Střední Evropa, Evropa Karpat, hledá novou cestu. Inspiruje se minulostí, ale do budoucnosti ji může vést rozumná spolupráce založená mimo jiné na parlamentní diplomacii. - Je zárukou názorové rozmanitosti, která odráží vůli voličů, což je velkou příležitostí pro rozvoj - tvrdí Marek Kuchciński, zakladatel Karpatské Evropy, bývalý maršálek Sejmu a předseda zahraničního výboru Sejmu.

Jednalo se o 28. ročník Karpatské Evropy, který měl letos (27.-28. února) zvláštní rozměr, neboť se poprvé konal také v online formátu. V době pandemií je zřejmé, jak náročný je dialog mezi evropskými zeměmi. Stále jasněji také vidíme, že starý kontinent se musí sjednotit tváří v tvář výzvám, které představují epidemiologické hrozby. Musíme se zamyslet nad tím, jak sladit potřebu hospodářské konkurenceschopnosti vůči takovým mocnostem, jako jsou USA nebo Čína, s různorodými ekonomikami zemí střední Evropy. Potřebuje náš kontinent jednotný hlas navenek, nebo snad vícehlas? Trilateralismus, Visegrádská skupina, sjednocení karpatských zemí jsou jen dalšími koncepty v rámci vnitřních výzev našeho kontinentu. Proto je tak důležitý dialog, který může probíhat na vládní, parlamentní a expertní úrovni nebo kombinovat všechny tyto diplomatické prostředky na konferencích, jako je Karpatská Evropa. Letošní setkání byla rozdělena do osmi panelů.

- Během tohoto ročníku Karpatské Evropy jsme iniciovali úsilí o zápis celého karpatského regionu na seznam UNESCO, což by byl precedens v celosvětovém měřítku a umožnilo by to ve větší míře propagovat a chránit tento jedinečný region, protože střední Evropa je největším kulturním a jazykovým bohatstvím ze všech kontinentů - maximem rozmanitosti. Je mezi nimi 40 nositelů Nobelovy ceny a největší počet významných osobností od umění až po ekonomii. Naším cílem je rovnováha mezi ekonomikou a ekologií, ochrana přírodních oblastí, kulturního dědictví, rozumné využívání přírodních zdrojů - zejména pitné vody - rozvoj služeb nebo infrastruktury a posílení konkurenceschopnosti a inovativnosti - zdůrazňuje Marek Kuchciński.

30 let Visegrádské skupiny. Nové výzvy

(Významné výročí 30 let visegrádské spolupráce, do níž jsou zapojeny i karpatské země, nás nutí uvědomit si nejen bohaté dědictví regionálních vazeb, ale také neustálou potřebu jejich rozvoje a posilování, a to i na parlamentní úrovni. To je důležité zejména s ohledem na výzvy, kterým Evropa v současnosti čelí. Stávající spolupráce v oblasti výměny informací o řízení pandemie COVID-19 bude rozšířena na řízení bezpečnosti obecně.

Visegrádská čtyřka je jedinečným příkladem úspěchu. Jejím úkolem je udržovat politický konsensus pro další rozvoj střední Evropy. V4 zde plní roli lokomotivy pro celý region.

Střední Evropa v mezinárodním prostředí (budování nového kontinentálního a globálního řádu)

Střední Evropa by se také měla aktivně podílet na utváření mezinárodního prostředí vytvářením nového kontinentálního a globálního řádu, zejména s ohledem na aktivizaci hlavních mezinárodních hráčů, jako jsou Spojené státy, Čína a Rusko. V tomto ohledu jsou užitečné formáty spolupráce, kterých se karpatské státy účastní - Bukurešť 9, Trilaterální iniciativa. Změny v americké administrativě po prezidentských volbách nejenže nezvrátily trend posilování transatlantického partnerství, ale naopak mu dodaly další impuls k rozvoji, o čemž svědčí mimo jiné otevřená podpora iniciativy Trojmoří. Výzvou je naopak zintenzivnění aktivit Číny a Ruska v našem regionu.

Pandemie COVID-19 vyvolala otázky o kapacitě národních zdravotnických systémů, mezinárodní solidaritě i mechanismu krizového řízení EU. Všechny tyto otázky spolu s dalšími výzvami, které se týkají mimo jiné migrační a klimatické politiky, podoby Evropské unie po brexitu nebo událostí za její východní hranicí, vytvářejí prostor pro nezbytnou diskusi o budoucnosti Evropy, jíž by se měly aktivně účastnit i země našeho regionu, včetně karpatských zemí.

