Východní partnerství, součást politiky sousedství Evropské unie zaměřené na šest zemí na východ od hranic EU, je iniciativa, která byla zahájena v letech 2008-2009 díky společné spolupráci polské a švédské diplomacie s podporou českého předsednictví EU. Rozvíjely ji po sobě jdoucí vlády Polské republiky bez ohledu na jejich politickou příslušnost. To trvá již 12 let, tedy třetí volební období. Východní partnerství je důležitým nástrojem polské zahraniční politiky, v tomto případě realizovaným na základě nástrojů EU, a jako takové se těší nadstranické podpoře dominantní části polské politické scény.
Výbor pro zahraniční věci polského Sejmu s uznáním bere na vědomí dosavadní úspěchy Východního partnerství v podobě dohod o přidružení spolu s dohodami o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu mezi Evropskou unií a Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou - třemi ze šesti partnerských zemí zahrnutých do této iniciativy. Podobný význam mají i dohody o bezvízovém styku mezi Unií a třemi výše uvedenými zeměmi, které posilují mezilidské kontakty a spolupráci občanských společností.
Komise se znepokojením sleduje stav vztahů mezi Evropskou unií a ostatními třemi partnerskými zeměmi. Doufá v mírové řešení konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Odsuzuje, že diktátor, který je u moci v Bělorusku, využívá imigranty k vyvolání konfliktu na hranicích Polska, Litvy a Lotyšska, a tím i na východních hranicích Evropské unie a NATO.
S naprostým znepokojením sleduje také vojenské aktivity Ruska kolem ukrajinských hranic a na nelegálně anektovaném Krymu, které hrozí eskalací ozbrojeného konfliktu, jenž od roku 2014 doutná ve východních oblastech země, která se stala obětí ruské agrese. Nadějí je letošní vstup v platnost dohody o komplexním a posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Arménií, která poskytuje základ pro další rozvoj vztahů Arménie s Evropskou unií i jejími jednotlivými členskými státy.
V této souvislosti Komise obhajuje potřebu zachovat jednotu Východního partnerství a doporučuje vládě, aby diplomaticky podpořila iniciativu přidruženého tria (S3), které v květnu letošního roku založily Ukrajina, Moldavsko a Gruzie, s cílem zintenzivnit další posilování jejich vazeb s Evropskou unií. Komise se mimo jiné zasazuje o navázání strukturálního dialogu mezi přidruženou trojicí a Visegrádskou skupinou ve složení S3+V4 a mezi Polskem, Litvou a Rumunskem (jakožto členskými státy EU, které mají zvláštní zájem na sblížení Ukrajiny, Moldavska a Gruzie s EU) a S3, jakož i mezi S3 a Trilaterální iniciativou, a o inspiraci českého předsednictví Evropské unie k navázání takového dialogu mezi S3 a Evropskou unií.
Komise přitom prohlašuje, že podporuje úsilí o posílení Východního partnerství a v souladu s vůlí a činností samotných partnerských zemí posiluje vazby mezi dotčenými partnerskými zeměmi.
s Evropskou unií.
Jsme toho názoru, že zásada otevřených dveří ke členství v Unii pro země, které si to přejí a které splňují podmínky pro členství, zakotvená v článku 49 Smlouvy o Evropské unii, zůstává základním právem Evropské unie a plně se vztahuje na země Východního partnerství, včetně přidružené trojice. Tato zásada by se měla odrazit v konkrétních krocích směřujících k zahájení přístupového procesu.
