Starý kontinent je jako mladý organismus. Paradox? Současná Evropa díky transformaci EU ještě nevstoupila do věku zralosti. Ačkoli se nám zdálo, že rozvinuté struktury nám dávají pevný rámec pro rozvoj, v současné době hledá evropské společenství novou cestu. Inspiraci čerpá z minulosti, ale do budoucna ji může přivést rozumná spolupráce založená mimo jiné na parlamentní diplomacii. - Je zárukou různorodosti názorů, která odráží vůli voličů, což je velkou příležitostí pro rozvoj," tvrdí Marek Kuchciński, zakladatel Karpatské Evropy a předseda parlamentního zahraničního výboru.

Jedná se již o 27. konferenci Evropa Karpat. Letos (8.-9. září) měla zvláštní rozměr. Nejen proto, že byl poprvé uspořádán mimo Karpaty (v Karpaczi), ale také proto, že v době pandemie jasně vidíme, jak náročný je dialog mezi evropskými zeměmi. Stále jasněji také vidíme, že starý kontinent se musí sjednotit tváří v tvář výzvám, které představují epidemiologické hrozby a globální migrační krize. Jak sladit potřebu hospodářské konkurenceschopnosti tváří v tvář takovým mocnostem, jako jsou USA nebo Čína, s různorodými ekonomikami středoevropských zemí? Potřebuje náš kontinent jednotný hlas navenek, nebo snad vícehlas? Trilateralismus, Visegrádská skupina, sjednocení karpatských zemí jsou jen dalšími koncepty v rámci vnitřních výzev našeho kontinentu. Proto je tak důležitý dialog, který může probíhat na vládní, parlamentní a expertní úrovni nebo kombinovat všechny tyto diplomatické prostředky na konferencích, jako je Karpatská Evropa. Letošní setkání byla rozdělena do devíti panelů.

Panel I: Střední Evropa v globální politice

Diskusi, která se týkala role a významu střední Evropy v geopolitice, moderoval profesor Maciej Szymanowski, ředitel Institutu polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka. Diskutovalo se o bezpečnostních otázkách, transatlantických vztazích, významu Trojmoří a vztazích středoevropských zemí s největšími hráči na mezinárodní scéně - Spojenými státy, Ruskem, Německem, Čínou, Velkou Británií a Francií.

Místopředseda Sejmu zdůraznil, že Evropou prochází frontová linie a železná opona. Všichni jsme zažili komunistický útlak. Je běžné, že země regionu reorganizují své ekonomiky, mění svá politická a vojenská spojenectví a směřují k západní integraci. Doháníme Západ a jsme konkurenceschopní, protože se rozvíjíme mnohem rychleji, ale potýkáme se s problémem masové migrace, terorismu a rychle se integrující Evropy.

Za pozornost stojí názor Alexandra Vondry. Český europoslanec je jedním z iniciátorů užší spolupráce mezi zeměmi střední a východní Evropy. Podle Vondry je Visegrádská skupina vhodným místem pro takový dialog. - Potřebujeme iniciativu, která bude vyvažovat Německo a Rusko. Naše oblast zatím doplácí na jejich rivalitu. Vytvoření rovnováhy v rámci EU je rovněž výzvou, zejména po brexitu. Tím byla narušena rovnováha sil v Evropě. Dříve jsme měli v Unii osu Francie, Německa a Spojeného království, která stabilizovala napětí a snažila se prosadit jednotnou vizi. Po odchodu Británie byla tato rovnováha narušena. Německo je nyní mnohem silnější než Francie. Potřebujeme tedy protiváhu, například skupinu V4, ale ve větším měřítku, posílenou iniciativou Trojmoří, která zajistí lepší rovnováhu na ose Sever-Jih.

