V sobotu 27. února se v Przemyślu uskuteční mezinárodní konference "Evropa Karpat". Karpatská oblast, nazývaná Zelenou páteří Evropy, zaujímá 6 % rozlohy naší země. Je geopoliticky nesmírně důležitá a má zásadní význam pro jihovýchodní směřování evropské politiky, je kulturně bohatá a sociálně rozmanitá. Je to jedno z nejvýznamnějších evropských přírodních bohatství. 

Cílem konference je:
1. bezpečnost zemí střední a východní Evropy, zejména v souvislosti s nekontrolovanou migrací na evropský kontinent.
2. spolupráce mezi karpatskými zeměmi v oblasti infrastruktury (silniční, železniční, IT, letecká).
3. spolupráce v karpatském regionu v oblasti veřejné komunikace (veřejnoprávní média).

Mezi panelisty budou ministři, poslanci a senátoři z Polska, Maďarska, České republiky, Slovenska, Ukrajiny, Srbska, Litvy a Rumunska.

 

 

 

EUROPA CARPATES

Informace o konferenčním cyklu 2010-2016

 

Krynica 2012

Série konferencí "Karpatská Evropa" byla zahájena v roce 2010. Zahrnovala zasedání v Krynici (2011, 2012, 2013, 2014, 2015), Przemyślu a Krasiczynu (2012, 2013, 2015) a také na Ukrajině. Konference jsou mezinárodní, účastní se jich zástupci národních parlamentů a státní správy, mimo jiné z České republiky, Polska, Slovenska, Ukrajiny, Maďarska, Rumunska a Srbska, a také četní zástupci místních samospráv, akademické obce a nevládních organizací. Díky takto politicky významnému a rozmanitému zastoupení představuje série setkání Karpatská Evropa důležité fórum pro spolupráci mezi odborníky z praxe a experty zabývajícími se otázkami rozvoje hor a spolupráce celého makroregionu střední a východní Evropy. Nejdůležitější závěry přijaté účastníky předchozích konferencí Europa Karpat jsou:

 

Krasiczyn 2013

1. Potřeba vybudovat stálou platformu pro spolupráci mezi všemi zeměmi karpatského makroregionu, založenou na společných hodnotách, tradicích a zájmech vyplývajících z geopolitické polohy. Důležitou hodnotou je možnost využít karpatskou spolupráci jako nástroj k posílení vazeb mezi zeměmi EU a Ukrajinou.

2) Podpora a provádění koncepce makroregionální strategie EU pro Karpaty po vzoru strategie pro oblast Baltského moře a Podunajské strategie. Tato strategie by se propojením rozvojového úsilí Unie, států a regionů stala silným impulsem pro udržitelný a dynamický rozvoj v této části Evropy. Vytvoření strategie by bylo průlomem pro územní soudržnost a užší spolupráci nejen mezi zeměmi a regiony Karpat, ale také mezi Evropskou unií a jejími východními partnery.

Krynica 2013

3) Využití výsledků Karpatské úmluvy, rámcového dokumentu o spolupráci v oblasti ochrany a udržitelného rozvoje Karpat, který v roce 2003 v Kyjevě podepsaly Česká republika, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Ukrajina a Maďarsko. Podpořit v něm obsažené pokyny pro ochranu dědictví a kulturního a přírodního prostředí Karpat a zejména rozšířit dopad této iniciativy na další země v regionu a mezinárodní organizace.

Krasiczyn 2012

4. posílení parlamentní spolupráce karpatských zemí. Spolupráce v karpatském regionu se netýká pouze vládních kontaktů a spolupráce místních samospráv, ale také kontaktů národních parlamentů. Pravidelná spolupráce na úrovni parlamentů může být důležitou platformou pro výměnu zkušeností, společné mezistátní projekty a koordinaci politiky v karpatském regionu.

 

Krasiczyn 2012

Další akcí v rámci spolupráce Karpatské Evropy bude mezinárodní konference v Przemyślu 27. února 2016. Jeho témata se zaměří na následující otázky: bezpečnost ve střední a východní Evropě v bilaterální a multilaterální perspektivě, komunikace a infrastruktura mezi severem a jihem, mechanismy podpory regionálního rozvoje a návrh Karpatské strategie, jakož i projekty a iniciativy v oblasti kulturní, hospodářské, informační, turistické a environmentální spolupráce.

Karpatské memorandum

 

Konference Karpatská Evropa, Krynica 2011.

Karpaty jsou důležitou součástí regionálního bohatství Evropy. Jedná se o oblast s velkým sociálním, kulturním a přírodním bohatstvím a zároveň o jeden z nejchudších a nejméně uznávaných regionů, který vyžaduje koordinovanou podporu v rámci politiky Evropské unie.

