- Červen '89 byl jednou z nejdůležitějších událostí nejen v Polsku, ale troufám si říct, že i v Evropě. Dnes si připomínáme dobu, která je pevně spjata s dějinami Polska," řekl předseda Sejmu Marek Kuchciński během debaty v Národním muzeu Přemyšlska u příležitosti 30. výročí prvních částečně svobodných voleb.
Maršál tvrdil, že v každé generaci pracujeme na posílení naší vlasti. Připomněl dobu Rzeczpospolité, kdy se konaly šlechtické sněmy a krásné aliance. V 19. století, během Maďarského jara národů, se několik tisíc dobrovolníků z oblasti Przemyšlu, včetně středoškolských studentů, probilo přes Karpaty do Wysockého a Dąbrowského legií a postavilo se na maďarskou stranu v boji za svobodu a nezávislost. Později jsme měli důkaz maďarské podpory, když nám Maďaři při obraně Lvova (1918) poslali několik vagonů munice, nebo později v roce 1920 v boji proti bolševikům, kde nás, přestože byli oslabeni rozdělením, jako jediná země podpořili a poslali nám celé sklady munice. Maršál zdůraznil, že Przemyśl je symbolické místo, kde láska ke svobodě provází jeho obyvatele již po staletí. - Velkých úspěchů dosahujeme, když jednáme v souladu s konceptem, který obsahuje vše, co je pro nás nejcennější, totiž koncept solidarity. Biskup Tokarczuk ve své homilii zdůraznil význam pojmu solidarity. Sami toho moc nezmůžeme, ale společně jsme síla," řekl maršál. - Funkci, která mi byla svěřena, vykonávám s pokorou a vždy si myslím, že ji vykonávám jménem všech, s nimiž jsme v osmdesátých letech i později pracovali, ve jménu solidarity," tvrdil Marek Kuchciński.
Debaty se zúčastnili představitelé světa politiky a vědy, ale také ti, kteří v roce 1989 a před ním nesli břímě boje proti komunismu a později budování demokracie. Mezi řečníky byli profesor Ryszard Terlecki, profesor Zdzisław Krasnodębski, profesor Jan Draus, Dr. Jan Musiał, Jan Karuś, Marek Kamiński.
Dariusz Iwaneczko, ředitel Institutu národní paměti (IPN) v Rzeszówě, řekl, že hodnocení událostí mezi 4. a 18. červnem 1989 je nejednoznačné. Pro jedny to byl důsledek zahájeného dialogu a vítězství rozumu, pro druhé měkké přistání vládnoucího tábora, zbavení se balastu a rozdělení se s výběrově vybranou opozicí, důsledek zvláštní smlouvy nebo jedna z fází přídělové revoluce. Někteří hovoří o začátku systémové transformace. Většina kruhů se shoduje, že šlo o sociální plebiscit a opozici komunistického mocenského tábora.
Jan Karuś, který v roce 1989 stál v čele Zemědělské solidarity, řekl, že doba stanného práva byla nejdůležitějším obdobím v životě těch, kteří bojovali proti komunismu. Tehdy existoval nepřítel a někdo, proti komu bylo třeba bojovat, a boj byl účinný. Podle Karusii bohužel boj v rámci Solidarity skončil tragicky. V příštích volbách zvítězili kandidáti dohodnutí u kulatého stolu. Z hnutí, které čítalo 12,5 milionu lidí, jich zbylo jen něco přes dva miliony. Dnešní doba však dává Polákům naději do budoucna...
Předseda Regionální výkonné komise NSZZ "Solidarita" v Przemyślu Marek Kamiński zdůraznil, že kulatý stůl a předvolební akce byly úspěšné. Podle něj však bylo chybou vyjmout volby z rukou slabé Solidarity, rozbít jednotu a zřídit občanské výbory. - Vyhráli jsme volby, ale s tak obrovskou podporou veřejnosti jsme jako země prohráli," řekl Kamiński. - Hrála s námi jiná síla - tajná policie a WSI. Jsme daleko za Čechy, Maďary... To trvá dodnes," řekl Kamiński.
Dr. Jan Musiał, zvolený senátorem v roce 89, upozornil na mechanismy používané SB - pomluvy a manipulace opakující se rok co rok - a zdůraznil, že čistota poselství je dnes stejně důležitá jako v minulosti.
Prof. Jan Draus ukázal na falzifikace, kterých se dopouštěly tehdejší úřady: pozměňovací návrhy při volbě daly 65 procent mandátů komunistům, volba Jaruzelského prezidentem proběhla při zradě: zvláštní průtahy a absence poslanců... Další zradou bylo prosazení Geremkovy kandidatury na předsedu vlády. Tadeusz Mazowiecki se nakonec stal premiérem, ale nejdůležitější ministerstva byla předána komunistům.
Prof. Zdzisław Krasnodębski upozornil na nepochopení našich procesů a příliš zjednodušené poselství o Solidaritě a svržení komunismu mimo zemi. Kromě historie zrady, manipulace a kontroly vidí profesor Krasnodębski ještě jeden aspekt tehdejší doby - naivitu vůči Západu.
Místopředseda Sejmu, profesor Ryszard Terlecki, připomněl, že patřil k odpůrcům kulatého stolu a dohodu s komunistickým režimem považoval za chybu. Dodal, že jeho kruh také zvažoval bojkot červnových voleb. - To se naštěstí nestalo," řekl. Podle jeho názoru byla chyba prostředí Solidarity v reformách Leszka Balcerowicze, které otevřely Polsku cestu na Západ, ale umožnily komunistům ponechat si majetek. Terlecki shrnul, že 4. červen by měl být oslavou těch, kteří odešli a řekli dost komunismu.
text/foto. M. Olejnik
