- Je nám velkou ctí oslavit 25 let nezávislosti Chorvatska.
v Sejmu Polské republiky, jedné z nejstarších institucí na světě, v srdci polské demokracie," uvedla Andrea Bekić, mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně Chorvatské republiky v Polsku, která výstavu zahájila.
Výstava klade důraz na společenství Polska a Chorvatska. Poláci získali zpět svou suverenitu a právní subjektivitu na mezinárodní scéně na počátku a Chorvati až na konci 20. století. Chorvatská republika a Polská republika jako demokratické a nezávislé státy navázaly diplomatické vztahy v roce 1992. Dnes, ve druhém desetiletí 21. století, se Poláci a Chorvati opět ve své pohnuté historii ocitli společně v hranicích jednoho státoprávního společenství. - Evropská unie, na níž se dobrovolně a demokraticky podílejí rovnoprávné národy a státy.
Předseda Sejmu Marek Kuchciński na vernisáži výstavy také vyzdvihl podobnosti mezi našimi zeměmi:
- Zaprvé nás spojuje historie celého regionu. Ve 14. století jsme dokonce měli společného panovníka - Ludvíka z Anjou, který byl panovníkem polské, uherské a chorvatské koruny.
- Za druhé, v naší historii máme jak velmi dlouhou unii - Polsko s Litvou a Chorvatsko s Maďarskem -, tak komunistickou vládu po druhé světové válce. Zatímco hodnocení unie v polském a chorvatském povědomí se liší, názor na komunismus se v obou případech shoduje - komunismus byl pro Poláky i Chorvaty krutou zkušeností.
- Za třetí, ve druhé polovině 19. století se ve stejné historické době výrazně zrychlil polský a chorvatský národotvorný proces. Katolicismus, univerzální církev, literatura a národní jazyk v něm hrály výjimečnou roli.
- Za čtvrté, parlament má v dějinách Polska a Chorvatska jedinečné postavení. V pozdním středověku se sejm v Polsku a sabor v Chorvatsku staly reprezentací politického společenství, takzvaných stavů, a všech zemí, které tvořily naše státy. V obou zemích se kolem instituce parlamentu a parlamentarismu vyvinula vysoká politická a právní kultura. V 19. a 20. století se naopak obnovení parlamentu stalo důležitým politickým požadavkem, jakousi předehrou nejprve k nezávislosti a poté k suverenitě.
Společné prvky historie a vyznávání podobných hodnot jsou dobrým základem pro budoucnost. Maršál Kuchciński hovořil o snaze o silné politické a vojenské spojenectví mezi našimi zeměmi.
