Čtvrtek 9. září byl posledním dnem jubilejního 30. ročníku konference "Evropa Karpat". V tento den se diskuse odborníků, politiků, polských a zahraničních vědců zaměřily na plány obnovy pro Evropu v reakci na hrozby a problémy způsobené pandemií koronaviru. Diskutovalo se také o Zelené dohodě a související energetické transformaci. Na programu jednání byla také otázka polsko-ukrajinských vztahů v kontextu mezinárodních vztahů ve střední a východní Evropě. Třídenní konferenci v Karpaczi pořádala Kancelář Sejmu a jejím partnerem byl Institut polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.

Představení Zelené dohody pro střední Evropu

První čtvrteční panel hledal odpovědi mimo jiné na otázku dopadu energetické transformace na zemědělskou produkci a hledal nejúčinnější řešení pro země střední Evropy, jak efektivně realizovat udržitelný rozvoj.

- Od roku 2000 připravujeme zemědělce na vstup do EU. Přidělení finančních prostředků bylo připraveno velmi efektivně. Podařilo se nám udržet malé a střední farmy, kterých je například na Podkarpatsku 80 procent. Vyrábějí vynikající potraviny. Ekologické zemědělství je velkou příležitostí. Všichni společně s vládou musíme připravit zemědělskou politiku tak, aby mladí lidé chtěli zůstat na polském venkově," uvedla poslankyně Teresa Pamuła z Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.

Komisař EU pro zemědělství Janusz Wojciechowski zdůraznil, že Zelená dohoda je obrovskou příležitostí pro malé a střední zemědělské podniky. - Pokud tuto příležitost využijeme, budeme mít za několik málo let velmi silné zemědělství postavené na systému malých a středních rodinných farem a získáme zpět to, co jsme ztratili. Pomoc těmto zemědělským podnikům má zásadní význam pro potravinovou bezpečnost," řekl.

V diskusi vystoupil také státní tajemník ministerstva pro fondy a regionální politiku Waldemar Buda. - Budujeme makroregion Evropa Karpat. Musíme přesvědčit Evropskou komisi, že máme v tomto regionu společné body. Zelená dohoda by měla být naprosto vedoucí, jako region jsme na tom úplně stejně. Zelená dohoda je obrovskou výzvou v oblasti klimatu, energetiky a dopravy. Pokud jde o zemědělství, je to obrovská příležitost, je to odvětví, které si nejsnáze osvojíme. Není možné, aby se v Evropě realizovala Zelená dohoda s vyloučením zemědělství," zdůraznil.

Ministr zemědělství a rozvoje venkova Grzegorz Puda zase s odkazem na řešení Green Deal uvedl, že Karpatská Evropa, Podkarpatská oblast, je určitým ukazatelem. - Polsko se skládá z velkého počtu malých farem a období pandemie přečkalo vcelku klidně. Jsou zapotřebí velké průmyslové farmy, přičemž kvalita produktu je větší hodnotou než jeho množství. V krátké době musíme usilovat o rozvoj krátkých dodavatelských řetězců a přimět zemědělce, aby prodávali své produkty přímo.

- Evropská zelená dohoda je velmi ambiciózní výzva. Je důležité, abychom se nesnažili tyto ambiciózní klimatické výzvy v EU realizovat na úkor evropských, polských zemědělců. Prvek uhlíkové stopy v rámci hraniční daně je velmi důležitý. Se zemědělci musí být zacházeno spravedlivě a nesmí být omezováni v možnosti vykonávat všechny druhy činností. Dohoda o polském zemědělství obsahuje řadu řešení, která k zemědělství a ziskovosti zemědělské výroby přistupují komplexně," uvedl Jarosław Sachajko, místopředseda Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.

Předseda Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Robert Telus souhlasil s tím, že Green Deal je příležitostí pro polské zemědělství. - Zejména pro roztříštěné zemědělství, které v Polsku tvoří více než 80 %. EU je součástí celosvětového trendu, kdy lidé sahají po nejkvalitnějších potravinách, a Polsko má velmi dobrou značku, zdůraznil pan Telus.

Diskusi moderoval Bogdan Rzonca, poslanec Evropského parlamentu.

Plán obnovy Evropy. Národní plán obnovy. Karpatská strategie

V tomto bodu programu diskutovali účastníci z Polska a Slovenska o Fondu obnovy (EU nové generace) a národních plánech obnovy jako reakci zemí EU na nové hrozby a výzvy, které přináší pandemie Covid-19.