Podle Vondry je podstatou Evropské unie spolupráce, ale mezi členskými státy existuje i rivalita. Mezitím by spolupráce mohla vést k posílení východního křídla. Pobaltské státy, Polsko a Rumunsko rovněž potřebují severojižní infrastrukturu, západovýchodní trať byla vybudována dříve. Proto se Karpatská iniciativa tak silně rozvíjí, i když tento projekt potřebuje kapitál nejen z EU, ale také z USA a asijských zemí. Na tuto východní část Evropy je třeba pohlížet také prizmatem ruských aspirací a potřeby stabilizace regionu.

Zajímavý pohled na bezpečnost našeho regionu představil bývalý slovenský ministr školství Martin Fronc. - Musíme být připraveni na konflikt. V našich zemích byla povinná vojenská služba zrušena. Mezitím, když si myslíme, že nás NATO bude bránit, trochu polevíme v ostražitosti. To je třeba změnit. Potřebujeme obranné vzdělávání ve školách a musíme začít diskutovat o návratu k povinné vojenské službě nebo jiné formě přípravy na ni. Hrozba terorismu je civilizační problém. V Izraeli je většina teroristických útoků potlačena civilisty. Evropa se dosud soustředila na kulturu a obchod a my bychom do toho měli zahrnout bezpečnostní strategii - domnívá se Fronc.

Panel II: Střední Evropa: hrdinové století. Co nevíme o svých sousedech?

Panel o středoevropských hrdinech, kterému předsedal senátor Włodzimierz Bernacki, se týkal především historického dědictví našeho regionu. Účastníci diskuse poukázali na křesťanské hodnoty, které spojují země regionu, ale také na zkušenosti z druhé světové války a komunistického systému, díky nimž má pojem svobody pro země střední a východní Evropy zvláštní význam.

Zajímavý protipól k diskusi o hrdinech představil Anton Saifullayeu z Východoevropských studií Varšavské univerzity. Jeho názor je o to důležitější, že Bělorusko, Saifullajevova vlast, se v současnosti otřásá pod vlivem revoluce. Vědec z Varšavské univerzity tvrdí, že úřady by měly být svrženy. - Dnes v Bělorusku neexistují žádné úřady. Pokud jde o vazby na střední Evropu, můžeme mluvit o jedné hrdince: Solidaritě. Po dlouhé přestávce nastal čas, kdy se Solidarita v regionu opět objevuje a ukazuje svou sílu. Státní aparát nedává sílu solidaritě, jednotě. Současná situace v Bělorusku není nová. Bělorusové mají své hrdiny, své národní atributy. Nejvíce se však z hlediska identity rozvíjí komunita, tvrdí Saifullayeu. Na opačném pólu stojí názor Zbigniewa Krysiaka, prezidenta Schumanova myšlenkového institutu. Obecně se má za to, že otcem myšlenky evropského společenství je Robert Schuman. Tento francouzský politik, narozený v Lucembursku a vzdělaný do značné míry v Německu, chtěl Evropu vlastí a společenství národů. - Pro Roberta Schumana bylo vlastenectví láskou k vlasti. To je v rozporu se současnou myšlenkou vytvoření superstátu. Láska k vlasti vylučuje nenávist k jiným zemím," vysvětluje Zbigniew Krysiak, který také upozorňuje, že dnes potřebujeme autority. - Čím déle žijeme bez úřadů, tím více bychom se měli obávat jisté tikající bomby.

Panel III: Vize Evropy - diskuse: Jaká Evropa? Čí je Evropa?

Profesor Zdzisław Krasnodębski, poslanec Evropského parlamentu, moderoval panel o budoucnosti kontinentu a vznikajících návrzích na rozdělení Evropské unie na "Evropu dvou nebo více rychlostí" a protinávrhu, kterým má být Evropa otců, tedy Evropa solidárních států jako konfederace evropských národních států. Zdzisław Krasnodębski se účastníků panelu mimo jiné zeptal, jaký je jejich postoj k energetické politice. - Střední Evropa je obviňována, že se rozvíjela díky fondům EU a nyní je kritická. Zapomínáme však, že po fondech následují ústupky, například v oblasti klimatické politiky - argumentoval europoslanec.

