Marek Kuchciński Předseda Evropského parlamentu se zúčastnil 11. zasedání Parlamentního shromáždění Polska, Litvy a Ukrajiny. V neděli zasedalo předsednictvo Shromáždění a v pondělí se konalo plenární zasedání.

Polskou delegaci vede předseda Senátu Tomasz GrodzkiBývalý předseda Sejmu a současný šéf zahraničního výboru (FAC) Marek Kuchciński zastává funkci místopředsedy.

V rámci shromáždění se vedoucí Komise setkal se svými protějšky. Žygimantas Pavilionis  z Litvy a Oleksandr Merežka z Ukrajiny. Společné závěry představil na plenárním zasedání Senátu.

Marek Kuchciński uvedl, že vzhledem k nedostatečnému pokroku v integraci Ukrajiny do EU a NATO by měl být navržen realistický program praktických opatření zaměřených na udržení prozápadního směřování ukrajinské politiky, a to navzdory trvalé neochotě Západu otevřít se Ukrajině. Své návrhy uvedl v bodech:

- V Polsku jsme přesvědčeni, že bezpečná, prosperující a prozápadní Ukrajina je v národním zájmu Polska. Proto je jednou z nejdůležitějších otázek:

- podporu Ukrajiny za účelem zajištění její bezpečnosti. K tomu slouží její členství v NATO.

- Cílem je také hospodářský rozvoj země a prosperita jejích občanů, k čemuž vede cesta přes členství v EU.

Bezpečnost (NATO) má přednost před všemi ostatními cíli, protože abyste mohli provádět jakoukoli politiku, musíte v první řadě existovat.

Dynamika dalšího sbližování Ukrajiny s EU se po třech úspěších zatím vytratila: (1) dohoda o přidružení s EU a v jejím rámci (2) prohloubená a komplexní zóna volného obchodu mezi EU a Ukrajinou (DCFTA); (3) bezvízový styk.

Dalších strategických cílů tohoto řádu nelze v dohledné době dosáhnout.

Zdržení procesu integrace Ukrajiny do EU je důsledkem vnitřní situace v EU, nikoli na Ukrajině.

Ukrajina má samozřejmě "domácí úkoly" v oblasti vnitřních reforem, které zvyšují efektivitu ukrajinského státu a výkonnost její ekonomiky, ale o charakteru vztahů mezi EU a Ukrajinou nerozhoduje stav jejich provádění.

Základním důvodem zpomalení procesu otevírání EU a NATO Ukrajině je neochota veřejného mínění v předních západoevropských zemích pokračovat v politice otevřených dveří. Vlády těchto zemí jsou pod volebním tlakem svých občanů a nebudou riskovat vlastní politickou pozici, aby pokračovaly v politice rozšiřování EU nebo NATO. Tento jev je trvalý a v příštích letech se nezmění. Toto přetrvávání je mimo jiné způsobeno tím, že západní společnosti nevnímají hrozbu, kterou představuje Rusko, zatímco elity EU se zároveň snaží přeměnit EU ve federální superstát. Situace v USA - rozhodující pro začlenění Ukrajiny do společného obranného systému Západu - je jiná.

Proto je naším úkolem vypracovat program, který by naše zájmy prosadil navzdory popsaným obtížím.

V rámci politik EU zůstává Východní partnerství základním strukturálním nástrojem pro sbližování Ukrajiny s EU, a to i přes její krizi, kterou lze pozorovat na vztazích Arménie s Ázerbájdžánem nebo na situaci v Bělorusku. Poučení již bylo učiněno - Ukrajina spolu s Moldavskem a Gruzií vytvořila asociační trio. Tento rozumný krok diplomacie Kyjeva, Kišiněva a Tbilisi by měl být základem pro další kroky.

PROGRAM ČINNOSTÍ:

Zastupujeme parlamenty našich zemí, a proto by náš akční program měl mít rozměr parlamentní diplomacie. Proto navrhuji:

Navázání "strukturovaného dialogu" (pravidelná setkání) parlamentních delegací Polska, pobaltských států a Ukrajiny, Moldavska a Gruzie ve formátu 4+3 s cílem neustále připomínat pokrok na cestě do EU a NATO.

- Zasedání by se konala nejméně jednou za předsednictví EU, aby bylo možné je předložit:

- Každé následující předsednictví EU postuluje a podporuje proces prohlubování vztahů zemí S3 s EU,

generálního tajemníka NATO při prohlubování spolupráce se Severoatlantickou aliancí.