Ministr pro evropské záležitosti Konrad Szymański v tomto bodě hovořil o jednáních a přípravě nové finanční perspektivy. - Jednání provázelo dvojí napětí. Jeden mezi investičními potřebami střední Evropy, Karpatské Evropy a cíli nových politik EU, jako je politika v oblasti klimatu. Druhé napětí se týkalo toho, aby se fond a jeho distribuční algoritmy nezaměřovaly pouze na rekonstrukci. Polsko a země celého regionu měly velmi dobré makroekonomické ukazatele, což hrozilo, že by tyto země mohly být vynechány. Museli jsme dát jasně najevo, že tento fond je vypočítán na roky a nemůže řešit pouze rekonstrukci v úzkém slova smyslu," řekl.

Małgorzata Jarosińska-Jedynak, státní tajemnice Ministerstva fondů a regionální politiky, se ve svém projevu zmínila o Karpatské strategii. - Tento dokument byl dokončen v roce 2018. Nyní jsme ji aktualizovali, abychom odpověděli na otázku, zda priority stanovené v této strategii odpovídají výzvám, kterým čelíme, a investičním prioritám stanoveným EU pro Zelenou dohodu. Prostředky v rámci Národního plánu obnovy mají být využity k plnění cílů a opatření v oblasti klimatu. Zdůraznila, že Karpaty jako součást stanoveného cíle Zelené Karpaty velmi dobře zapadají do akcí.

- Hovoříme-li o novém ekonomickém modelu a hledáme-li nové cesty k růstu, nelze nevidět, že tyto nové cesty k růstu spočívají ve využití potenciálu nových technologií. Když se zabýváme podporou nízkouhlíkového hospodářství za účelem dosažení cílů v oblasti klimatu, díváme se na ekonomiku jako na celek. Jedná se o systém propojených plavidel," upozornila viceprezidentka Evropské investiční banky Teresa Czerwińska.

Piotr Arak, ředitel Polského ekonomického institutu, připomněl, že v této části Evropy je nejvíce regionů, které dosahují méně než 50 % evropského průměru, pokud jde o HDP na obyvatele. - Jedná se o nejchudší část EU, která vyžaduje největší podporu. Dnes se nacházíme v postpandemické situaci, kdy hospodářský kolaps a negativní sociální dopady nejsou naším regionem. Hospodářská katastrofa se odehrála v jižní Evropě. KPO je program pro Itálii, Francii a Španělsko. Nejsme zrovna regionem, který je k těmto opatřením předurčen. Vzhledem k našemu hospodářskému zaostávání však stále potřebujeme podporu a mnoho evropských zemí chce toto období hospodářského oživení využít jako odrazový můstek, uvedl.

Slovenskou perspektivu představil honorární konzul Polské republiky v Prešově a bývalý poslanec Národní rady Jan Hudacký. - Musíme obnovit ekonomiku, a to především z hlediska tvorby pracovních míst. To souvisí se sociální sférou. Pandemie měla negativní dopad na rozvoj slovenského hospodářství. Vítáme iniciativu EU, nový finanční výhled a plán obnovy. Vizí je učinit Evropu zelenější, digitálnější a odolnější," řekl.

V diskusi vystoupil také předseda hospodářského výboru Peter Kremský. - Plán obnovy je pro naši část Evropy obrovskou příležitostí, i když nejde o volné peníze. Je to obrovský závazek. Zelená ekonomika - zde existuje obrovský prostor pro zlepšení dopravních spojení. Máme tu spoustu práce. Kromě toho existuje příležitost pro investice do životního prostředí. Celý plán obnovy je příležitostí ke zlepšení konkurenceschopnosti střední Evropy," zdůraznil slovenský politik.

Diskusi moderoval Jerzy Kwiecinski, místopředseda představenstva Bank Pekao S.A.

"Stav a perspektivy partnerství mezi Polskem a Ukrajinou".

Východiskem pro diskusi v následujícím čtvrtečním panelu byla zpráva, kterou připravily Institut politologie a správy Univerzity Marie Curie-Skłodowské (UMCS), Středoevropský institut v Lublinu a Institut mezinárodních vztahů T. Ševčenka při ČNR. Zpráva je odbornou analýzou vztahů mezi Polskem a Ukrajinou v pěti rovinách: 1) společná historická paměť a kulturní dědictví; 2) bilaterální vztahy a mezinárodní bezpečnost; 3) hospodářská, sociální a přeshraniční spolupráce; 4) veřejná diplomacie a strategická komunikace v obou zemích; 5) polsko-ukrajinské vztahy a mezinárodní vztahy ve střední a východní Evropě.

