- Karpatské memorandum, 8. září 2011
- Závěry přijaté na konferenci Evropa Karpat 4.-6. září 2012
- Krasiczynská deklarace, 23. února 2013
- Krynické memorandum, 8. září 2013
- Krynická deklarace, 3. září 2014
- Przemyšlská deklarace, 29. ledna 2017
Karpatské memorandum, 8. září 2011
Karpaty jsou důležitou součástí regionálního bohatství Evropy. Jedná se o oblast s velkým sociálním, kulturním a přírodním bohatstvím a zároveň o jeden z nejchudších a nejméně uznávaných regionů, který vyžaduje koordinovanou podporu v rámci evropské politiky.
Karpaty mají několik významných předností. Zaprvé spojují území strategického významu přesahující současné hranice Unie - od samého jádra střední Evropy: Zaprvé spojují strategicky významná území napříč současnými hranicemi Unie, od samotného jádra střední Evropy, tedy Polska, České republiky, Slovenska a Maďarska, přes Ukrajinu až po Balkán s Rumunskem a Srbskem. Za druhé představují jedinečný environmentální zdroj, neboť jsou "zelenou páteří" střední a východní Evropy. Zatřetí je to kulturně a společensky významný region, kde žije téměř 20 milionů lidí. Problematickou oblastí jsou také Karpaty.
Mezi její základní slabiny patří nedostatky v infrastruktuře, a to jak v dopravě, tak v bezpečnosti životního prostředí, nedostatečná péče o udržitelný rozvoj, sociální problémy, včetně oblastí s vysokou nezaměstnaností. Pokud nepřijmeme koordinované rozvojové kroky, hospodářské a sociální problémy karpatského regionu budou narůstat. Proto se domníváme, že by se mělo spojit úsilí zemí, Evropské unie a jednotlivých regionálních orgánů a vypracovat společnou strategii pro Karpaty, která by využila silných stránek této oblasti k překonání jejích slabých stránek.
Taková strategie by po vzoru strategie pro oblast Baltského moře a strategie pro Podunají měla v první řadě vycházet ze synergií mezi stávajícími iniciativami a opatřeními prováděnými v regionu, a tím přinášet přidanou hodnotu bez vytváření nových struktur, předpisů nebo institucí.
Chceme koordinovaně žádat o financování akcí v karpatském regionu, aby prostředky, zejména z rozpočtu Společenství, nebyly rozptýleny, ale strategicky směřovaly na společné karpatské projekty. Mechanismus zaměřený na financování společných akcí pro udržitelný rozvoj Karpat by mohl být vytvořen na základě modelů, které poskytují jak současné makroregionální rozvojové strategie EU, tak iniciativy, jako je program Evropský alpský prostor (Alpine Space).
Množství již existujících osvědčených postupů a iniciativ v karpatském regionu nás přesvědčuje o tom, že s dobře vypracovanou strategií můžeme v relativně krátké době dosáhnout požadovaných konkrétních výsledků nové iniciativy, ať už v oblasti akademické spolupráce ("Karpatská univerzita"), spolupráce v oblasti životního prostředí, spolupráce v oblasti infrastruktury nebo meziregionálního projektu "Karpatský horizont".
Tato spolupráce poslouží zejména k posílení vazeb mezi členskými státy EU a Ukrajinou a přispěje k rychlejší integraci této země do evropských struktur. Prvním krokem, který by mohl symbolicky i prakticky demonstrovat závazek evropské politiky vůči karpatskému regionu, by bylo, kdyby se Evropská unie stala smluvní stranou Karpatské úmluvy, jejímiž signatáři jsou v současnosti jednotlivé státy. Unie, které byla tato možnost přiznána Lisabonskou smlouvou, by ji měla využít právě při tomto typu iniciativy.
Naším společným cílem je mít novou evropskou makroregionální rozvojovou strategii již v rámci budoucího finančního rámce 2014-2020. To je možné díky podpoře hlavních aktérů evropské politiky, a to jak na úrovni zemí příštího předsednictví, tak na úrovni Komise a Evropského parlamentu.
Vyzýváme k tomuto závazku. Karpaty jsou hodny evropské strategie.
Závěry přijaté na konferenci Evropa Karpat 4.-6. září 2012
1. Karpaty jsou důležitým regionem pro celou Evropu. Podpora rozvojových aktivit v Karpatech může být impulsem pro růst EU.
