MAREK KUCHCIŃSKI

ČLEN REPUBLIKY - 22

JÍDELNÍ LÍSTEK

Maršál Kuchciński se zúčastnil slavnostních ceremonií v Zadwierze.

Mši svatou pro několik stovek krajanů, kteří přijeli z Polska, Lvova a okolních měst, sloužili čtyři kněží z Przemyślu, Janova Lubelského, Busku a Przemyślu (vedl je monsignor Stanisław Czenczek, kaplan przemyšlských skautů).

 

Po bohoslužbě maršál Kuchciński ve svém projevu mimo jiné zdůraznil: "Mladí obránci Lvova obětovali své životy při obraně nejen nově nabyté nezávislosti naší vlasti, ale také svobody celé Evropy, kterou tehdy dobývala vojska bolševického Ruska. A proto Zadvórze, vedle Ossowa a Radzyminu, zůstane navždy pomníkem neomezené obětavosti a hrdinství polského vojáka, ale také pomníkem slávy celé tehdejší polské společnosti, která s takovým úsilím, téměř na všech hranicích, bojovala za nezávislost naší vlasti pod vedením maršála Józefa Piłsudského."

 

Maršál Kuchciński poděkoval všem přítomným za to, že pokračují ve vícegeneračním připomínání hrdinství polských obránců a předávají ho polské mládeži, která se vždy tak hojně účastní dalších výročí bitvy u Zadworu. Bohužel v Zadworu chyběl nejen zástupce ukrajinské státní správy ze Lvova, ale také předseda Rady na ochranu památky bojů a mučednictví z Varšavy min. Andrzej Kunert (jeho dopis přečetl konzul Marian Orlikowski). Přítomnost Jacka Dziuby, nižšího představitele Úřadu pro válečné veterány a oběti represí, lze jen stěží považovat za adekvátní zastoupení polské vlády.

 

Jako každý rok nechyběli mladí lidé, pohraničníci a představitelé místní samosprávy z Podkarpatského vojvodství. Z Ležajska přijela početná delegace, včetně studentů středních a vysokých škol a střelců, kteří rozdávali jídlo (bigos, chlebíčky a čaj), sponzorované tradičně Ležajským okresním úřadem a Ležajským klubem Kresovjan. Významná byla účast (kterou jako každý rok přivezl Stanisław Szarzyński, Kresowjan) z Przemyślu, včetně zpívajícího skautského oddílu "Czarna Trzynastka" (Černá třináctka).

 

Na všechny zapůsobila krásně uniformovaná čestná rota Jihovýchodního okrsku Střeleckého svazu "Strzelec" z Rzeszowa a řady okolních měst. Se svou vlajkou přijeli také mladí sportovci ze sportovního klubu "Gryf" z Mielce. Z Niska přijelo čtyřicetičlenné zastoupení Nižňanského kulturního centra "Sokół" (komorní orchestr, mužský sbor a vokální skupina). Přítomni byli také zástupci několika polských organizací ze Lvova a Lvovské oblasti.

 

Jak známo, bitva u Zadworu je něco jako polské Thermopyly. Při obraně železniční trati do Lvova před šestitisícovou sovětskou jízdní armádou Budionného zde padl téměř celý 300členný dobrovolnický prapor lvovské mládeže. Polští vojáci pod velením kapitána Zajączkowského odrazili šest sovětských útoků a dvakrát dobyli zpět nádraží obsazené Rusy, a když jim došly náboje, bojovali až do konce s bajonety. Bylo to vlastně jejich vítězství, protože zdrželi postup nepřítele hluboko do země a poskytli mu tak cenný čas na organizaci obrany.

 

Na otázku místních novinářů, proč se každoročně účastní vzpomínkových akcí na bitvu u Zadworu, maršál Kuchciński odpověděl: "Problémy každodenního života jsou sice velmi důležité, ale aktivity ve veřejné sféře se nemohou omezovat pouze na záležitosti našich peněženek. Pro prostředí naší strany, pro PiS, je také velmi důležité vlastenectví a historická paměť - zejména vyvozování moudrých závěrů z dějin Polské republiky a jejich předávání mladým generacím Poláků. To je zaprvé. A za druhé, k bývalému pohraničí Polské republiky mám také velmi osobní vazby, protože moje rodina pochází ze Lvovské země. O to raději, kdykoli mám příležitost, tuto oblast navštěvuji a na Zadwór nezapomínám." 

 

Další fotografie naleznete v galerii.

Sdílet na facebook
Facebook
Sdílet na twitter
Cvrlikání
Sdílet na linkedin
LinkedIn

Události

parlamentní výbory

Právo a spravedlnost

Vyhledávání

Archiv

Archiv
Přejít na obsah