Karpaty mají několik významných předností. Zaprvé spojují přes současné hranice Unie území
strategického významu - ze samého jádra střední Evropy: Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, přes Ukrajinu na Balkán včetně Rumunska a Srbska. Za druhé je jedinečným zdrojem životního prostředí, neboť je "zelenou páteří" střední a východní Evropy. Zatřetí je to kulturně a společensky významný region, který obývá téměř 20 milionů lidí.  

Problematickou oblastí jsou také Karpaty. Mezi jeho základní slabiny patří nedostatky v infrastruktuře, a to jak v oblasti dopravy, tak v oblasti bezpečnosti životního prostředí, nedostatečná péče o udržitelný rozvoj a sociální problémy, včetně oblastí s vysokou nezaměstnaností. Pokud nepřijmeme koordinovaná rozvojová opatření, hospodářské a sociální problémy karpatského regionu se budou prohlubovat.

Proto se domníváme, že by se mělo spojit úsilí států, Evropské unie a jednotlivých regionálních orgánů a vypracovat společnou strategii pro Karpaty, která by využila silných stránek této oblasti k překonání jejích slabých stránek.

Taková strategie by po vzoru strategie pro oblast Baltského moře a strategie pro Podunají měla v první řadě vycházet ze synergií mezi stávajícími iniciativami a opatřeními prováděnými v regionu, a tím přinášet přidanou hodnotu bez vytváření nových struktur, předpisů nebo institucí.

Chceme koordinovaně žádat o financování akcí v karpatském regionu, aby prostředky, zejména z rozpočtu Společenství, nebyly rozptýleny, ale strategicky směřovaly na společné karpatské projekty. Mechanismus zaměřený na financování společných akcí pro udržitelný rozvoj Karpat by mohl být vytvořen na základě modelů, které poskytují jak současné makroregionální rozvojové strategie EU, tak iniciativy, jako je program Evropský alpský prostor.

Množství existujících osvědčených postupů a iniciativ v karpatském regionu nás přesvědčuje, že s dobře vypracovanou strategií můžeme v relativně krátké době dosáhnout požadovaných konkrétních výsledků nové iniciativy, ať už v oblasti akademické spolupráce ("Karpatská univerzita"), spolupráce v oblasti životního prostředí, spolupráce v oblasti infrastruktury nebo meziregionálního projektu "Karpatský horizont". Tato spolupráce poslouží zejména k posílení vazeb mezi členskými státy EU a Ukrajinou a přispěje k rychlejší integraci této země do evropských struktur.

Prvním krokem, který by mohl symbolicky, ale i prakticky demonstrovat závazek evropské politiky vůči karpatskému regionu, by bylo, kdyby se Evropská unie stala smluvní stranou Karpatské úmluvy, jejímiž signatáři jsou v současnosti jednotlivé státy. Unie, které byla tato možnost přiznána Lisabonskou smlouvou, by ji měla využít právě při tomto typu iniciativy.

Naším společným cílem je vznik nové evropské makroregionální rozvojové strategie, která již nyní
To je možné díky podpoře hlavních aktérů evropské politiky, a to jak na úrovni nastupujících předsednictví, tak na úrovni Komise a Evropského parlamentu. Vyzýváme k takovému závazku.

Karpaty jsou hodny evropské strategie.

Návrh Karpatského memoranda byl vypracován a přijat účastníky konference "Evropa Karpat", která se konala ve dnech 7.-8. září 2011 v Krynici-Zdroji v rámci parlamentní dimenze polského předsednictví v Radě Evropské unie.

Hlavní závěry prezentované na konferenci

 

Konference Karpatská Evropa, Krynica 2012.

1. Karpaty jsou důležitým regionem pro celou Evropu. Podpora rozvojových aktivit v Karpatech může podpořit růst EU.

V předvečer rozhodnutí o finančním výhledu Evropské unie na období 2014-2020 je důležité zdůraznit význam politiky soudržnosti pro realizaci jednoho z nejdůležitějších cílů Společenství, kterým je harmonický socioekonomický rozvoj v celé Unii. Rozpočtová podpora rozvojových aktivit v karpatském regionu přispěje nejen k hospodářskému rozvoji EU, pomůže v boji proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení, ale měla by být také důležitým prvkem při hledání nového potenciálu pro obnovení dynamiky růstu.

