Dne 12. března 2007 maďarský parlament jednomyslně uznal 23. března - Den polsko-maďarského přátelstvíPolský parlament přijal podobnou rezoluci aklamací o čtyři dny později. O čtyři dny později přijal polský Sejm aklamací podobnou rezoluci. "Poláci a Maďaři žijí ve stejné části Evropy již více než 1000 let, což vytvořilo trvalé vazby mezi oběma národy na mnoha úrovních: politické, společenské, kulturní a hospodářské. Mnohokrát jsme společně odrazili hrozby přicházející z Východu i ze Západu." - uvádí se v textu.
Tato rezoluce je sice stručná, ale dokonale ilustruje výjimečný, tisíciletý vztah dvou zdánlivě neslučitelných národů, byť jen jazykově, slovanských Poláků a Maďarů. Maďarský prezident Janos Ader s odkazem na poezii Sandora Máraie prohlásil: "Narodili jsme se ve střední Evropě, takže jsme mnohonásobní hrdinové. Tyto dva hrdé národy, vržené do nelehké části Evropy, navzdory mnoha historickým turbulencím nejenže nestály ve skutečnosti proti sobě (kromě konfliktů o Haličskou Rus ve středověku nebo vpádu uherského krále Matyáše Korvína do Červené Rusi), ale mnohokrát úzce spolupracovaly. Nejde jen o všeobecně známé vyšehradské konvence ve 14. století, ale také o personální unii mezi Polskem a Uhrami, která vyústila v prohlášení uherského panovníka Ludvíka I. (v Polsku známého jako Ludvík Uherský) polským králem, a poté o druhou personální unii, kdy se uherským králem stal Ladislav III.Varnańczyk. Na sblížení obou národů měl velký vliv také Štefan Bátory, který jako sedmihradský kníže mimo jiné vedl k utužení kontaktů mezi polskou a sedmihradskou šlechtou a k rozvoji obchodních a hospodářských vztahů. Tyto úzké kontakty byly tedy přirozené, naše národy se po staletí vzájemně ovlivňovaly.
Rok 1956 nás spojil velkým mostem solidarity a pomoci. Maďarské povstání začalo jako projev podpory politickému tání v Polsku: "Všichni Maďaři půjdou s námi, my půjdeme za Poláky!" - křičeli demonstranti shromáždění u Bémova pomníku v Budapešti. Poláci podporovali Maďary bojující proti sovětskému režimu, posílali jim léky, potraviny a darovali krev.
Skutečné přátelství mezi národy je v dnešním světě něco neslýchaného. Samozřejmě existují dobré, přátelské kontakty, existují partneři, existují spojenci. Ale k Maďarům v Polsku a Polákům v Maďarsku se chovají s opravdovými, upřímnými a neskrývanými sympatiemi, což jsem osobně zažil. Svědčí o tom i průzkumy veřejného mínění - Maďaři (vedle Čechů a Slováků) jsou již léta označováni za jeden z národů, které mají Poláci nejraději. Výborná je také spolupráce na úrovni kontaktů mezi městy, školami a univerzitami.
V současné době pravděpodobně neexistuje v Evropě vláda, která by spolupracovala blíže a vzájemně se podporovala, než je vláda Polska a Maďarska. Velkou zásluhu na rozvoji této spolupráce mají samozřejmě také prezidenti obou zemí, kteří se každoročně účastní Dne polsko-maďarského přátelství.
Jako dlouholetý poslanec Parlamentu nemohu nezmínit meziparlamentní kontakty. Když jsem byl předsedou Sejmu, setkávali jsme se s předsedou maďarského parlamentu László Kövérem tak často, že jsme se žertem setkávali častěji než s vlastními rodinami. Díky našemu společnému nasazení se však tato intenzivní spolupráce rozšířila daleko za hranice "tradiční" meziparlamentní spolupráce, například do oblasti kultury. Společně jsme odhalili pomníky Slawika-Antalla ve Varšavě a v Budapešti a uctili jsme významné historické oslavy (výročí maďarského povstání v roce 1956 mým projevem na slavnostním zasedání maďarského Národního shromáždění).
V současné době je mým cílem Předseda polsko-maďarské parlamentní skupiny je posílit spolupráci mezi našimi skupinami a členy. S velkou lítostí jsem se dozvěděl o zrušení oslav polsko-maďarského dne přátelství v Csepelu v roce 2020, kterých jsem se měl zúčastnit. Velmi jsme doufali, že se po roce, letos v březnu, podaří shromáždit zástupce našich skupin a oslavit letošní Den přátelství. Situace v Polsku a Maďarsku bohužel neumožňuje osobní kontakty. Zbývá nám videokonference a čekání na zlepšení hygienické situace. V tomto volebním období jsem také předsedou Výboru pro zahraniční věci. Společně s předsedou Zsoltem Némethem se zaměřujeme především na posílení visegrádské spolupráce.
Pane předsedající, s pozorností a znepokojením sleduji zprávy z Maďarska o boji vlády a veřejnosti proti SARS-Cov-2. Pevně doufám, že naše země společně brzy překonají pandemickou hrozbu. Jsem v neustálém kontaktu se svými maďarskými přáteli a z první ruky se dozvídám o hrdinském boji maďarského zdravotnictví, jehož úsilí vzdávám hold.
Před několika dny, 15. března, oslavili naši maďarští přátelé významné datum - Den maďarské revoluce, připomínající národní povstání proti Habsburkům a válku za nezávislost v letech 1848-1849. Toto datum je významné i pro nás Poláky. Na straně Maďarů bojoval třítisícový polský legion, kterému velel generál Józef Wysocki. Vrchním velitelem maďarské armády byl po určitou dobu generál Henryk Dembiński a především generál Józef Bem, považovaný za nejvýznamnějšího velitele bojů v letech 1848-1849. Zejména ten druhý se dodnes těší široké úctě a zasloužené pověsti hrdiny jak mezi Poláky, tak mezi Maďary.
17. února se zase odehrála další událost, která se zapíše do dějin polsko-maďarských vztahů - předání mladistvé zbroje polského krále Zikmunda Augusta Maďarskem. Toto velkolepé gesto premiéra Viktora Orbána je pro nás dalším symbolem velkého přátelství mezi našimi národy.
Marek Kuchciński
Foto: Paweł Kula / Sejm RP