Jerzy Kwieciński, předseda PGNiG a bývalý ministr financí a rozvoje, navrhl podívat se na Evropskou unii nejen zevnitř z polské perspektivy, ale také zvenčí. - Navzdory vnitřní kritice je Unie na mezinárodní scéně mimořádně atraktivním projektem. EU pomohla Polsku vymanit se z dědictví komunismu, což je vidět ve srovnání s Běloruskem nebo Ukrajinou. Současná krize nám pomůže dosáhnout západní úrovně a je pravděpodobné, že v tomto desetiletí doženeme Španělsko a Itálii. Polsko se dokázalo chopit své příležitosti, a to nemluvím jen o finančních prostředcích. Rozhodujícím faktorem bylo řízení státu a hospodářství. EU byla pro náš region atraktivním projektem. V roce 1989 měly Polsko a Ukrajina podobnou úroveň HDP na obyvatele, dnes je rozdíl šestkrát větší. V náš prospěch.

Podle Jerzyho Kwiecińského měla Evropa vždy ráda velké projekty. Evropské společenství uhlí a oceli bylo úspěšné, na jeho základě vzniklo Evropské společenství. Nyní ztratila prvenství ve vztahu k USA, Čína nás také pronásleduje. Unie proto usiluje o nový velký projekt. Má to být Plán obnovy, nový velký projekt, dlouhodobý projekt, nejen ekonomický, ale také spojený s novým modelem chování - projekt "zelené dohody", který předpokládá klimatickou neutralitu v roce 2050. Polsko je v tomto ohledu součástí společného úsilí.

Profesor Krasnodębski však upozornil, že ne všichni mohou být optimističtí ohledně dopadů polské transformace a hospodářského úspěchu. O skladbě zdrojů energie navíc nerozhoduje Polsko. V EU se nejdůležitější rozhodnutí musela přijímat jednomyslně. Poslanec konstatuje, že v současné době se stále častěji objevují názory, že by se mělo více rozhodovat většinovým hlasováním. Justyna Schulzová, ředitelka Západního institutu, vysvětlila, že EU zachránila národní státy v 50. a 60. letech. A skutečně lze říci, že EU posiluje národní státy, ale silné a dobře organizované. Co se týče menších států, tak ty selhaly. Řecko je příkladem toho, že důležitá finanční rozhodnutí byla přijata mimo jeho hranice. Pokud nejste dobře organizovaní a nebojujete za své zájmy, pouhý příliv financí problémy nevyřeší.

David Engels ze Západního institutu uvádí zajímavý příklad Belgie: - Bez Unie by Belgie možná už vůbec neexistovala. Belgičtí občané se cítí Unií chráněni, nebojí se územní agrese ze strany Německa. Belgičané mají ke sjednocení pozitivní vztah, ale jsou skeptičtí k tomu, čím se Evropské společenství ideologicky stává, levicovější, zelenější. Narůstají tedy protiunijní, nikoli protievropské nálady.

Panel IV: Třínámořní investiční fond

Mimořádně zajímavý byl také panel vedený Jerzym Kwiecińskim, generálním ředitelem společnosti PGNiG a bývalým ministrem financí a rozvoje. Týkalo se to Tříměstského investičního fondu vytvořeného v roce 2019. Investiční fond Trojměstí. Jedná se o nástroj pro realizaci projektů v prioritních oblastech zemí zapojených do této iniciativy (dopravní infrastruktura, energetika, digitalizace).

