Posílení bezpečnosti, reforma Evropské unie v duchu Evropy suverénních států a rozvoj bilaterálních vztahů - to byla některá z témat oficiální návštěvy předsedy Sejmu Marka Kuchcińského v Rize, která skončila ve čtvrtek. Polská delegace, jejímiž členy byli také předseda polsko-lotyšské parlamentní skupiny, poslanec Wojciech Skurkiewicz, a poslanci skupiny Barbara Bartuś a senátor Kazimierz Kleina, během četných setkání s představiteli nejvyšších lotyšských orgánů diskutovala mimo jiné o společných cílech, aktivitách a výzvách, kterým obě země čelí v rámci EU a NATO.

Během návštěvy se uskutečnily rozhovory o prohloubení polsko-lotyšských vztahů, mimo jiné mezi parlamenty obou zemí. Tato problematika byla jedním z témat rozhovorů, mimo jiné s předsedkyní Saeimy Inârà Műrniece, místopředsedou lotyšské sněmovny Gundarsem Daudze a zástupci Skupiny lotyšsko-polského přátelství. Předseda Sejmu upozornil na již řadu let velmi dobře se rozvíjející spolupráci s Lotyšskem v této oblasti. Důležitým tématem byly plány Polska uspořádat v květnu rozsáhlý parlamentní summit zemí střední a východní Evropy. - Poslední roky ukázaly, že je naléhavě nutné posílit parlamentní vztahy," upozornil Marek Kuchcinski.

Návštěva byla především příležitostí k jednání o bezpečnostní spolupráci, zejména o posílení východního křídla NATO. Politici zdůraznili přelomový význam rozhodnutí summitu Severoatlantické aliance ve Varšavě, zejména příchod vojsk NATO do naší části Evropy. Poděkování Polsku za jeho angažovanost v oblasti bezpečnosti, včetně například účasti na misi Baltic Air Policing, vyjádřil mimo jiné prezident Saeima. Účastníci rozhovoru shodně zdůraznili potřebu zvýšit výdaje na obranu, podpořit rozvoj obranného průmyslu, čelit hrozbám v kyberprostoru a dalším projevům hybridní války. Výměna zkušeností s posilováním vnitřní bezpečnosti prostřednictvím Sil územní obrany (v Polsku) a Národní gardy (v Lotyšsku) byla také jedním z témat jednání delegace s předsedou Sejmu v čele s předsedou Výboru pro obranu, vnitřní věci a prevenci korupce Ainarsem Latkovskisem. Diskutovalo se také o možnostech užší spolupráce mezi výbory Sejmu a Saeimy, které se zabývají mimo jiné právě otázkami obrany nebo boje proti korupci.

Mezi tématy, o nichž se během návštěvy Lotyšska hovořilo, byla také budoucnost Evropské unie. Společný pohled Polska a Lotyšska na EU, včetně jejího obnovení na základě vize Evropy suverénních a nezávislých států, byl zdůrazněn během jednání předsedy Sejmu mimo jiné s předsedkyní parlamentu Inârà Műrniece, premiérem Mârisem Kučinskisem a šéfem lotyšského ministerstva zahraničí Edgarsem Rinkçvičsem. - Takové změny v EU mohou zastavit rozpad Evropy, jehož příkladem je brexit, vysvětlil Marek Kuchcinski. Na potřebu posílit národní parlamenty upozornil mimo jiné předseda Saeima. Zdůrazněna byla také potřeba návratu Evropy ke křesťanským kořenům, o níž předseda Sejmu hovořil s arcibiskupem Zbigniewem Stankiewiczem, metropolitou rižským.

Jednalo se také o posílení dvoustranné a mnohostranné spolupráce v oblasti silniční a železniční infrastruktury a komunikací prostřednictvím realizace projektů, jako jsou Via Baltica a Rail Baltica a další. Jak uvedl předseda Sejmu, projekty tohoto druhu nepřímo přispívají i ke zvýšení bezpečnosti.

Během návštěvy byl rovněž projednán významný přínos polské menšiny k rozvoji vztahů mezi Varšavou a Rigou. Prezident Saeima připomněl osobnost Ity Kozakiewiczové, zasloužilé aktivistky polského původu pro Lotyšsko. - Je symbolem: lotyšskou a polskou patriotkou," řekla Inâra Műrniece. Předseda Sejmu Marek Kuchcinski diskutoval se zástupci Svazu Poláků v Lotyšsku o důležité roli polské menšiny a jejích aktuálních problémech, včetně fungování školství. Během setkání bylo zdůrazněno, že naši krajané v Lotyšsku patří k nejlépe integrovaným a nejloajálnějším vůči lotyšskému státu. - Svým pozitivním přístupem k úřadům jste jedním ze základů, díky nimž se rozvíjí polsko-lotyšská spolupráce," poznamenal předseda Sejmu.

Návštěva Lotyšska byla příležitostí hovořit nejen o současných a budoucích problémech, ale také o tragických okamžicích v dějinách naší části Evropy, jak zdůraznil předseda Sejmu při slavnostním otevření výstavy věnované katyňskému zločinu společně s šéfem Saeimy. Podle Marka Kuchcinského má otevření výstavy právě v Rize symbolický význam pro budoucí vztahy mezi Polskem a Lotyšskem. - Společně musíme hájit pravdu, společně musíme stát na straně svobody a společně musíme solidárně přemýšlet o dobré spolupráci," uvedl. Výstava s názvem. "Byli střeleni zezadu do hlavy. Výstava "Katyňský masakr" byla připravena ve spolupráci Muzea Katyně ve Varšavě, Lotyšského válečného muzea v Rize, Institutu národní paměti a polského velvyslanectví v Rize.

V lotyšském hlavním městě navštívil předseda Sejmu Marek Kuchcinski spolu s poslanci, kteří ho doprovázeli, také místa spojená s Polskem, včetně Domu bratrstva Černohlávků, kde byla v roce 1921 podepsána Rižská smlouva ukončující polsko-bolševickou válku. Delegace navštívila také Lotyšskou univerzitu, bývalou Rižskou polytechniku, kde jsou rovněž patrné stopy polské přítomnosti. Mezi absolventy této univerzity, která je považována za kovárnu polské elity, patří například prezident Ignacy Moscicki nebo generál Władysław Anders.

foto: Paweł Kula

text: Kancelář Sejmu

S předsedkyní lotyšského parlamentu Inárou Mūrniece

Saeima

Položení květin před Památníkem svobody, symbolem nezávislosti lotyšského státu.

S lotyšským premiérem Mārisem Kučinskisem

S vedoucím lotyšského ministerstva zahraničí Edgarsem Rinkēvičsem

Dům Černohlavého bratrstva - v roce 1921 zde byla podepsána Rižská smlouva.

Lotyšská univerzita, bývalá Technická univerzita v Rize. Studovali zde mimo jiné generál Władysław Anders a Ignacy Mościcki.   Staré město

Setkání s Polonií

Velvyslanectví PL

Lotyšské národní muzeum

S arcibiskupem z Rigy arcibiskupem Zbigniewem Stankiewiczem

Při zahájení výstavy v Katyni předseda Sejmu řekl:

Dnes jsme hovořili o politice budoucnosti a současnosti, ale připomínáme si i tragické okamžiky v dějinách národů této části Evropy. Katyň je pro Polsko velmi důležitým symbolem. Když se dnes podíváme na mapu Evropy, všechny národy mají podobné památníky vztahující se k 21. století.
Katyň je naším společným symbolickým místem a jejími následky, které trvají dodnes. Ne každý uznává, že k tomuto zločinu došlo, ne každý uznává, že šlo o ludob.ation. Až do konce nevíme, kolik zástupců různých národů tam leží. Je to místo, které ukazuje, že totalitu nelze považovat za zbraň politického fungování. Žádný normální národ se nemůže smířit s tím, že by se v současné spolupráci obcházela pravda. Katyň je místem, kde leží lidé různých vyznání, různých národností. Ukazují, čeho bychom se měli vyvarovat, když uvažujeme o spolupráci mezi národy. To, že se účastníme zahájení výstavy Katyň v Rize, je symbolem. Společně musíme hájit pravdu, stát na straně svobody a solidárně myslet na dobrou, slušnou a pracovitou spolupráci v rámci jedné velké Evropy, přičemž nesmíme zapomínat, že nejdůležitější je v tom všem člověk.