Předseda Seimasu ve čtvrtek navštívil Litvu, aby se zúčastnil zasedání Seimasu u příležitosti 15. výročí vstupu země do Evropské unie. V polské delegaci byli také místopředseda Senátu Bogdan Borusewicz a velvyslankyně Polské republiky v Litevské republice Urszula Doroszewska. Oslavy v Parlamentu začaly v 10.00. Uvítací projev pronesl předseda Seimasu Viktoras Pranckietis a bývalý litevský prezident Valdas Adamkus. Poté začala série projevů, kterou zahájil Marek Kuchciński.
- Evropa je myšlenka, která se zrodila před staletími právě zde, ve střední a východní Evropě - řekl maršál Kuchciński s odkazem na historii První polské republiky a Polsko-litevské unie. - Rád bych vyjádřil své zásadní přesvědčení, že členství v Unii bylo přínosem nejen pro Polsko a Litvu, ale že naše země přinesly do této mezinárodní organizace své staleté civilizační a materiální dědictví. Polsko a Litva jsou domovem parlamentarismu, demokracie a tolerance," zdůraznil předseda Seimasu.
Marek Kuchciński představil nejdůležitější přínosy, které Polsko získalo od roku 2004, a zdůraznil zejména vysoký růst HDP a dopad evropských fondů na domácí ekonomiku. - Jsme schopni využít příležitostí, které nabízí sjednocená Evropa. EU je příležitostí k rozvoji, ale jsme to my, kdo svou prací a odhodláním tento úspěch vytváří. Chceme, aby se s námi zacházelo s úctou, která náleží lidem, kteří přispívají k hospodářství EU. Chceme, aby byla respektována naše suverenita, rozmanitost, historie a právo na prosazování národních zájmů, které se koneckonců nevylučují s myšlenkou společenství národů. Evropská unie by si měla vzpomenout na své křesťanské kořeny. Evropa totiž není jen trh bez duše a jejím cílem je také chránit občany před nebezpečími moderního světa," zdůraznil předseda Sejmu, který připomněl: - Jsme Evropané, protože jsme Poláci, jsme Litevci. Tuto jednoduchou, ale důležitou pravdu je dobré si uvědomit.
Ve svém uvítacím projevu k účastníkům předseda Seimasu uvedl, že Evropa buduje prosperitu svých národů a zároveň chrání jejich svobodu. - Jsme hrdí na to, že jsme součástí tohoto velkého tvůrčího procesu, který je zároveň zárukou budoucnosti litevského národa. Dále vystoupil bývalý litevský prezident Valdas Adamkus. - Zvyšování prosperity je přirozenou aktivitou členů EU, ale ne jedinou. Vstup Litvy do Unie nebyl obchodním plánem ani výměnou suverenity za prosperitu, ale návratem na historické místo, do rodiny demokratických zemí - poznamenal bývalý prezident.
V projevech na plenárním zasedání Seimasu Litevské republiky byl opakovaně zdůrazněn význam spojenectví obou zemí a hodnota dobrých vztahů mezi Varšavou a Vilniusem. To ve svém projevu opakovaně zdůraznil i místopředseda Senátu Bogdan Borusewicz. - Buďme v Unii, změňme ji a podpořme ji. Nikdy neříkejme, že je to zbytečné - apeloval. Na druhé straně litevský ministr zahraničních věcí Linas Antanas Linkevicius zdůraznil zvláštní euroentusiasmus Litevců a uvedl, že 61 % z nich deklaruje důvěru v Evropskou unii. - Myslím, že v posledních 15 letech jsme stáli pevně na nohou. Když se objevují otázky, zda má EU jasnou budoucnost, říkám, že se to nestane samo od sebe. Máme na to, abychom vyhráli, pokud se soustředíme na cíle. Pak dosáhneme dobrých výsledků.
Po oslavách Seimasu se na náměstí Nezávislosti konal slavnostní ceremoniál vztyčení vlajky Litvy a Evropské unie. Poté se předsedové litevského a polského parlamentu spolu se členy delegace odebrali na jednání. Tématem přímých rozhovorů obou delegací byly mimo jiné nadcházející oslavy 450. výročí Lublinské unie, které se uskuteční 30. června. Politici také diskutovali o perspektivách parlamentní spolupráce a mezinárodní situaci v naší části kontinentu.
Marek Kuchciński zakončil svou návštěvu v Rosse, kde v doprovodu polské velvyslankyně v Litevské republice Urszuly Doroszewské a zástupce vedoucího Kanceláře Sejmu Adama Podgórského položil věnec k hrobu matky Józefa Piłsudského, kde je uloženo i srdce šéfa státu. Na závěr jednodenní návštěvy uspořádal předseda Sejmu tiskovou konferenci.
