Patnáct asijsko-pacifických zemí podepsalo 15. listopadu dohodu o vytvoření regionálního komplexního hospodářského partnerství (RCEP). Po ratifikaci, která je možná v roce 2021, vznikne největší zóna volného obchodu na světě. RCEP je symbolem rostoucí integrace v regionu, stejně jako posilování Číny a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v regionu a oslabování vlivu USA. Pro EU představuje výzvu, pokud jde o možnost omezit obchod se zeměmi RCEP ve prospěch výměny mezi členy dohody.
Obsah dohody
Dohoda stanoví zrušení cel u přibližně 90% skupin výrobků během 20 let. Zavádí také společná nařízení v oblastech, jako je hospodářská soutěž, služby, technické normy, elektronický obchod, duševní vlastnictví nebo investice. Ustanovení týkající se zemědělství jsou však omezená, včetně vyloučení řady citlivých produktů z liberalizace obchodu (např. rýže v případě Japonska). Dohoda nestanoví společné normy v oblasti pracovních práv nebo ochrany životního prostředí. Je tedy méně pokročilá než ta, která byla podepsána v roce 2018. Komplexní a progresivní transpacifické partnerství (CPTTP), které rovněž odstraňuje více cel, a to až na některé skupiny zboží 99%. RCEP má poskytnout rámec pro další jednání, protože význam jednotlivých otázek pro vzájemný obchod roste.
Význam dohody pro EU
Vstup dohody v platnost může snížit konkurenceschopnost podniků EU na trzích zemí RCEP, zejména těch, s nimiž Unie nemá uzavřenou dohodu o volném obchodu. Část obchodu EU se signatářskými státy tak bude přesměrována ve prospěch obchodu mezi členy RCEP. Tato situace může přimět EU k intenzivnějším jednáním o obchodních dohodách, mimo jiné s Austrálií, Novým Zélandem a členy ASEAN, s nimiž Unie takové dohody nemá (např. Indonésie nebo Filipíny), a v budoucnu také s celým sdružením. Tyto země budou podporovány především přístupem na velký a vstřícný trh EU. Užší regionální spolupráce také vytváří příležitosti pro evropské společnosti, které investují v jedné ze zemí RCEP, aby získaly snadnější přístup na další trhy, na které se dohoda vztahuje.
Význam dohody pro světovou ekonomiku
RCEP bude největší zónou volného obchodu na světě - země, které se na ní podílejí, představují přibližně 30% světového HDP a populace. Dohoda odráží snahu zemí regionu, jejichž ekonomiky jsou silně orientovány na vývoz, omezit protekcionismus v celosvětovém obchodě, který se v důsledku pandemie ještě prohloubil. Zvýšený obchod v rámci RCEP by také mohl podpořit výrobu a poptávku po službách v zemích mimo dohodu, což by mělo pozitivní dopad na globální ekonomiku.
Význam dohody pro USA
RCEP také sníží konkurenceschopnost amerických společností na trzích členských zemí. USA, které nejsou členem RCEP ani CPTPP, budou mít také menší možnost ovlivňovat obchodní pravidla v asijsko-pacifickém regionu. Tím se oslabí její politický vliv ve prospěch Číny. Nová administrativa Joea Bidena může v zájmu posílení pozice USA v regionu zvážit připojení k CPTPP. USA byly členem (ještě jako TPP) již za vlády Baracka Obamy, v níž byl Biden viceprezidentem. Na začátku Trumpova funkčního období v roce 2017 však od dohody odstoupily. Tento scénář se prozatím zdá nepravděpodobný, mimo jiné kvůli protekcionistickým náladám v Demokratické straně a Bidenovu prohlášení, že zastaví jednání o obchodních dohodách, dokud se ekonomika USA po pandemii neposílí.
Další informace
Scénář připojení Indie k iniciativě RCEP by měl být vážně zvažován. Indie se procesu zúčastnila, ale odstoupila od něj kvůli plánu snížení cel, který považovala za příliš náhlý a hrozilo, že zboží z ČLR zaplaví indický trh. To neznamená, že Indie zůstane v blízké budoucnosti mimo dohodu, naopak je velká šance, že se k RCEP připojí.
RK