Klíčovými otázkami pro budoucnost Unie a naší země jsou rozšíření o země, které o to usilují, a budoucnost integrace. Musíme zvážit, zda ji prohloubit a vybudovat jednotný stát, nebo zachovat národní státy, které spolu úzce spolupracují.

Konference se vyslovila pro vytvoření parlamentního fóra tří portugalských zemí, nikoliv pouze shromáždění V4. Bylo by to místo, kde by se projednávaly strategické otázky týkající se celého regionu, což by pomohlo odolat tlaku Ruska a Číny.

V4/ Trojměstí - rozvoj příhraničních oblastí

Trojmoří je iniciativa, která vznikla jako politická iniciativa, ale stává se iniciativou ekonomickou: budování dopravních a energetických spojení, budování systémů, které nám umožní soudržný, stabilní a bezpečný přenos zdrojů energie, včetně čisté a obnovitelné energie. Investujeme do nových technologií, včetně digitálních. Máme obrovský potenciál k uskutečnění rozvojových změn. Potřebujeme součinnost mezi zeměmi regionu a sdílení potenciálu v různých oblastech. K jejich posílení potřebujeme také spolupráci na parlamentní úrovni.

Podepsaná dohoda o spolupráci mezi Euroregionem Karpaty - Polsko a sekretariátem Karpatské úmluvy umožní lepší koordinaci udržitelného cestovního ruchu v Karpatech.

Karpatská strategie je příležitostí pro rozvoj příhraničních oblastí, které jsou klíčové pro soudržnost a integraci Trojzemí. Byla zdůrazněna nutnost regionální spolupráce, např. v oblasti investic do infrastruktury nebo energetiky. V dubnu se v Lublinu uskuteční Fórum regionů Trojměstí, na kterém bude vytvořena hospodářská síť regionů na regionální úrovni. Jeho úkolem bude sdružovat naše podnikatele, sdružení a nevládní organizace, které působí na této místní úrovni.

Digitální Evropa jako základ pro silnou ekonomiku a rozvoj sociálních služeb a jako příležitost k prohloubení spolupráce mezi zeměmi Trojzemí (TSI).

Zaměřujeme se na rozvoj digitalizace tradičních průmyslových odvětví: stavebnictví, dopravy, obchodu, energetiky, sítí 5G v zemích TSI a společných norem pro zachování kybernetické bezpečnosti.

S využitím vzorců, jako je Visegrádská skupina, Trojspolek nebo Karpatská strategie, stojí za to uvažovat o vytvoření alternativ k některým stávajícím komunikačním vzorcům. Náš region a Evropská unie by vytvořily rezervní zdroj pro případ, že by technologičtí giganti vytrvale uplatňovali algoritmické politiky, které polarizují veřejné mínění a ničí sociální soudržnost.

Infrastruktura sever-jih 2040 - Zelená dohoda - Bezpečnost silničního provozu. Bezpečné a blízké pro cestující. Bezpečné pro životní prostředí

Bezpečná dopravní síť, která reaguje na požadavky Zelené dohody, je pro karpatský region nesmírně důležitá. Potřebujeme spojení, díky nimž bude doprava předvídatelná a bezpečná. Via Carpatia a její větve jsou důležité pro všechny zúčastněné země, včetně Slovinska a Balkánu. Via Carpatia je technologicky vyspělá silnice, kolem níž se budou moci umístit hospodářské podniky a bude pokračovat hospodářská expanze na východ. Intenzivně usilujeme o to, aby tato trasa moderních technologií šetrných k životnímu prostředí byla zařazena do sítě TEN-T. Do konce roku 2025. Polsko vybuduje svůj úsek Via Carpatia - je již vybaven nejmodernějšími řídicími systémy, řízením s moderními technologiemi na pomoc řidičům. Nachází se také na dalších silničních trasách. Pro karpatský region je nejdůležitější dobrá silniční (Via Carpatia, Via Baltica, A1, S3), železniční a letecká dopravní síť.

Via Carpatia je nejen moderní, ale také bezpečná trasa. Naším cílem je snížit počet nehod. Musíme se také postarat o stav přístupových cest. V příštích deseti letech by měla být dokončena síť TEN-T, aby bylo možné realizovat dopravu se sníženými emisemi oxidu uhličitého a splnit cíle evropské Zelené dohody.

Evropská zelená dohoda - příležitost pro životní prostředí a ekologické zemědělství

Je třeba zvýšit účast Polska v ekologickém zemědělství. Karpaty mají potenciál stát se příkladem posunu směrem k udržitelným potravinovým systémům a udržitelným zemědělským postupům, což se projeví i v chutných a výživných potravinách. Strategie "z pole na talíř", která je základem evropské Zelené dohody, má za cíl učinit potravinové systémy spravedlivými, zdravými a šetrnými k životnímu prostředí, podporovat humánní způsoby hospodaření nebo rozvíjet cestovní ruch šetrný k životnímu prostředí.