- Při přípravě tohoto dokumentu jsme vycházeli z toho, že dvoustranné vztahy a vzorec strategického partnerství mezi Polskem a Ukrajinou vyžadují zohlednění globálního mezinárodního kontextu a měnícího se mezinárodního řádu. Mezinárodní řád po skončení své bipolární podoby stále ještě nedospěl k plné krystalizaci a prochází změnami. Je důležité se ptát na změnu stylu a projekce moci ze strany mocností, které působí v mezinárodním prostředí. Znepokojivým trendem ve změnách mezinárodního uspořádání je oslabování multilateralismu mezinárodních institucí," uvedl Marek Pietraś, ředitel Institutu politologie a správy Univerzity Marie Curie-Skłodowské.

Hryhorij Perepelicja z Institutu mezinárodních vztahů T. Ševčenka při CNS uvedl, že hodnocení geopolitické situace, v níž se vyvíjejí polsko-ukrajinské strategické vztahy, je velmi složitý úkol. Komplexní i v kontextu východní politiky NATO a EU. Naše partnerství závisí na globálních trendech, na mezinárodních vztazích jako celku. Proto je těžké odhadnout, jaká bude budoucnost našeho partnerství, jakou strategii by měly naše země zvolit, zejména v kontextu Číny a Ruska," řekl.

Mykola Doroško z Kyjevského institutu mezinárodních vztahů T. Ševčenka při prezentaci svého názoru na budoucnost strategického partnerství mezi Polskem a Ukrajinou uvedl, že úkolem vědců je vytvořit koncepci pro naše země tak, aby se toto partnerství stalo skutečností. - Toto partnerství bychom měli naplnit konkrétními kroky. Historie toto partnerství velmi často ovlivňovala a často i ničila. Pokud jde o historickou politiku, neměli bychom vyhledávat konfrontaci. Je důležité dodržovat zásadu nezasahování do historické politiky. Bylo by také dobré upozornit na pozitivní příklady spolupráce," zdůraznil.

Walenty Baluk zase upozornil, že při hodnocení polsko-ukrajinských vztahů je třeba říci, že z formálního hlediska se skutečně jedná o strategické partnerství. V materiální dimenzi však Polsko a Ukrajinu čeká ještě hodně práce. Realizace partnerství vyžaduje intenzivní úsilí v oblasti hospodářských vztahů. Máme velmi dobrý smluvní základ. Samozřejmě by se to mělo zlepšit. Mohli bychom zvážit přijetí memoranda o strategickém partnerství. Četnost schůzek na nejvyšší úrovni je rovněž velmi žádoucí. Partnerství chybí určitá vize, nové otevření," řekl ředitel Centra pro východní Evropu UMCS.

Ředitelka Středoevropského institutu v Lublinu Beata Surmaczová poznamenala, že strategická komunikace mezi Polskem a Ukrajinou není dobrá. - Musí být přijato jasné politické rozhodnutí o strategické komunikaci. Jako výchozí bod nebyl definován měřitelný společný cíl. Strategické partnerství musí mít společný cíl. Nemáme také stálou informační základnu, takže informace o našich vzájemných vztazích jsou často velmi roztříštěné," řekla.

Paweł Kowal, místopředseda parlamentního zahraničního výboru (ISP PAN), zhodnotil, že zpráva je pokusem o zahájení diskuse. - Domnívám se, že v každém takovém dokumentu by mělo být 20 procent věnováno zemědělství. Kromě toho by mělo být vydáno jasné prohlášení proti jaderné elektrárně v Königsbergu. Hovoří se také o obranné alianci, dodal.

- Polsko se v posledních 30 letech stalo členem NATO a EU. Ukrajině se to nepodařilo. Říká se, že role Polska jako advokáta skončila. S tím nesouhlasím, Polsko má stále zájem. Stále potřebujeme polskou pomoc. Zejména Nord Stream 2 ukazuje náš společný zájem," uvedl ukrajinský spolupředseda parlamentní skupiny pro meziparlamentní kontakty s Polskou republikou Mykola Kniažyckyj.

