MAREK KUCHCIŃSKI

ČLEN REPUBLIKY - 22

JÍDELNÍ LÍSTEK

Shrnutí 33. konference Karpatská Evropa v Krasiczyně

Ve dnech 13.-14. května se v Krasiczyně na Podkarpatsku konal 33. ročník mezinárodní konference Evropa Karpat. Zúčastnili se jí poslanci, zástupci místních samospráv a akademici z karpatského regionu, Polska, Ukrajiny, Slovenska, České republiky, Litvy, Maďarska, Rumunska, Moldavska, ale také ze Švédska, Řecka, Velké Británie a Spojených států. Účastníci konference diskutovali mimo jiné o válce na Ukrajině a o transformaci a obnově této země, o rozvoji komunikace ve střední Evropě a o programu strategických investic. Setkání spolupořádaly Kancelář Sejmu, Kancelář předsedy vlády, Przemyślské kulturní sdružení a Institut polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka. Konferenci doprovázely dvě výstavy v sálech hradu Krasiczyński a prezentace výsledků mezinárodní soutěže a vítězů soutěže Digitální Karpaty Evropy pořádané ve spolupráci s Kanceláří předsedy vlády.

Po skončení prvního dne konference se konalo zasedání Klubů Karpatské Evropy, které projednalo program činnosti a zvolilo předsednictvo v následujícím složení: Marek Kuchciński - předseda, členové: z Polska: Barbara Bartuś, Jerzy Kwieciński, Władysław Ortyl, Maciej Szymanowski, ze Slovenska: Jan Hudacki, Pavol Macala, z Ukrajiny: Mikhaylo Kharyi, Markijan Malski, z Maďarska Richard Horcsik.

Konferenci zahájil předseda zahraničního výboru, bývalý předseda Sejmu Marek Kuchciński. - Setkáváme se ve zvláštní situaci. Tato konference se měla konat na Ukrajině, v Jaremče ve Východních Karpatech, ale válka tyto záměry zmařila. Přestože žijeme ve střední Evropě, víme, že je stále rozdělena hranicemi. Nedaleko odtud se nachází hranice Evropské unie. My, Maďarsko, Slovensko, Česká republika, pobaltské státy, Rumunsko, Bulharsko jsme se dostali z oběžného kruhu Moskvy, ale ostatní tam zůstávají. Jak je to důležité, je vidět na Ukrajině - řekl Marek Kuchciński ve svém inauguračním projevu.

- Budujeme náš stát v míru, upevňujeme suverenitu ve vnitrounijních sporech, ale na Ukrajině je válka. Proto je naše konference z velké části věnována událostem na Ukrajině a všem jejich důsledkům. Budeme také hovořit o transformaci, rekonstrukci Ukrajiny, ale také o karpatské rozmanitosti, o cestách civilizace. Rozmanitost, která přináší nejen přírodní bohatství, ale také bohatství lidí," zdůraznil.

Konferenci symbolicky zahájil rektor Zakarpatské národní univerzity Igor Tsependa - Bohužel jsme letos nemohli konferenci uspořádat v Jaremče kvůli ruské agresi. Letos jsme bohužel nemohli konferenci v Jaremče uspořádat kvůli ruské agresi. Na politické úrovni, ale především na úrovni mezilidské, polská společnost projevila Ukrajincům, kteří to potřebují, nejen soucit, ale i bratrskou podporu v dosud nevídaném rozsahu. Boj pokračuje a staví nás před novou výzvu, které musíme společně čelit," řekl Igor Tsependa.

Karpatská Evropa - země rozmanitosti

První páteční (13.05) panel byl věnován významu jednotlivých zemí, zemí a regionů při budování identity střední Evropy. Diskutovalo se o roli Přemyšlska a Podkarpatska v Karpatské Evropě. Diskuse se mimo jiné zaměřila na to, jak karpatská rozmanitost v době kulturní konfrontace vytváří identitu střední a východní Evropy.

- Karpatský region je místem, kde se setkává mnoho kultur a kde vzniká mnoho velmi zajímavých filozofických a uměleckých směrů. Dochází také k mnoha politickým a národnostním sporům. Zároveň se tento region vyznačuje rozmanitostí přírody. Dalo by se říci, že je to srdce Evropy. Karpaty spojují národy. Je to stále místo, kde se protínají lidské a mezinárodní kontakty. Musíme zajistit, aby Karpaty i přes různé obtížné situace nadále spojovaly lidi," řekl předseda parlamentní komise pro kulturu a média Piotr Babinetz, když zahajoval diskusi.