Potřebujeme změnu v Unii, abychom se stali konkurenceschopnou ekonomikou účinně využívající zdroje, s nižšími emisemi skleníkových plynů, přirozenou sekvestrací uhlíku a krátkými dodavatelskými řetězci.

Rodinné farmy hrají klíčovou roli v dynamizaci venkovských komunit. Produkují potraviny a mnoho dalších výrobků a služeb, zajišťují zachování kulturních tradic, rozvoj krajiny a hospodaření s přírodními zdroji.

Venkovské oblasti musí být atraktivní pro mladé lidi a rodiny, aby se zastavil nebo dokonce zvrátil úbytek obyvatelstva a s ním často spojený úbytek místních zdrojů a služeb.

Základním prvkem cílů evropské Zelené dohody jsou lesy. Nová lesnická strategie stanoví přínos lesů k přechodu na udržitelné a klimaticky neutrální hospodářství do roku 2050.

Jedna z klíčových ekosystémových služeb, kterou lesy poskytují, souvisí s vodou: čistí vodu, regulují její odtok a mohou pomáhat chránit půdu před erozí a desertifikací. Lesy navíc hrají klíčovou ochrannou roli v oblastech ohrožených povodněmi nebo lavinami. Nová strategie pro lesy bude usilovat o lepší prevenci poškozování a ničení, o zajištění odolnosti a zdraví lesů a o maximalizaci a podporu poskytování těchto funkcí při současném zvýšení jejich produkční schopnosti.

Kulturní spolupráce - zachování společného dědictví

Geograficky, politicky i ekonomicky jsou vazby mezi různými etnokulturními identitami v karpatské Evropě velmi silné, což znamená, že můžeme být vzorem pro budoucí společnosti v celé Evropě. Rozmanitost Evropy je její velkou předností. Právě tato část Evropy vytvořila model demokracie, je to region, který se po staletí vyznačoval polyfonními, multietnickými a multináboženskými malými vlastmi založenými na toleranci a pluralismu, které byly zničeny během druhé světové války a bezprostředně po ní. Je čas vymazat minulost 20. století, která tuto rozmanitost zabila a zavedla unifikaci.

- Skutečnost, že polovina hmotných a nehmotných památek UNESCO z celé Evropy se nachází ve střední Evropě, znamená, že toto dědictví, "východní plíce", je rovnocenným místem pro celou evropskou civilizaci - shrnul konferenci Marek Kuchciński.

Narozen v době svobody. Jak efektivně propojit a institucionalizovat spolupráci mládeže ve střední Evropě?

Poslední panel konference Evropa Karpat v Przemyślu byl věnován těm, kteří se narodili v době svobody. Panelisté diskutovali mimo jiné o tom, jak efektivně propojit a institucionalizovat spolupráci mládeže ve střední Evropě a co udělat pro to, aby se stala co nejžádanějším místem pro jejich život. Chceme podpořit mladé lidi v jejich rozvoji, učení jazyků, poznávání světa, ale také budovat jejich sebevědomí a hrdost na své kořeny. Východoevropané by neměli mít komplexy ve srovnání se Západem. Společně přemýšlíme o tom, co udělat pro to, aby se východní Evropa stala pro mladé lidi atraktivní, a Polsko se jí stává stále více díky hodnotám, které vychovávají, pocitu bezpečí a vstřícné politice, která se projevuje například snížením daní.

text/pot. mo

V rámci doprovodných akcí k videokonferenci "Karpatská Evropa" byla v Przemyślu odhalena pamětní deska u příležitosti 30. výročí založení Visegrádské skupiny.

Předsedové zahraničních výborů z České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska si tak připomněli výročí vzniku V4 15. února 1991. Marek Kuchciński zdůraznil, že Przemyśl je zvláštním a symbolickým místem pro všechny země Visegrádské skupiny, a proto bylo považováno za vhodné připomenout si výročí právě v tomto městě. - Před více než 100 lety zde v pevnosti Przemyśl sloužili vojáci všech národů bývalého Rakouska-Uherska. Zde sloužili a bojovali předkové dnešních poslanců. Je to symbolické místo i proto, že odtud pochází Ryszard Siwiec - jeden z hrdinů, kteří v roce 1968 protestovali proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, a hrdina národů naší Visegrádské skupiny, spolu s Janem Palachem a dalšími, kteří položili své životy při obraně svobody," řekl.