Druhý den konference Evropa v Karpatech, ve středu 8. září, proběhla diskuse na téma Evropská zelená dohoda jako příležitost pro životní prostředí a ekologické zemědělství. Diskutovalo se také o regionální spolupráci, technologickém rozvoji a vizích pro Evropu. Organizátorem akce je Kancelář Sejmu, partnerem konference je Institut Wacława Felczaka pro polsko-maďarskou spolupráci.

30 let svobodných středoevropských zemí a budování regionální spolupráce

Prvního středečního panelu se zúčastnili zástupci Polska, Litvy, České republiky, Slovenska, Maďarska a Moldavska. Účastníci panelu diskutovali o spolupráci v regionu v posledních třech desetiletích, společných cílech a výzvách.

Diskusi zahájil Ryszard Terlecki, místopředseda Sejmu. - Máme velmi dobré nápady, například V4, Tri-City. Naše spolupráce v regionu se rozvíjí. Potýkáme se však s několika problémy. Na jedné straně jde o přijetí zemí, které usilují o vstup do EU, a EU nechce přijímat nové země. To je pro aspirující země velký problém, protože některé z nich již očekávání EU splnily. V těchto zemích roste netrpělivost," zhodnotil Ryszard Terlecki, který dodal, že v EU nabývá na síle myšlenka vybudování jednotného státu a dvou- či dokonce třírychlostní Evropy. - Musíme spolupracovat. Máme společný zájem bez ohledu na politickou orientaci. Ve východní části Evropy se také potýkáme s problémem dekadence, s pokusy zničit hodnoty, na nichž byla civilizace postavena," řekl místopředseda Sejmu.

Místopředseda moldavského parlamentu Mihail Popșoi zase zhodnotil, že jeho země je na cestě k demokracii a evropské integraci. - V EU máme silné partnery, kterým důvěřujeme. Vnímají význam evropské integrace Moldavska. Chceme vytvořit podmínky pro to, abychom se stali součástí evropské rodiny. Pokud se zeptáte Moldavanů, neexistuje žádná alternativa, strategie je jasná, evropská integrace je vnímána jako záruka rozvoje, upevnění demokracie, je součástí naší politické DNA. Když prezident Andrzej Duda před několika dny navštívil Moldavsko a zúčastnil se oslav Dne nezávislosti Moldavska, bylo to pro nás nesmírně důležité, viděli jsme podporu v regionu, v EU. Chceme s Polskem navazovat stále silnější spolupráci - zdůraznil moldavský politik.

- Pro mě je to symbolická událost. Karpatská Evropa ukazuje, jak vypadá nový smysl spolupráce Visegrádské čtyřky. Místní spolupráce ukázala, co je skutečná subsidiarita. V Bruselu žijí elity odtržené od reality a vzniká demokratický deficit. V případě karpatské Evropy je tomu naopak. Jedná se o iniciativu zdola nahoru, která přináší výsledky. Díky těmto konferencím jsme vrhli silnější světlo na zaostalé východní regiony," řekl další účastník tohoto panelu, Richárd Hörcsik, předseda výboru pro záležitosti EU maďarského Národního shromáždění.

Na druhé straně Martin Fronc, bývalý ministr školství a vědy Slovenska, uvedl, že projekt EU hodnotí pozitivně. - Našim zemím to přineslo výhody. To, že z ní máme prospěch, neznamená, že nebudeme otevřeně mluvit o problémech, které se ve fungování EU vyskytují. Problémy v Evropě se řeší diskusí, máme společnou tradici, historii. Stojí za to uvažovat o formálním rozšíření skupiny V4. Oceňujeme iniciativy Polska - dodal.

Bogusław Sonik, člen delegace Sejmu a Senátu v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, zdůraznil, že je pro regionální spolupráci. - Nic nestojí v cestě zavedení takového stupně rychlosti, jaký jsme si stanovili. Nejdůležitější je definovat společné zájmy, vystupovat jednotně a realizovat konkrétní projekty," řekl.

V této části konference vystoupil také Emanuelis Zingeris, člen zahraničního výboru litevského Seimasu. - Musíme využít dědictví Rzeczpospolité k budování Evropské unie a obraně demokratických hodnot - poznamenal.

Jan Draus, předseda kolegia IPN, shrnul diskusi v tomto panelu.

Diskusi v první části dnešního zasedání moderoval Maciej Szymanowski, ředitel Institutu polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.

Evropská politika sousedství

Druhý panel se zabýval mimo jiné východním a jižním rozměrem evropské politiky sousedství, podobnostmi a spornými otázkami, jakož i humanitární a rozvojovou pomocí a zapojením států do řešení imigrační krize, včetně ochrany vnějších hranic EU.

