Uctěním památky zesnulých nejen vzdáváme hold, ale také se seznamujeme s velkou historií Polska. Podkarpatská stezka mezi hroby rodiny Sapiehů nám ukazuje, jak neobvyklý je osud parlamentarismu.

- Měli bychom jednat a myslet na naše předchůdce, kteří se zasloužili o dobro Polské republiky. Měli by být ctěni i v dnešní době - domnívá se Marek Kuchciński. 

Předseda Sejmu 8. funkčního období se pomodlil u pomníku Leona Alexandra Sapiehy v Łętowni u Przemyślu. Je výjimečnou osobností, která fascinuje nejen svou vlastní historií, ale vybízí i k poznání celé rodiny Sapiehů. Leon pocházel z Krasiczyna, ale jeho zvídavá mysl ho hnala do různých koutů světa. Studoval na gymnáziu ve Lvově, pak v Chyrówě, ale ani tam se dlouho nezdržel, protože se vydal vstříc dobrodružství na námořní akademii v Rijece. Ani tam nezůstal dlouho, protože se rozhodl vrátit do lvovské školy, kde složil maturitu a vydal se znovu na cestu. Studoval chemii v Německu (Lipsko) a ve Švýcarsku (Bern). Absolvoval také roční kurz na zemědělském institutu v Belgii (Gembloux).

K jeho zájmu o zemědělství přispěly mimo jiné rozsáhlé statky, které vlastnila jeho rodina a nakonec i on sám. Podle historických pramenů vlastnil v roce 1922 panství o rozloze 10 550 hektarů.

Jeho druhým životem byla armáda. V roce 1914 se stal kvalifikovaným pilotem. Aby se naučil létat, odjel do Anglie. Tato dovednost se mu hodila během první světové války. Bojoval v rakousko-uherské armádě. Sloužil mimo jiné v 15. výsadkové rotě v Rakowicích u Krakova. Proslavil se mnoha odvážnými bojovými akcemi. Kvůli svému zdravotnímu stavu byl však z armády propuštěn a usadil se v Krasiczyně. Právě Leonovi vděčíme za obnovu hradu, který byl zničen válkou.

V listopadu 1918 se musel znovu chopit zbraně. Tentokrát bojoval s Ukrajinci o Przemyśl. Když v roce 1920 vypukla polsko-bolševická válka, Leon si opět oblékl uniformu. Velel 3. eskadroně 8. střeleckého pluku. Proslavil se porážkou velkých sovětských sil v oblasti Żółkwi. Během těchto bojů byl také vážně zraněn.

Zajímavým svědectvím té doby je neobvyklý hrob Sapiehova koně Ralla, který se nachází v Łętowni. Je třeba vědět, že Leon Alexandr byl velkým milovníkem koní. Po návratu ze školy v Belgii převzal farmu Wapowce (1910), kde zařídil dostihovou stáj a tréninkovou dráhu. Rall ve válce nezemřel. Stalo se tak až v roce 1926. 

Příběh Leona Sapiehy však nevede jen přes pole zemědělství a války. Je také známý svými výpravami do tehdy neznámých koutů světa v doprovodu své ženy Catherine. Popsal je ve svých knihách. Kniha "Ituri Forests" ilustruje jeho cestu napříč Afrikou. "Sopky Kivu" jsou naopak barvitým popisem jeho vzpomínek na expedici po Súdánu, Ugandě, Kongu a Tanganice. V Kongu právě koupil obrovské panství Ngesho: 500 hektarů mezi jezerem Mokoto a sopkou Nyamuragira. Založil zde kávovou plantáž a první čajovou plantáž v regionu. Vypracoval také koloniální plány, které byly v té době kontroverzní.

Leon Aleksander Sapieha se rozhodl uplatnit své zkušenosti a politické ambice také v Sejmu 4. republiky. Dostal se tam z volebního obvodu č. 74 (okresy Przemyśl, Jarosław a Jaworowo). Jeho činnost však mnozí historici hodnotili nejednoznačně. V Sejmu se angažoval v oblasti vojenství, práva a obhajoby velkých pozemkových vlastníků (vystupoval proti agrární reformě). 

Vypuknutí druhé světové války opět přinutilo Sapiehy k aktivnímu odporu proti agresorovi. Poměrně brzy byl zatčen a uvězněn v Rzeszówě. Po propuštění ze zajetí zahájil konspirační činnost ve Svazu ozbrojeného boje a poté v Domobraně. Bezprostředně před sovětskou invazí se zúčastnil operace "Bouře", ozbrojené operace domácí armády proti německým jednotkám. V srpnu 1944 byl těžce zraněn při pokusu probít se do Krakova, kde měl podle slibu darovat svůj vůz AK. Byl převezen do Rzeszowa, kde po amputaci nohy 27. září 1944 zemřel.

Leon Aleksander je jen jednou z mnoha barvitých osobností rodu Sapiehů, který měl velký vliv na dějiny Polska. Z rodu, který v 15. století založil Semen Sapieha, písař litevského velkoknížete Kazimíra Jagellonského, pocházeli velcí církevní hodnostáři (kardinál Adam Sapieha) nebo maršálek haličského Sejmu (Leon Sapieha), učenci, politici, obchodníci a umělci.

Historie těchto rodin ukazuje vícegenerační tradici Polska, které bylo kdysi republikou mnoha národů.

mo