Hlavním tématem jednání, které se uskutečnilo 6. října v online formátu, bylo zavedení nového formátu spolupráce mezi předsedy výborů pro zahraniční věci Baltské trojky (B3) a Visegrádské skupiny (V4). Jeho účastníci zdůraznili společné kulturní, historické, hospodářské a politické vazby, které jsou přirozeným základem spolupráce v této části Evropy.
Zasedání zahájili: Rihard Kols, předseda zahraničního výboru Saeimy Lotyšské republiky, a Marek Kuchciński, předseda zahraničního výboru polského Sejmu. Účastníky přivítali také Inâra Műrniece, předsedkyně Saeimy Lotyšské republiky, a Henn Pőlluaas, předseda Riigikogu (estonského parlamentu).
První část jednání byla věnována vymezení nového formátu spolupráce, stanovení nejdůležitějších společných tematických oblastí a diskusi o současné situaci v regionu. Účastníci se shodli, že osou spolupráce by měly být otázky regionální bezpečnosti, transatlantické spolupráce, rozvoje infrastruktury a úsilí o zvýšení investic v této části kontinentu. Mezi největšími problémy, které vyžadují společnou reakci, byly identifikovány tyto. mimo jinéSeznam aktuálních témat zahrnuje agresivní politiku Ruské federace a doprovodné konflikty, situaci v Bělorusku a opatření přijatá na podporu tamních občanských svobod a svobod, evropskou migrační politiku nebo angažovanost Číny v regionu s ohledem na kritickou infrastrukturu. Na seznamu aktuálních témat je také pandemie COVID 19 a její dopad na ekonomiku.
Druhá část diskuse se týkala budoucnosti Evropy. Účastníci diskuse poukázali na vazby, které je spojují, a na hodnoty, které vyznávají a sdílejí, jako na základ spolupráce a důvěry. Mezi nejdůležitější otázky patřily mimo jinéMezi priority patří: společný postoj k ruské agresi a projektům, jako je Nord Stream II, stanovení postoje k politice v oblasti klimatu, úsilí o udržení silných transatlantických vazeb a rozvoj vazeb v oblasti infrastruktury, energetiky a digitálních technologií. Za jednu z priorit byla označena také stabilita a hospodářský rozvoj regionu, což znamená investice do inovativních podnikatelských projektů.
Samostatné místo v diskusi zaujala otázka parlamentní diplomacie a její možnosti a význam pro budování mezinárodních vztahů. Bylo konstatováno, že její úloha v regionu v posledních letech neustále roste a dosahuje úrovně přijatelné v celém demokratickém světě. Zazněla také teze, že parlamentní diplomacie hraje zvláštní roli při vytváření a ovlivňování veřejného mínění. Bylo rovněž poukázáno na možnost společných iniciativ na parlamentní úrovni.
V závěru debaty účastníci zdůraznili velmi podobné hodnocení mezinárodní situace, identifikaci podobných výzev a hrozeb a množství témat pro budoucí setkání. Přijali také myšlenku zavést cyklická zasedání v navrhovaném formátu, která by se konala dvakrát ročně. Bylo dohodnuto, že další setkání uspořádá polská strana v únoru 2021 v souvislosti s 30. výročím Visegrádské skupiny.
Na prvním setkání předsedů výborů pro zahraniční věci ve formátu B3 + V4 diskutovali: Ondřej Veselý a Pavel Fischer - Česká republika, Enn Eesmaa - Estonsko, Zsolt Németh - Maďarsko, Rihards Kols - Lotyšsko, Marek Kuchciński a Bogdan Klich - Polsko, Juraj Blanár - Slovensko, dále Zbigniew Rau - ministr zahraničních věcí Polska a Edgars Rinkēvičs - ministr zahraničních věcí Lotyšska.
Text CIS
Foto: Aleksander Zielinski
