Ve Wąchocku byl včera odhalen pomník generála Mariana Langiewicze, jediný pomník v Polsku připomínající diktátora lednového povstání a jednoho z jeho nejvýznamnějších velitelů.
Pásku přestřihli Marek Kuchciński, místopředseda Sejmu, a Teresa Heda-Snopkiewicz - dcera slavného velitele Zemské armády generála Antoniho Hedy "Szaryho", a Andrzej Karykowski z Výboru pro stavbu pomníku generála Langiewicze. Doprovázel je opat wąchockého kláštera cisterciáků otec Eugeniusz Augustyn.
Pomník byl postaven vedle nedalekého vzdělávacího komplexu Hrdinové lednového povstání a několik metrů od kříže, který od povstání v roce 1863 připomíná místo odpočinku neznámého povstalce. Slavnosti se zúčastnili představitelé místních a vojvodských úřadů a také zástupce prezidenta Polské republiky, který nad slavností převzal čestnou záštitu a zaslal účastníkům slavnosti dopis.
Předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński, který zaslal dopis, se z osobních důvodů nezúčastnil. V něm napsal, že vzpomínka na generála Langiewicze ukazuje "důležitost povinností, které nám uložili ti, jimž jsme se zavázali za svobodné Polsko a národní identitu". Wąchocka navštívili také poslanci parlamentu a Maria Zuba, která před 20 lety spolu s brigádním generálem Tadeuszem Wośem ze Střeleckého svazu zahájila oslavy postupných výročí povstání, jejichž pravidelnou součástí je pochod střeleckých družstev ze Suchedniowa do Bodzentýna.
Starosta Wąchocku Jarosław Samela vysvětlil, že historie lednového povstání zanechala v dějinách města a jeho okolí velmi výraznou stopu. - Na každém místě tu máme pozůstatky povstání. Máme kříže u cest, kapličky, v každém městě jsou ulice pojmenované po Langiewiczovi. Máme tu Langiewiczovu polanu, která se objevila téměř okamžitě po skončení povstání. Již v roce 1925 se zde objevila první pamětní deska, instalovaná ještě za přítomnosti veteránů z roku 1863," uvedl starosta Samela.
Zdůraznil, že tato tradice pokračuje i dnes mezi veterány válečného podzemí, v kruzích veteránů domácího odboje. - Právě zde, kde působily povstalecké jednotky, se během války formovaly partyzánské oddíly "Szare", "Ponury" nebo "Nurt". Byl to právě generál Heda, kdo inicioval stavbu pomníku Mariana Langiewicze," dodal Jarosław Samela.
Klíčovou roli v iniciativě za vybudování památníku sehráli bývalí vojáci domácí armády a dědicové jejich tradic. Památník byl postaven z prostředků obce díky štědrosti dárců a sponzorů. Peníze na jeho výstavbu sbírali téměř tři roky členové Světového sdružení vojáků domácí armády, které nese jméno Antoni Hedy "Szare". Jimi vytvořený výbor vybíral peníze rozdáváním cihel.
Úkol stanovený společností "Grey"
- Stavba památníku je splněným snem mnoha generací wąchočanů. Je to splněný úkol, který si vytkl zesnulý generál Antoni Heda "Szary", stejně jako členové prvního výboru pro stavbu pomníku," vysvětlil Andrzej Karykowski, předseda výboru pro stavbu pomníku generála Mariana Langiewicze. - Generále 'Szary', úkol byl splněn," dodal. Odhalení pomníku doprovázely salvy z povstaleckých děl, které obsluhovali členové rekonstrukčních týmů.
Odhalení Langiewiczova pomníku, slavnostní mše svatá a vysvěcení pamětní desky povstaleckého vůdce v takzvaném Langiewiczově zámečku patřily k vrcholům ústředních oslav 150. výročí lednového povstání, které letos slavíme.
Oslavy uspořádaly společně úřady čtyř obcí: Wąchocku, Suchedniowa, Bodzentýna a Szydłowce. Právě ve Wąchocku vznikla v roce 1863 národní vláda. Sídlil zde také plukovník Marian Langiewicz, velitel vojska Sandoměřského vojvodství.
V cisterciáckém klášteře, který byl předtím potlačen, si povstalecké oddíly zřídily své ubikace. - Byly zde také sklady zbraní, potravin pro lidi a koní. Město mělo vlastní špitál, kovárnu nebo tiskárnu.
Ve Wąchocku a v nedalekých ocelárnách se kovaly slavné povstalecké kosy," uvádí Dr. Krystyna Samsonowska, autorka knihy Wąchocká republika, která popisuje bouřlivé období, kdy v tomto městě vznikl kus Polska. - Zprávy o manifestacích, shromážděních a národních bouřích z Varšavy v předpovstaleckém období sem pravidelně a rychle dojížděly dostavníkem. Lidé si novinky vyprávěli mezi sebou, přidávali k nim své vlastní, a tak si v podobě mýtů našly cestu do každé domácnosti. Když se zde nacházel tábor Langiewicz, přiváželi sem děti ve vagonech, aby jim ukázali polské vojáky," uvádí badatel.
Foto: Nasz Dziennik.
