Polsko a Maďarsko spojují zvláštní staleté a civilizační tradice, které sahají až do středověku. Stačí říci, že v roce 1920. V roce 1920 bylo Maďarsko jedinou zemí, která nabídla podporu nově vzniklému polskému státu během polsko-bolševické války. Vztahy mezi polským a maďarským národem jsou dnes velmi pozitivní a často emotivní. Výsledkem je socioekonomická spolupráce mezi oběma zeměmi v oblasti obrany a bezpečnosti, logistiky, infrastruktury, kultury, vědy a zemědělství. Důležitou platformou pro spolupráci je Institut Wacława Felczaka v Polsku a Nadace Wacława Felczaka (Wacław Felczak Alapitvány) v Maďarsku, které existují od roku 2018. Byly založeny polskou a maďarskou vládou s cílem rozvíjet tradici polsko-maďarské spolupráce. Prof. Wacław Felczak říkával: "(...) je jen málo národů, které by si stejně jako polský a maďarský národ nevytvořily vizi své budoucnosti založenou na silném historickém vědomí a národní identitě. Zvláštní polsko-maďarské vazby jsou základem pro mezinárodní iniciativy strategického charakteru.

Tématem diskuse, které se zúčastnil i Marek Kuchciński, byla hospodářská spolupráce mezi Polskem a Maďarskem. 

- Od nepaměti se v každé generaci objevují příklady pozoruhodného polsko-maďarského přátelství. V posledních letech se tento vztah posílil politickými rozhodnutími o vzájemné podpoře v Evropské unii. Pro hospodářskou spolupráci a rozvojovou politiku se musíme dívat na střední Evropu jako celek, nejen na V4. Mezi námi a Maďarskem jsou další země. Aby mohla existovat hospodářská spolupráce, musí být jistě velmi dobrá komunikace, a tedy infrastruktura v nejširším slova smyslu. Ten se teprve začíná budovat nebo se teprve buduje. Nejde jen o silnice, jako je Via Carpatia, ale také o velké a rychlé železnice a velký plán na rychlou železnici spojující naše hlavní města. Je to také internet, digitalizace a energetická bezpečnost," uvedl Marek Kuchciński, předseda polsko-maďarské parlamentní skupiny. 

- Druhou podmínkou je jazyk. Máme velké problémy najít několik desítek dobrých překladatelů, kteří mluví maďarsky a kteří by se zapojili do politických procesů a aktivit. Ti, kteří se naučí maďarsky, jdou okamžitě do ekonomiky, do obchodu, protože tam jsou placeni více než politici - řekl Kuchciński. 

Diskuse v rámci panelu "Možnosti realizace mezinárodních projektů na příkladu polsko-maďarské spolupráce" na Fóru rozvojové vize v Gdyni se zúčastnili také náměstek ministra zahraničních věcí Paweł Jabłoński, expert Fóra pro bezpečnostní rozvojové energetické iniciativy Jerzy Mosoń a prezident Regionální hospodářské komory v Katovicích Tomasz Zjawiony.

Rozhovor moderoval Tomasz Sakiewicz, šéfredaktor deníků "Gazeta Polska" a "Gazeta Polska Codziennie".

zdroj: Development Vision Forum