Již několik let vytváříme pracovní místa, vytváříme podmínky pro investice a rozvíjíme polskou ekonomiku prostřednictvím obratného dialogu se zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z takových míst pro dialog je mezinárodní konference "Evropa Karpat", která se z iniciativy předsedy Sejmu Marka Kuchcińského uskuteční 16.-17. února v Krasiczyně u Przemyślu.

Jedná se již o 22. ročník akce zaměřené na posílení spolupráce a partnerských vazeb mezi zeměmi našeho evropského regionu. Myšlenka "Karpatské Evropy" se zrodila v roce 2007. Tehdy se uskutečnilo první setkání poslanců karpatských zemí, které inicioval Marek Kuchciński, tehdejší předseda parlamentního výboru pro ochranu životního prostředí, přírodních zdrojů a lesnictví. Tento projekt se postupně vyvinul v důležité fórum, kde se otevřeně diskutuje o hospodářských zájmech, tranzitních trasách, sociálních potřebách, environmentální soudržnosti, bezpečnostních otázkách a schopnostech spolupráce. V současné době se jedná o velmi závažný úkol, který ovlivňuje stabilitu regionu a jeho hospodářský význam.

Dobrým příkladem je Visegrádská skupina, která zaujímá významné místo při setkáních "Karpatské Evropy". Model podpory rodiny, který byl po roce 2015 zaveden v zemích V4, se stává stále silnější alternativou k promigrační politice mnoha dalších evropských zemí, které se rozhodly bojovat proti fenoménu stárnutí vlastní společnosti jiným způsobem: širokým otevřením se emigraci neevropských obyvatel do Evropy. Význam V4 na hospodářské mapě Evropy roste. Minulý týden přijela německá kancléřka Angela Merkelová na setkání s premiéry zemí Visegrádské skupiny - České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska. Jen v roce 2017 činil vývoz polské, české, slovenské a maďarské ekonomiky do Německa 138 miliard eur, což představuje přibližně 25-30% prodeje zboží a služeb do zahraničí. Skupina V4 je také nejvýznamnějším příjemcem německého vývozu. 139,4 miliardy eur v roce 2017 je vyšší částka než v USA (111,5 miliardy eur), Francii (105,2 miliardy eur) nebo Číně (86,2 miliardy eur). Společné vyjednávací pozice poskytují jednotlivým zemím více příležitostí a mimo jiné i o těchto výhodách mohou diskutovat političtí a obchodní zástupci Polska, České republiky, Slovenska a Maďarska.

Využití potenciálu zemí V4 a dalších zemí regionu je jádrem Karpatské strategie, kterou iniciovalo Polsko. Dokument, který podepsali zástupci Polska, Ukrajiny, Maďarska a Slovenska během XXVIII. hospodářského fóra v Krynici, má v budoucnu umožnit užší spolupráci mezi zeměmi regionu. V konečném důsledku se má stát makroregionální strategií EU a usnadnit přístup k významným rozpočtovým prostředkům EU, dát podnět ke spolupráci v oblasti investic a vytvořit specializovaná řešení pro region. Za zmínku stojí, že polská iniciativa má potenciál stát se pátou makroregionální strategií EU a druhou horskou (po alpské strategii). V Polsku by Karpatská strategie zahrnovala Podkarpatské, Malopolské a Slezské vojvodství.

Aby se "Karpatská Evropa" stala účinnou iniciativou, Polsko nezapomíná na své blízké sousedy. Do Krasiczyna proto přijedou zástupci parlamentů, vlády a místní správy, vědci, odborníci a analytici z Rumunska a Ukrajiny. Význam těchto partnerů lze ilustrovat na příkladu programu přeshraniční spolupráce Polsko-Bělorusko-Ukrajina. Od počátku své činnosti, která trvá již 15 let, podpořil téměř 400 projektů částkou přibližně 1,5 milionu EUR. 400 milionů EUR. V současné době je to z hlediska rozpočtu největší přeshraniční program EU na pozemních hranicích Evropské unie. Tyto tři země mají dohromady rozlohu větší než 21 milionů obyvatel a jsou téměř stejně velké jako Polsko.

Investice, hospodářský rozvoj, kulturní výměna a cestovní ruch by nebyly možné bez efektivní dopravy. Během konference "Evropa Karpat" budou moci odborníci ze zainteresovaných zemí diskutovat o vývoji projektu Via Carpatia, který je pro střední Evropu klíčový. Dopravní trasa měří přes 7700 km (!!!) a vede přes oblasti, kde žije více než 110 milionů lidí. Na polském území je Via Carpatia dlouhá 633 km.

Tento projekt je důležitý také proto, že mění obvyklé vzorce investic do silniční infrastruktury. Střední a východní Evropa měla být spojena se Západem. Proto byly poněkud opomíjeny trasy spojující sever a jih Evropy, které jsou z našeho pohledu důležité. To otevírá další příležitost pro podnikatele z našeho regionu, včetně Polska. Do této filozofie zapadá i Baltsko-jadranský koridor, který spojí Gdaňsk, Gdyni, Štětín a Świnoujście na severu s přístavy Kopra, Terst, Benátky a Ravenna. A vysokorychlostní železnice mezi Varšavou a Budapeští.