Nemůžeme si dovolit neumožnit Evropě plně využívat zdroje, které se nacházejí v Karpatech. V současné době tomu brání infrastrukturní překážky, nedostatek vhodných a cílených programů na podporu regionální spolupráce a problémy na hranicích.

Naším cílem by proto mělo být překonat tyto překážky a zahájit konkrétní programy spolupráce na místní a regionální úrovni v rámci přijatého finančního rámce na období 2014-2020.

Vyzýváme vlády a místní úřady karpatských zemí, aby takové iniciativy přijaly. Mohly by být jakýmsi "pilotním projektem" budoucí makroregionální Karpatské strategie Evropské unie.

2. Spolupráce národních parlamentů v podobě "Karpatské sítě parlamentní spolupráce" by se měla stát důležitým článkem karpatské spolupráce.

Spolupráce v karpatském regionu se nemůže omezit na vládní kontakty

a spolupráce mezi místními a regionálními orgány. Důležitým prvkem tohoto procesu by se měly stát kontakty mezi národními parlamenty. Mohou být důležitou platformou pro výměnu zkušeností, společné mezistátní projekty a koordinaci politiky v karpatském regionu.

Tyto potřeby vedly k iniciativě založit v parlamentech všech karpatských zemí zvláštní "karpatské parlamentní skupiny" (karpatské kroužky nebo karpatské kluby, v závislosti na obvyklém názvosloví v jednotlivých zemích). Ty by se skládaly z

Tyto týmy by společně vytvořily přirozenou "Karpatskou síť parlamentní spolupráce" a mohly by se tak stát základem pro věcnou spolupráci v konkrétních otázkách v oblasti infrastruktury, životního prostředí a hospodářství. Tyto týmy by společně vytvořily přirozenou "síť karpatské parlamentní spolupráce" a mohly by se tak stát základem pro věcnou spolupráci v konkrétních otázkách infrastruktury, životního prostředí, hospodářství nebo kultury.

3. Místní podnikání spojené se společným blahem by mělo mít přednost před nadnárodními investory.

Karpatský region je specifickým hospodářským regionem, kde musí investice a rozvoj udržitelně koexistovat s bohatými environmentálními zdroji, které jsou národním bohatstvím karpatských zemí. Při podpoře rozvoje cestovního ruchu a souvisejících služeb je proto třeba věnovat pozornost zajištění národního vlastnictví přírodního bohatství, zejména národních parků, a podpoře místních komunit, aby byly schopny obstát v konkurenci nadnárodních investorů.

4. Přírodní prostředí Karpat je součástí evropského dědictví. V zájmu jeho lepší ochrany by se Evropská unie měla stát smluvní stranou Karpatské úmluvy.

Karpatská příroda je v evropském měřítku jedinečným přírodním bohatstvím. Proto je třeba ji neustále chránit a vytvářet pro ni modely, které nenarušují přirozenou harmonii mezi člověkem a ekosystémem. Karpaty nemohou být evropským skanzenem. Potřebují se rozvíjet a bohatnout, ale nesmí se také ničit jejich přírodní hodnoty. Proto je důležité, aby Evropská unie jako mezinárodní organizace v souladu s Lisabonskou smlouvou přistoupila ke Karpatské úmluvě, která zaručuje udržitelný rozvoj této oblasti.

"Karpatská Evropa" - Krasiczynská deklarace, 23. února 2013.

 

Konference Karpatská Evropa, Krasiczyn 2013.

My, účastníci konference "Evropa Karpat" v Krasiczynu, sdílíme přesvědčení, že Karpaty jsou důležitou součástí regionálního bohatství Evropy. Díky svým jedinečným vlastnostem jsou dnes Karpaty jednou ze dvou nejvýznamnějších horských oblastí v Evropě. Po nedávném rozšíření Evropské unie tvoří také její východní hranici. Tím se význam této oblasti pro zajištění udržitelného rozvoje a soudržnosti Společenství výrazně zvyšuje.

Obyvatelé karpatského makroregionu se dnes potýkají s řadou problémů. Chybějící dopravní infrastruktura, viditelné rozdíly v sociální situaci, včetně vysoké strukturální nezaměstnanosti, znamenají, že bez přesných rozvojových opatření se situace obyvatel karpatského regionu bude nadále zhoršovat. Opatření na modernizaci a rozvoj karpatského makroregionu jsou nezbytná nejen z hlediska vybraných členských států, ale i Evropské unie jako celku, zejména v souvislosti s jejím budoucím rozšířením na východ, a proto chceme podpořit evropské aspirace Ukrajiny.