Diskusi v tomto panelu zahájila místopředsedkyně Sejmu Małgorzata Gosiewska. - Máme změnu. A to je dobrý signál v migrační politice EU. Znamená to přijetí polské pozice. Mluvíme o uprchlících a ekonomických migrantech z Ukrajiny, kteří naši zemi obohacují a jsou potřební. Problémem, který narůstá, je vlna migrantů nebo těžko definovatelných osob, které se nacházejí na hranicích s Běloruskem - uvedla místopředsedkyně Gosiewská. - To, co se děje na Ukrajině, v Donbasu a Bělorusku, ukazuje na rozvrat institucí, mezinárodních organizací, jako je Mezinárodní výbor Červeného kříže, OBSE, a měkkost západních politiků. Víme, co se děje v Ruské federaci a v Bělorusku. V této části Evropy o tom musíme mluvit o to důrazněji, o to více spolupracovat a vystupovat na mezinárodní scéně společným hlasem," uvedla místopředsedkyně Gosiewská.

O gruzínském pohledu na evropskou politiku sousedství hovořila Maka Bochorishvili, předsedkyně Výboru pro evropskou integraci v gruzínském parlamentu. - Východní partnerství je v současné době velmi různorodý region, ale je to také příležitost pro nové příležitosti. Zároveň pozorujeme rostoucí přítomnost Ruska v regionu, vidíme, jak chování Ruska ovlivňuje bezpečnost. Pozorujeme také fenomén únavy z tématu rozšíření EU. Jsem přesvědčen, že budoucnost střední Evropy nelze posuzovat odděleně od budoucnosti Evropy jako celku. Témata tohoto regionu by měla být zahrnuta do strategie EU - zdůraznila.

V diskusi vystoupil také Björn Söder, člen delegace Riksdagu při OBSE a MV NATO. - Ze švédského pohledu jsme příliv migrantů do Evropy pocítili velmi výrazně. Migrační krize změnila Švédsko i naši společnost. Dnes patříme k zemím s nejvyšší mírou kriminality páchané střelnými zbraněmi. Dostali jsme se do kontaktu s úplně jinou kulturou. Jsem vděčný, že Polsko a další země projevují velmi jasný postoj k ochraně hranic EU," řekl poslanec švédského parlamentu.

- Rumunsko je aktivním a důsledným spojencem myšlenky evropské integrace. V této podpoře se odvoláváme na naše základní ústavní ustanovení, která hovoří o udržování dobrých sousedských vztahů s našimi sousedy. Všechny instituce podporují myšlenku udržování dobrých vztahů s našimi sousedy. Na východě a jihu se stále potýkáme s vážnými problémy v oblasti migrace a klimatu. Měli bychom jednat společně," zdůraznil George-Cristian Tuță, člen výboru pro evropské záležitosti rumunského parlamentu.

Na závěr diskuse vystoupil Paweł Latuszko z Koordinační rady pro předávání moci v Bělorusku. - Pokud mluvíme o politice východního sousedství, byla zaměřena na rozvoj spolupráce se sousedními zeměmi EU. Dnes Lukašenkův režim fakticky pozastavil svou účast v programu Východního partnerství, iluzorní systém sdílení moci byl porušen a pro rozvoj politiky sousedství neexistuje žádný základ. EU nemá žádnou strategii pro řešení krize v Bělorusku. Nejedná se již pouze o krizi vnitřní, ale o krizi evropskou a regionální. Tento konflikt je vnímán jako hybridní válka proti EU. Je to zkouška vytrvalosti celé Evropy - řekl.

Diskusi moderoval Arkadiusz Mularczyk, předseda delegace Sejmu a Senátu v Parlamentním shromáždění Rady Evropy.

Dopad Zelené dohody na dopravní politiku ve střední Evropě

V tomto bodě diskutovali panelisté mimo jiné o Evropské zelené dohodě v kontextu vytváření udržitelného dopravního systému v karpatském regionu.

- Bez efektivní infrastruktury není možný moderní a stabilní rozvoj zemí. V Polsku jsme si toho vědomi, a proto vláda přijímá opatření ke zvýšení efektivity komunikací, zejména silnic, v naší zemi. Připravili jsme návrh nového programu výstavby státních silnic a dálnic, na který vyčleníme 65 miliard eur. Zajistili jsme zdroje financování. Tyto prostředky budou použity mimo jiné na propojení silnic v Evropě. Příkladem realizovaných projektů jsou Via Carpatia a rychlostní silnice S3 - řekl ministr infrastruktury Andrzej Adamczyk ve svém projevu při zahájení panelu.

