V horách necítíte žádné hranice. V horách hledáš svobodu. V horách samozřejmě existuje rivalita, ale jde o cíl, ne o soupeře. Tímto cílem je pro člověka především hledání harmonie, rovnováhy a důstojného života v našem poměrně složitém geopolitickém prostoru střední Evropy. Pokud tedy člověk přirozeně usiluje o udržitelný rozvoj a hledá rovnováhu mezi ekonomikou a ekologií, která by ho inspirovala k tvůrčí činnosti, posiluje svou schopnost myslet v horizontu mnoha generací. A celá společenství, která "uchovávají" dědictví svých předků, si budují národní vědomí založené spíše na etickém rozměru než na ekonomickém růstu nebo uspokojování základních potřeb. Takový postoj úzce souvisí se zájmem o zachování multikulturní a biologické rozmanitosti Karpat, čistého ovzduší nebo nejstrategičtějšího zdroje, kterým bude v budoucnu pitná voda. Demolice a destrukce je snadná a rychlá, výstavba je pomalá a vyžaduje spolupráci. Právě s ohledem na budoucí generace by se měl každý z nás orientovat na spolupráci s ostatními lidmi. Potřebujeme čas a prostor k vybudování vzájemné důvěry. Jako rovný s rovným a svobodný se svobodným.

Myšlenka "karpatské Evropy" vychází právě z tohoto uvažování. Využívá potenciál tohoto jedinečného prostoru, který se táhne v oblouku dlouhém více než tisíc kilometrů a dotýká se úpatí Alp ve východním Rakousku a Balkánu v jižní Evropě. Je to oblouk, který po staletí umožňoval spolupráci národů a států, které byly v některých dobách velmocemi. Je také rodným městem mnoha výjimečných osobností, které měly obrovský vliv na podobu naší civilizace, jako například Henri Coandă z Bukurešti nebo Sergej Korolov ze Žytomyru, jehož tryskové lodě překonaly hranice zvuku a zemské přitažlivosti; Ignacy Łukasiewicz z Podkarpatské Rusi nebo Jan Szczepanik z Mościšek, známý jako polský Edison - průkopníci ropného průmyslu a fotografie: průkopníci ropného průmyslu, barevné fotografie, tkalcovství a televize, Nikola Tesla, geniální chorvatský Srb, který zkrotil elektřinu sestrojením elektromotoru a solární baterie, Otto Wichterle, český chemik z Prostějova, bez jehož plastů bychom si těžko představili dnešní oděvy, nebo Albert Szent-Györgyi z Budapešti, objevitel vitaminů C a P.

Neměli bychom slavnou Rubikovu kostku, kdyby ji nevynalezl maďarský architekt Rubik Ernő, ani Pulitzerovu cenu, kdyby ji v USA nezaložil Maďar Joseph Pulitzer. Neměli bychom psací stroj pro nevidomé, kdyby ho nevytvořil Kempelen Farkas z Bratislavy. A stále máme tvůrce: Bartók, Liszt, Chopin, Dvořák, Kodály, Malevič, Miłosz, Warhol, Brâncuşi, Celan a mnoho dalších. Máme hrdiny jako Jozef Bem, Jòzsef Antall a Henryk Sławik nebo mučedníky jako Ryszard Siwiec, Jan Palach, Sándor Bauer či poslední politický vězeň gulagu Vasilij Stus, pro kterého byla největší hodnotou lidská svoboda. Jan Pavel II. pocházel především z Karpat.

Konference "Evropa Karpat" je již několik let místem setkání a diskusí lidí, kteří chtějí svobodně hovořit jak o zachování jedinečného kulturního bohatství, přírody a způsobů hospodaření, tak o práci na dalších iniciativách sloužících rozvoji zemí našeho regionu ve světě globální konkurence, o iniciativě Trojmoří, o NATO a bezpečnosti; Evropská unie v kontextu problémů, výzev a příležitostí, kterým v současnosti čelí v mnoha oblastech své činnosti; axiologické otázky naší civilizace; strategie a hospodářský rozvoj; nové perspektivy vědecké spolupráce karpatských zemí - to jsou jen některá z témat, o nichž se na našich konferencích diskutuje. Zvu vás, abyste se k nám připojili, a přeji vám plodné diskuse a jednání.

/-/ Marek Kuchciński

Konference "Evropa Karpat", Krynica-Zdrój, září 2016.

Myšlenka "Karpatské Evropy" se zrodila v roce 2007, kdy se konalo první setkání poslanců karpatských zemí, které inicioval Marek Kuchciński, tehdejší předseda parlamentního výboru pro ochranu životního prostředí, přírodních zdrojů a lesnictví. Mezi hosty a panelisty budou jako každý rok zástupci národních parlamentů a státní správy, vědci, odborníci, analytici a představitelé místních samospráv ze zemí střední a východní Evropy.