Před 30 lety se na Visegrádském hradě tyto tři země zavázaly, že se budou vzájemně podporovat na cestě k modernitě. Vytvořili skupinu V4, která nejenže přežila velké změny v samotné Evropě, ale dnes je významným hráčem na mezinárodní scéně.

Dne 15. února 1991 podepsali tehdejší prezidenti Polska a Československa a předseda maďarské vlády prohlášení, které stanovilo cíle a podmínky vzájemné spolupráce Visegrádské skupiny. V té době se všechny tyto země nacházely mimo nejdůležitější struktury dnešní Evropy. Československo se rozdělilo na dva samostatné státy: Česká republika a Slovensko. Skupina se vyvinula z V3 na V4 (Polsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko).
Vzájemná podpora a spolupráce usnadnila vstup Polska, Maďarska a České republiky do NATO pouhých osm let po založení skupiny, v roce 1999. Slovensko se k Alianci připojilo později. Dalším důležitým krokem byl vstup do Evropské unie. Od roku 2004 jsou všechny země skupiny plnoprávnými členy. Ze zemí, které se snaží zbavit stigmatu komunismu, bojují s chudobou, obnovují své ekonomiky a sociální identitu, se V4 stala zájmovým společenstvím. Společenství, s nímž počítají další významní světoví hráči.
Obchodní obrat zemí V4 s Německem je o více než 50 % vyšší než obchodní obrat Německa s Francií. 65milionový trh se rozvíjí rychleji než většina zemí tzv. staré Unie. V4 investuje do infrastruktury, společných vzdělávacích a finančních projektů. Důležitou institucí, která vznikla na základě iniciativy založené v Maďarsku v roce 1991, byl Mezinárodní visegrádský fond, který vznikl o devět let později. Jejím cílem je podporovat kulturní, vědecké, vzdělávací a turistické iniciativy v zemích Visegrádské skupiny a v sousedních zemích - především v postsovětském prostoru a v zemích bývalé Jugoslávie. Rozpočet fondu činí 8 milionů EUR z příspěvků zemí V4 a dalších částek od ostatních států. Visegrádská skupina je dnes v Evropě důležitým katalyzátorem změn a přebírá iniciativu v otázkách týkajících se budoucnosti EU.

mo