Diskusi moderoval profesor Waldemar Paruch, vedoucí katedry teorie a metodologie politických věd a správy na Univerzitě Marie Curie-Skłodowské.

Nová politika ochrany klimatu v Karpatech - jak účinně chránit přírodní dědictví v Karpatech. Potenciál národních parků

Účinnost klimatických strategií pro dosažení společného evropského cíle - o této otázce diskutovali účastníci v dalším bodu konference.

Místopředsedkyně Výboru pro životní prostředí, přírodní zdroje a lesnictví Anna Paluchová v úvodu diskuse v tomto panelu uvedla, že vzdělávání v oblasti přírody je jedním ze zákonných úkolů národních parků zakotvených v zákoně o ochraně přírody. - Odhaduje se, že v roce 2019 navštívilo vzdělávací jednotky národních parků přibližně milion lidí. Je to velmi dobrý přenosový pás k sociálnímu uvědomění a všechny sociální změny začínají uvědoměním, zdůraznila paní Paluchová.

- V době, kdy pozorujeme a zažíváme klimatické změny, musíme odpovědět na otázku, jak se přizpůsobit, jak se připravit na měnící se klima. Na druhé straně máme problém s ubývajícími zdroji podzemní vody, což se promítá do oslabování lesních porostů. Druhým problémem jsou mezinárodní očekávání. V Polsku máme bohaté zkušenosti, které ukazují, že jsme jednou ze zemí, od nichž se můžeme učit, jak chránit přírodu, biodiverzitu," uvedla Małgorzata Golińska, státní tajemnice, hlavní ochránkyně přírody.

Michal Kiča, státní tajemník Ministerstva životního prostředí Slovenské republiky, představil situaci Slovenska v této oblasti. - Slovensko prochází jasným procesem transformace, pokud jde o jeho postoj k národním parkům. Zabýváme se také institucionálním problémem. Území parků patří státu. Chceme zajistit, aby v naší zemi byl národní park silným regionálním hráčem při správě území," zdůraznil.

Maďarskou perspektivu představil Sándor Köles, předseda Karpatské nadace. - Všichni jsme členy Evropské zelené dohody. Ambice Maďarska jsou velmi podobné. Máme několik prioritních oblastí: nakládání s odpady, ochrana přírodních zdrojů, hospodaření s vodou, čistota ovzduší, omezení používání chemických látek v zemědělství. Vše vyžaduje spolupráci na různých úrovních, na úrovni EU i na regionální úrovni. Můžeme tak lépe bojovat proti dopadům změny klimatu," řekl.

- Nejde jen o obnovu ekosystémů, které jsou již ve špatném stavu, ale o boj za ty, které máme ještě v dobrém stavu. Toto desáté výročí je klíčové pro ochranu rostlinných a živočišných druhů, které můžeme nenávratně ztratit," zhodnotila Patrycja Adamska, koordinátorka projektu Carpathians Connect.

Vystoupil také Ryszard Prędki, ředitel Bieszczadského národního parku. - Horské národní parky jsou do značné míry spojeny se změnou klimatu. Chrání přírodu v její nejpřirozenější podobě. Bieszczadský národní park je velmi unikátní, chrání přes 20 000 hektarů lesa, a to je jen konzervativní ochrana, poznamenal.

Posledním diskutujícím k tomuto bodu byl Andrzej Raj, ředitel Karkonoského parku. - Oblasti horských národních parků jsou nenahraditelnými laboratořemi, kde můžeme pozorovat, jakým směrem se tyto změny odehrávají. Je to hodnota, kterou bychom měli využívat nejen ve vědeckém, ale i v ekonomickém smyslu," zdůraznil.

Diskusi řídil místopředseda Sdružení Euroregion Karpaty Dawid Lasek.

Střední Evropa - dědictví, lidé a budoucnost

Diskusi v tomto panelu zahájil svým projevem státní tajemník, vládní zmocněnec pro monitorování provádění reformy vysokého školství a vědy Włodzimierz Bernacki. - Když mluvíme o národech střední a východní Evropy, měli bychom se na ně podívat především z věcného hlediska. V západoevropské literatuře jsou tyto poznatky zastoupeny jen okrajově. Citlivost k myšlení o národě, úcta k historii, k národnímu jazyku - to je několik prvků společných pro naši část světa," řekl.

- Důležitým faktorem, o kterém je třeba v souvislosti se střední Evropou hovořit, jsou vynikající lidé, kteří odtud pocházejí. Některé známé, jiné zapomenuté. Uvádí se, že přibližně 100 nositelů Nobelovy ceny pochází ze střední Evropy. Jsou tu i takoví skvělí lidé jako Stefan Banach. Podle různých výpočtů je nejčastěji citovaným matematikem ve všech matematických dílech na světě. Také Kazimierz Wierzyński, velký polský básník a zastánce spolupráce mezi národy střední Evropy. Zapomenutý inženýr Marian Wieleżyński nebo Slovák Karol Sidor, vůdce propolské komunity na Slovensku," zmínil předseda výboru Sejmu pro kulturu a média Piotr Babinetz.

- V jisté části postsovětského prostoru se jedná o problém vztahu k minulosti, k dědictví. Je třeba reflektovat znalosti historie a také popularizovat, vyprávět o jevech, které se odehrály. Vidíme, že ve výzkumu dochází k pokroku, ale zda se to promítá do znalostí," zeptal se ve svém projevu polský velvyslanec v Moldavsku Bartłomiej Zdaniuk.

Jan Malicki, ředitel Studia východní Evropy na UP, se podělil o své akademické zkušenosti. - Řada panelů se týkala vzdělávání, zahraničních kontaktů. Chceme-li uvažovat o budování jakési jednoty pohledu nebo o sbližování lidí v naší části Evropy, pak jsou stipendia a akademické výměny tou nejlepší cestou ze všech. Polsko, které rozhodně není nejbohatší zemí EU, již několik desetiletí vynakládá obrovské finanční prostředky na hostování stipendistů z celého bývalého Sovětského svazu. Většinou se jedná o lidi vyloučené z univerzity nebo politicky pronásledované. Polsko tak činí, protože je to v zájmu obyvatel těchto zemí, ale také v zájmu Polska. Dvacáté století ukazuje, že pokud neovlivníte vzdělání, informovanost mladých elit, výsledky jsou negativní," řekl.

Igor Cependa připomněl, že společně s Varšavskou univerzitou bylo vytvořeno Collegium Carpaticum, které zahrnuje univerzity z Visegrádské skupiny, Rumunska a Ukrajiny. "Chceme, aby západní, střední a východní Evropa viděla model, který spojuje hodnoty, intelekt a vytváří to, co Evropa dnes potřebuje," zdůraznil rektor Karpatské národní univerzity.

Markijan Malsky ze Lvovské univerzity zdůraznil, že projekt Karpatská Evropa je významnou událostí v oblasti geopolitiky a našeho společného dědictví. - Každoročně opakujeme, že pojem Karpatská Evropa není jen kulturní a ekonomický pojem. Měli bychom stále více hovořit o institucionalizaci tohoto našeho projektu," řekl bývalý ukrajinský velvyslanec v Polsku.

Slovenskou perspektivu představil Pavol Macala z Vědeckého sdružení pro personalismus. - Způsob života ve střední Evropě je dekadentní. Současný model civilizace není správný. Hledejme pravdu. To je výzva pro střední Evropu," řekl.

Poslední hlas v diskusi patřil Januszovi Kapustovi, kreslíři, malíři, scénografovi a vynálezci jedenáctistranného tělesa K-DRON. Tento panel moderoval Matyas Zrno (Občanský institut, Česká republika).

Třicátý ročník konference "Evropa Karpat" shrnul laureát zvláštní ceny letošního Hospodářského fóra v Karpaczi, předseda parlamentního zahraničního výboru Marek Kuchcinski. - Za zmínku stojí velký zájem, podpora a spoluúčast přátel z různých středoevropských zemí, politiků, publicistů, novinářů, lidí z kultury, ekonomů. Vytvoření velmi dobré atmosféry pro diskusi a spolupráci. Z této dvacetileté perspektivy si nevzpomínám na žádný projev, který by byl defétistický. Poukázali jsme na problémy, výzvy, ale dívali jsme se dopředu, viděli jsme cíl. Spolupráce, kooperace, házení sloganů, které se pak realizují. Tak tomu bylo i během letošního ročníku," upozornil bývalý předseda Sejmu.

Zpětný přenos konference: YouTube

text: Informační centrum Sejmu

foto: Marta Olejnik, Aleksander Zieliński, Łukasz Błasikiewicz