Podle ministryně pro fondy a regionální politiku Małgorzaty Jarosińské-Jedynakové jsou projekty Via Carpatia a Rail Baltica polskou prioritou, ale pro budoucnost Trojměstí je důležité, jak bude vypadat financování rozvoje infrastrukturních spojení v regionu na ose sever-jih. Jarosińska-Jedynak zdůraznila hospodářskou sílu zemí Trojzemí: ve 12 zemích bylo investováno 80 miliard eur ve třech oblastech. Je důležité rozvíjet a udržovat dodavatelské a servisní řetězce. Je důležité dobře investovat finanční prostředky. 57 miliard může jít do Polska v rámci programu na obnovu hospodářství, ale také na zvýšení odolnosti vůči událostem, jako je pandemie Covid. 66,8 miliardy EUR v rámci politiky soudržnosti. USA rovněž pozorně sledují vývoj Trojměstí. Část investice může financovat také Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Věřím, že současná omezení uplatňovaná těmito institucemi se na fond nebudou vztahovat.

Beata Daszyńska-Muzyczka, předsedkyně správní rady Bank Gospodarstwa Krajowego, vysvětlila, že na konci roku bychom měli mít v Trojměstském investičním fondu nejméně 5 zemí. Zájem mají akcionáři z Německa, Japonska, Austrálie a USA. Rozpočet je plánován ve výši 3-5 miliard EUR.

Význam Via Carpathia pro karpatský region zdůraznil také ministr infrastruktury Andrzej Adamczyk. - Od roku 2015 probíhá diskuse a návrat k odkazu Lecha Kaczyńského, který tehdy inicioval myšlenku dopravního spojení známého jako Via Carpathia. V březnu 2016 se ministři dopravy deseti zemí ucházeli o financování projektu. V současné době má Via Carpathia 8 000 km silnic. Získali jsme prostředky na výstavbu celého úseku Via v Polsku. Toto spojení je nutné vytvořit, protože bude generovat rozvoj celého regionu. To je naděje i pro Bělorusko, které z toho bude mít také prospěch. Od této trasy si slibují výhody také Litva, Finsko, Estonsko a Lotyšsko. O projekt má zájem více zemí. Podali jsme žádost o zařazení silnice Via Carpathia do hlavní sítě TEN-T (transevropská dopravní síť). Projekt má velký mezinárodní význam - povzbudí ekonomiky zemí Trojmoří, ale má velký význam i pro polskou ekonomiku. Příkladem je rozvoj města Rzeszów, které se stalo jedním z hlavních dopravních uzlů. V roce 2025 bude Biała Podlaska jednou z hlavních dopravních tras. V současné době se jedná o jeden z nejznámějších infrastrukturních projektů v Evropské unii.

Panel V: Parlamentáři ve službách diplomacie. Fenomén parlamentní diplomacie

Prof. Jan Draus v diskusi, kterou moderoval poslanec Evropského parlamentu Bogdan Rzonca, připomněl úspěchy parlamentní diplomacie, jejíž význam vzrostl během 8. funkčního období Sejmu (2015-2019). - Parlamentní diplomacie je fenoménem zahraniční politiky. Nahradila koncept konferenční diplomacie. Funguje vedle klasické diplomacie. Role jednotlivých poslanců v rámci parlamentních shromáždění, mezinárodních sdružení je velmi flexibilní ve vztahu ke klasické vládní diplomacii - ta je vázána protokolem a politickými instrukcemi. Poslanci by měli doplňovat zahraniční politiku svých zemí. Opoziční poslanci mohou mít jiné vize, ale jejich prohlášení vládu nezavazují. Proto je dobré dosáhnout shody a zaměřit se na ni. Osmé funkční období Sejmu bylo z hlediska parlamentní diplomacie velmi aktivní a nezaznamenalo žádné střety s vládou. Ve volebním období 2015-2019 probíhala parlamentní diplomacie v mnoha formátech: především V4, summit předsedů parlamentů zemí střední a východní Evropy, Karpatská Evropa. Profesor Rzeszowské univerzity dodal, že když se PiS dostala k moci, byla V4 v krizi. Z toho vyplývá snaha o obnovu V4, která byla možná díky dlouholeté parlamentní spolupráci PiS a Fideszu. - Parlamentní diplomacie podpořila nové otevření vztahů v rámci V4. Velkou roli v tom sehrál předseda Sejmu osmého funkčního období Marek Kuchciński. Byl aktivní a rychle se setkal s předsedou maďarského Národního shromáždění László Kövérem. Z formátu V4 vznikl nový formát v podobě setkání předsedů parlamentů zemí střední a východní Evropy. Je to nová kvalita a velmi důležitý formát, který nám připomíná, že Evropa není jen Unie. Problémy s bezpečností jdou mnohem dál. Karpatská Evropa je vlastní parlamentní koncept Marka Kuchcińského. Chtěl bych také vyzvat Karpatský evropský institut, kde tato iniciativa vznikla. Obrovská role parlamentní diplomacie je patrná i v polsko-litevských vztazích. Parlamentní vztahy s Gruzií byly rozvíjeny v rámci polsko-gruzínské parlamentní skupiny, která byla zřízena.