V předvečer rozhodnutí o finančním výhledu Evropské unie na období 2014-2020 je důležité zdůraznit význam politiky soudržnosti pro realizaci jednoho z nejdůležitějších cílů Společenství, kterým je harmonický socioekonomický rozvoj v celé Unii. Rozpočtová podpora rozvojových aktivit v karpatském regionu přispěje nejen k hospodářskému rozvoji EU, pomůže v boji proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení, ale měla by být také důležitým prvkem při hledání nového potenciálu pro obnovení dynamiky růstu.
Nemůžeme si dovolit neumožnit Evropě plně využívat zdroje, které se nacházejí v Karpatech. V současné době tomu brání infrastrukturní překážky, nedostatek vhodných a cílených programů na podporu regionální spolupráce a problémy na hranicích.
Naším cílem by proto mělo být překonat tyto překážky a zahájit konkrétní programy spolupráce na místní a regionální úrovni v rámci přijatého finančního rámce na období 2014-2020.
Vyzýváme vlády a místní úřady karpatských zemí, aby takové iniciativy přijaly. Mohly by představovat jakési "pilotní projekty" pro budoucí makroregionální Karpatskou strategii Evropské unie.
2. Spolupráce národních parlamentů v podobě "Karpatské sítě parlamentní spolupráce" by se měla stát důležitým článkem karpatské spolupráce.
Spolupráce v karpatském regionu se nesmí omezovat pouze na vládní kontakty a spolupráci mezi místními orgány. Kontakty mezi národními parlamenty by se měly stát důležitým prvkem spolupráce. Mohou být důležitou platformou pro výměnu zkušeností, společné mezistátní projekty a koordinaci politiky v karpatském regionu.
Tyto potřeby vedly k iniciativě založit v parlamentech všech karpatských zemí zvláštní "karpatské parlamentní skupiny" (karpatské kruhy nebo karpatské kluby, v závislosti na názvu přijatém v dané zemi). Tvořili by je poslanci různých stran a různých specializací, které by spojovala myšlenka spolupráce v Karpatech. Tyto skupiny by společně vytvořily přirozenou "Karpatskou síť parlamentní spolupráce" a mohly by se tak stát základem pro věcnou spolupráci v konkrétních otázkách v oblasti infrastruktury, životního prostředí, hospodářství nebo kultury.
3. místní podnikání spojené se společným blahem by mělo mít přednost před nadnárodními investory.
Karpatský region je specifickým hospodářským regionem, kde musí investice a rozvoj koexistovat udržitelným způsobem s bohatými environmentálními zdroji, které jsou národním bohatstvím karpatských zemí. Při podpoře rozvoje cestovního ruchu a souvisejících služeb je proto třeba věnovat pozornost zajištění národního vlastnictví přírodního bohatství, zejména národních parků, a podpoře místních komunit, aby byly schopny obstát v konkurenci nadnárodních investorů.
Přírodní prostředí Karpat je součástí evropského dědictví. V zájmu jeho lepší ochrany by Evropská unie měla přistoupit jako smluvní strana ke Karpatské úmluvě.
Karpatská příroda je v evropském měřítku jedinečným přírodním bohatstvím. Proto vyžaduje neustálou ochranu a modely rozvoje území, které nenarušují přirozenou harmonii mezi člověkem a ekosystémem. Karpaty nemohou být evropským skanzenem. Potřebují se rozvíjet a bohatnout, ale nesmí se také ničit jejich přírodní hodnoty. Proto je důležité, aby Evropská unie jako mezinárodní organizace v souladu s Lisabonskou smlouvou přistoupila ke Karpatské úmluvě, která zaručuje udržitelný rozvoj.
Krasiczynská deklarace, 23. února 2013
My, účastníci konference "Evropa Karpat" v Krasiczynu, sdílíme přesvědčení, že Karpaty jsou důležitým prvkem regionálního bohatství Evropy. Díky svým jedinečným vlastnostem jsou dnes Karpaty jednou ze dvou nejvýznamnějších horských oblastí v Evropě. Po nedávném rozšíření Evropské unie tvoří také její východní hranici. Tím se význam této oblasti pro zajištění udržitelného rozvoje a soudržnosti Společenství výrazně zvyšuje.
