Dne 29. března letošního roku se uskutečnilo setkání předsedů zahraničních výborů parlamentů Visegrádské skupiny a Baltské trojky, na kterém byla projednána aktuální epidemická situace v regionu, spolupráce v rámci Trilaterální iniciativy a společensko-politická situace v Bělorusku.

Během zasedání věnovaného COVID-19 předseda zahraničního výboru Marek Kuchciński informoval, že během první vlny pandemie bylo Polsko v relativně dobré situaci, zatímco druhá vlna se ukázala být pro zemi nebezpečnější. Dodal, že vzhledem k rekordní míře infekce, která je v současnosti zaznamenávána, byla polská vláda nucena zavést přísná bezpečnostní pravidla. Prezident Kuchciński uvedl, že očkování v Polsku bylo zahájeno v prosinci loňského roku a že v současné době je aktivních více než 5 000 očkovacích míst, kde se používají tři typy vakcín: AstraZeneca, Pfizer a Moderna. Zdůraznil také, že je důležité bojovat proti dezinformacím o vakcínách a posílit spolupráci v oblasti lékařských opatření v boji proti pandemii.

Prezident Marek Kuchciński upozornil na dva důležité prvky regionální spolupráce založené na solidaritě. Za prvé připomněl existenci virtuálního Visegrádského informačního centra pro COVID-19. Za druhé zdůraznil význam společných akcí přímo zaměřených na boj s pandemií - přijímání pacientů s COVID-19 z jiných zemí - s tím, že polská zařízení v současné době přijímají pacienty ze Slovenska a České republiky.

Prezident Kuchciński vyzval své partnery, aby na fóru EU vypracovali společný postoj k dopadům zákazu státní podpory pro podnikatele. Tato situace vložila na bedra našich vlád povinnost pomoci podnikům, kterým hrozí bankrot, tváří v tvář administrativnímu zákazu jejich běžné činnosti (...) Nyní v celé EU tvoří více než 50% státních dotací soukromým podnikům německé dotace německým podnikům, 18% francouzské dotace francouzským podnikům, po několika procentech italským a nizozemským podnikům a zbytek je méně než 1%. Žádná ze zemí V4 + B3 není schopna konkurovat německému nebo francouzskému rozpočtu v oblasti dotací. - zdůraznil ve svém projevu.

Předseda Marek Kuchciński vyzval své partnery, aby společně zabránili tomu, aby byly národní parlamenty zbaveny dalších pravomocí v důsledku jejich přesunu na orgány EU mimo rámec smlouvy pod záminkou nutnosti koordinovat boj proti pandemii.

V druhé části jednání, věnované Třímorkové iniciativě (IT) a situaci v Bělorusku, prezident Marek Kuchciński připomněl, že 18. listopadu 2020. Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu jednomyslně a napříč stranami přijala rezoluci na podporu Trilaterální iniciativy a vyzvala k rozšíření související spolupráce na Ukrajinu, Moldavsko a západní Balkán. Předseda SZA proto navrhl, aby parlamenty visegrádských a pobaltských zemí iniciovaly a provedly jednomyslné usnesení parlamentů všech zemí IT během příštího summitu iniciativy, který se uskuteční na přelomu června a července 2021.

Prezident Marek Kuchciński poukázal na dálnici Via Carpatia jako na jeden z příkladů investic v Trojměstí. Parlamenty visegrádských a pobaltských zemí by měly inspirovat své vlády k dokončení projektu (...) Pro V4 je zvláště důležité dokončit úsek Via Carpatia, který vede přes Slovensko, bez něhož nebude možné propojit severní polsko-baltskou část trasy s jižní maďarsko-rumunsko-bulharsko-řeckou částí." - řekl.

V diskusi byla rovněž zmíněna efektivita dopravní a komunikační sítě a řízení výměny zboží a služeb. V návaznosti na myšlenku baltské digitální dálnice by se mělo uvažovat o výstavbě severojižní zakarpatské digitální dálnice. Digitální infrastruktura by nás měla propojit - Prezident Marek Kuchciński zdůraznil.

Dalším diskutovaným tématem byla situace polské menšiny a demokratických kruhů, které jsou dlouhodobě obětí pronásledování ze strany Lukašenkova režimu v Bělorusku. Všichni řečníci potvrdili svou podporu důraznějším reakcím proti porušování základních práv a občanských svobod a ochotu pomáhat nezávislým běloruským kruhům. Šikana polské menšiny byla důrazně odsouzena. V souvislosti s regionální spoluprací tváří v tvář destabilizujícím silám na východě bylo otevřeno téma plynovodu Nord Stream 2. Ten byl považován za projekt, který sabotuje snahy zemí Trojzemí zbavit východní křídlo EU závislosti na ruském plynu.

V závěru jednání účastníci považovali za vhodné zaslat dopis Sněmovně reprezentantů USA v souvislosti s rezolucí, kterou Sněmovna přijala v listopadu loňského roku na podporu iniciativy tří středoevropských zemí na vybudování moderní infrastruktury ve střední Evropě. Bylo navrženo pozvat zástupce USA na příští setkání tří portugalských zemí, aby se posílilo americké zapojení do této iniciativy.

SM

Foto: Anna Strzyżak/Kancelář Sejmu