ČLEN REPUBLIKY - 22

JÍDELNÍ LÍSTEK

XXXI. konference Evropa Karpat. Souhrn

V sobotu 27. listopadu se ve Węgierské Górce (Slezské vojvodství) konal 31. ročník konference "Evropa Karpat". Setkání se zúčastnili politici, vědci, odborníci a zástupci místních samospráv ze zemí karpatského regionu, včetně Polska, Slovenska a České republiky. Účastníci konference diskutovali mimo jiné o směrech rozvoje karpatského regionu a o možnostech společných investičních projektů. Diskutovalo se také o přeshraniční spolupráci, Karpatské úmluvě a integraci potenciálu zemí karpatského regionu. Zasedání vedl předseda parlamentní komise pro zahraniční záležitosti, bývalý předseda Sejmu Marek Kuchciński.

Rozvoj karpatského regionu - horský zákon

V prvním panelu se řečníci zabývali specifickým charakterem hor, problémy místních samospráv při realizaci různých investic v horských oblastech. - V posledních letech bylo učiněno mnoho pro udržitelnější rozvoj různých oblastí Polska. V horských oblastech bohužel dochází k velmi vysokému vylidňování. Musíme připravit odpovídající předpisy týkající se samosprávy, infrastruktury, zemědělské výroby, aby zde mladí lidé chtěli zůstat - řekla poslankyně Evropského parlamentu Teresa Pamuła. - Karpatská Evropa ukazuje, jak můžeme vybudovat dobrou atmosféru z Rumunska do naší oblasti. Můžeme ukázat naši tradici, také problémy, ale i fungující řešení. Podpora vlády v oblasti tradic a kultury je významná. V horských oblastech jsou k dispozici také finanční prostředky pro místní samosprávu. Podporujeme aktivity spojené s cestovním ruchem, agroturistikou, např. prostřednictvím vodohospodářských a kanalizačních aktivit - zdůraznil Stanisław Szwed, státní tajemník na ministerstvu pro rodinu a sociální politiku. Podle Michala Milerského z pražské univerzity je zase třeba, aby horské oblasti zachovávaly tradice. Diskusi k tomuto bodu vedl poslanec Evropského parlamentu Kazimierz Matuszny.

Evropské fondy v rozvoji Karpat

Ve druhém panelu se diskutovalo o aspektech souvisejících s rozvojem karpatského regionu, o státních a evropských fondech určených na rozvoj regionu. - Dnes máme v Polsku funkční program strategických investic. Jedna tranše již byla přidělena, a to ve výši více než 23 miliard PLN. Další bude vyhlášena v tomto roce. Příští rok dva nebo tři. Stojí za zvážení, zda by nestálo za to konzultovat s našimi partnery na Slovensku a v České republice realizaci společných investičních projektů v příhraniční zóně," uvedl ve svém projevu při zahájení panelu Marek Kuchciński, předseda SCS.

Ministr pro fondy a regionální politiku Grzegorz Puda uvedl, že jednou z priorit ministerstva je "obnovení hodnoty regionálního rozvoje". - Nadále aktivně pracujeme na přijetí strategie pro karpatský makroregion. Usilujeme o přistoupení EU ke Karpatské úmluvě a o získání podpory všech karpatských zemí pro vytvoření Karpatské strategie. Za zmínku stojí také možnosti podpory z takových nástrojů, jako je horizontální program Propojení Evropy - upozornil ministr Puda. - V současné době naše země předsedá Karpatské úmluvě a jedním z cílů tohoto tříletého období je, aby Evropská komise a Evropská unie k úmluvě přistoupily - dodal.

- Karpaty mají několik přeshraničních programů, mají nástroj sousedství Polsko-Bělorusko-Ukrajina a jeden nadnárodní program. Bohužel nemají vlastní operační program na přeshraniční trati - litoval místopředseda Sdružení Karpatského euroregionu Dawid Lasek. - Je vhodné hledat řešení zdola nahoru, budovat mezinárodní řešení na základě regionálního potenciálu - zhodnotil.

Peter Madigár představil zásady projektu Valašské kulturní stezky. - Jedná se o jedinečný projekt. Byl financován z polsko-slovenského dotačního mechanismu Interreg Polsko - Slovensko. Na tomto projektu se podílelo mnoho samospráv a mnoho různých subjektů. Šlo o valašskou kulturu, fenomén, který nás v našem karpatském prostoru, v pohraničí, spojuje. Byly zde investice, ale také velmi mnoho projektů a aktivit, které byly zaměřeny na kulturu a vzdělávání. Tato přeshraniční spolupráce má velký význam a je velmi potřebné v ní pokračovat jak na slovenské, tak na polské straně - řekl.

Karpatské ženské hnutí

Panel III poskytl příležitost k diskusi o potenciálu žen v karpatském regionu, rozvoji rodiny a vzdělávání. Diskuse se zúčastnily mimo jiné poslankyně Teresa Pamuła, Ewa Szymańska a europoslankyně Jadwiga Wiśniewska a zástupci samospráv z Jeleśnia, Kuryłówka, Tyrawa Wołoska. Diskusi moderovala poslankyně Teresa Pamuła.

Ewa Szymańska hovořila o svém zapojení do práce Karpatského týmu a o svém profesním, rodinném a politickém životě. Ewa Szymańska, poslankyně. - Vyrostl jsem v katolictví, v náboženství, a tak jsem byl vychován. Věřím, že díky tomu jsem se mohla realizovat jako žena, matka a aktivistka. To je třeba pěstovat, a tady ve Slezsku, stejně jako na Podkarpatské Rusi, jsou kultura a tradice silně zakořeněny," zdůraznila.

- Máme různé role a úkoly, které musíme plnit. Když se podíváme na to, jaký je život ženy, která chce skloubit práci a rodinný život, starat se o rodinu, je to naprosto velmi obtížné - zdůraznila Jadwiga Wiśniewska. - Tady, v tomto regionu, je všechno zařízené. Dětem jsou tradice, kultura, náboženství, čest, vlast vysávány z mateřského mléka. Tam je to jiné. Levicové tendence jsou v EU velmi silné - uvedla poslankyně Wiśniewska. 

Radní Slezského zemského sněmu Agnieszka Biegunová se dotkla otázky výchovy a role rodiny. - V dnešní době to není snadné. Naše děti si velmi často osvojují špatné návyky. A zde hraje rodina velmi důležitou roli, protože by měla předávat ty nejdůležitější hodnoty - zdůraznila.

text: Informační centrum Sejmu

Foto: Łukasz Błasikiewicz/ KS

Facebook
Cvrlikání

Události

parlamentní výbory

Právo a spravedlnost

Vyhledávání

Archiv

Archiv
Přejít na obsah