Obyvatelé karpatského makroregionu se dnes potýkají s mnoha problémy. Chybějící dopravní infrastruktura, viditelné rozdíly v sociální situaci, včetně vysoké strukturální nezaměstnanosti, znamenají, že bez přesných rozvojových opatření se bude situace obyvatel karpatského regionu nadále zhoršovat. Opatření na modernizaci a rozvoj karpatského makroregionu jsou nezbytná nejen z hlediska vybraných členských států, ale i Evropské unie jako celku, zejména v souvislosti s jejím budoucím rozšířením na východ, a proto chceme podpořit evropské aspirace Ukrajiny.
Jsme přesvědčeni, že je nutné koordinovat činnost ve prospěch Karpat v mnoha oblastech. To by mělo zahrnovat posílení mezistátní, regionální a přeshraniční spolupráce v hospodářské, sociální a kulturní oblasti tak, aby makroregion představil Evropské unii ucelenou vizi rozvoje. Pouze společné úsilí společností, parlamentů, vlád a místních orgánů karpatských zemí umožní účinně prosazovat zájmy Karpat na evropském fóru.
Vnitrostátní parlamenty zde mohou sehrát důležitou roli založením Karpatské sítě parlamentní spolupráce. Tato síť by měla umožnit pravidelné kontakty mezi poslanci karpatských zemí ve všech oblastech jejich zájmu. Důležitým krokem k vytvoření takové sítě by bylo zřízení karpatských parlamentních skupin v jednotlivých národních parlamentech a v Evropském parlamentu a v budoucnu zvážení vytvoření karpatského parlamentního shromáždění.
Zdůrazňujeme význam Sdružení Karpatského euroregionu jako instituce koordinující a aktivizující činnosti pro rozvoj oblasti. Podporujeme návrh na vytvoření nadnárodního operačního programu Evropské územní spolupráce pro oblast Karpatského euroregionu ve výhledu 2014-2020 pod názvem "Karpatský horizont 2020". Takové řešení by pomohlo zlepšit koordinaci a zvýšit účinnost stávajících finančních nástrojů Evropské unie na podporu mnohostranné územní spolupráce. Tento program by měl zahrnovat všechny oblasti, které se do něj budou chtít zapojit.
Zároveň vyzýváme Evropskou unii, aby aktivněji podporovala cíle stanovené v Karpatské úmluvě podepsané v Kyjevě dne 23. května 2003, a vyzýváme také k urychlení úsilí o formální přistoupení EU k této úmluvě. Užší spolupráce je nutná zejména v oblasti vodního a lesního hospodářství. Za důležité považujeme také plnění úkolů zakotvených v Protokolu o udržitelném cestovním ruchu ke Karpatské úmluvě.
S potěšením zaznamenáváme četné příklady přeshraniční spolupráce mezi partnery z karpatských zemí. Iniciativu zahájit práce na vydání Karpatské encyklopedie považujeme za mimořádně cennou. Za tímto účelem zřizujeme pracovní skupinu zástupců řady univerzit, kteří se zajímají o problematiku Karpat.
Pozorně sledujeme průběh aktivit spojených s rekonstrukcí bývalé astronomické observatoře na vrcholu Pop Ivan v Černohoři a s výstavbou centra akademické spolupráce v Mikuličyně, na kterém se podílí Varšavská univerzita a Karpatská národní univerzita v Ivano-Frankivsku ve společném projektu.
Upozorňujeme na běžné pastevecké tradice, které patří k základním činnostem karpatských horalů již po staletí. Iniciativou, kterou stojí za to v tomto ohledu propagovat, je mezinárodní Karpatský Redyk-Transhumance 2013, letos pořádaný jako tradiční putování s ovcemi z Rumunska přes Ukrajinu, Polsko, Slovensko a Českou republiku.
Další rozšiřování pohraniční infrastruktury výrazně usnadní rozvoj spolupráce mezi karpatskými zeměmi - členy Evropské unie - a Ukrajinou. Důrazně proto podporujeme zvýšení počtu hraničních přechodů na západní hranici Ukrajiny.
Kromě toho na základě konsensuálních požadavků a názorů kruhů a institucí spojených s veřejným a soukromým mediálním sektorem působícím v karpatské oblasti podporujeme iniciativu na vytvoření mezinárodní platformy pro spolupráci karpatských médií s cílem společně podporovat, rozvíjet a zavádět účinné systémy výměny informací.