Jsme přesvědčeni, že je nutné koordinovat činnost ve prospěch Karpat v mnoha oblastech. To by mělo zahrnovat posílení mezistátní, regionální a přeshraniční spolupráce v hospodářské, sociální a kulturní oblasti tak, aby makroregion představil Evropské unii ucelenou vizi rozvoje. Pouze společné úsilí společností, parlamentů, vlád a místních orgánů karpatských zemí umožní účinně prosazovat zájmy Karpat na evropském fóru.

Vnitrostátní parlamenty zde mohou sehrát důležitou roli založením Karpatské sítě parlamentní spolupráce. Tato síť by měla umožnit pravidelné kontakty mezi poslanci karpatských zemí ve všech oblastech jejich zájmu. Důležitým krokem k vytvoření takové sítě by bylo zřízení karpatských parlamentních skupin v jednotlivých národních parlamentech a v Evropském parlamentu a v budoucnu zvážení vytvoření karpatského parlamentního shromáždění.

Zdůrazňujeme význam Sdružení Karpatského euroregionu jako koordinační instituce.
Podporujeme myšlenku vytvoření nadnárodního operačního programu Evropské územní spolupráce pro oblast Karpatského euroregionu na období 2014-2020 s názvem "Karpatský horizont 2020". Podporujeme návrh na vytvoření nadnárodního operačního programu Evropské územní spolupráce pro oblast Karpatského euroregionu ve výhledu 2014-2020 pod názvem "Karpatský horizont 2020". Takové řešení by přispělo ke zlepšení koordinace a zvýšení účinnosti stávajících finančních nástrojů Evropské unie na podporu mnohostranné územní spolupráce. Tento program by měl zahrnovat všechny oblasti, které se do něj budou chtít zapojit.

Současně vyzýváme Evropskou unii, aby aktivněji podporovala cíle, které jsou stanoveny
v Karpatské úmluvě podepsané v Kyjevě dne 23. května 2003 a vyzýváme k urychlení úsilí o formální přistoupení EU k této úmluvě. Užší spolupráce je nutná zejména v oblasti vodního a lesního hospodářství. Za důležité považujeme také plnění úkolů zakotvených v Protokolu o udržitelném cestovním ruchu ke Karpatské úmluvě.

S potěšením zaznamenáváme řadu příkladů přeshraniční spolupráce mezi partnery.
z karpatských zemí. Iniciativu zahájit práce na vydání Karpatské encyklopedie považujeme za mimořádně cennou. Za tímto účelem zřizujeme pracovní skupinu zástupců řady univerzit, kteří se zajímají o problematiku Karpat.

Pozorně sledujeme průběh aktivit spojených s rekonstrukcí bývalé astronomické observatoře na vrcholu Pop Ivan v Černohoři a s výstavbou centra akademické spolupráce v Mikuličyně, na kterém se podílí Varšavská univerzita a Karpatská národní univerzita v Ivano-Frankivsku ve společném projektu.

Upozorňujeme na běžné pastevecké tradice, které patří k základním činnostem karpatských horalů již po staletí. Iniciativou, kterou stojí za to v tomto ohledu propagovat, je mezinárodní Karpatský Redyk-Transhumance 2013, letos pořádaný jako tradiční putování s ovcemi z Rumunska přes Ukrajinu, Polsko, Slovensko a Českou republiku.

Rozvoji spolupráce mezi karpatskými zeměmi - členy Evropské unie - výrazně napomohly následující faktory
S Ukrajinou bude pokračovat rozvoj pohraniční infrastruktury. Důrazně proto podporujeme zvýšení počtu hraničních přechodů na západní hranici Ukrajiny.

Kromě toho na základě konsensuálních požadavků a názorů kruhů a institucí spojených s veřejným a soukromým mediálním sektorem působícím v karpatské oblasti podporujeme iniciativu na vytvoření mezinárodní platformy pro spolupráci karpatských médií s cílem společně podporovat, rozvíjet a zavádět účinné systémy výměny informací.

Zdůrazňujeme také, že zastřešujícím cílem všech aktivit by mělo být vypracování evropské makroregionální strategie rozvoje pro celé Karpaty za účasti všech zainteresovaných zemí a regionů a evropských institucí. Vytvoření strategie by mělo zásadní význam pro územní soudržnost a posílení spolupráce nejen mezi karpatskými zeměmi a regiony, ale také mezi Evropskou unií a jejími východními partnery. Makroregionální Karpatská strategie ("Carpathia 2020" - CEEC - Co-operation, Economy, Environment, Culture) by měla být zaměřena především na spolupráci, včetně hospodářského rozvoje, ochrany životního prostředí a kultury. Součástí této strategie by mělo být začlenění silnice "Via Carpathia" do transevropských dopravních sítí TEN-T. Tato trasa, která prochází východními oblastmi EU, by se měla stát jakýmsi jádrem, kolem něhož se bude budovat udržitelný rozvoj celého karpatského makroregionu. 

