Předsedové Sejmu a Senátu Marek Kuchciński a Stanisław Karczewski se dnes (27. dubna) setkali na zámku Štiřín s předsedy parlamentních komor zemí Visegrádské skupiny.
Polskou delegaci doprovázela také polská velvyslankyně v České republice Grazyna Bernatowicz. Rozhovory mezi politiky se týkaly mimo jiné posílení role národních parlamentů v souladu s dohodou mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií a současné situace v EU. Zasedání se konalo v rámci českého předsednictví skupiny V4. Na pozvání hostitelů se akce zúčastnil také předseda francouzského Národního shromáždění Claude Bartolone.
Zasedání zahájil předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Poukázal na současnou situaci v Evropě. Zdůraznil, že tváří v tvář současným výzvám by členské státy měly bojovat za silnou a solidární Evropu. Pan Hamáček zdůraznil, že V4 je dobrou politickou značkou, která umí spolupracovat a vytvářet společná stanoviska. Podle prezidenta jsou tato setkání dobrou příležitostí k výměně názorů a konstruktivním diskusím.
V první části jednání politici diskutovali o posílení role národních parlamentů v souladu s dohodou mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií z 19. února. Diskusi zahájil předseda francouzského Národního shromáždění Claude Bartolone, který zdůraznil význam silného postavení národních parlamentů. Zmínil také teroristické hrozby v Evropě. Jak zdůraznil, národní parlamenty by měly podporovat vlády v jejich boji proti těmto hrozbám, ale zároveň by měly zajistit, aby byla zachována rovnováha mezi ochranou občanů a jejich práv a svobod.
Politici také diskutovali o současné situaci v Evropské unii a o tématech souvisejících s její budoucností, včetně plánovaného referenda ve Spojeném království. Diskuse se zabývala také otázkami souvisejícími s důvěrou mezi členskými státy a národní suverenitou.
Předseda Sejmu Marek Kuchciński zdůraznil, že Polsko vidí svou budoucnost v dobře fungující a reformované Unii: v solidární Evropě. Poukázal také na to, že v Polsku podporuje členství v EU více než 80 procent občanů. Jak upozornil předseda Sejmu, jedním z problémů EU je nedostatečná transparentnost práce jejích institucí. Zmínil také význam zlepšení fungování jednotlivých institucí EU, zejména jejich rozhodovací kapacity a mandátu. Předseda Kuchciński se rovněž zmínil o otázce zavedení nových mechanismů zapojení národních parlamentů do záležitostí EU. Hovořil mimo jiné také o mechanismu tzv. červené karty, který je stanoven v dohodě mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií ze dne 19. února 2016. - Čím více se budou národní parlamenty zabývat evropskými tématy, tím lepší bude vzájemné poznání a porozumění mezi zeměmi, řekl. Předseda rovněž zdůraznil, že zachování suverenity a nezávislosti jednotlivých zemí v rámci jejich členství v Unii je nesmírně důležité. - Svoboda a láska k nezávislosti jsou silnými polskými hodnotami," poznamenal. Marek Kuchciński rovněž zdůraznil, že v souvislosti s otázkami migrace lidí v Evropě je pro posílení nástrojů spolupráce se sousedy, např. v rámci Východního partnerství.
Předseda Sejmu také účastníkům zasedání představil návrh prohlášení s názvem "Evropa solidárních států" o bezpečnosti, hranicích a obnově institucí EU. Dokument je reakcí na římský návrh federální Evropy, který loni v září podepsali předsedové parlamentů Itálie, Německa, Francie a Lucemburska. Návrh společného prohlášení bude projednán během polského předsednictví Visegrádské skupiny.
V diskusi vystoupil také předseda Senátu Stanisław Karczewski. Zdůraznil, že polskou vizí budoucnosti EU je Unie solidarity a hospodářské konkurenceschopnosti. V souvislosti s pravděpodobným odchodem Velké Británie ze struktur EU předseda parlamentu uvedl, že její další členství je v zájmu Polska i všech ostatních zemí.
Šéfové parlamentů se rovněž dotkli tématu společného postupu v boji proti terorismu.
Visegrádská skupina je hlavní formou zapojení Polska do regionální spolupráce. Letos 15. února bylo u příležitosti 25. výročí založení skupiny podepsáno společné prohlášení zemí V4. V rámci této dohody se Polsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko zavázaly - na základě dosavadní pozitivní bilance spolupráce - k posílení společného postupu a angažovanosti, zejména pokud jde o vnější hrozby. Setkání předsedů národních parlamentů V4 se konají od roku 2003. Poskytují fórum pro výměnu zkušeností v otázkách regionálního a unijního významu. Poskytují také příležitost ke sdílení názorů na aktuální otázky, koordinaci postojů a zahájení společných iniciativ. Předsedové dosud jednali mimo jiné o pravomocích vnitrostátních parlamentů v evropských záležitostech, bezpečnosti dodávek energie, Východním partnerství, daňové politice EU, politice soudržnosti, vyhlídkách a důsledcích vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a rozšíření EU. V rámci Visegrádské parlamentní spolupráce se pravidelně scházejí také zástupci výborů pro záležitosti Evropské unie, pro veřejnou správu a regionální rozvoj a pro zahraniční věci. Členové parlamentních výborů zabývajících se ekonomickými otázkami rovněž vzájemně spolupracují. V červenci letošního roku převezme Polsko od České republiky předsednictví Visegrádské skupiny.
text: Kancelář Sejmu
foto: Pawel Kula