Zdůrazňujeme také, že hlavním cílem všech opatření by mělo být vypracování evropské makroregionální strategie rozvoje pro celé Karpaty za účasti všech zainteresovaných zemí a regionů a evropských institucí. Vytvoření strategie by mělo zásadní význam pro územní soudržnost a posílení spolupráce nejen mezi zeměmi a regiony Karpat, ale také mezi Evropskou unií a jejími východními partnery. Makroregionální Karpatská strategie ("Carpathia 2020" - CEEC - Cooperation, Economy, Environment, Culture) by měla být zaměřena především na spolupráci, včetně hospodářského rozvoje, ochrany životního prostředí a kultury. Součástí této strategie by mělo být začlenění silnice "Via Carpathia" do transevropské dopravní sítě TEN-T. Tato trasa, která prochází východními oblastmi EU, by se měla stát jakýmsi jádrem, kolem něhož se bude budovat udržitelný rozvoj celého karpatského makroregionu.
Krynické memorandum, 8. září 2013
Účastníci konference "Karpatská Evropa", kteří se sešli v Krynici, rozhodli takto:
1. Navrhnout národním parlamentům, aby zřídily karpatské parlamentní skupiny. Dalším krokem by mohlo být vytvoření Meziparlamentního shromáždění střední a východní Evropy. Shromáždění by se mělo stát platformou pro trvalou spolupráci mezi poslanci zemí regionu. Jejím cílem by mělo být pracovat na subjektivním rozvoji východní a střední Evropy. Práce shromáždění bude díky své parlamentní povaze sdružovat politiky z různých stran politického rozdělení, a tím bude zaručovat trvalou spolupráci bez ohledu na změny ve vládě.
2. podniknout kroky k vytvoření meziskupin v Evropském parlamentu, které by byly aktivní v oblasti karpatské spolupráce.
3) Působit na fóru Evropské unie a ve vztazích s vládami karpatských zemí na podporu a realizaci koncepce makroregionální strategie EU pro karpatský region. Tato strategie, která propojuje rozvojové úsilí EU, zemí a regionů, by se měla stát silným impulsem pro udržitelný a dynamický rozvoj v této části Evropy. Za zvláště důležité považujeme rozvoj tradičních odvětví hospodářství, zemědělství, cestovního ruchu, opatření na podporu národní kultury a rozšíření infrastruktury spojující naše země. Tyto priority by měly být řádně začleněny do operačních programů pro čerpání finančních prostředků EU v rámci finančního výhledu 2014-2020.
4. podpořit myšlenku ochrany dědictví a kulturního a přírodního prostředí Karpat prostřednictvím Karpatské úmluvy a zejména rozšířit dopad této iniciativy na další země regionu a mezinárodní organizace.
5. usilovat o zahájení pravidelných setkání intelektuálů ze střední a východní Evropy s cílem reflektovat evropskou identitu a pracovat na rozšiřování a šíření znalostí o našem regionu. S touto iniciativou souvisí i myšlenka založení Karpatské univerzity, jejímž cílem je jak rozvoj vědeckého výzkumu pro komplexní rozvoj, tak jeho popularizace v akademických a vzdělávacích kruzích.
Krynická deklarace, 3. září 2014
Válka na Ukrajině představuje největší hrozbu pro bezpečnost v Evropě od konce studené války.
Tato hrozba pramení ze skutečnosti, že ruská agrese po rusko-gruzínské válce v roce 2008 opět mění hranice silou a snaží se je vytvořit jako trvalý stát.
Anexe a okupace Krymu a vpád ruských vojsk na území východní Ukrajiny jsou porušením základních principů mezinárodního práva a narušují zásadu územní celistvosti a státní suverenity, které jsou základem mírového uspořádání vztahů mezi státy.
V této situaci záleží do značné míry na reakci jednotlivých států, celého regionu střední a východní Evropy, Severoatlantické aliance a Evropské unie, které rozhodnou nejen o míru na Ukrajině, ale také o tom, zda bude Evropa bezpečná a zůstane kontinentem právního státu a univerzálních hodnot.
Pasivita tváří v tvář těmto skutečnostem není žádnou volbou. Politika appeasementu může i dnes vést ke katastrofě, kterou Evropa prošla již jednou před 75 lety.