Slovinský pohled na věc prezentoval vedoucí ministerstva infrastruktury Jernej Vrtovec. - Pokud chceme dosáhnout dekarbonizace, je doprava nezbytným odvětvím. Toto odvětví zasáhla pandemie a my ho musíme obnovit. Chceme také vytvořit síť vlaků, která propojí evropské metropole. Musíme se připravit na možné budoucí krize, naše trhy musí být odolné," řekl.

Diskuse o evropské dopravě se zúčastnil také Andrej Doležal, slovenský ministr dopravy a výstavby. - Via Carpatia je pro východní část Slovenska mimořádně důležitým projektem, protože má potenciál hospodářského růstu. Navíc jsem přesvědčen, že vybudujeme nejen vysokorychlostní železnici mezi zeměmi V4, ale že se nám podaří propojit i další země, například Litvu a Slovinsko, což nám umožní vytvořit širší koridor vysokorychlostní železnice - řekl.

Náměstek ministra dopravy České republiky Jan Sechter poukázal na jednomyslnost Visegrádské skupiny v otázce zelené dopravy. - Doprava má v ekonomice rozhodující význam, například z hlediska mobility a trhu práce. Vysokorychlostní železnice má zároveň vliv na konkurenceschopnost celé ekonomiky, nákladní dopravy. Jedná se o visegrádský projekt č. 1 - zhodnotil český politik.

Informace o přípravách Ukrajiny na Zelenou dohodu poskytl Mustafa Nayyem, poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny. - Snažíme se podporovat čisté a účinné dopravní prostředky, připravujeme návrh zákona o dekarbonizaci a snižování emisí škodlivých látek z dopravních prostředků. Zároveň postupně zakazujeme používání některých typů spalovacích motorů ve veřejné dopravě. Spolupracujeme také s polskou stranou, naše infrastruktura je připravena zajistit odpovídající provoz mezi Polskem a Ukrajinou - řekl.

Náměstek litevského ministra dopravy a spojů Julius Skačkauskas v diskusi uvítal společnou dohodu o tom, že silnice a železnice se budou vzájemně doplňovat. - Nemůžeme mluvit ani o jednom, ani o druhém. Via Baltica je největší infrastrukturní projekt, v jehož rámci budujeme vysokorychlostní železniční spojení mezi Tallinnem, Rigou, Vilniusem a Varšavou. Jsme rádi, že i ve Visegrádu mezi Polskem, Slovenskem, Českou republikou a Maďarskem se takový projekt realizuje - poznamenal.

Diskusi vedl Włodzimierz Zientarski, motoristický novinář a předseda sdružení Kierowca.pl.

Budoucí Evropa otevřená, nebo uzavřená?

V tomto panelu hosté 30. ročníku konference "Karpatská Evropa" z Polska, Rumunska, Černé Hory a Běloruska diskutovali mimo jiné o budoucích výzvách pro karpatský region, o hledání kompromisu mezi požadavky na větší integraci a koncepcí Evropy solidárních a suverénních států.

- Měli bychom se snažit vyvážit otevření Evropy třetím trhům, tedy trhům východní Asie. Evropa, která vstoupila do EU v roce 2004, se ocitla v situaci, kdy v čínském kontextu bylo v podstatě vše hotovo. Museli jsme je dohnat. Střední a východní Evropa podnikla kroky k otevření se Číně. Dochází k širšímu otevření celého regionu. Příkladem může být Maďarsko, kde byla v loňském roce největším investorem Jižní Korea - uvedl Dominik Mierzejewski z univerzity v Lodži.

Na panelu vystoupil také zástupce Svobodné univerzity Běloruska. - Všichni sníme o otevřené Evropě. Znamená to nejen spolupráci a rozvoj, ale také nezávislost. Pokud by se Evropa uzavřela, Bělorusko by nemělo šanci zachovat si svou suverenitu kvůli sousednímu moskevskému neoimperiu. Kromě toho, že Evropa by měla být otevřená zemím, které jsou připraveny, je velmi důležité, abychom byli připraveni a chtěli se připojit k evropským hodnotám a standardům," řekl Alexander Milinkevič.

Jaká by měla být budoucí Evropa - otevřená nebo uzavřená? Na tuto otázku odpověděl také Ben-Oni Ardelean, místopředseda zahraničního výboru rumunské Poslanecké sněmovny. - Musíme podporovat další rozšiřování EU, a to nejen proto, že máme vnější hranici. Je zapotřebí další integrace. Samozřejmě je třeba učinit vhodné kompromisy. Nemůžeme připustit, aby se aspirující země ocitly v jakési mezizóně - řekl.

