Hlavními body programu 18. zasedání Sejmu, které se konalo ve středu 7. října, byly rozpočtové a daňové otázky. Poslanci se rovněž zabývali stanovisky Senátu k zákonu o zdravotním fondu a zákonu o změně některých zákonů v souvislosti s potíráním sociálně-ekonomických dopadů COVID-19.
První čtení návrhu rozpočtu na rok 2021 a tzv. okolního zákona
Návrh zákona o rozpočtu předložený Radou ministrů předpokládá, že příjmy státu v příštím roce dosáhnou 404,4 miliardy PLN a výdaje 486,7 miliardy PLN. Schodek má činit 82,3 miliardy PLN. Očekává se, že hrubý domácí produkt vzroste o 4 %, inflace nepřekročí 1,8 %, průměrný roční fond mezd bude o 2,8 % vyšší než letos a soukromá spotřeba v nominálním vyjádření vzroste o 6,3 %. Jak zdůraznila vláda, plánovaný deficit má zajistit prostředky na posílení ekonomiky oslabené krizí způsobenou pandemií COVID-19. Zároveň budou zachovány všechny stávající sociální programy (včetně programu Rodina 500+ a Dobrý start), financování obranných potřeb Polska na úrovni 2,2 % HDP a zvýšení výdajů v oblasti vysokého školství a vědy.
Návrh zákona o zvláštních řešeních při provádění zákona o rozpočtu na rok 2021, předložený spolu s plánem státních výdajů a příjmů. Návrh zákona o zvláštních řešeních při provádění zákona o rozpočtu na rok 2021 (tzv. "kolemrozpočtový zákon") předpokládá mimo jiné omezení výdajů v sektoru veřejných financí tím, že zůstanou na úrovni základů pro výpočet přídělů do podnikového fondu sociálních dávek, sociálních fondů pro důchodce a invalidní důchodce uniformovaných složek a pro učitele z běžného roku. Platy v rozpočtové sféře se rovněž nemění.
Další první čtení
Rada ministrů předložila dva návrhy změn daňových předpisů.
Návrh novely zákona o dani z příjmů právnických osob a některých dalších zákonů zavádí možnost pro společnosti vypořádat se prostřednictvím tzv. estonského CIT. Podnikatelé, kteří si zvolí tento způsob zdanění, budou zdaněni až v okamžiku rozdělení zisku.. Estonské daně z příjmů právnických osob budou zpravidla využívat společnosti, jejichž společníky jsou pouze fyzické osoby, jejichž příjmy nepřesahují 100 milionů PLN ročně a které zaměstnávají alespoň tři zaměstnance na základě pracovní smlouvy (nebo jim vznikají náklady na odměny na základě jiných smluv ve výši alespoň trojnásobku průměrné měsíční mzdy). V případě začínajících podniků a malých daňových poplatníků se nutnost splnit tyto podmínky rozloží do delšího časového období. Podnikatel se bude moci rozhodnout pro estonské zdanění CIT po dobu čtyř let s možností prodloužení na další čtyřletá období.pokud stále splňuje výše uvedené podmínky. Po prvním čtení poslal Sejm návrh k projednání Výboru pro veřejné finance.
Cílem návrhů novel zákona o dani z příjmů fyzických osob, zákona o dani z příjmů právnických osob, zákona o paušální dani z některých příjmů fyzických osob a některých dalších zákonů je mimo jiné zpečetění daňového systému a rozšíření okruhu daňových poplatníků, kteří mohou využívat atraktivnější formy zdanění. Návrh zákona rovněž zavádí řadu atraktivních řešení pro daňové poplatníky: rozšiřuje se okruh subjektů, které mohou využívat sníženou sazbu daně z příjmů právnických osob ve výši 9 %. Rozšíří se také okruh poplatníků, kteří mají nárok na paušální zdanění (roční limit příjmů se zvýší na 2 miliony EUR). Daňový systém má být zpřísněn takovými řešeními, jako je vazba výše daně odváděné velkými podniky - zejména mezinárodními společnostmi - na skutečné místo dosažení jejich příjmů, zavedení limitu pro odpočet tzv. aboliční úlevy na částku 1360 PLN a také zdanění komanditních společností u CIT. Sejm se rozhodl přikázat návrh zákona Výboru pro veřejné finance.
Přijaté zákony
Poslanci pozměnili zákon o rozpočtu na rok 2020. Ekonomický dopad šíření pandemie COVID-19 v Polsku a ve světě si vyžádal změnu makroekonomických předpokladů obsažených v jeho původní verzi schválené na začátku roku. Druhým důležitým cílem novely je poskytnout prostředky na další stimulaci hospodářství po krizi způsobené pandemií. Nejvýznamnější změnou, kterou Sejm provedl, je zahrnutí schodku ve výši 109,3 miliardy PLN do zákona o rozpočtu. Předpokládané rozpočtové příjmy na rok 2020 byly sníženy o 36,7 miliardy PLN na 398,7 miliardy PLN, zatímco výdaje vzrostou o 72,7 miliardy PLN na 508 miliard PLN. Namísto původně předpokládaného růstu HDP o 3,7 % dojde k jeho poklesu o 4,6 %.
Díky ustanovením zákona o elektronickém doručování zjednoduší se komunikace a výměna korespondence mezi úřady a občany a podniky.. Zákon nově definuje pravidla pro výměnu korespondence mezi veřejnými subjekty a jinými veřejnými subjekty, mezi veřejnými subjekty a neveřejnými subjekty a mezi veřejnými subjekty a fyzickými osobami. Standardní formou korespondence vyžadující doklad o odeslání nebo přijetí má být veřejná doporučená elektronická doručovací služba namísto papírového dopisu. Lidé, kteří jsou digitálně vyloučeni nebo z jiného důvodu nejsou připraveni přijímat úřední korespondenci v digitální podobě, budou mít i nadále možnost přijímat korespondenci v tradiční podobě.
Zvážení stanovisek Senátu
Poslanci se v rámci bloku hlasování zabývali pozměňovacími návrhy Senátu ke dvěma zákonům.
Poslanci se shodli se senátory na některých pozměňovacích návrzích k zákonu o zdravotním fondu. Nejvýznamnější změna, kterou předložil Senát a přijal Sejm, zaručuje FM roční platbu ze státního rozpočtu ve výši nejméně 4 miliard PLN.
Sejm přijal řadu pozměňovacích návrhů k zákonu o změně některých zákonů s cílem čelit sociálně-ekonomickým dopadům COVID-19. Přijaté pozměňovací návrhy mají redakční a upřesňující charakter. Zákon mimo jiné předpokládá zachování zvýšených sazeb DPH ve výši 23 a 8 procent v roce 2021 a stanoví podmínky pro návrat k sazbám 22 a 7 procent.
Vzpomínka na Ignacyho Lyskowského u příležitosti 200. výročí jeho narození
Poslanci Evropského parlamentu přijali usnesení u příležitosti 200. výročí narození Ignacyho Łyskowského, pozitivisty a sociálního aktivisty z Pomořan, polského poslance pruského a německého parlamentu a obránce polského jazyka proti germanizaci.
Poslanci provedli změny ve složení parlamentních výborů.