Takový krok vyžaduje souhlas parlamentů Gruzie a Moldavska, které zde nejsou zastoupeny. Naším prvním úkolem je proto předložit jim v tomto ohledu návrh.

navázat stálou spolupráci parlamentních výborů pro zahraniční věci a pro spravedlnost a lidská práva s úkolem každoročně připravovat společnou zprávu o porušování lidských práv na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny, Gruzie a Moldavska. Tato zpráva by měla být jménem skupiny 4+3 předložena pro informaci výborům Evropského parlamentu pro zahraniční věci a lidská práva a příslušným institucím OSN a OBSE. Optimálním řešením by bylo politicky posílit tyto zprávy přizváním příslušných parlamentních výborů severských zemí a Rumunska, jakož i České republiky, která v roce 2014 zažila ozbrojený teror ruských speciálních služeb na svém území, v jehož důsledku zemřeli čeští občané. České předsednictví EU v druhé polovině roku 2022 předurčuje tuto zemi k tomu, aby v tomto období hrála zvláštní roli.

Zapojit Ukrajinu do infrastrukturních projektů v rámci Trojmoří, pokud je to možné. Tříportunská iniciativa (IT) je projekt, jehož cílem je přeměnit jednotný evropský trh, který je deklarován v Jednotném evropském aktu a ve střední Evropě zatím existuje především v právní rovině, na něco, co existuje i v rovině infrastrukturní. Tyto skutečnosti určují tempo a kvalitu hospodářského rozvoje: výměnu obchodu a služeb v regionu, přeměnu našich zemí v trhy nejen pro přední ekonomiky EU, ale i pro sebe navzájem. Ukrajina by měla být zahrnuta do systému infrastrukturních propojení vybudovaných v Trojmoří, přestože dokud nebude členským státem EU, nebude se moci formálně stát také státem IT. Důležitý je však rozvoj infrastrukturních vazeb, které Ukrajinu začlení do jednotného evropského trhu (materiální efekt). -

Povzbudit naše vlády, aby určily projekty, které by se zabývaly konkrétními oblastmi možného prohloubení spolupráce mezi EU a Ukrajinou, ale které by nevyvolaly odpor voličů v západoevropských zemích, kteří se zdráhají rozšiřovat EU. Příkladem již realizovaného projektu je dohoda o společném leteckém prostoru mezi EU a Ukrajinou, která byla podepsána 12. října letošního roku. Příkladem takového projektu, který již byl realizován, je dohoda o společném leteckém prostoru mezi EU a Ukrajinou podepsaná 12. října letošního roku, dalším projektem by mohlo být rozšíření telefonního roamingu nebo bankovních služeb na Ukrajině do společného prostoru s EU.

Inspirovat naše vlády, aby na fóru EU převzaly iniciativu k rozšíření mandátu poradní mise Evropské unie na Ukrajině (EUAM) o prvky výcviku a materiální podpory (vybavení a zásobování) pro ukrajinskou policii, pohraniční stráž a další ukrajinské nevojenské uniformované složky při plnění úkolů, jako je ochrana hranic a mobilizace. Tyto úkoly plní podobné služby v našich zemích v situacích vojenského a/nebo hybridního ohrožení národní bezpečnosti. Zkušenosti Polska, Litvy a Lotyšska během současné krize na hranicích s Běloruskem a příkladný estonský systém mobilizace těchto služeb, který je do značné míry založen na finském systému, nás vybízejí k tomu, abychom tuto iniciativu vznesli.

Představil jsem vám metodu malých kroků, které se mohou stát politikou stanovení dosažitelných konkrétních cílů a praktických řešení. Takto dosažené úspěchy by mohly být prezentovány ukrajinské veřejnosti, aby podpořily její vůli pokračovat v úsilí o prohloubení vazeb s EU a NATO a umožnily nám těšit se na změnu ekonomického klimatu, která by znovu otevřela cestu k plnému členství Ukrajiny v obou těchto organizacích.

Plnoprávné členství v EU a NATO je totiž nejmocnějším nástrojem, jak zajistit, aby Ukrajina a s ní i naše země dosáhly svého hlavního cíle - bezpečnosti a prosperity našich zemí a občanů ve střední Evropě.

Foto: M. Olejnik