V den 15. výročí smolenské katastrofy se maršál Marek Kuchciński po smuteční mši v kostele Nejsvětější Trojice v Przemyślu zúčastnil setkání s obyvateli Przemyślu v aule Vyšší školy správy a řízení.
Doprovázeli ho Andrzej Matusiewicz, kandidát do Senátu, a Beata Kołcz, Barbara Krajewska a Stanisław Bajda, kandidáti do Sejmu.
Maršál Kuchciński připomněl, že v roce 1995, během prezidentské kampaně, se v téže budově bývalého kina "Bałtyk" setkal s obyvateli Przemyšlu Lech Kaczyński, tehdy kandidát na post prezidenta Polské republiky. "Lech Kaczyński - to je celá historie boje za znovuzískání nezávislosti Polska," řekl maršál Kuchciński a připomněl vlasteneckou činnost tragicky zesnulého prezidenta od 70. let minulého století a jeho vazby na Przemyśl a Podkarpatsko.
M. Kuchciński: "Dnes si musíme vytyčit stejný cíl, jaký si vytyčil a sledoval prezident Lech Kaczyński: "normálně žít v poctivém Polsku, s pocitem jistoty, že se o nás polský stát stará, a zároveň si uchovat pouto s historií našeho národa a hrdost na jeho úspěchy, nejen vojenské, ale i hospodářské, například ty, které byly dosaženy v meziválečném Polsku.
{zasedáníWSZiA{/galerie}
Klíčový pojem solidarity prezidenta Lecha Kaczyńského znamenal v domácí politice péči o společné dobro, tj. rovnoměrný rozvoj země, a nikoli - jak to dělá současná vláda - upřednostňování a soustřeďování rozvojových zdrojů pouze ve Varšavě a několika dalších velkých městech. V té době byl vládou Jarosława Kaczyńského vytvořen Program rozvoje východního Polska, v jehož rámci jsme vyčlenili mnoho miliard polských zlotých na nejnutnější investice, včetně infrastruktury v zanedbaných regionech, jako je Podkarpatsko. Bohužel současná vláda řadu těchto plánovaných investic zrušila, například dvouproudovou silnici od litevských hranic ke slovenským hranicím v Podkarpatské Rusi nebo rychlostní silnici od dálničního uzlu v Radymně k obchvatu v Przemyślu a k hranicím v Medyce s odbočkou k tehdy plánovanému novému silničnímu hraničnímu přechodu v Malhovicích.
Lech Kaczyński, navazujíc na geopolitický cíl maršála Piłsudského, zároveň sledoval velkou vizi sjednocení států, kterým se podařilo vymanit ze sovětské hegemonie, proti obnoveným imperiálním aspiracím Ruska a zároveň po dohodě s Maďary, Čechy, Slováky a Litevci vytvořit v rámci Evropské unie sílu, které by nikdo nemohl vnucovat politiku neslučitelnou s jejich zájmy. Evropská unie je totiž v rozporu s tím, co čteme a slyšíme ve většině populárních médií, uskupením, v němž každá země bojuje sobecky za své vlastní zájmy.
Nejlepším příkladem je výstavba severního plynovodu Ruskem a Německem, který obchází Polsko a připravuje ho tak o finanční výhody z tranzitu, a zároveň marginalizuje naše přístavy Świnoujście a Szczecin tím, že brání vplutí velkých lodí. Současný premiér a ministr zahraničí se domnívají, že to není problém, zatímco prezident Lech Kaczyński se postavil proti tomuto projektu, který jednoznačně poškozuje politické a hospodářské zájmy Polska.
M. Kuchciński apeloval na voliče, aby si 9. říjen zvolili jako šanci posílit nezávislost Polska a aby mimo jiné silně podpořili mladou generaci Poláků, aby mohli lépe rozvíjet sebe i naši společnou vlast.
Mezi četnými hlasy obyvatel zaujal zejména projev zástupce odborové organizace "Solidarność" z podnikové komise v Oblastní nemocnici v Przemyslu, který kritizoval likvidaci místa zdravotnického dispečera v Przemyslu, k níž přistoupily současné vládní orgány (ve skutečnosti jde o 5 míst dispečerů, kteří obsluhují 6 výjezdových skupin, jež ve svém důsledku slouží 137 tisícům obyvatel města a okresu Przemysl).
Odbory se marně snaží od úřadů zjistit, proč byl Przemyśl z tohoto plánu vyřazen a místa zdravotnických dispečerů byla plánována pouze v Krosně, Sanoku, Rzeszówě a Mielci. V důsledku této změny bude nutné pro přivolání sanitky v Przemyślu volat například do Rzeszowa, Krosna nebo Sanoku. Vzniklo společenské hnutí za záchranu dispečinku Zdravotnické záchranné služby v Przemyślu a Artur Zając se i jménem tohoto hnutí obrátil na přítomné o podporu.
Andrzej Matusiewicz, jeden ze zakladatelů systému samosprávy v Polsku, na tuto žádost reagoval (jménem svým i jménem strany Právo a spravedlnost) a důrazně podpořil požadavek, aby dispečink záchranné služby zůstal v Przemyślu, což by sloužilo ke zlepšení fungování celostátní záchranné služby v tomto významném městském centru a v celém regionu bývalého Przemyšlského vojvodství. Je to o to zřejmější, že Krosno a Sanok jsou od sebe vzdáleny pouhých 42 kilometrů a žádné město na východní hranici provincie nebylo určeno jako dispečerské centrum.
Jak informoval, koncem srpna přijala Rada města Przemyšlu a Sejm Podkarpatského vojvodství usnesení, které jednomyslně podporuje zachování dispečinku záchranné služby v Przemyślu. Podkarpatskému vojvodovi, ministru zdravotnictví a předsedovi vlády byly zaslány rezoluce s příslušným odůvodněním, ale místní orgány samozřejmě nemají přímý vliv na rozhodnutí vlády a vojvody.
