Karpacz, 6.-8. září

Karpatská Evropa je místem pro výměnu nápadů a jejich proměnu ve skutečná řešení. Letos se v Karpaczi politici, ekonomové, diplomaté, filozofové a názoroví vůdci postaví výzvě popsat novou realitu a spolupráci zemí, jejichž osudy byly po staletí silně provázány a celý region se stále vyznačuje mnohonásobnou rozmanitostí. o to nás stále nutí hlouběji se zamyslet nad identitou střední Evropy.

• Navrhujeme podívat se na to, jak je možné v dnešním středoevropském světě komplikovaném válkou a vnějšími zájmy budovat formy spolupráce ve všech možných oblastech," vysvětluje Marek Kuchcinski, iniciátor a iniciátor Karpatské Evropy, předseda zahraničního výboru polského Sejmu.

Posílení bezpečnosti ve střední Evropě

Místopředseda klubu Právo a spravedlnost se domnívá, že je nutné posílit bezpečnost zemí v našem regionu. - Jde o podporu sousedské spolupráce proti vnějším zájmům. Během třídenní konference budou probíhat panely věnované konkrétním tématům souvisejícím s široce chápanou bezpečností regionu," dodává Marek Kuchciński, který na konferenci Karpatská Evropa (6.-8.9.) zve do Karpacze.

Mezi přednášejícími budou: Jarosław Kaczyński, Antoni Macierewicz, Ryszard Legutko, Ryszard Terlecki, Zdzisław Krasnodębski, Krzysztof Szczerski a Janusz Wojciechowski.

• Před více než 20 lety jsme začali lidem vysvětlovat, že Karpaty spojují země nejen geograficky. Tento horský řetězec je zároveň sítí menších článků, které spojují lidi, průmysl, kulturu, vzdělání, podobné problémy obrany, demografické a zemědělské problémy. Dnes to vidíme obzvlášť zřetelně, když se válka na Ukrajině stává reálnou hrozbou pro Polsko, Bělorusko, Slovensko, Rumunsko, Českou republiku, Maďarsko, Rakousko, Srbsko, a tedy i pro karpatské země. Je to samozřejmě jen příklad, začátek řetězové reakce, která otřásá Evropou," vysvětluje Marek Kuchciński, předseda zahraničního výboru.

Přínosné prohloubení spolupráce

Výchozím bodem bude panel, kterému bude předsedat místopředseda Senátu Marek Pęk - "Středoevropská identita. Atributy a symboly" (15:40-16:40 v úterý 6. září). Má být výměnou argumentů ve prospěch prohloubení spolupráce. Spojuje geopolitické, hospodářské a infrastrukturní důvody. Marek Kuchcinski, Krzysztof Szczerski (velvyslanec Polské republiky při OSN), Pavol Mačala (Slovenské vědecké sdružení pro personalismus), Balázs Orbán (náměstek ministra a státní tajemník pro parlamentní a strategické záležitosti v Kanceláři prezidenta Polské republiky) a Marek Kuchcinski. Přednášející seznámí posluchače i s dalšími charakteristickými rysy regionu, významnými osobnostmi, symboly vítězství i neúspěchů, jako jsou Prof. Franjo Topić (Bosna a Hercegovina), Markijan Malskij (Lvovská univerzita, bývalý velvyslanec Ukrajiny v Polsku), Emanuelis Zingeris (poslanec Sejmu, člen zahraničního výboru), Jan Draus (člen kolegia Ústavu národní paměti).

Tato válka nás všechny zasáhne

Letošní konference se přirozeně týká války za naší východní hranicí. Je v zájmu našeho regionu, aby byl hlas z Kyjeva nebo Varšavy slyšet po celém světě. Takový hlas měl kdysi polský papež. "Je to mír, který musí řídit osudy národů a celého lidstva," napsal Jan Pavel II. polskému episkopátu k 50. výročí vypuknutí druhé světové války. Vzhledem k současné geopolitické situaci je důležité zamyslet se nad povahou války: lokální a globální. Jedná se o nejdelší moderní válku v Evropě. Je třeba se zamyslet nad budoucností Ukrajiny a různými scénáři - od vítězství až po masové vyhlazení a zotročení. Nikdo už nemůže říkat, že tato válka se odehrává daleko, že její důsledky k nim nedolehnou. V současné době to pociťuje celý svět. Vidíme tragédii civilistů zavražděných Rusy, hořící domy, těla žen a dětí, které se provinily jen tím, že spolu chodily do školky. Ruské bomby totiž nedělají žádný rozdíl: ničí školky a rafinerie, mění nemocnice a ocelárny v popel, ničí kulturní dědictví Východu a rozrývají půdu dědičných zemědělců.

