Husaři stále hlídají Vídeň. Bílé a červené vlajky vyvěšené v den triumfu, který zachránil svobodu celé Evropy, dodnes inspirují další generace Poláků.

Jedním z největších vojenských a politických úspěchů v evropských dějinách bylo vítězství Jana III.Sobieského u Vídně. Tehdy naši husaři zastavili příval turecké invaze. Polsko však stále bojuje za důstojné uctívání tohoto symbolu a připomínání událostí na Kahlenbergu.

12. září 1683 porazila spojená polská a rakousko-německá armáda pod velením polského krále Jana III. Sobieského tureckou armádu obléhající Vídeň pod vedením velkovezíra Kary Mustafy. Nezanedbatelnou roli ve vítězství sehrál útok polských husarů z kopce Kahlenberg. Křesťanská Evropa, která se bránila islámským nájezdníkům, si mohla oddechnout. "Venimus, vidimus et Deus vicit" (Přišli jsme, viděli jsme a Bůh zvítězil) - napsal polský král papeži Inocenci XI. a poslal mu zajatý Prorokův prapor.

Je naší povinností si tyto události a jejich hrdiny stále připomínat. Jako poctu Kahlenbergovi přijal polský Sejm v roce 2001 po papeži Janu Pavlu II. usnesení o Národní nadaci pro Kahlenberga, jejímž cílem je mimo jiné pomáhat udržovat polský kostel sv. Josefa. Byl postaven v 17. století a původně patřil kamaldulskému řádu. Chrám byl zničen Tatary v roce 1683. Před bitvou u Vídně sloužil na vrcholu kopce Marco d'Aviano mši, které se zúčastnil mimo jiné král Jan III. Po bitvě byl kostel obnoven, ale jeho historie byla složitá a během napoleonských válek byl znovu zničen, aby znovu získal svůj lesk. Od roku 1906 se o něj stará polský řád Resurrectionist.

Usnesení Sejmu potvrzuje, že Kahlenberg je pro Poláky jedinečným symbolem vítězství, naděje, víry a lásky ke svobodě. Za hranicemi Polska je národní svatyní vlastenectví, která spojuje Poláky z domova i ze zahraničí. Proto by tomuto místu měla být věnována zvláštní péče a mělo by být zachováno pro budoucí generace.

5. srpna 2017. Předseda Sejmu Marek Kuchcinski se setkal s otcem Romanem Krekorou, rektorem kostela sv. Josefa.

- Je to nádherný kus polské země, stopa hrdé historie, místo, které má velký význam i pro křesťanství," vysvětluje rektor.

- Kahlenberg by měl být také svatyní významnou pro celou Evropu, která vděčí za mnohé chrabrosti polských zbraní. Musíme dalším generacím Evropanů vysvětlit, že polští vojáci v minulosti neváhali zemřít za společné křesťanské hodnoty - vysvětluje maršál Kuchciński a zároveň se hlásí k osobní podpoře popularizace Národní nadace pro Kahlenberga.

Usnesení o Národní nadaci Kahlenberg

text: M. Olejnik

Na Kahlenbergu před kostelem svatého Josefa s otcem rektorem Marianem Krekorou

Na fasádě kostela pamětní desky zleva: Jan III Sobieski, Jan Pavel II., Józef Pilsudski.