Proběhla dvě zasedání: o migrační krizi a o budoucnosti Evropské unie. Zasedání zahájil předseda Poslanecké sněmovny Lucemburského velkovévodství Mars di Bartolomeo.
Předseda Bartolomeo upozornil především na aktuální problémy Evropské unie, včetně migrační krize a teroristických hrozeb. Zdůraznil, že Evropská unie je společným bezpečnostním projektem. - Unie je projektem míru, demokracie, bezpečnosti a solidarity.
V první části jednání politici diskutovali o řízení migračních toků. Masivní příliv uprchlíků a migrantů je jedním z hlavních problémů, které v současnosti trápí Evropskou unii. 13. května 2015. Evropská komise zveřejnila strategii, která je součástí Evropského programu pro migraci a jejímž cílem je řešit bezprostřední problémy, které s sebou přinesla přetrvávající krize. Mezinárodní organizace pro migraci uvádí, že v roce 2016 přišlo do Evropy více než 180 000 migrantů a uprchlíků. Diskusi na toto téma zahájil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Hovořil mimo jiné o legální migraci a dohodě s Tureckem. Jak zdůraznil, Komise plánuje připravit návrh plánu legální migrace do Evropy - řízené migrace. Předseda Juncker rovněž zdůraznil, že v otázkách souvisejících s nelegálním přílivem uprchlíků je spolupráce Unie s Tureckem velmi důležitá.
V diskusi vystoupil mimo jiné také místopředseda Senátu Adam Bielan. Jak zdůraznil, Polsko pozitivně hodnotí závěry summitu EU-Turecko z března 2016 o kontrole migračních toků přes Egejské moře. Jak zdůraznil, účinné provádění přijatých opatření, včetně zejména uplatňování readmisní povinnosti ze strany Turecka, může mít zásadní význam pro řešení problémů spojených s nelegální migrací. Odrazování od nelegální migrace, boj proti pašeráckým trasám a zabezpečení vnějších hranic a tranzitních tras EU jsou otázky, které nám umožní získat kontrolu nad tokem migrantů - zdůraznil Bielan. Místopředsedkyně rovněž upozornila, že souběžně s problémem migrantů ze Sýrie existují lidé, kteří potřebují pomoc, také ve východní Evropě. - (...) Polsko dosud přijalo 800 000 ekonomických migrantů z Ukrajiny a 80 000 politických uprchlíků z Čečenska - zdůraznil. Dodal také, že Polsko je pro Ukrajince zemí, která je jim blízká z hlediska kultury a civilizace, a proto je pro ně cílem migrace.
Předseda Sejmu Marek Kuchciński upozornil, že migrace v Evropské unii má různé důrazy, jinak vypadá ve střední a východní Evropě a jinak na Blízkém východě. Mluvčí zdůraznil, že migranti z východní části Evropy, včetně Ukrajiny, a repatrianti mají k Polsku blízko.
Politici se zabývali také otázkami souvisejícími s přemísťováním a přesídlováním uprchlíků a diskutovali mimo jiné o systému organizovaného přesídlování a azylové politice. Předsedové parlamentů členských států si rovněž vyměnili názory na společný evropský azylový systém (CEAS), budoucnost schengenského prostoru a bezpečnost vnějších hranic EU.
Ve druhé části konference předsedů parlamentů Evropské unie diskutovali politici o budoucnosti Unie. Předsedové parlamentů Itálie, Německa, Francie a Lucemburska podepsali 14. září 2015 v Římě prohlášení vyzývající k výraznému posílení politické integrace v rámci federální Evropské unie. Dne 15. dubna 2016 navrhl předseda Sejmu Marek Kuchciński návrh nové deklarace "Evropa solidárních států", ke kterému Výbor Sejmu pro záležitosti Evropské unie 12. května vydal kladné stanovisko. Dokument se zabývá otázkami bezpečnosti, hranic a obnovy institucí EU.
Předseda Sejmu Marek Kuchciński hovořil o bezpečnosti, obnově institucí EU a projektu Evropy (vlastenecké) solidarity. Jak zdůraznil ve svém projevu: rozhodnutí o obnově Evropské unie lze přijmout pouze na základě souhlasu suverénních členských států Unie a v souladu s vůlí občanů vyjádřenou národními parlamenty nebo v referendu. Podle předsedy parlamentu pouze takový postup dodá evropským institucím důvěryhodnost. Jak pan Kuchciński zdůraznil, evropské instituce byly zřízeny proto, aby pomáhaly členským státům a pracovaly pro společné dobro. Dodal, že jejich úkolem nemůže být vnucovat svou vůli občanům členských států.
Ve svém projevu předseda zmínil pět hlavních otázek týkajících se budoucnosti EU: bezpečnost, migrační krizi, vyvážený rozvoj Unie, evropský parlamentarismus a legitimitu orgánů a institucí EU.
V souvislosti s bezpečností v EU i za jejími hranicemi věnoval maršál Kuchciński zvláštní pozornost otázkám nekontrolované migrace a terorismu. Zdůraznil, že Evropská unie by měla členským státům poskytnout skutečnou podporu, neboť právě ony jsou schopny přijmout rychlá a účinná bezpečnostní opatření. Dodal, že řešení migračního problému musí být založeno na subjektivitě členských států, respektování identity evropských národů a zaručení lidských práv. Všechna donucovací opatření budou neúčinná a škodlivá pro evropskou integraci, zdůraznil. Předseda rovněž zdůraznil, že pomoc migrantům by měla být poskytována v rámci možností jednotlivých států a jako výsledek jejich vlastních suverénních rozhodnutí s podporou institucí EU.