Zastavit Rusko, zvýšit podporu regionu

Ukrajinské úřady odhadují, že na obnovu země po válce s Ruskem bude potřeba několik miliard dolarů měsíčně. Odborníci také v současné době odhadují, že úplná rekonstrukce Ukrajiny překročí USD.

• Rusko během této války stále vydělává více, než kolik ostatní země vynakládají na podporu Ukrajiny, aby Putina zastavily. Dokud budou tyto poměry ve prospěch imperiální politiky Moskvy, bude náš region ohrožen," vysvětluje Marek Kuchcinski.

Odborníci z Institutu pro světovou ekonomiku se sídlem v Kielu mezitím bijí na poplach, že mezinárodní podpora Ukrajině v červenci klesla [1]. Žádná z velkých zemí EU, jako je Německo, Francie nebo Itálie, nepřijala žádný významný nový závazek. V červenci Ukrajina obdržela pouze přibližně 1,5 miliardy eur v nových příslibech podpory. Celkem jsou v nástroji pro sledování podpory Ukrajiny zaznamenány závazky ve výši 84,2 miliardy EUR.

Největší objem vojenské pomoci Ukrajině dosud poskytly USA - 25 miliard eur, což je výrazně více než Velká Británie, která je na druhém místě se 4 miliardami eur. Na třetím místě je institucionální podpora od institucí EU - 2,5 miliardy. Polsko je na čtvrtém místě s vojenskou pomocí ve výši 1,8 miliardy eur. Německo přislíbilo 1,2 miliardy eur a Francie 0,2 miliardy eur. Kielský institut odhaduje, že polská strana rovněž přislíbila humanitární pomoc ve výši 100 milionů eur a finanční pomoc ve výši 0,99 miliardy eur.

Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks v rozhovoru pro Politico naznačil, že Berlín a Paříž by měly zvýšit svou podporu [2]. Referenční hodnotou je pomoc poskytovaná zeměmi, jako jsou Estonsko, Lotyšsko, Polsko, Litva, Norsko, Slovensko a Česká republika, vyjádřená v HDP.

Evropská unie poskytuje překvapivě malou pomoc v porovnání se svým fondem na podporu epidemie koronaviru ve výši 800 miliard eur.

Krvavý plyn a ropa

Renomovaná agentura Bloomberg, která se specializuje na ekonomiku, mezitím uvádí, že Rusko letos vydělává jen na obchodu s ropou a plynem v průměru 800 milionů dolarů denně. Během konference Karpatská Evropa se účastníci panelu pokusí objasnit ukrajinskou poptávku po plynu a polskou kapacitu dodávek na Ukrajinu. Toto téma je složité, neboť zahrnuje polskou poptávku po dováženém plynu, kapacitu infrastruktury podporující polský dovoz plynu (např. kapacitu plynového přístavu a plynovodu Baltic Pipe) a tranzitní kapacitu polských plynovodů a propojovacích vedení vedoucích na Ukrajinu. Pro získání širšího obrazu o energetické situaci v našem regionu by bylo vhodné analyzovat také analogické kapacity Slovenska, Maďarska a Rumunska a posoudit, jak si Polsko stojí v porovnání s nimi. Stálo by také za to spočítat, jak silná by byla podpora všech středoevropských zemí, kdyby postupovaly společně.