Maďarskou perspektivu představil Nagy Dénes András z Národní univerzity veřejných služeb. - Jsme vedeni velkým cílem, aby se tato oblast stala do 22. století nejlepším místem pro život v EU. Abychom toho dosáhli, měli bychom mimo jiné zajistit, aby se Karpatská oblast stala do roku 2050 nejlepším místem pro život v Evropě. Jako prostor pro život, kvalitu života a bezpečnost. Příští rok oslavíme 20. výročí Karpatské dohody. Měli bychom analyzovat, čeho jsme již dosáhli a co je třeba realizovat. Musíme také posílit všechny možnosti institucionální spolupráce. Stojí za to koordinovat spolupráci mezi karpatskými univerzitami - poznamenal.

Maciej Szymanowski, ředitel Institutu Wacława Felczaka, v diskusi upozornil na společný osud karpatských zemí. - Dvě světové války, studená válka, pád komunismu, transformace, která změnila naši společnost. To vše je pro nás společné," řekl. - Druhou věcí je vzájemná závislost - v oblasti bezpečnosti a hodnot. To nás spojuje i v kontextu celé EU. Také společenství národů. Jsme hrdí na své národy. Soutěžíme, ale je to zdravá soutěž. Jsme politicky vyspělé národy. Jsme schopni spolupracovat. Nejednáme jako protektorát, ale jako suverénní stát, který sleduje své národní zájmy," dodal.

Zkrocené Karpaty? Civilizační putování po střední Evropě. Karpatské cesty a stezky. Ze Zakarpatské železniční trati přes Via Carpathia, Via Kulturalia na Karmínovou cestu

- Karpatskou Evropu považuji za mimořádně důležitý mikroregionální projekt. Má obrovskou hodnotu. Všechny zúčastněné země z toho mají výhodu - řekl Richard Hörcsik, předseda výboru pro záležitosti EU maďarského Národního shromáždění. - Karpaty po staletí odřezávaly tuto část Evropy a obecně Středoevropany od možností rozvoje. Kvůli uzavření si Evropa neuvědomovala zdejší hodnoty, nashromážděné kulturní dědictví. K otevření tohoto regionu jsme potřebovali několik klíčů, včetně výstavby železnic a infrastruktury - dodal.

Anna Paluchová, místopředsedkyně parlamentní skupiny pro horskou záchranu, ve svém projevu zdůraznila, že rozvoj určuje komunikace. - Samozřejmě bychom neměli "krotit" tak krásné hory, abychom je nepřipravili o jejich krásu, ale je povinností zodpovědného orgánu veřejné správy hory zpřístupnit," řekla. - V jednom pohoří se kumulují velké přírodní hodnoty, které jsou spojeny s obrovskými kulturními hodnotami. Jedná se o kulturní tavicí kotel. Je naší povinností vést diskusi a vytvářet tuto nit porozumění mezi poslanci různých zemí. 

- Karpatský region a další oblasti střední, středovýchodní a východní Evropy jsou plné velmi konkrétních a hlubokých vazeb soužití různých etnik, náboženských kultur a s nimi spojených identit. Máme velmi hluboké historické vazby, a to i tváří v tvář obtížným situacím. To vytvořilo tradici pocitu společného osudu," řekl Grigoris Zarotiadis z Aristotelovy univerzity v Soluni. - Jsme zodpovědní za tento region tváří v tvář současnému velmi obtížnému historickému okamžiku. Projekty, jako je Via Carpatia, mají pro národy našeho regionu zásadní význam - zdůraznil.

Moderátorem této části zasedání byl Władysław Ortyl, maršálek Podkarpatského vojvodství.

Vývoj komunikace ve střední Evropě

Panel, který zahájil druhý den zasedání (14.05), byl příležitostí k diskusi o situaci v oblasti dopravy a infrastruktury v regionu, a to i v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině.

Ministři infrastruktury z Polska, Ukrajiny, Slovenska, České republiky a Moldavska se podělili o své zkušenosti a myšlenky.

Ministr infrastruktury Andrzej Adamczyk poznamenal, že téma války se objevuje v debatách, včetně těch, které probíhají v rámci Karpatské Evropy od roku 2006, kdy prezident Lech Kaczyński inicioval velký transevropský projekt Via Carpatia. - Dnes všichni poukazují na to, jak je tento projekt nezbytný. Tento koridor Evropy Trojzemí je dnes základním prvkem z hlediska obrany EU a států, které ji tvoří. Naše setkání a debaty měly vždy v pozadí vojenský aspekt. Na případnou válku jsme se na ministerstvu infrastruktury, ale i u železničářů, připravovali již dříve. To se nyní projevuje v rámci pomoci uprchlíkům, pomáháme jim dostat se na místo určení - řekl. - Vytváření hospodářské prosperity je možné, když jsme svobodní, a svobodní jsme, když jsme schopni se bránit. Jsme schopni se bránit, když máme správnou infrastrukturu, včetně dopravní infrastruktury - dodal.

- Na tuto válku se díváme v kontextu zásadního a bezprecedentního nárůstu cen stavebních materiálů. To ohrožuje další výstavbu infrastruktury. Doufám, že společně pomůžeme při obnově Ukrajiny. Proto jsme již zahájili práce na studii proveditelnosti výstavby dálnice směrem na východ, k ukrajinským hranicím. Tato hranice se pro nás může brzy stát klíčovou. Chceme budovat infrastrukturu na východě naší země," zdůraznil Andrej Doležal, slovenský ministr dopravy a výstavby.

- Ruská invaze do nezávislého státu Ukrajina ve skutečnosti rozbila celou bezpečnostní architekturu, a to nejen v evropském prostoru, ale i v celosvětovém měřítku. Rád bych zdůraznil své uspokojení nad užší dopravní spoluprací mezi Polskem a Ukrajinou. Tím se otevírá nová platforma pro obchod se zbožím. Důsledky ruské agrese mění mnohé v polsko-ukrajinských vztazích. Politická podpora Polska, zemí střední a východní Evropy, podpora úsilí ukrajinské vlády určují budoucnost Ukrajiny jako mimořádně důležitého partnera evropských institucí, země usilující o vstup do EU - řekl Jerzy Polaczek, předseda polsko-slovenské parlamentní skupiny.

Diskusi moderoval Bogdan Rzonca, poslanec Evropského parlamentu.

Válka na Ukrajině

Druhý panel konference se v sobotu zabýval válkou na Ukrajině. Jako první v diskusi vystoupil místopředseda Sejmu Ryszard Terlecki. - Mluvíme o budoucnosti. Stává se, že stále více plánů a návrhů se týká období po válce na Ukrajině. Je jasné, že o tom musíme přemýšlet, ale tato válka stále pokračuje a my nevíme, jaké budou její důsledky, jaká bude geopolitická situace po válce," řekl místopředseda parlamentu Terlecki. - Ukrajina zaslala do Bruselu dotazník o své připravenosti vstoupit do EU. Odpověď se očekává na summitu EU 23. června. Mezitím byl zamítnut projekt zrychleného řízení, který navrhly středoevropské země, zejména Polsko. Není to tak, že by všichni v Evropě pochopili, že Ukrajina by měla být v EU co nejdříve - litoval Ryszard Terlecki.

- Od 24. února se toho hodně změnilo. Posunuli jsme ukrajinsko-polské vztahy na novou úroveň. Polsko nám především otevřelo své hranice, poskytlo nám útočiště a převzalo na sebe obrovskou odpovědnost. Tyto obavy nepocházejí pouze od vlády, ale i od občanů. Poláci přijímají Ukrajince jako své příbuzné," zdůraznila místopředsedkyně Nejvyšší rady Ukrajiny Oleena Kondratiuková. - Máme co do činění s trhlinou v globální bezpečnosti. Ruská federace provádí plánovanou politiku genocidy ukrajinského národa. Od roku 2014 se mnoho evropských zemí snaží o nastolení míru. To byly takové hry. Polsko a pobaltské státy naopak zastávají pevný postoj," upozornila Olena Kondratiuková.

Tomuto bodu předsedal Przemysław Żurawski vel Grajewski, lektor Diplomatické akademie Ministerstva zahraničních věcí a stálý poradce Výboru pro zahraniční věci Sejmu.

Collegium Carpathicum - jaká je budoucnost?

V této části zasedání byla diskutována myšlenka spolupráce středoevropských univerzit ze zemí V4 a Rumunska a Ukrajiny v rámci Collegium Carpathicum.

Myšlenku Karpatské univerzity představil Markiyan Malskyy ze Lvovské univerzity. - Karpatský region je nejen regionem přírody, hospodářství a kultury, ale také regionem intelektu. Proto se vytvoření takové instituce zdá být samozřejmé. Nesmíme však vytvářet tradiční institut, musíme jej vytvářet dynamicky, moderně, virtuálně, podle nejnovějších metod. Dalším krokem je také institucionalizace, pořádání cyklických konferencí, výměna studentů, realizace cyklických projektů - řekl profesor Malskyy.

Starosta města Przemyśl Wojciech Bakun zdůraznil, že město plně podporuje myšlenku Karpatské univerzity, a poznamenal, že v souvislosti s válečnou krizí je třeba jednat rychle. - Nemohou se zaměřit pouze na vytvoření univerzity, protože to je dlouhodobý proces. Určitě už přemýšlíme, co dál. Musíme se zamyslet nad tím, co se týká vzdělávacího procesu v kontextu obnovy Ukrajiny. Všichni, kdo utíkají z Ukrajiny, si musí osvojit prozápadní a proevropské smýšlení. Výuka proevropského myšlení a kultury demokracie je také jedním z největších úkolů mezinárodního společenství," zhodnotil Wojciech Bakun.

Diskusi moderoval profesor Jan Malicki, ředitel Centra východoevropských studií na Varšavské univerzitě.

Evropské financování rozvoje ve střední Evropě - rozsah činností, které lze financovat

- Dobře investovat evropské fondy není tak snadné. Polsko využívá evropské fondy od roku 2004. V té době jsme měli k dispozici první finanční výhled na období 2004-2006 a mohli jsme si ověřit, jak dobře se nám daří vynakládat a realizovat finanční prostředky, které jsme měli k dispozici. V další perspektivě, tedy v letech 2007-2013, byly regiony zapojeny na úrovni samospráv a vojvodství. Jsme uprostřed perspektivy 2014-2020 a stojíme na prahu nové perspektivy - uvedla Małgorzata Jarosińska-Jedynak, státní tajemnice na Ministerstvu fondů a regionální politiky. - Stále máme mnoho nástrojů, například programy Interreg, které Polsko velmi aktivně využívá. Chceme provádět společné akce, které nám umožní vybudovat dobré, stabilní podnikání, které bude realizovat výstavbu nového státu Ukrajina a zároveň bude mít vliv na zvýšení konkurenceschopnosti polské ekonomiky - dodala náměstkyně ministra Jarosińska-Jedynak.

Ruslan Kulyk, ředitel odboru mezinárodní spolupráce a propagace Ternopilské oblastní rady, poznamenal, že pro Ukrajinu je nejdůležitější téma energetiky. - Můžeme společně získat evropské fondy. Když mluvíme o obnově Ukrajiny, nemluvíme jen o obnově infrastruktury, ale také o reformách. Válka tyto reformy zastavila. Pokud chceme ukončit válku, měli bychom jednat o energetice, aby nebyla závislá na jedné zemi," zdůraznil.

Diskusi moderoval Dawid Lasek, místopředseda Sdružení Euroregion Karpaty.

Karpatské ženy. Velká role žen v současné Evropě

- Čím déle bude v myslích Evropanů trvat, že válka může přijít ke každému z nás, že tato válka se týká celé Evropy a že jsme schopni tento obraz promítnout i za hranice Polska, tím větší je šance ukončit možná ne celou válku, ale tu fázi, ve které se nacházíme. Není to Putinova válka, ale válka ruské společnosti. Měli bychom se snažit oslovit ruské ženy jemným způsobem. Akci "Stop válce na Ukrajině" iniciovala první dáma Agata Kornhauser-Duda. Právě ženy mají schopnosti přesvědčit různé kruhy. Všichni se také obáváme, jak bude vypadat ekonomika, co se bude dít v jednotlivých zemích, jak bude vypadat surovinová politika," řekla během debaty žen státní tajemnice ministerstva pro rozvoj a technologie Olga Semeniuková.

Poslankyně Teresa Pamuła zase zdůraznila, že 24. února jsme všichni složili zkoušku jako občané i jako stát. - Každý z nás má jiný úkol, ale každý z nás je kromě toho, co je hlavním smyslem jeho činnosti, tedy práce, připraven i na mimořádné situace. Jsme schopni rozdělit svůj čas mezi mnoho povinností. Ženy z Ukrajiny přijely do Polska a setkaly se s úžasnými ženami, úžasnými lidmi a velkou tolerancí. Na válku si však nemůžeme zvyknout. Naší úlohou je přesvědčit ostatní národy, oslovit jejich srdce, mluvit o zlu a ukázat krutost války - zdůraznila.

