- Již 15 let jsme členy Evropské unie. Polsko zaujímá v těchto strukturách důležité místo a dnes máme větší ambice než jen zůstat. Chceme rozvíjet myšlenku společenství, posilovat naše postavení a prestiž moudré, spravedlivé a rovnoprávné Unie. - podle předsedy Sejmu Marka Kuchcińského.
Po pádu komunismu v Polsku jsme bojovali za návrat do rodiny svobodných národů, suverénních zemí, ekonomicky silných, politicky nezávislých a otevřených spolupráci. 1. květen je Svátek práce a symbolické datum, protože ve skutečnosti naše cesta k jednotě s demokratickými zeměmi starého kontinentu začala mnohem dříve. Vyžadovalo to velké úsilí všech Poláků. Ekonomické změny, které nám umožnily splnit formální požadavky, byly vykoupeny úsilím a obětmi.
Naše přítomnost v EU je hospodářským úspěchem ekonomický úspěch. Hrubý domácí produkt Polska na obyvatele od vstupu do EU, měřeno v hodnotě kupní síly, se zvýšil z 49,5% průměru EU27 v roce 2003 na 70,1% v roce 2017. 70,1% v roce 2017. To je nárůst o více než 20 %! Od počátku svého členství v Unii Polsko odvedlo do rozpočtu přibližně 53 miliard eur a obdrželo téměř 170 miliard eur. To znamená, že za každé zaplacené euro získalo Polsko více než 3 eura.
Vývoz zboží v rámci jednotného trhu EU dosáhl v roce 2018 hodnoty 180 miliard eur a byl pětkrát vyšší než v době vstupu. Polský venkov z toho má také znatelný prospěch. Od počátku členství obdrželi zemědělci 54 miliard EUR, z toho 33,5 miliardy EUR v přímých platbách. Díky tomu se mimo jiné nominální příjem obyvatel venkova v letech 2004-2016 zvýšil o 118%.
Jsme schopni využít příležitostí, které nabízí sjednocená Evropa. Naše ekonomika roste a je načase, aby z této prosperity mělo prospěch co nejvíce Poláků. Nyní dokazujeme, že k tomuto ekonomickému skoku můžeme přidat i zvýšení sociálního cítění a podpory těch krajanů, kteří se o tento úspěch tvrdě zasloužili. EU je příležitostí k rozvoji, ale jsme to my, kdo tuto prosperitu vytváří svou prací, odhodláním a nasazením. Není nám to dáno a nebude to možné bez naší moudrosti a solidarity.
Proto v Unii otevřeně říkáme, že chceme, aby se s námi zacházelo s úctou, která náleží lidem, kteří přispívají k hospodářství Unie. Chceme, aby byla respektována naše suverenita, rozmanitost, historie a právo na prosazování národních zájmů, což koneckonců není v rozporu s myšlenkou společenství národů. Evropská unie by měla pamatovat na své křesťanské kořeny. Evropa není jen trh bez duše a jejím cílem je také chránit své občany před nebezpečími moderního světa.
Evropa je myšlenka, která se zrodila před staletími. Poctivý a zvídavý historik se dostane za hranice Evropského společenství uhlí a oceli, které vzniklo z potřeby sjednotit země vyčerpané tragédií druhé světové války. Ohlédne se za velkou tradicí polsko-litevské unie, která na konci středověku a na počátku novověku, čerpajíc z dědictví jagellonské dynastie, dala střední Evropě silný stát mnoha národů a kultur, který fungoval po mnoho staletí a vznikl spíše vyjednáváním než dobýváním. A tak s velkou rolí parlamentu, který formuje republikánské a občanské postoje. Můžeme se také vrátit o téměř 200 let zpět, k dokumentu z 3. května 1831 od tehdy mladého učence, účastníka listopadového povstání Wojciecha Bogumiła Jastrzębowského, nazvanému "Wolne chwile żołnierza polskiego, czyli myśli o wiecznym pokoju między narodami ucywilizowanych". Jastrzębowski ve svém pojednání psal o Evropě, která měla být federací národů hovořících různými jazyky, ale podléhajících stejným obecným politickým zásadám. Bylo důležité zachovat národní rozdíly. Jastrzębowski psal o sjednocení jako o šanci na mír. Poláci tedy i v době boje za nezávislost v 19. století mysleli na širší dobro, na budoucnost kontinentu, nejen své země.
Dnes, kdy slavíme náš vstup do Evropské unie, stojí za to připomenout si generace Poláků, kteří po staletí bojovali za právo být součástí společenství. Stojí za to připomenout si práci, kterou vynaložili, abychom se dostali tam, kde jsme dnes. 1. květen je stále svátkem lidí, kteří usilují o svobodné, hospodářsky a politicky nezávislé Polsko.
Marek Kuchciński