"Karpatská Evropa" - Memorandum z Krynice 2013

 

Konference Karpatská Evropa, Krynica 2013.

Účastníci konference "Evropa Karpat", kteří se sešli v Krynici, rozhodli takto:

1. Navrhnout národním parlamentům, aby zřídily karpatské parlamentní skupiny. Dalším krokem by mohlo být vytvoření Meziparlamentního shromáždění střední a východní Evropy. Shromáždění by se mělo stát platformou pro trvalou spolupráci mezi poslanci zemí regionu. Jejím cílem by mělo být pracovat na subjektivním rozvoji východní a střední Evropy. Práce Shromáždění bude díky své parlamentní povaze sdružovat politiky z různých stran politického rozdělení, a tím bude zaručovat trvalou spolupráci bez ohledu na změny ve vládě.
2. Podniknout kroky k vytvoření meziskupin v Evropském parlamentu, které by se zabývaly karpatskou spoluprací.
3. Pracovat na fóru Evropské unie a vlád karpatských zemí na prosazování a realizaci koncepce makroregionální strategie EU pro karpatský region. Tato strategie, která propojuje rozvojové úsilí Unie, zemí a regionů, by se měla stát silným impulsem pro udržitelný a dynamický rozvoj v této části Evropy. Za zvláště důležité považujeme rozvoj tradičních odvětví hospodářství, zemědělství, cestovního ruchu, opatření na podporu národní kultury a rozšíření infrastruktury spojující naše země. Tyto priority by měly být řádně začleněny do operačních programů pro čerpání finančních prostředků EU v rámci finančního výhledu 2014-2020.
4. Podpořit myšlenku ochrany dědictví a kulturního a přírodního prostředí Karpat prostřednictvím Karpatské úmluvy a zejména rozšířit dopad této iniciativy na další země v regionu a mezinárodní organizace.
5. Usilovat o zahájení pravidelných setkání intelektuálů ze střední a východní Evropy s cílem reflektovat evropskou identitu a pracovat na rozšiřování a šíření znalostí o našem regionu. S touto iniciativou souvisí myšlenka založení Karpatské univerzity, jejímž cílem je jak rozvoj vědeckého výzkumu, který slouží k všestrannému rozvoji, tak jeho popularizace v akademických a vzdělávacích kruzích.

"Karpatská Evropa" - DEKLARACE Krynica 2014

 

Konference Karpatská Evropa, Krynica 2014.

Válka na Ukrajině představuje největší hrozbu pro bezpečnost v Evropě od konce studené války.

Tato hrozba pramení ze skutečnosti, že ruská agrese po rusko-gruzínské válce v roce 2008 opět mění hranice silou a snaží se je vytvořit jako trvalý stát.

Anexe a okupace Krymu a vpád ruských vojsk na území východní Ukrajiny jsou porušením základních principů mezinárodního práva a narušují zásadu územní celistvosti a státní suverenity, které jsou základem mírového uspořádání vztahů mezi státy.

V této situaci je to především reakce jednotlivých států, celého regionu střední a východní Evropy, Severoatlantické aliance a Evropské unie, která rozhodne nejen o míru na Ukrajině, ale také o tom, zda bude Evropa bezpečná a zůstane kontinentem právního státu a univerzálních hodnot.

Pasivita tváří v tvář těmto skutečnostem není žádnou volbou. Politika appeasementu může i dnes vést ke katastrofě, kterou Evropa prošla již jednou před 75 lety.

Proto účastníci Karpatské evropské konference, kteří se sešli 3. září 2014 v Krynici, důrazně odsuzují politiku ruské agrese, která destabilizuje východní Evropu, a vyzývají státy transatlantického společenství, aby na tuto hrozbu důsledně a adekvátně reagovaly, a to i rozšířením obranných kapacit spojeneckých států ze střední a východní Evropy.

Ukrajina by dnes měla být plně podpořena všemi způsoby, o které může požádat, a společná transatlantická reakce na Rusko by měla být dostatečně silná, aby zastavila jeho další agresi a obnovila územní celistvost Ukrajiny, včetně Krymu.

Zejména vyzýváme země našeho regionu, aby našly způsob, jak společně a solidárně reagovat na válku na Ukrajině.

Vyjadřujeme solidaritu všem obětem okupace Krymu a války na Ukrajině, zejména rodinám padlých vojáků.