Předseda Sejmu Marek Kuchciński během dnešního jednání rovněž uvedl, že je třeba posílit význam národních parlamentů v rozhodovacím procesu. Jak však zdůraznil, orgány EU potřebují jasně vymezit své pravomoci. EU nepotřebuje nové instituce ani jednotný volební zákon," dodal. Zásadou by mělo být dodržování evropského práva, nikoli jeho volný a rozšířený výklad.
Předseda Sejmu Marek Kuchciński v rozhovoru o podobě a budoucnosti Evropské unie zdůraznil, že by to měla být Evropa solidárních států, Evropa vlastí.
Na programu zítřejší konference jsou další témata, včetně úlohy národních parlamentů a meziparlamentní spolupráce a zajištění bezpečnosti občanů při respektování základních svobod.
Setkání 24. května zahájili předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert a předseda švédského Riksdagenu Urban Ahlin.V první části jednání se hovořilo o úloze národních parlamentů a meziparlamentní spolupráci.
Účastníci si rovněž vyměnili názory na bezpečnostní otázky. Rozhovor uvedli předsedové: Poslanecké sněmovny Lucemburského velkovévodství Mars di Bartolomeo, italského Senátu Pietro Grasso a estonského Riigikogu Eiki Nestor.
Úloha vnitrostátních parlamentů a meziparlamentní spolupráce
V této části společného jednání politici diskutovali mimo jiné o postupech týkajících se zelených a červených karet a o parlamentní kontrole Europolu. Debata o nových postupech byla zahájena na posledním zasedání předsedů v Římě v roce 2015. Diskuse budou doplněny závěry z jednání na Konferenci parlamentních výborů pro záležitosti Unie parlamentů Evropské unie (COSAC). Takzvanou procedurou zelené karty se rozumí právo národních parlamentů iniciovat legislativu. Na druhou stranu postup červené karty je součástí mechanismu včasného varování a umožňuje zastavit práci na návrhu legislativního aktu v Radě z důvodu jeho neslučitelnosti se zásadou subsidiarity. Jak bylo zdůrazněno během diskuse, jsou to právě národní parlamenty, které jsou hlasem občanů v evropské diskusi.
Vystoupil také Marek Kuchciński, předseda Sejmu. Předseda ve svém projevu upozornil na několik otázek. Jak zdůraznil, Polsko si uvědomuje, že po 12 letech členství v Evropské unii ztratil parlament asi 60 procent svých pravomocí. Souhlasil také s ostatními řečníky, že je třeba posílit národní parlamenty, a jak zdůraznil, s tím souhlasí i Polsko. Předseda Kuchciński rovněž upozornil na nutnost kompromisu: členství ve společenství, ale zachování pravomocí a suverenity parlamentů. Předseda parlamentu rovněž uvedl, že polský parlament podporuje mechanismy karet EU, zejména zelenou kartu, která dává národním komorám zákonodárnou iniciativu. Marek Kuchciński rovněž předložil návrh na prodloužení práce na projektech EU v národních parlamentech ze současných 8 na 12 týdnů.
Od roku 2009 Europol je agenturou EU financovanou z rozpočtu EU a v souladu s článkem 88 Smlouvy o fungování Evropské unie funguje na základě nařízení přijatého řádným legislativním postupem. Jejím úkolem je prosazovat právo a zvyšovat úroveň bezpečnosti v Evropě prostřednictvím pomoci donucovacím orgánům v členských státech EU. Nařízení o Europolu vstoupí v platnost 1. května 2017. Stanoví, že Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty zřídí společnou parlamentní kontrolní skupinu, která bude Europol sledovat.
Zajištění bezpečnosti občanů při respektování základních svobod.
To bylo závěrečné téma konference. Během rozpravy pod tímto názvem se diskutovalo o posílení spolupráce mezi členskými státy v boji proti terorismu a o společném postupu ke zlepšení bezpečnosti. Nedávné teroristické útoky v Evropě opět vynesly bezpečnostní otázky na vrchol politické agendy. Předseda Mars di Bartolomeo zdůraznil, že Evropská unie vzdává hold všem obětem teroristických útoků, k nimž došlo v Evropě v posledních měsících. Poukázal také na to, že je důležité zachovat rovnováhu mezi bezpečností a občanskými svobodami.
O bezpečnosti hovořil také místopředseda Senátu Adam Bielan. - Zajištění bezpečnosti občanů je prioritou polské vlády - řekl. Místopředseda parlamentu rovněž zdůraznil, že svoboda a bezpečnost jsou slučitelné. Podle místopředsedy Bielana musí být zákonodárce při vyvažování racionálních důvodů nápaditý. Zdůraznil, že Polsko podporuje boj proti terorismu jak na úrovni Společenství, ale mimo jiné také v rámci OSN. Polsko je také členem mezinárodní koalice bojující proti takzvanému Islámskému státu. Zdůraznil také, že vzájemná důvěra mezi členskými státy má zásadní význam pro trvanlivost a fungování Evropské unie. Dodal, že tato důvěra by se měla projevovat také respektem k vnitřním rozhodnutím demokraticky zvolených vnitrostátních orgánů.
***
Konference předsedů parlamentů Evropské unie je fórem pro diskusi o úloze a úkolech národních parlamentů v evropské struktuře, meziparlamentní spolupráci v záležitostech EU a výzvách, kterým Evropská unie čelí. Konference se účastní předsedové parlamentů členských států EU a předseda Evropského parlamentu. Zasedá na základě konsensu, přičemž respektuje autonomii a ústavní postavení zúčastněných předsedů. Zasedání končí přijetím závěrů, které by měly odrážet společný postoj IPC EU, ale nejsou pro jednotlivé parlamenty závazné. Poslední zasedání IPC EU se konalo v dubnu 2015 v Římě.
text: Kancelář Sejmu
foto: Pawel Kula