Tibor Navracsics, bývalý maďarský eurokomisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport, souhlasil s tím, že Evropa by měla zůstat otevřená. - To, co se děje uvnitř EU, je však sporné. V důsledku otevřenosti a rozšíření se EU stává stále více nepřehlednou a komplikovanou, pokud jde o její vnitřní strukturu. Kromě toho může dojít k takovým rozšířením, např. na východ, která mohou narušit strukturální jednotnost - řekl maďarský politik.

Z pohledu Černé Hory vystoupil Ivan Brajović, člen Výboru pro bezpečnost a obranu. - Brexit byl prvním momentem, kdy Evropané viděli varovný signál, kdy veřejnost řekla ne. Musíme zavést novou kvalitu, aby se všichni v Evropě cítili dobře. Jako země mimo EU podporujeme integrační procesy. Mezi aspirujícími zeměmi jsme nejvyspělejší," řekl.

V tomto bodě vystoupila také předsedkyně Sejmu a senátní delegace při OBSE Barbara Bartuś. - Před několika lety jsme zažili invazi imigrantů, Evropa byla velmi otevřená. Pouze Polsko a Maďarsko řekly, že to tak dál nejde. A měli jsme pravdu. Dnes se pokoušíme tuto situaci zopakovat. Polská vláda zároveň velmi podporuje integraci a vždy jsme podporovali spolupráci, která je nezbytná zejména v hospodářské oblasti. Musíme se zamyslet nad tím, jak by měla Unie vypadat, a poučit se z brexitu. Vraťme se k základům. Spolupráce, a ne vnucování vůle silnějšího," uvedla Bartuśová.

Chorvatský předseda Výboru pro evropské záležitosti Domagoj Hajduković poznamenal, že v důsledku pandemie a migračních pohybů se svět a Evropa navždy změnily. - Tohle už není Schumanova Evropa, je to úplně jiný kontinent - řekl. - Pokud by měla být Evropa uzavřena, nemá budoucnost. Evropský projekt byl od počátku otevřeným projektem a jsem přesvědčen, že tomu tak je i nadále. Patříme a budeme patřit k největším podporovatelům začlenění Černé Hory i dalších zemí - dodal.

David Usupašvili, člen Výboru pro evropskou integraci, vyjádřil přesvědčení, že většina Gruzínců věří, že Evropa by měla zůstat otevřená. - To není politická, ale existenční otázka. Uzavření Evropy není řešením. Vidíme také určitou potřebu změn v institucionálním uspořádání.

Prezident Centra transformace Ukrajiny Mychajlo Charij vyjádřil naději, že Evropa zůstane otevřená. - Chceme zůstat součástí této otevřenosti. Chceme také využít amerických zkušeností, pokud jde o systémovou transformaci. Minulý týden se uskutečnilo setkání prezidentů USA a Ukrajiny. Bylo podepsáno společné prohlášení o strategickém partnerství. Bylo deklarováno, že ukrajinský úspěch má zásadní význam pro celosvětový úspěch demokracie," řekl.

Diskusi moderoval Jan Malicki, ředitel Centra východoevropských studií na Varšavské univerzitě.

Evropská konzervativní aliance - Společné prohlášení

Účastníci diskuse se odvolávali na společné prohlášení vedoucích představitelů evropských středopravicových stran. Snažili se také odpovědět na otázky: Na jakých principech by měla být založena evropská spolupráce? Jakým směrem se bude Unie vyvíjet?

Jako první v rozpravě vystoupil Nicolas Bay, místopředseda francouzské skupiny pro identitu a demokracii v Evropském parlamentu. - Naše národy mají odlišnou historii, zvláštní národní specifika, a proto jsme proti evropskému federalismu, ale také proti centralizované autoritářské moci v Bruselu. Naše společná historie zahrnuje i těžké chvíle, ale máme společný kulturní základ. Existuje řecká filozofie, křesťanství - řekl. - Ať chceme nebo ne, na evropském kontinentu dochází k migračnímu tlaku, demografickému poklesu v Evropě a postupnému odlivu průmyslu. Jsem přesvědčen, že v zásadních otázkách týkajících se budoucnosti našich národů můžeme jednat společně. Jsme si vědomi obrovských výzev, které budeme muset přijmout a které vyžadují společný postup - dodal.

- Je důležité, abychom si uvědomili své kořeny, svou identitu a tradice. Musíme provést změny, reformy. To je úkol pro každou generaci. Musíme Evropu přizpůsobit dnešní době," poznamenal Ján Figeľ, člen správní rady Evropského inovačního a technologického institutu.