Panel VI: Karpatská Evropa v srdci střední Evropy. Přehled iniciativ

Panel se zaměřil na zdůraznění strategického významu Karpatského makroregionu z hlediska celé střední Evropy. Jeho srdcem je Evropa Karpat, která je významným místem pro výměnu myšlenek, jež se pak přelévají do bukurešťské devítky, Iniciativy tří měst. Karpaty se ukazují jako univerzální osa, kolem níž se rozvíjejí vzdělávací projekty k posílení bezpečnosti a snížení rozdílů v rozvoji. Příklady takových činností jsou: Polsko-maďarská škola lídrů, Mezinárodní fórum pro spolupráci mladých Karpat a Trojzemí, Collegium Carpathicum nebo projekt Via Culturalia.

VII Panel: Visegrádská skupina - na cestě k udržitelnému rozvoji

Diskusi o V4 vedl náměstek ministra zahraničí Szymon Szynkowski vel Sęk, vládní zmocněnec pro polské předsednictví Visegrádské skupiny. Zdůraznil, že Polsko je zapojeno do mnoha regionálních iniciativ, které jsou součástí jeho zahraniční politiky. Nejvýznamnějším a nejznámějším sdružením v Evropě je Visegrádská skupina.

Panel VIII: Karpatské vody

Diskusi o hydrologické situaci v karpatském regionu moderovala Barbara Bartuś, poslankyně, předsedkyně delegace Sejmu a Senátu v Parlamentním shromáždění OBSE. Małgorzata Golińska, státní tajemnice ministerstva životního prostředí, přírodních zdrojů a lesnictví, uvedla, že voda je v polských podmínkách smyslem života. - Více než polovina světových vodních zdrojů začíná v horách, což platí i pro Karpaty. Geologická stavba Karpat není vhodnou oblastí pro retenci. Je třeba si uvědomit, že lesy nejsou jen otázkou kvality, ale i množství vody a jejího oběhu. Lesnictví proto hraje významnou roli. Zvýšení zalesněné plochy o přibližně 5% zpomalí odtok vody o 2%. Na nárůst lesních porostů v Karpatech můžeme být hrdí. Lesníci již realizují programy, které pomáhají zadržovat vodu v půdě a brání jejímu odtoku, vysvětlila Małgorzata Golińska.

Panel IX: Třetí poslání univerzity 2.0. Spolupráce univerzit s vnějším prostředím v období pandemie COVID-19

Poslední panel 27. konference Karpatská Evropa moderoval Jan Malicki z Východoevropských studií Varšavské univerzity. Rektoři podkarpatských univerzit hovořili o spolupráci univerzit, která vzhledem k okolnostem musela přesáhnout tradiční formy. Jan Malicki také hovořil o Collegium Carpathicum: - Do tohoto projektu je zapojeno šest univerzit a my realizujeme grant z Visegrádského fondu. Na jaře jsme museli projekt urychlit a výuka musela probíhat online.