Pohled ženy z válkou zmítané Ukrajiny představila Olena Kopančuková, poslankyně, místopředsedkyně rozpočtového výboru Nejvyšší rady. - Zásadní je pochopit, co Ukrajinku nyní čeká, jaká bude její role v EU a proč došlo k válce. Vždy jsme říkali, že válka trvá již 8 let a že sankce by měly být posíleny. Pochopili jsme, že agresor neumožňuje rozvoj mírumilovné země. Chtěli jsme žít ve svobodné zemi, mít vlastní způsob rozvoje, několik let jsme ukazovali, jak se můžeme rozvíjet. To bylo velmi nevýhodné pro Ruskou federaci, která nechtěla mít v blízkosti svobodný stát. Chtějí se rozvíjet v diktátorských podmínkách. Ukrajina je jiná. Historicky, mentálně i geograficky jsme Evropané, protože střed Evropy je v Karpatech a právě teď bráníme celý demokratický svět," zdůraznila.

Moderátorkou diskuse v tomto bodě konference byla Nelly Rokita ze Sdružení karpatských žen.

Transformace a obnova Ukrajiny - prezentace programu

Arkadiusz Mularczyk, člen parlamentního zahraničního výboru, upozornil na velmi důležitý prvek zapojení parlamentní diplomacie do procesu nátlaku na vlády, ministry. - Vytváří se program transformace Ukrajiny. Důležitou otázkou je používání zmrazené ruské měny. Měly by být zabaveny a použity na rekonstrukci. Peníze oligarchů by měly být rovněž použity na rekonstrukci. Druhým prvkem je, že země, které se nyní podílejí na pomoci Ukrajině, by měly mít poměrný podíl na její obnově - zhodnotil.

Mychajło Panoczko, biskup evangelické církve, zdůraznil, že Polsko je "nejbližším partnerem a přítelem Ukrajiny". - Jsme vděční za humanitární, duchovní, politickou a vojenskou podporu. Válka naše národy sblížila. Ukrajina se nachází v jedné z nejtěžších etap své historie. Procházíme velmi bolestivým procesem. Věřím, že to urychlí transformaci. Polská zkušenost je pro nás velmi důležitá - poznamenal. - Změnit světonázor, ideologické myšlení východní Ukrajiny není snadné. Chceme změnit jejich myšlení. Laskavost, kterou jsme projevili, nám dává šanci změnit jejich myšlení. To je začátek transformace. Proces pokračuje a podporují nás miliony lidí na celém světě - dodal biskup Panoczko.

Mykhaylo Khariy z Ukrajinského centra pro transformaci Ukrajiny uvedl, že západní svět se spojil, aby pomohl Ukrajině. - Dostáváme moderní vybavení. Máme diplomatickou a humanitární podporu. Cílem Ukrajiny je zvítězit a stát se součástí mezinárodního společenství. Jsem si jistý, že vyhrajeme. Musíme pracovat na společné vizi a budovat globální ukrajinský projekt. Naší prioritou je vytvořit vizi a plán transformace Ukrajiny. Vnímáme to jako společný projekt Ukrajiny a Západu," poznamenal.

Diskusi v této části konference vedl Jerzy Kwieciński, místopředseda představenstva Bank Pekao S.A.

Během 33. konference Evropa v Karpatech se diskutovalo také o Strategickém investičním programu, vládním Fondu rozvoje silnic a změnách v daňovém systému. Diskuse se zúčastnili předseda parlamentního zahraničního výboru Marek Kuchciński, náměstek maršálka Podkarpatského vojvodství Piotr Pilch, státní tajemník ministerstva infrastruktury Rafał Weber, státní tajemník ministerstva financí Artur Soboń, státní tajemník ministerstva financí Piotr Patkowski a představitelé místních samospráv z jihovýchodního Polska.

Mezi doprovodné akce 33. ročníku Evropy Karpat patřila prezentace digitální Mezinárodní soutěže komiksů "Legendy Podkarpatska", kterou pořádala Kancelář předsedy vlády a Sejm Polské republiky, a vernisáž výstavy "Ukrajina mýma očima" Mezinárodní trienále malby Karpatského regionu - Stříbrný kvadriatlon 2021 pod čestnou záštitou prezidenta Andrzeje Dudy.

Během konference byly také položeny květiny pod Adamův dub na památku 155. výročí narození kardinála Adama Stefana Sapiehy. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil místopředseda Sejmu Ryszard Terlecki a iniciátor a původce Karpatské Evropy, předseda zahraničního výboru Marek Kuchciński. 

Během dvoudenního jednání v Krasiczynu Parlament zastupoval také Christian Młynarek, zástupce vedoucího Kanceláře Sejmu.

text: CIS

Foto: Marta Olejnik

hdrpl
Sdílet na facebook
Facebook
Sdílet na twitter
Cvrlikání
Sdílet na linkedin
LinkedIn

Události

parlamentní výbory

Právo a spravedlnost

Vyhledávání

Archiv

Archiv
Přejít na obsah