Podle europoslance Jorgeho Buxadé Villalby se nacházíme ve chvíli, kdy jsou z EU vyhazováni ti, kteří hájí právo na život, na vzdělávání dětí a na ochranu životního prostředí. - Elity a bruselská byrokracie jsou v krizi. Musíme se bránit, je důležité, abychom měli společné vědomí a jednali společně, abychom se lépe poznali - řekl španělský politik.

- Moje generace doufala ve společnou Evropu. Doufali jsme v Evropu svobody, prosperity a rozmanitosti. To dnes v Bruselu nevidíme," postěžoval si rumunský europoslanec George Simion.

Italskou perspektivu představil Francesco Giubilei, zakladatel hnutí Nazione Futura. - Na Západě nerozumíme tomu, o čem se mluví ve východní Evropě. Ve visegrádském regionu uvažují trochu jinak. Když mluvíme o sjednocení konzervativních myšlenek, musíme především respektovat všechny vlády, které byly demokraticky zvoleny. Pokud parlament země přijme zákon, musíme ho přijmout," zdůraznil.

Diskusi v tomto panelu uzavřel David Engels, hlavní analytik Western Institute. - V Evropě potřebujeme jednotnou konzervativní frontu. Takto můžeme reagovat na výzvy. Deklaraci o budoucnosti Evropy je třeba považovat za první krok, za výchozí bod. Musíme vytvořit morální základ pro budoucnost Evropy. Musíme popsat evropskou identitu - řekl.

Moderátorem byl Zdzisław Krasnodębski, poslanec Evropského parlamentu, místopředseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE).

Digitální Karpatská Evropa. Bezpečnostní a ekonomický skok aneb proč potřebujeme nové technologie?

Poslední panel druhého dne konference byl věnován digitálním řešením v bezpečnostní dimenzi, tradičním a inovativním odvětvím ekonomiky.

Diskusi v tomto panelu zahájila Aleksandra Przegalińska. Navrhla, aby se blíže zabývala technologickým vývojem. - Příliš málo úsilí je věnováno tomu, aby Evropa zaujala pozici v technologickém závodě. Evropa by mohla těžit ze své plurality a hrát velmi zajímavou roli mezi technologickými giganty, jako jsou USA nebo Čína - řekl prorektor Kozminského univerzity.

Reinis Znotiňð zase vyjádřil přesvědčení, že každá ze zemí regionu, Polsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko, by mohla vytvořit nějakou velkou technologickou inovaci, která by mohla změnit krajinu. Tímto způsobem by mohla být vytvořena špičková technologie. Pokud se na to podíváte z hlediska regulace, měli bychom být jednotnější. Právní předpisy týkající se umělé inteligence by měly být společné a měly by vycházet z dohody mezi členskými státy," poznamenal lotyšský předseda podvýboru pro IT a inovativní podnikání Výboru pro udržitelný rozvoj.

- Pokud mluvíme o monocentrické Unii, pak se tomu v podnikání říká mikromanagement, což nikdy není dobré. Naproti tomu inovace, které pocházejí od zaměstnanců na nižších pozicích, řeší skutečné problémy. To je příklad, který by si EU měla vzít za svůj," poznamenal Vadim Melnyk, výkonný ředitel společnosti Dronehub.

Robert Gontarz, člen parlamentního výboru pro digitalizaci, inovace a nové technologie, v diskusi uvedl, že monocentrismus není zrovna dobrým řešením. - Tato forma je vždy spojena s byrokracií, která se vždy objevuje s centrálním řízením. V oblasti digitalizace není monocentrismus dobrý, musí být zdola nahoru, rozčleněný, pak lidé uvidí, co skutečně potřebují - řekl.

- Žádný národní projekt nemá budoucnost bez budoucnosti EU. Je to náš nejlepší projekt a je třeba za něj bojovat. Potřebujeme nový přístup. V Evropě jsme selhali, nepodařilo se nám vytvořit společné Silicon Valley, nepodařilo se nám zapojit naše lidské zdroje a ekonomiky tak, abychom z tohoto polycentrického přístupu vytěžili co nejvíce - zhodnotil Pavel Popescu, poslanec rumunského parlamentu.

Diskusi v posledním panelu druhého dne konference moderoval Andrzej Zybertowicz, poradce polského prezidenta.

text: Informační centrum Sejmu

Foto: Marta Olejnik, Aleksander Zieliński/ Kancelář Sejmu

Zpětný přenos konference: YouTube