MAREK KUCHCIŃSKI

ČLEN REPUBLIKY - 22

JÍDELNÍ LÍSTEK

Evropa Karpat a zvuků

Cesta po karpatské partituře lidových zvuků nás může zavést do největších světových koncertních síní, odhalit dramatickou historii regionu a vyvolat vzpomínky na jeho největší umělce. Bela Bartók a Krzysztof Penderecki jsou takovou dvojicí, která nás dokáže přenést do údolí smyčcového pizzicata a plynule přejít do výšin klavírního legata.

Pendereckého a Bartóka spojují Karpaty. Polský virtuos se narodil v Podkarpatské Rusi v arménsko-německo-polské rodině. Jeho zážitky z dětství a války se promítly do jeho hudby. Zazněly v ní stylizace do staré hudby, ale i avantgardní zvuky, dosud nevídané, což vzbudilo podezření do té míry, že originální partituru "Threnody" zadržela celní služba s podezřením, že obsahuje tajné plány, týkající se konstrukce atomové bomby nebo vojenských tajemství Varšavské smlouvy. 

Založil soukromé arboretum s více než 1 500 druhy stromů a keřů z celého světa. "Podívejte se na stromy, pozorně si je prohlédněte, protože mají dvojí kořeny - v nebi i v zemi," řekl mladým lidem.

Když u příležitosti 60. výročí Poznaňského června a maďarského povstání polský a maďarský parlament vyhlásily rok 2016 Rokem polské a maďarské solidarity, jedním z nejvýznamnějších účastníků oslav byl Krzysztof Penderecki. V Budapešti se přiznal, že vytvořil skladbu "Hungaria 56. Requiem", věnovanou událostem roku 1968. Když se Maďaři vzbouřili proti komunistům, Poláci jim ukázali, že v boji za svobodu nejsou jen průkopníky, ale i přáteli: Maďarské povstání jsme v Polsku velmi prožívali a s událostmi se potýkali. Poslouchali jsme zprávy s velkým nadšením. A mnohokrát jsme šli darovat krev pro Budapešť. Byli jsme hrdí na to, co se tam děje." - připomněl skladatel.

Penderecki se nikdy netajil tím, že obdivoval Bartokovo hudební umění. Maďarský skladatel zase "vybavil" svou dílnu zvuky, které poznal během etnografických cest po Karpatech. Oba přenesli hory do partitur, které se dostaly do největších koncertních sálů světa a navždy zůstanou mezi hudebními kánony. 

mo

Foto: Evropské hudební centrum v Lusławicích
Sdílet na facebook
Facebook
Sdílet na twitter
Cvrlikání

Události

parlamentní výbory

Právo a spravedlnost

Vyhledávání

Archiv

Archiv
Přejít na obsah