to takové konkrétní cíle," argumentoval redaktor.

Prof. Marian Suplata Zdůraznil, že naše země musí držet při sobě. - Visegrád je pro nás všechny strategickou nutností a mrzí mě, když vidím v mé zemi nebo v jiných visegrádských zemích hlasy, které tvrdí opak. Usilovat o partnerství s jinými zeměmi je jednoduše nezodpovědné. Stejně jako jsme se vraceli k systému CEFTA, nemělo by to samozřejmě automaticky vést k zanedbání konceptu sjednocené Evropy. Je to skutečně myšlenka Evropy, Schumanova myšlenka, která stojí na velmi pevných základech, a my vždycky argumentujeme tím, že základy jsou skutečně pevné. Nejen Schuman, ale i Adenauer, De Gasperi. Konrad Adenauer učinil na bruselské konferenci v roce 1996 velmi důležité prohlášení: Evropské společenství nesmí být pro členské státy tvrdým korzetem, ale mělo by sloužit jejich rozvoji, a to je jiná věc. Toto je velmi důležitý Adenauerův citát. A když se podívám na text prohlášení, zdá se, že je opravdu nesmírně důležitý. Nemělo by se jednat o pevný korzet. Měla by být ku prospěchu rozvoje jednotlivých členských států, ať už jsou malé nebo velké. Jak již navrhl velvyslanec Szczerski, také z diplomatické komunity," řekl Suplata.

Prof. Igor Cependa tvrdil, že válka a pandemie narušily mnoho věcí, které souvisejí s hodnocením realizace tohoto důležitého projektu, ale vytvořila se dobrá příležitost k rozšíření univerzity. - V letošním roce se dokončuje přeshraniční projekt Polsko-Ukrajina-Bělorusko 2012-2020, první etapa: rekonstrukce bývalé observatoře Varšavské univerzity na hoře Pop Ivan, mezinárodní výzkumné centrum, observatoř. Již letos začne fungovat jako výzkumné zařízení, protože se nám bez ohledu na válku podařilo v rámci grantu koupit meteorologické vybavení od finské firmy, která nám ho dodává, za 60 000 eur. Samozřejmě, že toto zařízení už bude na observatoři a bude to příspěvek naší univerzity k realizaci konceptu Karpatské Evropy, protože na Slovensku na Lomnickém štítě, který je vysoký 2600 metrů, je observatoř a meteorologická stanice, bude tam druhá meteorologická stanice nad 2000 metrů, která bude zprovozněna a samozřejmě to bude výkonné výzkumné centrum pro ukrajinské, polské a samozřejmě karpatské univerzity," řekl rektor Cependa.

.foto: Marta Olejnik

Facebook
Cvrlikání

Události

parlamentní výbory

Právo a spravedlnost

Vyhledávání

Archiv

Archiv
Přejít na obsah