Účastníci konference "Karpatská Evropa", kteří se sešli 3. září 2014 v Krynici, proto důrazně odsuzují politiku ruské agrese, která destabilizuje východní Evropu, a vyzývají státy transatlantického společenství, aby na tuto hrozbu důsledně a adekvátně reagovaly, a to i rozšířením obranných kapacit spojeneckých států ze střední a východní Evropy.
Ukrajina by dnes měla být plně podpořena všemi způsoby, o které může požádat, a společná transatlantická reakce na Rusko by měla být dostatečně silná, aby zastavila jeho další agresi a obnovila územní celistvost Ukrajiny, včetně Krymu.
Vyzýváme zejména země našeho regionu, aby našly cestu ke společné a solidární reakci na válku na Ukrajině. Vyjadřujeme solidaritu všem obětem okupace Krymu a války na Ukrajině, zejména rodinám padlých vojáků.
Przemyšlská deklarace, 29. ledna 2017
K odpovědnému rozvoji - základy Karpatské makroregionální strategie EU
Karpatský region byl po mnoho let oblastí spolupráce mezi suverénními národními státy střední a východní Evropy, která probíhala na několika úrovních: prezidentské, vládní, parlamentní a místní samosprávy. Dali jsme mu mezistátní a přeshraniční charakter v podobě iniciativy Karpatská Evropa. Její institucionální základ tvoří Visegrádská skupina. Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česká republika společně prezentují zájmy našeho regionu v Evropské unii ve spolupráci s ostatními karpatskými zeměmi a usilují o její obnovu, aby bylo možné překonat krizi a čelit výzvám, kterým Evropa čelí. Prosazujeme, aby se Evropská unie vrátila ke svým základním hodnotám, včetně křesťanství. Od nich totiž byly odvozeny zásady subsidiarity, podřízenosti a solidarity.
S ohledem na jedinečnost karpatského regionu, jehož potenciál vyplývá z jeho kulturní, hospodářské a sociální rozmanitosti, jakož i z vůle ke spolupráci mezi státy a společnostmi, považujeme za nezbytné, aby Evropská unie přijala makroregionální strategii rozvoje Karpat. Karpatská strategie by měla hrát zvláštní roli jako mechanismus spolupráce a společných podniků. Tímto způsobem se výrazně sníží perifernost našeho regionu, zvýší se jeho bezpečnost a posílí se podpora Evropské unie ze strany veřejnosti.
Evropská jednota, chápaná jako spolupráce mezi suverénními národními státy, musí být založena na modelu odpovědného rozvoje. Cílem karpatské spolupráce v nadcházejících letech je vybudování severojižní osy, která je nezbytná pro zvýšení hospodářské soudržnosti v regionu a jeho dopravní dostupnosti. V této souvislosti jsou strategicky důležité investice v hospodářské oblasti: "Via Carpathia" spolu se silnicí S19, železniční tratí Podłęże-Piekiełko, kanálem Odra-Dunaj. Podporujeme také další regionální iniciativy pro odpovědný rozvoj, jako jsou: Program nadnárodní spolupráce Interreg Central Europe, Program přeshraniční spolupráce Polsko-Bělorusko-Ukrajina 2014-2020, spolupráce v oblasti výměny mládeže, Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat, Karpatský institut, Beskydské lyžařské centrum. Budeme usilovat o popularizaci cestovního ruchu v rámci mezikulturní komunikace a budování pevných vazeb mezi místními komunitami. Považujeme za nezbytné rozšířit hraniční přechody a vytvořit nové. Zasazujeme se o zápis přeshraničních rakousko-uherských opevnění, včetně pevnosti Przemyśl, na seznam světového dědictví UNESCO. V zájmu posílení spolupráce v regionu podporujeme pořádání konferencí karpatských parlamentních skupin a karpatského hospodářského fóra.
Věříme, že makroregionální Karpatská strategie založená na odpovědném rozvoji přinese očekávané společensky prospěšné efekty v oblasti hospodářství, infrastruktury, vzdělávání, ekologie a kultury. Posílí konkurenceschopnost a efektivitu ekonomik zemí karpatského regionu tím, že zvýší inovace a vytvoří prostor pro podnikání. Přispěje také k ochraně multikulturního dědictví ve střední a východní Evropě, jakož i přírodní rozmanitosti a turistických atraktivit.
