MAREK KUCHCIŃSKI

ČLEN REPUBLIKY - 22

JÍDELNÍ LÍSTEK

Visegrádská skupina:

Velvyslanci čtyř zemí Visegrádské skupiny ve Francii - Georges de Habsbourg-Lorraine (Maďarsko), Michal Fleischmann (Česká republika), Igor Slobodnik (Slovensko) a Tomasz Mlynarski (Polsko) zveřejnili 7. května ve francouzském listu L'Opinion společný text, v němž se opírají o vztah V4 k Evropě, tzv. "společnému domovu": "Visegrádská skupina by neměla být vnímána pouze na základě své existence v rámci EU. Existuje i mimo EU [...] Tato spolupráce dala vzniknout platformě pro politický dialog, který vyvrcholil vstupem jejích členů do EU, NATO a OECD. [...] Visegrádská skupina je v současnosti katalyzátorem spolupráce v celé střední Evropě. [...] Třicet let po pádu komunismu je hospodářský a politický úspěch a velký sociální pokrok našich čtyř zemí skutečností [...] Polsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko jsou důkazem úspěchu evropské integrace. [...]. Ještě důležitější než dříve je společně bránit dědictví evropské integrace. [...] Jsme přesvědčeni, že Evropa je naším společným domovem a její budoucnost závisí na našem koordinovaném postupu v duchu evropské solidarity."

Polsko

V Polsku existují konkrétní známky dobré kondice naší ekonomiky. Podle odhadů Národní obchodní komory dosáhl polský vývoz v březnu více než 24 miliard EUR (+ 12,9% oproti únoru a + 25,8% oproti březnu 2020). Vzhledem k tomu, že polský vývoz do Německa vzrostl o 15% a do Spojených států klesl o 11%, je Polsko nyní třetím největším vývozcem do Německa, hned za Čínou a Nizozemskem a před Spojenými státy.

Další důležitou zprávou je, že projekt polsko-norsko-dánského plynovodu Baltic Pipe, který spojuje norský sektor Severního moře s Polskem přes Dánsko, vstoupil v dubnu do fáze výstavby a od letošního léta začnou specializovaná plavidla pokládat 274 km dlouhé potrubí na dně Baltského moře mezi Polskem a Dánskem. Cílem tohoto plynovodu je zvýšit nezávislost Polska na ruském plynu.

Slovensko / Česká republika

Na pozadí rostoucího napětí mezi Ruskem a středoevropskými zeměmi oznámil 12. května ukrajinský ministr zahraničí Dmitro Kouleba na společné tiskové konferenci se svým slovenským protějškem Ivanem Korčokem v Bratislavě, že se slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zúčastní ustavujícího summitu "Platformy pro odpoutání Krymského poloostrova", který se bude konat 23. srpna v Kyjevě. "Slovensko je jednou z prvních zemí v Evropě a na světě, která projevila solidaritu s Ukrajinou, protože Rusko v posledních týdnech posílilo svou přítomnost na hranicích. Velmi si toho vážíme," dodal. Ruská federace se mezitím rozhodla zařadit Českou republiku na seznam "zemí nepřátelských Rusku".

Maďarsko

Předseda zahraničního výboru maďarského parlamentu Zsolt Nemeth 12. května prohlásil, že Trilaterální iniciativa je "v souladu s maďarskou regionální politikou, neboť dlouhodobé stability ve střední Evropě lze dosáhnout pouze prostřednictvím hospodářské prosperity". Nemeth zdůraznil, že spolupráce v rámci Trilaterální dohody dobře doplňuje visegrádskou spolupráci. Upozornil, že cílem iniciativy je podpořit hospodářskou prosperitu střední Evropy prostřednictvím rozvoje hospodářské, dopravní a digitální infrastruktury.

Po rozhovoru se svým českým protějškem Jakubem Kulhánkem oznámil 11. května maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na společné tiskové konferenci v Budapešti, že Maďarsko a Česká republika jsou blízko uzavření dohody o "zrušení všech cestovních omezení mezi oběma zeměmi pro občany očkované proti COVID-19".

Sdílet na facebook
Facebook
Sdílet na twitter
Cvrlikání
Sdílet na linkedin
LinkedIn

Události

parlamentní výbory

Právo a spravedlnost

Vyhledávání

Archiv

Archiv
Přejít na obsah