Jak zabránit potravinové krizi

V důsledku ruského útoku na Ukrajinu prudce vzrostly ceny hnojiv a energií a celosvětově se zhoršily makroekonomické podmínky, což povede k velké potravinové krizi. Rusko zaútočilo na ukrajinskou dopravní infrastrukturu a de facto zablokovalo černomořské přístavy, z nichž se obvykle vyvážejí ukrajinské zemědělské 90% produkty. Ničení ukrajinské úrody, skladů potravin a zemědělských strojů, krádeže plodin ruskou armádou ovlivní v nadcházejících měsících výrobní a vývozní kapacity. Zničením Ukrajiny chce Rusko zničit Evropu, aby si ji podmanilo.

Podle iniciátora konference, Marek KuchcińskiMusíme začít přemýšlet a mluvit o společných opatřeních i v případě možné potravinové krize. Známe-li infrastrukturní kapacity Polska pro vývoz ukrajinského obilí v tranzitu přes Polskou republiku, stejně jako analogické kapacity Slovenska, Maďarska a Rumunska, a víme-li, jak si Polsko stojí v porovnání s nimi, budeme moci odpovědět na otázku, zda existuje a jaké jsou možnosti spolupráce Polska s ostatními zeměmi karpatské Evropy při řešení problémů se zásobováním Ukrajiny. Zároveň musíme být realističtí a posoudit, zda se jedná o výrazný zásah do polských zájmů, nebo zda je dostatek obilí, aby se bez problémů nasytily všechny tranzitní kanály. O tom budou mimo jiné hovořit Janusz Wojciechowski (komisař Evropské unie pro zemědělství), Henryk Kowalczyk (místopředseda vlády, ministr zemědělství a rozvoje venkova), Mykola Solskyi (ministr agrární politiky a potravinářství), Lajos Bognár (státní tajemník ministerstva zemědělství), Czesław Siekierski (poslanec parlamentu) Polské republiky a Zdeněk Nekula (ministr zemědělství České republiky).

• V Karpaczi chceme porovnat různé názory na oprávněnost obrovského zapojení Polska do pomoci Ukrajině. Politici, podnikatelé, obhájci lidských práv, diplomaté a členové vlád mohou odhalit názory, které nejsou vždy předmětem veřejné debaty," vysvětluje Marek Kuchciński, organizátor konference. - "Chceme, aby se tento hlas dostal k veřejnému mínění, které má vliv na orgány zemí, jako je Německo, Francie nebo Itálie. Právě oni mohou tlačit na vlády, aby nepodporovaly Putina tím, že od něj kupují suroviny, z nichž financuje armádu páchající zločiny na Ukrajině," vysvětluje bývalý předseda Sejmu.

Jaroslaw Kaczynski o realismu v politice

Zvláštní místo bude mít také panel "Realismus a hodnoty v politice" (17:15-18:15, 7. září, středa). Zúčastní se jí předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński, filozof a poslanec Evropského parlamentu profesor Ryszard Legutko a spisovatel Bronisław Wildstein. Diskusi bude moderovat Zdzisław Krasnodębski, rovněž filozof a poslanec Evropského parlamentu, a bude vycházet z knihy "Realismus a hodnoty. Právo a spravedlnost v zahraniční politice". Jedná se o monografii zesnulého politologa a akademika, profesora Waldemara Parucha. Půjde o výměnu názorů především na strategii pro Polsko, ale také na paradigma politického myšlení strany Právo a spravedlnost a její transatlantickou politiku. Tolik diskutovanou idealistickou politiku "podřízení se hodnotám" považují jedni za naivní, druzí za nutnost. Jak souvisí reálpolitika s "machiavelismem" a lze sladit věrnost hodnotám s efektivitou?

Waldemar Paruch ve své knize cituje prezidenta Lecha Kaczynského: "Polsko bude na Západě znamenat tolik, kolik dokáže vytvořit vazeb spolupráce na Východě, a na Východě bude ceněno tolik, kolik dokáže být spolehlivým partnerem a zastáncem při prosazování oprávněných zájmů našeho regionu v rámci EU a NATO."

Na poslední den (čtvrtek 8. září) jsou naplánovány panely, které představí problémy naší části Evropy z jiného úhlu pohledu. Vzhledem k tomu, že rok 2022 je Evropským rokem mládeže, vystoupí mladí evropští lídři z oblasti politiky a médií. Jedním z témat bude odpověď na otázku, zda je možné hovořit o vznikající nové středoevropské identitě. Zcela jiný pohled na problémy našeho regionu nabízí panel, kterému předsedá česká překladatelka a novinářka Lucie Szymanowská. Bude se zabývat budoucností žen tváří v tvář postmoderním trendům. Jak se dámy vyrovnávají s povinnostmi, které na ně doléhají ve veřejném, rodinném a profesním životě.

Důležitou součástí Karpatské Evropy je také oživení spolupráce mezi univerzitními komunitami v rámci projektu "Karpatská Evropa". Collegium Carpathicum. Jedná se o projekt výměny lektorů mezi sítí univerzit v karpatském regionu. Tento panel představí koncept akce Institut pro karpatskou Evropujako forma institucionalizace činnosti konference. Mezi jeho úkoly bude patřit školení pracovníků pro země střední a východní Evropy, práce Studijního střediska Karpatská Evropa, pomoc Ukrajině v procesu transformace a organizace iniciativ předložených společenstvím.  

V tento den se odborníci vrátí také k otázkám přímo souvisejícím s válkou na Ukrajině. To vedlo k významným změnám v mezinárodní politice na evropské scéně. Polsko se stalo jedním z lídrů, kteří poukazují na nutnost změn v chápání vojenské a hospodářské spolupráce. Účastníci diskuse "Konec světa, jak jsme ho znali. Vedení za hranicemi. Polsko, Trojmoří, Evropa" se pokusí najít odpověď na otázku, jak jsme připraveni na budoucí krize. V blízké budoucnosti se na katastrofické povětrnostní jevy, další vlny epidemií COVID-19 a genocidní válku na Ukrajině nabalí další otřesy, které by mohly vést nejen k další polarizaci, ale také k sociální explozi. Jak se na takový šok připravit?

Váleční zpravodajové ze zemí karpatské Evropy se zase pokusí posluchačům přiblížit pravdu o válce na Ukrajině. Události za naší východní hranicí jsou v různých zemích prezentovány různě. Polští zpravodajové varují, že honba za lacinou senzací a rychlým zpravodajstvím může pro vojáky na frontě skončit tragicky. Některá média odhalují pozice ukrajinských ozbrojených sil, čímž je vystavují odvetě ze strany Rusů. Lidé z médií se snaží vysvětlit, v čem se válka na Ukrajině liší od jiných válek, a to i v oblasti jejího vnímání veřejností v domovské zemi zpravodaje.

Nakonec budou odborníci čelit otázce: Ukrajina a co dál? Jak může probíhat obnova a transformace, odkud se ve zdevastované zemi vezmou kádry schopné tak velkého úsilí, jako je pozvednutí celých odvětví hospodářství z trosek. Moderní svět je propojený systém. Nelze předstírat, že se Ukrajina po válce zvedne bez pomoci svých sousedů a bohatých zemí z celého světa. Bude obtížné zacelit tak obrovské hospodářské a sociální rány. K tomu jsou zapotřebí kvalitní odborníci a obrovské finanční prostředky. Pokud ránu na Ukrajině neuzavřeme, infekce způsobená Putinovými zločinci se rozvine v nemoc šířící se do dalších zemí.

Letošní konference Evropa v Karpatech potrvá tři dny a bude místem, kde si desítky významných politiků, ekonomů a myslitelů vymění názory a nápady na řešení naléhavých potřeb regionu.

textt, foto: Marta Olejnik

1. Sledování podpory Ukrajiny zohledňuje vojenskou, finanční a humanitární pomoc, kterou vlády přislíbily od 24. ledna 2022. Zahrnuje 40 zemí, zejména členské státy EU, další členy G7 a také Austrálii, Jižní Koreu, Turecko, Norsko, Nový Zéland, Švýcarsko, Čínu, Tchaj-wan a Indii. Polsko je v těchto zprávách vždy zmiňováno na předních místech. https://www.ifw-kiel.de/topics/war-against-ukraine/ukraine-support-tracker/?cookieLevel=not-set)
2. Evropské mocnosti v červenci neposkytly Ukrajině žádné nové vojenské přísliby, vyplývá z údajů https://www.politico.eu/article/data-show-europe-waning-military-support-ukraine/

PROGRAM