V rámci "Karpatské Evropy" bude také příležitost představit další úspěchy v oblasti dopravy v regionu. Spojení Kyjev-Lvov-Přemyšl, otevřené v posledních letech, přepraví ročně téměř 700 000 cestujících. V současné době probíhají práce na iniciativě Rail Baltica, která propojí Tallinn, Rigu, Vilnius a Varšavu. Polsko rovněž pracuje na projektu zlepšení železničního spojení s Českou republikou, Slovenskem a Maďarskem. Dalším krokem k užší spolupráci Visegrádské skupiny může být projekt výstavby vysokorychlostního železničního systému.

Karpaty, stejně jako každé jiné pohoří, nás nutí dívat se za obvyklý horizont. "Karpatská Evropa" je iniciativa, která si klade za cíl poskytnout skutečnou pomoc při rozvoji Polska, a dialog a společná rozhodnutí na mezinárodním fóru přinášejí skutečný prospěch obyvatelům regionu, rozvoji hospodářství, cestovního ruchu. Trvalého porozumění mezi národy však nelze dosáhnout bez uvědomění si významu jejich společné historie a kultury. Proto hrají tak důležitou roli panely "Společní hrdinové svobody" a "Na cestách mudrců - budoucnost střední Evropy". Jak vidíte, Evropa se může sjednotit kolem Karpat a mít z toho prospěch na mnoha úrovních. Proto jsou tak důležitá setkání, na nichž Polsko hraje důležitou roli při upevňování myšlenek a konkrétních projektů.

Srdečně vás zveme k účasti!

Text Marta Olejnik

Karpatská Evropa, Krynica, foto. mo

 

Návrh programu konference "Karpatská Evropa"

Zámek Krasiczyn 16.-17. února 2019.

16. ÚNORA (SOBOTA)

16:00 - 17:15 Panel I "Společně hrdinové svobody"

Moderátor: Maciej Szymanowski, ředitel Institutu polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.

Účastníci panelu:

Pan Lucjan Fac, vojenský historik

Pavol Mačala, Vědecké sdružení pro personalismus ze Slovenska

Pan László E. Varga, maďarský historik

Mykola Kniažyckij, poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny, spolupředseda Skupiny přátelství Ukrajina-Polsko.

17:15 - 17:30 přestávka na kávu

17:30 - 18:45 Panel II "Na cestách mudrců - o budoucnosti střední Evropy"

Moderátor: Jan Malicki, ředitel Východoevropských studií, Varšavská univerzita.

Účastníci panelu:

Sándor Őze, ředitel Historického ústavu Katolické univerzity v Budapešti

Paweł Trefler, rektor Státní východoevropské univerzity v Przemyślu

Peter Káša, programový koordinátor Collegium Carpathicum na Prešovské univerzitě v Prešově

Igor Cependa, rektor Zakarpatské národní univerzity v Ivano-Frankivsku.

Stefan Purici, prorektor Univerzity Stefana III Velikiana v Suceavě

Renáta Tomášková, prorektorka Ostravské univerzity v Ostravě

18:45 - 19:00 Představení přeshraničního programu
Polsko - Bělorusko - Ukrajina

Alicja Wosik-Majewska, vedoucí programové kanceláře
POLSKO - BĚLORUSKO - UKRAJINA v Rzeszówě

17. ÚNORA BR. (NEDĚLE)

10:00 - 11:15 Panel III "Historie Karpat a cestovní ruch"

Moderátor: Dawid Lasek, místopředseda správní rady Sdružení Euroregion Karpaty.

Účastníci panelu:

Dušan Krištofik, velvyslanec Slovenské republiky v Polsku

Adrienne Körmendy, generální konzulka Maďarska v Krakově

Vasyl Pavluk, generální konzul Ukrajiny v Lublinu

Władysław Ortyl, maršálek Podkarpatského vojvodství

Paweł Włodarczyk, honorární konzul Chorvatské republiky v Krakově

Hlas v diskusi:

Prof. Marta Malska, vedoucí katedry cestovního ruchu na Univerzitě I. Franka ve Lvově

Piotr Bies, sochař, učitel sochařství na Střední umělecké škole A. Kenara v Zakopaném.

11:15- 11:30 přestávka na kávu

11:30 - 12:45 Panel IV "Infrastruktura střední Evropy"

Moderátor: Bogdan Rzonca, předseda výboru pro infrastrukturu polského parlamentu

Účastníci panelu:

Andrzej Adamczyk, ministr infrastruktury Polské republiky

Piotr Naimski, státní tajemník v Kanceláři předsedy vlády, vládní zmocněnec pro strategickou energetickou infrastrukturu

Richárd Hörcsik, předseda Výboru pro záležitosti EU maďarského Národního shromáždění

Árpád Érsek, ministr dopravy a výstavby Slovenské republiky

Volodymyr Omeljan, ministr infrastruktury Ukrajiny

Hlas v diskusi:

Jan Hudacký, bývalý poslanec Slovenské národní rady

15:00 Slavnostní předání medailí předsedou Sejmu v běhu na 5 km "Zimní karpatská pětka".

Zámek v Krasiczyně, foto Paweł Kula