CIS
Celý projev předsedy Seimasu Marka Kuchcinského v litevském Seimasu:
9.05.2019
Vážený pane prezidente, vážený pane prezidente, Dámy a pánové,
Velmi Děkuji za pozvání na slavnostní zasedání Sejmu. u příležitosti 15. výročí vstupu Litvy do Evropské unie.
Naše Naše dnešní přítomnost ve Vilniusu je potvrzením silného pouta mezi Polskem a Českou republikou. Litva. V minulosti nás spojovaly akce a práce, které jsme podnikali. Společně jsme oslavili výročí, jako např. Společně jsme oslavili výročí: 630 Společně jsme oslavili 630. výročí křtu Litvy, 100. výročí Podzimu národů a 25. výročí polsko-litevské smlouvy. A před námi je další velké výročí: 450. výročí Lublinské unie.
Přistoupení Vstup Polska a Litvy do EU 1. května 2004 je historicky významný ve všech ohledech. Především to byl konec rozdělení poválečné Evropy. Proces Proces, který zahájila "Solidarita" v Polsku a "Sajudis" v Litvě a který byl završen vstupem Střední Evropy do EU. Proces, který zahájily Solidarita v Polsku a Sajudis v Litvě, byl završen vstupem středoevropských zemí do Severoatlantické aliance.
Evropa je myšlenka, která se zrodila již před staletími. Poctivý a zvídavý historik půjde dál než Evropské společenství uhlí a oceli, které se zrodilo na základě potřeba sjednotit země, které byly vyčerpány tragédií druhé světové války. Dosáhne zpět k velkému Velká tradice polsko-litevských svazků, která se na sklonku Na konci středověku a na počátku novověku, navazujíce na dědictví jagellonské dynastie, dali středoevropskému státu které na konci středověku a na počátku novověku. a kultury, které vznikly spíše vyjednáváním než dobýváním. A tak s velkou rolí pro parlamentu, který formuje republikánské a občanské postoje.
Rád bych vyjadřují zásadní přesvědčení, že nejen Polsko a Litva měly prospěch z Polsko a Litva mají z členství v Unii nejen prospěch, ale naše země do této mezinárodní organizace také přinesly této mezinárodní organizaci své staleté civilizační a materiální dědictví. Polsko a Litva Litva je domovem parlamentarismu, demokracie a tolerance.
Naše přítomnost v EU je hospodářským úspěchem. Od vstupu Polska do EU se HDP na obyvatele se zvýšila z 50% průměru EU v roce 2003 na 70% v roce 2017. To je nárůst o 20%! Od počátku Polsko zaplatilo do rozpočtu EU 53 miliard eur a získalo přibližně 170 miliard eur. euro. To znamená, že za každé zaplacené 1 euro jsme obdrželi 3 eura.
Měřitelné Z toho těží i polský venkov. Vzhledem k tomu, že Od počátku členství obdrželi polští zemědělci 54 miliard eur, z toho 33,5 miliardy eur v přímých platbách. ve formě přímých plateb. Příjmy obyvatel venkova se zvýšily o 120%.
Prostředky Znamená to, že můžeme využít příležitostí, které nabízí sjednocená Evropa. Naše ekonomika roste a je načase, abychom co nejlépe využili dobré prosperita. Protože EU je šancí na rozvoj, ale jsme to my, kdo svou prací a odhodláním tento úspěch vytváří. vytváříme tento úspěch. Není nám to dáno a nebude to možné bez naší moudrosti a solidarity. moudrost a solidarita.
Proto v Unii otevřeně říkáme, že chceme, aby se s námi zacházelo s úctou, která náleží lidem. kteří přispívají k ekonomice EU. Chceme, aby byla respektována naše suverenita, rozdílů, historie a práva na prosazování národních zájmů, které koneckonců nejsou v rozporu s myšlenkou společenství národů. které ostatně nejsou v rozporu s myšlenkou společenství národů. Evropská unie by měla pamatovat na své křesťanské kořeny. Křesťanské kořeny. Evropa není jen trh bez duše, a jejím cílem je také chránit občany před nebezpečími moderního světa. svět.
Skvělé, Velkým nevyužitým potenciálem Unie je stále demokracie a demokratické rozhodovací mechanismy. Unie, která více naslouchá svým občanům. je Unie, která respektuje rozmanitost a národní identitu svých členských států.
Jsme Evropané, protože jsme Poláci, jsme Litevci. Je třeba si uvědomit, že této jednoduché, ale důležité pravdy.
Foto: Marta Marchlewska/ KS
Září 2017:
Březen 2018:
