17. března 1921 přijal zákonodárný sněm své největší dílo - březnovou ústavu, první moderní ústavu Polské republiky, která svěřila moc do rukou národa.
Ústava zavedla demokracii a sociální spravedlnost a dvoukomorový parlament zastupující panovníka, tj. lid, který vykonával moc prostřednictvím orgánů vytvořených v souladu s Montesquieuovou koncepcí třístranné dělby moci.
Občanům byla zaručena rovnost před zákonem, nedotknutelnost soukromého vlastnictví, ochrana života, svobody, listovního tajemství a zákaz cenzury. Ústava zavedla parlamentní demokracii se svobodnou volbou politických stran a zástupců v parlamentu a volební právo pro ženy.
- Zákonodárný sněm byl složen z poslanců s různými názory a politickými zkušenostmi. Spojovalo je však přesvědčení, že Polská republika je nejvyšší hodnotou. Přesvědčení, že svoboda je předpokladem existence demokratického státu. A její garant - Sejm - řekl. Maršál KuchcińskiPodle něj je působivý výstup zákonodárného sněmu: 571 zákonů, umožnil administrativní sjednocení země, hospodářskou obnovu a rozvoj společenského života.
První zasedání Ústavodárného shromáždění se konalo 10. února 1919 v budově bývalého Alexandrijsko-mariánského ústavu pro vzdělávání dam ve Wiejské ulici ve Varšavě. Zasedání zahájil projevem Józef Piłsudski, prozatímní hlava státu. Funkci předsedy zákonodárného sněmu zastával Wojciech Trąmpczyński.
Březnová ústava završila roky polského boje za nezávislost. Po 123 letech znovunabytá svoboda vytvořila možnost definovat režim znovuzrozeného státu. Po přijetí březnové ústavy za ni poslanci spolu s Józefem Piłsudským děkovali Bohu ve varšavské katedrále sv. Jana.
O rok dříve, 11. ledna 1920, Maršál Trąmpczyński Na stejném místě zapálil svíčku, kterou Polsku daroval papež Pius IX. s tím, že má být zapálena ve svobodné Varšavě.
V červnu 2018 prezident Andrzej Duda za přítomnosti Předseda Sejmu Marek Kuchciński, zapálila v Chrámu Boží prozřetelnosti Svíčku nezávislosti.
foto Paweł Kula/ KS
